No, já nevím, co se ukazuje, ale vím, že je to v přístupové smlouvě pevně daná povinnost. (přijmout EURO - pozn. Demagog.cz)
Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý, neboť závazek ČR přijmout euro je skutečně platný, byť pro zavedení eura není žádná nejzazší hranice.
Internetový portál zavedenieura.cz k tomuto problému uvádí: " Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést."
Zmíněný článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES."
Otázka: koho budete navrhovat jako soudce Ústavního soudu? Odpověď: Jasno mohu mít, ale klíčovou roli hraje Senát .
Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.
Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.
Předpokládám, že tam existuje ústavně-právní výbor nebo výbor, kterému toto přísluší. (výbor Senátu, který řeší návrhy prezidenta na jmenování ústavních soudců)
Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.
§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”
“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)
Pokud se podívám na parlamentní volby poslední, tak všechny předvolební průzkumy české televize nám dávaly nulu, tak konečný výsledek byl 3,7 a v některých krajích jsme měli dokonce víc než pět procent
Strana Jany Bobošíkové získala ve volbách 2010 3.67% a v Ústeckém a Plzeňském kraji získala stran 5,28% a 5,18%. Tady ovšem jasně ověřitelné informace ve výroku končí - nelze ověřit jak přesně Česká televize informovala o výsledcích parlamentních voleb 2010. Jediné co lze dohledat je, že výsledky průzkumů, které dělaly pro pořad Otázky Václava Moravce speciál předvolební výzkumy agentury SC&C a STEM straně Suverenita-blok Jany Bobošíkové nevynesly nikdy ani pět procent - ani v krajích ve který se pak nad pět procent dostala.
Chci uvést, že jak Havel, tak Klaus, jmenovali celkem čtyři premiéry, bývalé členy KSČ.
Ve funkčním období dvou uvedených prezidentů byli jako předsedové vlády s minulostí v KSČ jmenováni Marián Čalfa (členem KSČ v letech 1964-1990), Jan Stráský (1964-1969), Petr Pithart (1960-1968), Josef Tošovský (1976-1989), Miloš Zeman (v období “Pražského jara”) a Jan Fischer (1980-1989). Celkem tedy 6 předsedů vlád. Na základě informací na serveru www.vlada.cz nebo na oficiálních stránkách těchto politiků tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Řada kandidátů odmítla (Rychetský, Motejl). (myšleno kandidovat na prezidenta v roce 2008)
Jak Pavel Rychetský, v té době předseda Ústavního soudu, tak Otakar Motejl, tehdy ombudsman, odmítli v roce 2008 kandidaturu na prezidenta republiky. Rychetský navíc odmítl kandidovat již ve volbě v roce 2003 a jeho názor se nezměnil, jak sám prohlásil. Motejl se také odmítl stát kandidátem; řekl však, že by svou kandidaturu ještě zvážil, pokud by odstoupil Jan Švejnar, jemuž vyjádřil podporu.
Já se nevěnuji jen politice, já se věnuji každý den práci každý den vstanu a jdu do firmy a věnuji se svému byznysu.
Jana Bobošíková působí ve firmě BCM, a.s., v části Artdeco na pozici vedoucí marketingu. Tato sekce firmy BCM, a.s. se zabývá distribucí luxusní kosmetiky.
Naši právníci zhodnotili celý vývoj situace a zijstili, že ministerstvo může samo o sobě udělat opravu své chyby... (jde o to vyškrtání podpisů)
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k existenci různých právních intepretací.
Zákon č. 275/2012 Sb. O volbě prezidenta republiky v paragrafu 26, odstavci 6 sice uvádí, že: “(6) Opravu zřejmých písařských nesprávností nebo zjevných chyb v počítání v rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny provede Ministerstvo vnitra na požádání zmocněnce navrhujících poslanců, zmocněnce navrhujících senátorů nebo zmocněnce navrhujícího občana, a pokud ten nemá zmocněnce, pak přímo navrhujícího občana nebo kandidáta uvedeného na kandidátní listině nebo z moci úřední. Písemnou opravu doručí všem osobám, kterým bylo podle odstavce 3 doručováno rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny, jehož se písemná oprava týká, a vyvěsí ji na úřední desce Ministerstva vnitra v sídle Státní volební komise a zveřejní na svých internetových stránkách určených pro volby.” Právě tímto ustanovením Jana Bobošíková argumentuje. Avšak zodpovědný úředník Ministerstva vnitra Václav Hanych právě tuto interpretaci odmítá a tvrdí, že podle zákona nemůžeme “dělat vůbec nic.” Dodává: “ministerstvo musí vyčkat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a ten buď potvrdí stanovisko naše nebo opačné.”
Suverenita mi uložila sjezdem, abych kandidovala v každé volbě prezidenta, ať už bude přímá nebo nepřímá...
V usnesení ustavujícího sjezdu strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové je v části IV. nazvané “sjezd ukládá Republikové radě” uvedeno: “v případě přímé volby prezidenta republiky kandidovat do této funkce předsedkyně SBB Jana Bobošíková; pokud bude volba prezidenta České republiky nepřímá Parlamentem České republiky, hledat napříč politickým spektrem podporu pro její volbu”.
Pan ministr Kubice k té situaci alespoň řekl pár slov na veřejnosti. (myšleno k aktuální situaci s podpisy pro kandidáty na prezidenta)
Na základě zpravodajských článků (např. Týden, Česká televize, iDnes) se ministr Kubice vyjádřil k výsledkům kontroly dnes (tj. 26. listopadu 2012) poprvé. Postup kontroly hájí. Mimo jiné například sdělil, že použitá varianta výpočtu byla deklarována již od samého počátku přípravy zákona nebo že nesouhlasí s nahodilými změnami způsobu výpočtu. Ministerstvo prý již metodiku měnit nemůže, stejně tak opět hlasy přepočítávat. Nechal nyní konečné rozhodnutí ohledně výkladů na Nejvyšším správním soudu a uvedl, že ministerstvo vnitra se bude rozhodnutím řídit.
