Jana Bobošíková

Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý, neboť závazek ČR přijmout euro je skutečně platný, byť pro zavedení eura není žádná nejzazší hranice.

Internetový portál zavedenieura.cz k tomuto problému uvádí: " Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést."

Zmíněný článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES."

Jana Bobošíková byla moderátorkou diskuzního politického pořadu Sedmička na TV Nova v letech 2001-2004 (web NašiPolitici.cz). Na youtube lze nalézt také upoutávku na tento pořad s Janou Bobošíkovou.

Nepodařilo se nám dohledat data o sledovanosti pořadu v roce 2004 a není reálné dohledat ani vystoupení různých politiků, kteří by "říkali pořád totéž". Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Programová východiska KSČM (.pdf) a Suverenity, potažmo Jany Bobošíkové, se shodují v mnoha záležitostech. Na tiskové konferenci při ohlášení kandidatury Jany Bobošíkové na prezidentku v barvách KSČM v roce 2008 Jana Bobošíková zmínila následující programové shody:

"Za prvé – otázka energetické bezpečnosti. Myslím si, že tam najdeme zcela jednotnou společnou řeč . Už dávno se měl začít dostavovat Temelín a je ohrožením energetické bezpečnosti občanů JČR, že ve vládním prohlášení je ona doložka, že se Temelín rozšiřovat nebude. Ten energetický mix, tam bychom určitě našli shodné názory a mělo by se v tomto ohledu pokročit. Druhá otázka – některé aspekty zahraniční politiky, a to zejména otázka důsledného trvání na platnosti Benešových dekretů a na platnosti Postupimské dohody. Třetí věc – myslím si, že se shodneme v tom, že je nutné zavést majetkové přiznání a znovu říkám, majetkové přiznání není bolševická úchylka. Jsou země v EU, ve kterých to normálně existuje. Pokud mohu shrnout, tak minimálně v těchto třech oblastech. Plus v tom, že reforma, tak jak ji připravila Topolánkova vláda, je v některých oblastech necitlivá. Nyní mám konkrétně na mysli poplatky pro děti do 15 let u lékaře. To jsou body, na kterých se s pány bezesporu shodneme."

Mimoto se shodli například v názoru na tehdy plánovanou stavbu radaru v ČR, referendum nebo právě přímou volbu prezidenta.

Na stejné tiskové konferenci na dotaz novináře uvedl k Janě Bobošíkové předseda KSČM Filip následující:

"Ale předkládáme kandidáta, který je uchopitelný svými myšlenkami jak ze strany levice, tak ze strany středu i pravého středu i z nezávislých. V tomto ohledu proto výběr padl na paní Janu Bobošíkovou."

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. Národní fronta Čechů a Slováků byla seskupením politických stran a společenských organizací v Československu v letech 1945-90. Lidová strana se účastnila Národní fronty už od jejích počátků, kdy se podílela na tzv. Košické vládě Zdeňka Fierlingera (3 lidovečtí ministři Šrámek, Hála a Procházka), která vznikla z exilového jednání mezi E. Benešem a K. Gottwaldem v dubnu 1945 (tato exilová vláda bývá označována jako vláda Národní fronty).

ČSL pak zůstává součástí Národní fronty po celou dobu jejího fungování, tedy 45 let. Pokud ovšem nebudeme brát v potaz období tzv. třetí republiky a zvažovat až období po komunistickém převratu roku 1948, výrok Jany Bobošíkové přibližně odpovídá realitě, označujeme jej proto jako pravdivý.

Na konci roku 2011 zanikl např. samostatný Výzkumný ústav pedagogický (VUP, IČO 00022161), když skončilo postupné slučování tří institucí v dnešní Národní ústav pro vzdělávání (NUV). Jak uvádí web NUV, zmíněné instituce jsou přímo řízeny ministerstvem a tudíž je nutno zrušení VUP přisoudit vládě Petra Nečase.

Dodejme, že mimo uvedené tři instituce jsme žádný zrušený úřad nenalezli a že zánik úřadu sloučením mohl zachovat stávající počet zaměstnanců (což jsme neověřovali).

Údaje České daňové správy a ministerstva financí ukazují, že k poklesu sazeb daní ani výše mandatorních výdajů nedošlo.

Pokud bereme v potaz pouze sazby daně (nikoli úlevy) a pomineme sjednocení sazby DPH, v rámci kterého sice došlo ke snížení sazby u některých položek, nicméně ke snížení sazeb DPH jako celku nedošlo, je první část výroku pravdivá. Nepodařilo se nám (zejména mezi veřejnými údaji České daňové správy vč. jejích aktualit) nalézt jediné snížení sazby v daňovém systému ČR v posledních letech.

Srovnáme-li výši mandatorních výdajů tedy zejména výdajů na dávky důchodového a nemocenského pojištění, jiné sociální dávky a dluhovou službu za roky 2010 a 2011, došlo k růstu absolutních hodnot i podílu na příjmech státního rozpočtu. Státní závěrečný účet (SZÚ, příjmy, .pdf, str. 1; mand. výdaje, .pdf, str. 70) za rok 2011 uvádí:

rokpříjmy rozpočtu

(mld. Kč)

mandatorní výdaje

(mld. Kč)

v %

20101000,4628,162,820111012,8

652,764,4

Samotné sociální mandatorní výdaje (SZÚ, .pdf, str. 9) bez obsluhy dluhu zaznamenaly podobný růst, přičemž výdaje na dávky mimo důchodové pojištění přinejlepším stagnují.

Pokladní plnění rozpočtu ke třetímu čtvrtletí roku 2012 ve srovnání s rokem 2011, ukazuje se u celkových mandatorních výdajů (bod 3.1) meziroční růst pouze o cca 5,3 mld. korun, ovšem plánované plnění (bod 1.1) má převýšit hodnoty roku 2011 o celých 38 mld. Prosazená snížení mandatorních výdajů, zejm. omezení valorizace penzí zákonem 314/2012 Sb. (informovala např. ČT) se mohou projevit v budoucnosti.

Jana Bobošíková se na zmíněnou ústavu odvolává v jednom z online rozhovorů, nicméně samotný materiál není dohledatelný, výrok je tak hodnocen jako neověřitelný.

Na internetových stránkách strany Suverenita v části Politický program není návrh ústavy, který by měl řešit odvolatelnost politiků, k dohledání. Nicméně na to tomto webu lze najít online rozhovor Jany Bobošíkové z 31. března 2010, kde předsedkyně strany doslova uvádí: "Pokud politik změní po volbách politický program a hlasuje za jinou politickou vizi, měl by být odvolatelný. V návrhu ústavy, který máme připravený, odvolatelnost politiků je."

Zmíněný návrh ústavy je dohledatelný pouze na starších webových stránkách strany Suverenita. Jde konkrétně o tento web. Návrh ústavy strany (který převzala od Politiky 21, jíž byla Bobošíková také předsedkyní) ovšem nelze dohledat ani přes přiložený odkaz v části V. Návrh nové Ústavy České republiky. Jelikož nelze dohledat jiný zdroj (ani aktuální webové stránky politické strany Suverenita tyto informace nenabízejí) než je vyjádření Jany Bobošíkové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Celkový přehled výdajů státního rozpočtu (.pdf - na rok 2012) uvádí v kapitole Kancelář prezidenta republiky výši 334 238 000 Kč, výrok Jany Bobošíkové je tak pravdivý.

Výrok Jany Bobošíkové je hodnocen na základě dohledaných informací o růstu HDP hodnocen jako zavádějící.

Jak je patrné z tohoto grafu (kurzy.cz), česká ekonomika je v propadu 3 kvartály. Jiný zdroj (finanční noviny) uvádí lehce jiná čísla, nicméně ukazuje také, že propad HDP je realitou "pouze" posledních 3 čtvrtletí.

Pět posledních čtvrtetíRůst HDP3Q/2011 1,2 % 4Q/2011 0,6 % 1Q/2012 -0,7 % 2Q/2012 -1 % 3Q/2012 -1,3 %

Výrok Jany Bobošíkové je tak zavádějící, protože v jí jmenovaných posledních 5 čtvrtletích není česká ekonomika v propadu. Záporný růst HDP je realitou posledních 3 kvartálů, v 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 docházelo ke snižování tempa růstu, nicméně ten byl stále kladný.

Vzhledem k absenci záznamu hlasování o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu, a nedohledatelnosti jiných návrhů týkajících se platů poslanců hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve volebním období 2004-2009, kdy Jana Bobošíková byla europoslankyní a mohla tedy pro takový návrh hlasovat, byl přijat pouze jeden dokument ovlivňující platy a diety europoslanců - statut poslanců EP (.pdf). V tomto dokumentu došlo ke sjednocení platů europoslanců, nejednalo se ale ani zdaleka o snížení. Před touto úpravou měli europoslanci stejný plat jako jejich národní kolegové (.pdf, ang.), podle země ze které pocházeli. V článku BBC (ang., graf dole) je znázorněno, v jakém poměru byly dřívější platy a nově stanovený plat - podle této tabulky si jedině italští europoslanci plat pokrátili a nešlo tedy o snižování diet a platů, jako spíše o zvyšování. Nemůžeme ani zjistit, jestli Jana Bobošíková hlasovala proti tomuto návrhu, protože toto konkrétní hlasování nebylo zaznamenáno (v EP se zaznamenávají hlasování pouze v případě, že to vyžaduje evropské právo nebo pokud se na tom poslanci dohodnou).

Nemůžeme však vyloučit, ale ani potvrdit, že hlasováním v EP proběhl nějaký alternativní návrh, který by platy a diety snižoval a pro který by Jana Bobošíková hlasovala, ale nebyl schválen. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.