Jaroslav Faltýnek

Výrok padl v souvislosti s„auditem“ příjmů, kterým chtěl Andrej Babiš doložit, že měl dostatek financí na nákup korunových dluhopisů Agrofertu. Jedná se zde o podezření, že nešlo o nákup dluhopisů, ale o vyplácení dividend způsobem, jenž by kvůli nedanění korunových dluhopisů znamenal krácení daně, a byl tudíž nelegální.

Jaroslav Faltýnek v této souvislosti správně uvádí, že se v případě posudku auditorských firem nejednalo o audit, ale spíše o zprávu na základě Babišem předložených daňových přiznání.

Povinný audit účetní závěrky je definován v zákoně o účetnictví. Účetní závěrku musí mít i některé fyzické osoby, avšak takové musí mít obrat vyšší než 25 milionů korun či být zapsané v obchodním rejstříku. Dalším případem jsou pak osoby, kterým vedení účetnictví ukládá jiný zákon. Ve chvíli, kdy ministr Babiš nemá jako fyzická osoba účetní závěrku, nemůže samozřejmě mít ani její audit.

Sám ministr pojem audit ve spojitosti s ověřením svých příjmů vytrvale používal a slíbil tento audit kvůli vysvětlení, že měl dostatek financí na nákup dluhopisů, jak je vidět např. natweetu z 11. 2. 2017:

Andrej Babiš nakonec audit zveřejnil 10. března (protože se podle něj protáhlo shánění daňových přiznání za posledních 20 let), nicméně jedná se opravdu spíše o zprávu. Z výše uvedeného je patrné, že se v případě ministra financí jednalo o srovnání daňových přiznání se smlouvami o prodeji akcií, tedy nikoliv o audit, jak správně vysvětluje Jaroslav Faltýnek.

Není pravda, že kauza vznikla na základě článku Lenky Zlámalové z Echo24. Andrej Babiš médiím postupně sděloval různé výše svých příjmů, přičemž Zlámalová upozornila na nesrovnalosti v tom, že by Babiš neměl na nákup dluhopisů Agrofertu. Ministr Babiš opravdu přislíbil „audit“, nicméně ve skutečnosti šlo spíše o zprávu auditorských společností porovnávající daňová přiznání se smlouvami o nákupu dluhopisů (institut auditu se používá v jiných situacích a má odlišnou právní váhu, jak podrobněji rozebíráme v jiných výrocích), tento „audit“ se navíc týkal pouze financí ministra Babiše, nikoliv jeho firem, jak říká Jaroslav Faltýnek. Celkově tudíž hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Článek Lenky Zlámalové pro server Echo24.cz vyšel v lednu 2016. Podrobně rozebírá, jak probíhal nákup dluhopisů firmy Agrofert a že dle veřejně dostupných informací nemohl ministr Babiš mít na nákup takového objemu korunových dluhopisů peníze. Zlámalová vycházela z Babišova vyjádření pro Deník a Hospodářské noviny:

„Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“uvedl Babiš v rozhovoru pro Deník 4. ledna 2017. Toto vyjádření Zlámalová porovnala s majetkovým přiznáním poslance Babiše z roku 2013, které je založené ve Sněmovně, a zjistila, že uváděné příjmy nemohly stačit na nákup zmíněných dluhopisů v roce 2013.

O několik dní později na tiskové konferenci v reakci na toto zpochybnění doplnil ministr financí dalších 668 milionů nedaněných příjmů z prodejů firem či akcií.

V následujících dnech po vydání tohoto článku se situací začala zabývat další média (mimo jiné pořad 168 hodin). Ministr argumentoval zapomenutými nezdanitelnými příjmy, které v jeho případě činily asi jednu miliardu korun.

O auditu začal Babiš hovořit na přelomu ledna a února 2017. Dle svých slov oslovil dva „renomované auditory“ a požádal je o nezávislý audit, který následně zveřejní. Doslova řekl:„Já jsem oslovil dva renomované auditory z první čtyřky(čtveřice největších auditorských firem v České republice, poznámka Demagog.cz)a požádal jsem je, aby udělali nezávislý audit.“

Tak se stalo v březnu, kdy zprávy auditorských firem EY a PWC určily, že ministr Babiš měl do roku 2015 zdanitelné příjmy 1,8 miliard korun (po zdanění 1,5 miliard) a k tomu nedaněné příjmy z prodeje akcií ve výši 750 milionů korun. Vzhledem k tomu, že zprávy nejsou auditem, nemají vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jinými slovy, nesledují například, zda příjem osvobozený od daně byl „fakticky realizován“. Tuto skutečnost dodává Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT.

Nepřesným je vyjádření, že Babiš nechal prověřit své firmy. Zprávy auditorských firem sledují příjmy fyzické osoby Andreje Babiše, ne jeho firem.

K pokusu o co nejrychlejší projednání zákona se vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka. Poprvé pro ČTK již 3. března 2017 po jednání Poslanecké sněmovny, kde bylo dosaženo dohody na snížení lhůt projednávání novely v jednotlivých výborech z 60 na 20 dnů.

Podruhé pak premiér dohodu o snížených lhůtách potvrdil 8. března 2017, a to dle tiskového vyjádření MPO takto:

„Díky dohodě, kterou jsem dosáhl se všemi zástupci parlamentních stran, by se měla novela projednat v Poslanecké sněmovně s podstatným zkrácením lhůt. Je to důležité, protože čím dříve novela začne platit, tím dříve budou mít zákazníci lepší postavení a lepší služby“

Zásadní změnou v novele je například podpora technického standardu DVB-T2, ale také změna ve prospěch ochrany spotřebitele v případech jako je přenositelnost čísel či úpravy týkající se možnosti jednostranných změn ve smlouvě a jejich oznámení, včetně možnosti odstoupení od smlouvy.

Z výroků premiéra Sobotky je patrné, že bylo navrženo a předběžně potvrzeno, že se novela bude projednávat se zkrácenými lhůtami, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Jaroslav Faltýnek sice nebyl členem ČSSD celých 20 let, ale pouze 18, ovšem s jistou tolerancí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle dostupných informací vstoupil Jaroslav Faltýnek do politiky jako jeden ze zakladatelů Zemědělské strany v roce 1990. Poté v roce 1995 vstoupil do ČSSD, za kterou působil jako krajský zastupitel Olomouckého kraje a zastupitel města Prostějov. V roce 2011 pomáhá se vznikem strany ANO 2011, do níž následně roku 2012 přestoupil. Členem ČSSD byl tedy kratší dobu než 20 let, konkrétně 18.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože za vládu skutečně předkládal do Poslanecké sněmovny zmíněný návrh sám premiér Sobotka.

Při hodnocení výroku se zaměříme zejména na DPH, která tvoří 40 % daňových příjmů a přibližně pětinu celkových příjmů rozpočtu. V České republice se v posledních letech daří snižovat tzv. VAT gap, mezeru mezi skutečně vybranou a potenciální DPH. Vyplývá to ze studie (str. 23) Evropské komise z roku 2016, která hodnotí stav v období 2010–2014. Na zlepšení výběru v těchto letech ještě neměly vliv nástroje zavedené současnou vládou, které začínaly platit až později. Podílela se na něm ale opatření předchozích ministrů včetně zmíněného Miroslava Kalouska.

Během svého funkčního období v letech 2010–2013 prosadil Miroslav Kalousek řadu opatření pro zlepšení výběru daní, zejména DPH. Jedná se například o institut nespolehlivého plátce a na něj navazující ručení za daň, platné od 1. ledna 2013. Stát vede veřejně dostupný seznam plátců, kteří závažným způsobem porušují povinnosti při správě DPH. Podnikatel, který obchoduje s plátci, uvedenými na tomto seznamu, pak ručí za to, že tento plátce odvede daň z uskutečněného plnění. V opačném případě musí počítat s tím, že finanční správa může tuto daň vymáhat od něj.

Tato vláda také zavedla tzv. tuzemský reverse charge, tedy přenesení daňové povinnosti z dodavatele na příjemce plnění, u stavebních a montážních prací. Režim se pak rozšiřoval i na další položky, po posledním rozšíření (říjen 2016) podléhají reverse charge také telekomunikační služby. Režim přenesené daňové povinnosti zabraňuje takzvaným karuselovým podvodům díky tomu, že povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění.

Ke zvýšení efektivity výběru daní měl vést i projekt Jednotného inkasního místa (JIM), který měl být spuštěn od 1. ledna 2014. Zákon, který ho měl uvést do praxe, však současná vláda odložila na neurčito. V rámci zavádění JIM mělo dojít k harmonizaci daní a odvodů, ale také sjednocení procesní legislativy a snadnější kontroly a tím pádem snadnější identifikování daňových podvodů a zabránění jim.

Je pravdou, že se hnutí ANO o církevních restitucích před volbami zvláště nevyjadřovalo. Nezmiňuje se o nich rezortní program ani zkrácený program.

Při povolebních jednáních Andrej Babiš spíše souhlasil s postojem ČSSD vůči zrevidování restitucí, konkrétně mu vadila inflační doložka. V roce 2014 Babiš ve svém projevu na toto téma kritizoval způsob, jakým bylo Nečasovou vládou vyrovnání s církvemi uskutečněno, a vyslovoval se pro dohodu s církvemi na změně podmínek.

Vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL pro toto téma zřídila expertní skupinu, která však fungovala pouze čtvrt roku a nepřinesla žádnou dohodu s církvemi, jejichž zástupci pak účast ve skupině ukončili.

Minulý rok v dubnu byl ve vládě projednáván komunistický návrh na zdanění restitucí a Andrej Babiš ho podporoval, zatímco lidovci byli proti a ČSSD zaujala zdrženlivý postoj. Vláda jako celek k němu nezaujala stanovisko.

O tom, že jednání týkající se zákona o elektronických komunikacích by mělo být prvním bodem dubnové schůze Poslanecké sněmovny, referují média (za všechny Novinky.cz). Ta popisují vyjádření Bohuslava Sobotky po jednání se zástupci stran, na němž k dohodě mělo dojít.

Reálně je pro schválení programu zapotřebí většina přítomných poslanců, kterou obvykle představuje zejména vládní koalice. Byť jde zřejmě o dohodu širší, je výrok hodnocen jako pravdivý, neboť jistá domluva na projednání existuje. Zda bude skutečně takto naplněna, se ukáže na zmíněné schůzi.

Podle vládního návrhu zákona (.pdf, str. 78) se vodní díla řeší v rámci zvláštního zákona v samostatném vodoprávní řízení. Z tohoto návrhu vyplývá, že je zde možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu. Na základě pozměňovacích návrhů podaných výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) došlo ke změně, kdy pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.

Poslanec Faltýnek hovoří o jednání, které mělo proběhnout, ovšem zápisy z takového jednání nejsou dohledatelné. Faltýnek však již dříve uvedl, že na sloučení řízení trvá.

Zároveň jednání koaliční rady vlády je neveřejné. Údajný postoj ministra Jurečky ale nekritizuje pouze poslanec Faltýnek, ale také ministryně Šlechtová. „Pan ministr zemědělství sdělil, že pokud budou vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, součástí společného řízení, pak bude debatovat na poslaneckém klubu, zda lidovci novelu podpoří,“ uvedla Šlechtová.

Podobný výrok jsme podrobně zpracovávali v našem textu, který se věnoval grafice Andreje Babiše. Zde konkrétně argumentujeme, proč je daný výrok zavádějící. Pomíjí totiž několik faktorů.

Prvním z nich je zejména hospodářská situace země. Porovnává roky (především u Kalouska), kdy došlo k celosvětové hospodářské krizi a následné recesi v eurozóně. Zcela tedy nepracuje s možnými vnějšími vlivy a je pak otázkou, co s nimi zmůže český ministr financí.

Pomíjí také politický kontext. Ministr financí není osobou, která připravuje rozpočet o své vůli, jde o vládní návrh, jenž promítá shodu všech tří stran. A jako není státní rozpočet pro tento rok rozpočtem Andreje Babiše, tak není rozpočet 2012 (např.) rozpočtem Miroslava Kalouska.