Dita Charanzová
ANO

Dita Charanzová

Neověřitelné
Informace o zkušenostech a vzdělání Ondřeje Kovaříka se nepodařilo dohledat.

Ondřej Kovařík je na šestém místě kandidátky hnutí ANO do Evropského parlamentu. Aktuálně pracuje jako asistent Dity Charanzové v Evropském parlamentu.

V minulosti opravdu pracoval jako zástupce ředitele odboru logistiky a organizace Sekce pro předsednictví ČR na Úřadu vlády. O jeho studiích či dalších zkušenostech z diplomacie se nám nepodařilo dohledat žádné informace.

Neověřitelné

Dokumenty, které zveřejnila pobočka Greenpeace Netherlands, obsahují navrhy textu o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) ve stavu před 13. kolem jednání (25.-29. dubna 2016).

Konečná smlouva by měla obsahovat přibližně 25 až 30 kapitol, zvěřejněné dokumenty se týkají 13 těchto kapitol. Jednotlivé texty obsahují pozice USA a EU k dané problematice. V uniklých textech je vůbec poprvé naznačena pozice USA při jednáních o TTIP.

Otázkou zůstává i dodržování linie vyjednávání ze strany Komise určené společně dohodnutým mandátem, který byl zveřejněný 9. řijna 2014. Vzhledem k probíhajícímu jednání a změnám, spolu s tím, že americká pozice zůstává nadále neveřejná, neumožňuje v tuto chvíli potvrdit do jaké míry Komise brání pozici danou mandátem k jednání.

Neověřitelné

Při porovnání meziročního nárůstu vývozu do Spojených států za poslední dva roky a celkového nárůstu vývozu zboží je patrné, že zejména v roce 2015 vývoz do Spojených států rostl výrazně rychleji než celkový vývoz.

Nakolik se však na těchto vývozech podílí malé a střední podniky není z dostupných dat možné určit.

"Z malých a středních firem do USA exportuje zatím jen 13 procent, a i když se podle našeho průzkumu chystá do Ameriky v nejbližší době vyvážet dalších 11 procent středně velkých podniků, v součtu je to stále necelá čtvrtina,"řekla v říjnu 2015 pro časopis Ekonom místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková.

Co se struktury vyvezeného zboží týká, největší podíl měly v roce 2015 Stroje a dopravní prostředky - jednalo se o polovinu vyvezeného objemu. Pětinu pak tvořily Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu - sem patří například železo a ocel, další kovy nebo výrobky z pryže.

Pravda

Ústava ČR ve svém čl. 49 písm. d) svěřuje pravomoc ratifikace mezinárodních smluv hospodářských, jež jsou všeobecné povahy (kam lze zařadit právě Transatlantickou dohodu o obchodu a investicích mezi EU a USA), oběma komorám Parlamentu. Informace o způsobu schvalování různých tipů mez. smluv jsou k dispozici na webových stránkách PSP ČR.

Naše ústava pak ve svém článku 2 odst. 2 stanovuje, že Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Ten však prozatím nebyl přijal, přičemž jeho schválení je jedním ze závazků současné vlády.

Na závěr je nutné uvést, že celostátního referenda bylo v historii ČR využito p ouze jednou v červnu 2003 k vyjádření souhlasu o přistoupení České republiky k Evropské unii, přičemž bylo nutné přijetí samostatného ústavního zákona. Zásadní je také dodat, že se v tomto případě jednalo o souhlas se schválením specifického typu mezinárodní smlouvy (Smlouva o přistoupení ČR k EU), která přenáší některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci (čl. 10a Ústavy ČR). Právě tento typ smlouvy je pak obecně, na rozdíl od běžné mezinárodní smlouvy, kterou je právě Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA, nutné schválit třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů (čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR).

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť aktuální data neukazují většinovou podporu dohodě mezi EU a USA a navíc Charanzová vykládá tato data nekorektním způsobem.

Aktuální data Eurobarometru (.pdf - str. 31), který sleduje názory obyvatel Evropské unie na různá témata, dokládá, že podpora obchodní dohody mezi EU a USA v České republice dosahuje 49 %. Tato data byla publikována v prosinci 2015 a jsou nejaktuálnějšími.

V minulých šetřeních byla podpora vyšší (.pdf - str. 96), dosahovala 62 %. Na základě posledních veřejně dostupných dat Eurobarometru je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť ve skutečnosti podporu dohodě vyslovila sice těsná, ale přesto menšina obyvatel České republiky.

Nadto je třeba dodat, že samo konstatování o tom, že tato podpora se rovná podpoře konkrétního znění smlouvy TTIP, je zavádějící. Tazatelé pokládají následující dotaz:

" Jaký je Váš názor na každý z následujících výroků? Prosím, řekněte mi u každého z výroků, jestli jste pro nebo proti. Dohoda o volném obchodu a investicích mezi EU a USA. "

Uvedená otázka je obecná a neptá se konkrétně na znění smlouvy TTIP, neboť ta ani z principu není občanům České republiky reálně známa. To potvrzují také výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015. Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.

Pravda

Rada EU v říjnu 2014 zveřejnilamandát (.pdf) pro TTIP, tedy závazné směrnice pro jednání mezi EU a USA o obchodním a investičním partnerství. Podle Evropské komise se jedná o nejtransparentnější obchodní jednání, která kdy EU vedla. TTIP je totiž prvním případem, kdy EU zveřejnila mandát v průběhu vyjednávání.

EU kromě mandátu zveřejnila také texty jednání, návrhy některých kapitol a své pozice. Na internetu jsou však publikovány pouze dokumenty, které neohrozí vyjednávací pozici EU. Texty jsou zveřejňovány postupně vždy po shodě mezi členskými státy. Finální návrh TTIP má být kompletně zveřejněna po ukončení jednání a před jejím podpisem a ratifikací.

Dokumenty, které by mohly ohrozit vyjednávací pozici EU, jsou k dispozici pouze aktérům jednání, tedy vybraným českým expertům a úředníkům. Upozorňujeme, že k této dokumentaci mají přístup pouze členové expertního týmu, nikoli všichni čeští poslanci.

Odtajnění dokumentů o jednání o TTIP souvisí s novou strategií EU, která má vést k vyšší transparentnosti jednání. Tento přístup má týkat všech obchodních smluv, a EU tak postupně publikuje jejich dokumentaci. V roce 2015 publikovala mandáty u smluv TiSA a CETA.

I po tomto kroku však zaznívají ohlasy, že jednání o TTIP stále není dostatečně transparentní. Vyjádřil se tak například prezident německého Spolkového sněmu. Mezi českými kritiky můžeme jmenovat například hnutí Greenpeace.

Co se týče 12 let zkušeností s obchodní politikou v Bruselu, pro úplnost dodáváme, že Dita Charanzová byla již v roce 2005 vedoucí úseku obchodní a rozvojové politiky v zastoupení ČR při EU v Bruselu.

Pravda

Europoslankyně Charanzová je navrhovatelkou stanoviska výboru pro ochranu spotřebitele k jednání o TTIP. Stanovisko (.pdf, str. 3) uvádí, že sbližování právních prostředí EU a USA musí "sloužit k zavádění vysoce kvalitních standardů a právních předpisů, které by se mohly stát novým celosvětovým srovnávacím kritériem a de facto mezinárodními normami." Stanovisko na str. 4 dále doporučuje důsledně hájit činnost EU v oblasti standardizace a prosazovat její zásady.

Pravda

Tzv. čítárna byla původně umístěna v prostorech velvyslanectví USA, později však došlo k jejímu přesunutí do budovy spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Texty, které lze v čítárně studovat nejsou pouze unijní návrhy, ale jde také o dokumenty, kde je obsažena americká pozice. Dle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo MPO funguje čítárna na ministerstvu od 1. března tohoto roku. Ministerstvo potvrdilo slova Dity Charanzové o tom, že čítárna zatím nebyla využita jediným poslancem Parlamentu České republiky. " Přístup do čítárny mají úředníci státní správy, kteří se dohodou TTIP zabývají, a členové národního parlamentu. O možnosti zajít do čítárny byli poslanci a senátoři informováni prostřednictvím příslušných parlamentních výborů. Do dnešního dne žádný poslanec či senátor možnosti nevyužil."

Pravda

Podle analýzy (.pdf, str. 174) Evropské komise z roku 2015 přispěly exporty EU na třetí trhy (do nečlenských států) k zaměstnanosti v ČR v roce 2011 (nejnovější dostupná data) 885 800 pracovními místy, což přibližně odpovídá 900 tisícům, o kterých hovoří poslankyně Charanzová.

Konkrétní údaj lze najít v řádku A.8 přehledu níže:

Neověřitelné

Mezi netarifní překážky obchodu mezi EU a USA patří například technické normy, sanitární opatření, přesněji jejich rozdílnost u obou obchodních partnerů, ze které může vyplývat zvýhodnění, či naopak znevýhodnění. Dalším negativním prvkem je vliv administrativních opatření souvisejících s obchodem.

Podle Evropské komise (.pdf, str. 13) s odkazem na analýzu z roku 2009 (.pdf), tyto překážky navyšují obchodní náklady evropských dovozců do USA o 10 % až 20 % (" trade cost equivalents ... the amount of additional cost burdens for trading across the Atlantic, compared to the domestic market, i.e. internally in the EU or the US" , neboli "ekvivalent obchodních nákladů, výše dodatečných nákladů spojených s transatlantickým obchodem, v porovnání s domácím trhem, tedy v rámci EU nebo USA".

Server Business Info s odvoláním na analýzu téže instituce interpretuje vliv netarifních překážek jako srovnatelné s celní přirážkou ve výši 10 až 20 %.

Analýzu, která by kvantifikovala konkrétně vliv netarifních opatření na ceny, o kterých hovoří Charanzová, se ale Demagogu nepodařilo dohledat, proto je v ýrok hodnocen jako neověřitelný.