Dita Charanzová

Mezi netarifní překážky obchodu mezi EU a USA patří například technické normy, sanitární opatření, přesněji jejich rozdílnost u obou obchodních partnerů, ze které může vyplývat zvýhodnění, či naopak znevýhodnění. Dalším negativním prvkem je vliv administrativních opatření souvisejících s obchodem.

Podle Evropské komise (.pdf, str. 13) s odkazem na analýzu z roku 2009 (.pdf), tyto překážky navyšují obchodní náklady evropských dovozců do USA o 10 % až 20 % (" trade cost equivalents ... the amount of additional cost burdens for trading across the Atlantic, compared to the domestic market, i.e. internally in the EU or the US" , neboli "ekvivalent obchodních nákladů, výše dodatečných nákladů spojených s transatlantickým obchodem, v porovnání s domácím trhem, tedy v rámci EU nebo USA".

Server Business Info s odvoláním na analýzu téže instituce interpretuje vliv netarifních překážek jako srovnatelné s celní přirážkou ve výši 10 až 20 %.

Analýzu, která by kvantifikovala konkrétně vliv netarifních opatření na ceny, o kterých hovoří Charanzová, se ale Demagogu nepodařilo dohledat, proto je v ýrok hodnocen jako neověřitelný.

Na základě aktuálního celního sazebníku Spojených států hodnotíme výrok jako pravdivý. Podle tohoto sazebníku můžou celní sazby na dovoz některých typů skleněných výrobků dosáhnout i více než 20 procent.

Sklo a skleněné výrobky najdeme v kapitole 70 sazebníku (.pdf). Na dovoz z České republiky se vztahují sazby ve sloupci 1 - General. Jak je ze sazebníku patrné, určité typy dovozu jsou od cla úplně osvobozeny, jiné se daní v jednotkách procent. Nejvyšší sazby (až 38 %) se vztahují na stolní skleněné výrobky s velmi nízkou jednotkovou cenou.

Přijetí obchodních dohod musí projít řádným legislativním procesem a také Evropský parlament se k tématu regulace pesticidů v minulosti již vyjadřoval. Výrok ale hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni korektně posoudit, zda skutečně jednání o TTIPu nemají na danou problematiku žádný vliv.

O odložení přijetí regulace 31 škodlivých pesticidů informoval jimo jiné v květnu loňského roku deník The Guardian. Odkazoval na uniknuté dokumenty, které hovoří o nátlaku stran připravované smlouvy TTIP na tuto regulaci, konkrétně od firem, kterých by se regulace týkala. V dalším článku ale poznamenává, že sice jejich zdroj z Evropské komise potvrzuje přípravu takových podkladů a jejich pozastavení kvůli zmiňovanému tlaku, ale tyto uniknuté dokumenty nebyly publikovány a mluvčí Evropské komise o nich odmítal prozradit více.

Evropský parlament se skutečně zabýval návrhem týkajícím se používání pesticidu Glyfosátu v dubnu tohoto roku. Návrh Komise byl přijat, ale ze závěrečné zprávy organizace Pesticide Action Network Europe vyplývá, že přijatý dokument byl značně pozměněný oproti původnímu návrhu na omezení používání tohoto pesticidu. Na stránkách Evropské komise je dostupný i celkový přehled dokumentů ohledně pesticiů vyplývajících ze současně platné regulace.

Dokument (.pdf, strana 2) shrnující postavení EU v otázce pesticidů v rámci TTIPu navíc zdůrazňuje, že současně platná regulace a opatření nebudou oslabovat.

Další část výroku se týká obecného přijímání obchodních dohod EU s třetími zeměmi. V tom se poslankyně taktéž nemýlí. Jak se dočteme z dokumentů EU (.pdf, strana 9), obchodní jednání sice probíhají ve jméně Evropské komise, která ale žádá Radu ministrů o souhlas se zahájením jednání, pravidelně informuje Radu i Evropský parlament o průběhu jednání, které klasicky trvá i několik let. V souladu s novou pravomocí vyplývající z Lisabonské smlouvy musí ještě finální podobu textu přijmout a nebo odmítnout právě Evropský parlament.

Pokud by šlo o legislativní návrh, od přijetí Lisabonské smlouvy je posílený i důraz na národy, které se k těmto návrhům můžou vyjádřit a předložit své stanovisko než se návrh posune k prvnímu čtení v Evropském parlamentu a následně v Radě.

Přehled Evropské komise ohledně připravované dohody hovoří jasně - TTIP nezmění ani nezruší žádnou z EU legislativ.

Evropská pohraniční agentura Frontex vydala 13. května 2016 zprávu, ve které uvedla, že v dubnu 2016 dorazilo do Řecka méně než 2700 uprchlíků, což představuje pokles o 90% oproti březnu 2016. Jelikož dohoda mezi Tureckem a Evropskou komisí o navracení uprchlíků, kteří neuspějí se žádostí o azyl v Řecku, do Turecka byla uzavřena 20. března 2016, pokles uprchlíků, kteří se do Evropy dostali přes Turecko znatelně poklesl v důsledku této dohody.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Paní europoslankyně ve svém tvrzení zaměňuje počty syrských uprchlíků v Turecku s celkovým počtem všech (ne jenom syrských) uprchlíků v této zemi. Registrovaných syrských uprchlíků je v Turecku podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opravdu oněch 2,7 milionu (k 19. květnu 2016). Ovšem celkový počet uprchlíků všech národností registrovaných v Turecku je podle zprávy oddělení Evropské komise Humanitarian Aid and Civil Protection 3,1 milionu (k březnu 2016). Tato zpráva také upřesňuje, že zhruba 90% syrských uprchlíků v Turecku žije mimo prostředí uprchlických táborů.

Kvůli této záměně hodnotíme výrok jako zavádějící.

Evropská komise vydala 4. května prohlášení nazvané "Third Report on Progress by Turkey in fulfilling the requirements of its Visa Liberalisation Roadmap." V tom bylo identifikováno sedm podmínek, které musí být zturecké strany splněny, než bude možné přistoupit k bezvízovému styku mezi EU a Tureckem.

Oficiální Q&A k tomuto dokumentu vyjmenovává těchto sedm podmínek (u prvních dvou se jedná v podstatě jen o nesoulad v časových harmonogramech jejich zavedení):

- aktualizace tureckých biometrických pasů

- plná implementace podmínek ohledně znovupřijímání občanl třetích zemí

- implementace evropských doporučení pro boj s korupcí

- povýšení ochrany osobních údajů na úroveň evropských standardů

- zavedení formální spolupráce s Europolem

- nabídka soudní spolupráce členským státům EU

- revize turecké protiteroristické legislativy, především pak zavedení principu proporcionality

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.