Konkrétní příklad (zvyšování administrativy - pozn. Demagog.cz) je vysílání pracovníků, což byl návrh legislativy Evropské komise, která bude v podstatě zatěžovat vysílání našich pracovníků českých firem do zahraničí.
Zaprvé, co se týká vízového režimu. Evropa má jasnou legislativu, Turecko v tuto chvíli nesplňuje 7 podmínek.
Evropská komise vydala 4. května prohlášení nazvané "Third Report on Progress by Turkey in fulfilling the requirements of its Visa Liberalisation Roadmap." V tom bylo identifikováno sedm podmínek, které musí být zturecké strany splněny, než bude možné přistoupit k bezvízovému styku mezi EU a Tureckem.
Oficiální Q&A k tomuto dokumentu vyjmenovává těchto sedm podmínek (u prvních dvou se jedná v podstatě jen o nesoulad v časových harmonogramech jejich zavedení):
- aktualizace tureckých biometrických pasů
- plná implementace podmínek ohledně znovupřijímání občanl třetích zemí
- implementace evropských doporučení pro boj s korupcí
- povýšení ochrany osobních údajů na úroveň evropských standardů
- zavedení formální spolupráce s Europolem
- nabídka soudní spolupráce členským státům EU
- revize turecké protiteroristické legislativy, především pak zavedení principu proporcionality
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
My jsme jako Evropský parlament nedávno schvalovali vlastně zprávu o pokroku a z toho jasně vyplývá, že ta zpráva je daleko kritičtější než byla v minulém roce, zejména, co se týká dodržování základních svobod. Když vidíme, jak jsou dodržována lidská práva v Turecku, že jsou zavíráni novináři, zákaz shromažďování, projevu slova a tak dál...
Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti." Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace." K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.
Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.
Musíme přiznat také to, že Turecko je zemí, která má nejvíc uprchlíků na světě. 2,7 milionu uprchlíků. Na druhou stranu zároveň, a to vyplývá i z tohoto případu, jenom 10 % žije v kempech. Zbytek se nám tak různě potuluje.
Paní europoslankyně ve svém tvrzení zaměňuje počty syrských uprchlíků v Turecku s celkovým počtem všech (ne jenom syrských) uprchlíků v této zemi. Registrovaných syrských uprchlíků je v Turecku podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opravdu oněch 2,7 milionu (k 19. květnu 2016). Ovšem celkový počet uprchlíků všech národností registrovaných v Turecku je podle zprávy oddělení Evropské komise Humanitarian Aid and Civil Protection 3,1 milionu (k březnu 2016). Tato zpráva také upřesňuje, že zhruba 90% syrských uprchlíků v Turecku žije mimo prostředí uprchlických táborů.
Kvůli této záměně hodnotíme výrok jako zavádějící.
No, když se podíváme na čísla, tak opravdu vidíme, že přes Turecko nám sem přichází daleko míň uprchlíků.
Evropská pohraniční agentura Frontex vydala 13. května 2016 zprávu, ve které uvedla, že v dubnu 2016 dorazilo do Řecka méně než 2700 uprchlíků, což představuje pokles o 90% oproti březnu 2016. Jelikož dohoda mezi Tureckem a Evropskou komisí o navracení uprchlíků, kteří neuspějí se žádostí o azyl v Řecku, do Turecka byla uzavřena 20. března 2016, pokles uprchlíků, kteří se do Evropy dostali přes Turecko znatelně poklesl v důsledku této dohody.
...abych se podívala nejenom na ty cla, ale i ty netarifní překážky obchodu, které vy jste zmiňoval, protože to je právě to gró problému zejména pro ty malé a střední podniky. O co jde tady se vysvětlovalo v reportáži, že prostě zatěžujeme ty jejich vývozy a ta cena prostě se nám zdražuje o 10, 20 %, pokud ty firmy prostě musí znovu certifikovat na americkém trhu, znovu proclívat, mít tedy zboží dlouho v celních skladech a tak dále.
Mezi netarifní překážky obchodu mezi EU a USA patří například technické normy, sanitární opatření, přesněji jejich rozdílnost u obou obchodních partnerů, ze které může vyplývat zvýhodnění, či naopak znevýhodnění. Dalším negativním prvkem je vliv administrativních opatření souvisejících s obchodem.
Podle Evropské komise (.pdf, str. 13) s odkazem na analýzu z roku 2009 (.pdf), tyto překážky navyšují obchodní náklady evropských dovozců do USA o 10 % až 20 % (" trade cost equivalents ... the amount of additional cost burdens for trading across the Atlantic, compared to the domestic market, i.e. internally in the EU or the US" , neboli "ekvivalent obchodních nákladů, výše dodatečných nákladů spojených s transatlantickým obchodem, v porovnání s domácím trhem, tedy v rámci EU nebo USA".
Server Business Info s odvoláním na analýzu téže instituce interpretuje vliv netarifních překážek jako srovnatelné s celní přirážkou ve výši 10 až 20 %.
Analýzu, která by kvantifikovala konkrétně vliv netarifních opatření na ceny, o kterých hovoří Charanzová, se ale Demagogu nepodařilo dohledat, proto je v ýrok hodnocen jako neověřitelný.
V České republice máme díky exportu České republiky a Evropské unie na třetí trhy, zaměstnáno téměř 900 tisíc lidí v České republice.
Podle analýzy (.pdf, str. 174) Evropské komise z roku 2015 přispěly exporty EU na třetí trhy (do nečlenských států) k zaměstnanosti v ČR v roce 2011 (nejnovější dostupná data) 885 800 pracovními místy, což přibližně odpovídá 900 tisícům, o kterých hovoří poslankyně Charanzová.
Konkrétní údaj lze najít v řádku A.8 přehledu níže:
Já jsem před chvíli zmiňovala, že ty dokumenty jsou přístupné všem europoslancům a poslancům národních parlamentů a podle mých informací doposud žádný poslanec Parlamentu České republiky nezašel do této místnosti, aby si ty dokumenty šel studovat.
Tzv. čítárna byla původně umístěna v prostorech velvyslanectví USA, později však došlo k jejímu přesunutí do budovy spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Texty, které lze v čítárně studovat nejsou pouze unijní návrhy, ale jde také o dokumenty, kde je obsažena americká pozice. Dle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo MPO funguje čítárna na ministerstvu od 1. března tohoto roku. Ministerstvo potvrdilo slova Dity Charanzové o tom, že čítárna zatím nebyla využita jediným poslancem Parlamentu České republiky. " Přístup do čítárny mají úředníci státní správy, kteří se dohodou TTIP zabývají, a členové národního parlamentu. O možnosti zajít do čítárny byli poslanci a senátoři informováni prostřednictvím příslušných parlamentních výborů. Do dnešního dne žádný poslanec či senátor možnosti nevyužil."
Já sama jsem zpracovávala stanovisko výboru pro ochranu spotřebitele Evropského parlamentu, kde jsem právě dbala na to, co tady kolegyně teďkon zmiňovala, to znamená, abysme v žádném případě nesnižovaly evropské standardy.
Europoslankyně Charanzová je navrhovatelkou stanoviska výboru pro ochranu spotřebitele k jednání o TTIP. Stanovisko (.pdf, str. 3) uvádí, že sbližování právních prostředí EU a USA musí "sloužit k zavádění vysoce kvalitních standardů a právních předpisů, které by se mohly stát novým celosvětovým srovnávacím kritériem a de facto mezinárodními normami." Stanovisko na str. 4 dále doporučuje důsledně hájit činnost EU v oblasti standardizace a prosazovat její zásady.
Za dveřmi se rozhodně, je to nejtransparentnější smlouva a jednání, které jsem kdy zažila. Já obchodní politiku v Bruselu dělám 12 let, nikdy jsme neměli zveřejněný mandát. My jako poslanci ale i poslanci českého parlamentu mají přístup k dokumentům, můžeme si je číst, vidíme, jak se ty jednání vyvíjejí.
Rada EU v říjnu 2014 zveřejnilamandát (.pdf) pro TTIP, tedy závazné směrnice pro jednání mezi EU a USA o obchodním a investičním partnerství. Podle Evropské komise se jedná o nejtransparentnější obchodní jednání, která kdy EU vedla. TTIP je totiž prvním případem, kdy EU zveřejnila mandát v průběhu vyjednávání.
EU kromě mandátu zveřejnila také texty jednání, návrhy některých kapitol a své pozice. Na internetu jsou však publikovány pouze dokumenty, které neohrozí vyjednávací pozici EU. Texty jsou zveřejňovány postupně vždy po shodě mezi členskými státy. Finální návrh TTIP má být kompletně zveřejněna po ukončení jednání a před jejím podpisem a ratifikací.
Dokumenty, které by mohly ohrozit vyjednávací pozici EU, jsou k dispozici pouze aktérům jednání, tedy vybraným českým expertům a úředníkům. Upozorňujeme, že k této dokumentaci mají přístup pouze členové expertního týmu, nikoli všichni čeští poslanci.
Odtajnění dokumentů o jednání o TTIP souvisí s novou strategií EU, která má vést k vyšší transparentnosti jednání. Tento přístup má týkat všech obchodních smluv, a EU tak postupně publikuje jejich dokumentaci. V roce 2015 publikovala mandáty u smluv TiSA a CETA.
I po tomto kroku však zaznívají ohlasy, že jednání o TTIP stále není dostatečně transparentní. Vyjádřil se tak například prezident německého Spolkového sněmu. Mezi českými kritiky můžeme jmenovat například hnutí Greenpeace.
Co se týče 12 let zkušeností s obchodní politikou v Bruselu, pro úplnost dodáváme, že Dita Charanzová byla již v roce 2005 vedoucí úseku obchodní a rozvojové politiky v zastoupení ČR při EU v Bruselu.
