Jiří Dienstbier
SOCDEM

Jiří Dienstbier

Jiří Dienstbier

Mimo jiné mám teď o víkendu pražskou stranickou konferenci, vlastně první od těch, od těch velkých turbulencí na pražské radnici a od té doby, kdy tam padla koalice.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Konference ČSSD v Praze proběhla v sobotu 15. prosince (str. 5) 2012 a volil se mj. nový předseda pražské krajské organizace ČSSD. Šlo zároveň o první celopražskou (krajskou) stranickou konferenci od rezignace Petra Hulinského na post předsedy po rozpadu koalice ČSSD a ODS v prosinci 2011; od té doby stál v čele pouze dočasně pověřený předseda Jiří Bodenlos.

Jiří Dienstbier

Každá česká vláda uznala tuto stranu (KSČM, pozn.) za demokratickou, neboť žádná nenavrhla její rozpuštění k Nejvyššímu správnímu soudu.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Výrok je na základě informací ze stránek Nejvyššího správního soudu, ministerstva vnitra a médií hodnocen jako pravdivý.

Žádná česká vláda doposud nenavrhla rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu. NSS na svých stránkách takový návrh týkající se KSČM neeviduje a ačkoliv se o této možnosti již dříve v roce 2009 jednalo na základě podnětu ze Senátu, kdy speciální komise nalezla 76 důvodů pro zrušení KSČM. Tento návrh nakonec odmítlo ministerstvo vnitra.

O možném návrhu na zrušení KSČM se pak hovořilo také v roce 2011, kdy mělo ministerstvo vnitra na žádost vlády návrh vypracovat a ministerstvo zveřejnilo k této problematice vyžádané odborné analýzy. Z tohoto roku (2012) je pak zpráva, která uvádí, že ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem spravedlnosti nevidí prostor pro právní kroky vůči KSČM. Tato zpráva také měla předložit seznam dalších možných opatření.

Jiří Dienstbier

Svoji legitimitu čerpá (KSČM, pozn.) z toho, že získává podporu až 20 procent občanů.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Je pravda, že KSČM v některých volbách získala dokonce více než 20 % hlasů, ale ve volbách do sněmovny jich nikdy nedosáhla. Nejvyšší výsledek 18,5 % zaznamenala v roce 2002.

Výsledky KSČM ve všech druzích voleb v letech 1992 - 2012:

Sněmovna% hlasů 1992 - koalice Levý Blok14,05 1996 10,33 1998 11,03 2002 18,51 2006 12,81 2010 11,27

Senátmandáty 1996 2 1998 2 2000 0 2002 1 2004 1 2006 0 2007 1 2008 1 2010 0 2012 1

Komunální volby% hlasů 1994 13,59 1998 13,65 2002 14,49 2006 10,79 2010 9,56

Krajské volby% hlasů 2000 21,14 2004 19,68 2008 15,03 2012 20,43

Evropský parlament% hlasů 2004 20,26 2009 14,18

Jiří Dienstbier

Jak já zdůrazňuji, prezident, i kdyby se tomu vzpěčoval té vůli většiny vzešlé ze svobodných voleb, tak napotřetí si tato většina jmenování svého předsedy vlády vynutí, protože napotřetí po dvou neúspěšných pokusech o sestavení vlády prezident musí jmenovat toho, koho mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Článek 68 Ústavy ČR, odst 4. říká:

"Jestliže ani takto [tj. podruhé] jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny."

Jiří Dienstbier

Vláda zadala analýzu ministerstvu vnitra a i ministerstvo vnitra nedoporučilo podat návrh na rozpuštění komunistické strany.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Analýza ministerstva vnitra skutečně rozpuštění KSČM nedoporučila, informoval o tom např. server iDnes (celé odůvodnění můžete nalézt zde (.pdf)). Analýza byla zpracována na základě usnesení (.pdf) vlády z července 2011. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Dienstbier

Už v minulém volebním období jsme měli dvě otevřené koalice na krajích s komunistickou stranou, nyní jich máme po volbách mnohem více.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Otevřené koalice s KSČM měla sociální demokracie po krajských volbách v roce 2008 v kraji Moravskoslezském a Karlovarském. Po krajských volbách 2012 bylo uzavřeno devět otevřených koalic ČSSD a KSČM.

Jiří Dienstbier

Náš sociální stát je jeden z nejskromnějších v Evropě.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Statistiky Eurostatu potvrzují, že Česko vynakládá na sociální výdaje 18,7 % HPD (nejnovější údaje jsou z roku 2008), zatímco průměr EU činí 26,4 %. Výdaje jsou výrazně pod průměrem EU, český sociální systém tedy můžeme hodnotit jako poměrně skromný a výrok proto pokládáme za pravdivý. OECD potvrzuje výrok Jiřího Dientsbiera také, neuvádí sice průměr EU, ovšem ze sledovaných zemí v rámci Evropské unie je pozorovatelné, že Česká republika vynakládá relativně nízké procento HDP na sociální výdaje (20,6 % v roce 2012).

Jiří Dienstbier

Ten systém je nastaven nespravedlivě, že na jednu stranu je tady rovná daň a ona ani není rovná, ona naopak je takzvaně degresivní. Ti, kteří mají vyšší příjem, naopak platí nižší procentní sazbu než ti, se základním příjmem. To je právě dáno tou podivnou konstrukcí superhrubé mzdy, ale je to tak prostě fakticky. A na druhé straně tedy paradoxně ti, kteří mají vyšší daň při nižších příjmech, tak se jim ještě zvyšují nepřímé spotřební daně, jako je například daň z přidané hodnoty.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Součástí daňové reformy účinné od roku 2008 bylo mimo jiné zavedení tzv. superhrubé mzdy a zastropování odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Koncept superhrubé mzdy je založený na tom, že daň z příjmů se vypočítává z hrubé mzdy zvýšené o odvody na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Protože byl zároveň stanoven strop pro tyto odvody, dochází u vysokopříjmových skupin k mírné degresi, kdy je tzv. efektivní sazba daně (poměr hrubé mzdy a skutečně odvedené daně) nižší než u nízkopříjmových skupin.

Superhrubá mzda byla zrušena v rámci daňové reformy, novela počítá s účinností od roku 2015.

Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako pravdivý, i když degrese je způsobena spíše zastropováním odvodů na pojistné, než superhrubou mzdou.

Jiří Dienstbier

A tady bych možná zmínil, že v Evropě země, které mají silnější sociální stát, třeba i vyšší míru zdanění a vyšší míru přerozdělení, jako je Skandinávie nebo Německo, tak vyšly z té ekonomické krize mnohem lépe.
Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Země se silnějším sociálním státem skutečně v tomto roce vykazují lepší hospodářské výsledky, nicméně vztah mezi těmito dvěma veličinami nemůžeme přímo prokázat.

Následující tabulka uvádí roční procentuální vývoj HDP ve zmiňovaných zemích na základě statistik Eurostatu:

2009201020112012 (odhad)ČR-4,5+2,5+1,9-1,3Dánsko-5,7+1,6+1,1+0,6Švédsko-5,0+6,6+3,7+1,1Norsko-1,6+0,5+1,2+3,1Německo-5,1+4,2+3,0+0,8

Jak tedy vidíme, Česko skutečně vykazuje ze sledovaných zemí v tomto roce nejnižší (resp. záporný) hospodářský růst, údaje za rok 2010 a 2011 už ovšem tak jednoznačné nejsou, kdy ČR vykazovala lepší výsledky než Dánsko a Norsko.

Definovat a operacionalizovat pojem sociální stát není jednoduché, jelikož se k problematice váže řada modelů a vysvětlení. Pro naše účely ovšem můžeme použít statistiky OECD, které mapují podíl sociálních výdajů na HDP země:

Sociální výdaje (2012)ČR20,6 %Dánsko30,5%Švédsko28,2 %Norsko22,1 %Německo26,3 %

Česko má tedy ze sledovaných zemí skutečně nejnižší výdaje na sociální stát. Nemůžeme samozřejmě určit nakolik souvisí velikost sociálního státu s hospodářskými výsledky země, každopádně data za letošní rok odpovídají Dienstbierově tvrzení, hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Jiří Dienstbier

Už při projednávání změny Ústavy v Senátu jsme po vládě požadovali, aby zároveň předložila i prováděcí zákon.
Interview ČT24, 27. listopadu 2012
Zavádějící

ČSSD na absenci prováděcího zákona upozorňovala, nicméně žádný ze senátorů za ČSSD přímo takovýto požadavek nevznesl.

Návrh na změnu ústavního zákona o volbě prezidenta republiky byl Senátem projednán na 17. schůzi 8.2. 2012. K potřebě přijetí prováděcího zákona k přímé volbě se vyjadřovala řada senátorů, z řad sociální demokracie to byla ovšem jen senátorka Rippelová. Ta konkrétně pronesla: “ Vzhledem k tomu, že není zatím předložen prováděcí zákon, bez kterého přímá volba prezidenta nemůže být realizována, ten je zatím v připomínkovém řízení, a poslanci zasedají příští další týden, tak je podle mého názoru na nich, aby změny projednali a novela ústavy mohla platit.”

Senátorka Rippelová ani nikdo jiný z řad sociálně demokratických senátorů ovšem explicitně po vládě předložení prováděcího zákona nepožadoval. Pouze ze zápisu jednání Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury můžeme vyčíst, že tatáž senátorka hovořila o tom, že “určitým problémem je absence prováděcího zákona.”

ČSSD tak sice na problematičnost dané situace upozorňovala, nicméně projednání ve vládě přímo nepožadovala, hodnotíme proto výrok jako zavádějící.