Jiří Dienstbier

Současná vláda pracovala na analýze, která by byla podkladem pro rozpuštění KSČM, podle vyjádření odborníků však pro její rozpuštění nejsou dostatečné podklady. Na návrhu se tehdy podílela například senátní komise Jaromíra Štětiny, která se ústavností KSČM dlouhodobě zabývá.

Jak uvádí novinky.cz, jeden návrh už dostalo ministerstvo vnitra na stůl již v roce 2009 za vedení ministra Peciny. Návrh byl však nedostatečně zpracován a zamítnut přímo ministerstvem.

Ani z dřívější doby se nepodařilo najít zmínku o podání návrhu na rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu.

Komunisté skutečně kandidují již od roku 1990 ve všech volbách a získávají také nezanedbatelnou podporu voličů.

• Komunisté kandidovali již ve volbách do České národní rady:

1990: 13.24 %

1992: 14.05 %

• Nejvíce patrný je tento fakt v rámci voleb do Poslanecké sněmovny, kde je volební zisk komunistů více jak 10 %:

1996: 10.33 %

1998: 11.03 %

2002: 18.51 %

2006: 12.81 %

2010: 11.27 %

• Stejně tak například ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM nezanedbatelné procento hlasů:

2004: 20.26 %

2009: 14.18 %

Senátor Dienstbier zřejmě poukazuje na Sváčkovo působení ve státních orgánech před listopadem 1989 a vazby na lobbisty, čemuž se (např. dle Ihned.cz) přisuzuje vina za jeho zmařenou nominaci. Její potvrzení ze strany horní komory, projednával Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (.doc) 11. ledna 2012, Ústavně-právní výbor (.doc) 1. února a Senát sám o týden později. Ani na jednom z těchto zasedání se ale některý ze senátorů (dle zápisu) o Sváčkově minulosti a vazbách nezmínil. Ve všech případech byla nominace projednána velmi rychle, téměř bez komentáře, pouze Sváček sám ke zmíněným věcem hovořil na půdě Senátu. Ve všech případech také senátoři přistoupili k tajnému hlasování. Senátoři se tak k důvodům svého hlasování ve většině nevyjádřili, ostatně ani nevíme, jak hlasovali. Výjimkou je právě Dienstbier, který pro Ihned.cz uvedl “Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě”. Tvrzení senátora Dienstbiera tedy není možné potvrdit ani vyvrátit.

Bankovní unie bude v případě její zavedení v rámci EU spojovat pouze státy eurozóny. Česká republika by tedy do této skupiny státu zapadla až v případě přijetí eura.

Výrok Jiřího Dienstbiera je pravdivý, v porovnání s jinými kauzami je aféra Davida Ratha menším problémem z hlediska objemu veřejných prostředků, které měly být z peněz daňových poplatníků problematicky odčerpány.

Kauza Rath - v kauze Davida Ratha se podle informací médií (např. Lidovky.cz) mělo jednat o předražení zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad ve výši 46 milionů Kč.

Kauza ProMoPro - zde šlo podle dostupných zdrojů (např. Idnes, Týden.cz) o předražení zakázky ve výši 388 milionů Kč. Kauza IZIP - celý projekt stál Českou republiku cca 2 miliardy Kč. Opencard - projekt elektronické karty Opencard spolykal částku kolem jedné miliardy Kč, z toho (Idnes) policie vyčíslila škodu od obviněných osob na 73 milionů Kč. Pražský dopravní podnik - tato kauza je spojena s několika podivnými tendry. Šlo o možné vyvádění z ceny jízdenek, instalace obrazovek v pražském metru aj. Pražská radnice - otázky kolem tendrů na pražské radnici jsou ve veřejném prostoru dlouhodobě přítomny. Jedná se období primátora Pavla Béma. Některé tyto kontroverze popsaly např. Lidové noviny.

Senátor Dienstbier má tak pravdu, že jím jmenované zakázky a kauzy jsou v porovnání s kauzou Rath pro veřejné finance větším problémem.

Výrok potvrzuje několik vyjádření představitelů sociální demokracie.

Podle vyjádření poslance za ČSSD Jeronýma Tejce byl návrh na jmenování Kubiceho ministrem vnitra problematický. Tejcovi vadila jak Kubiceho minulost, právě v souvislosti s tzv. Kubiceho zprávou, tak jeho zapojení do soukromých bezpečnostních aktivit. Bohuslav Sobotka se v souvislosti s tímto problémem na Kubiceho adresu vyjádřil takto: "...Nemůže být zárukou nestrannosti a depolitizace ministrestva vnitra." Ke Kubiceho jmenování se stavěl skepticky mj. také František Bublan (zde nebo zde). Nevybíravě se také na adresu Kubiceho vyjádřil bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. Výrok je tedy pravdivý.

Návrh (.doc) věcného záměru zákona o státním zastupitelství v současnoti čítá dohromady 98 stran textu, tedy mnohonásobně více, než uvádí Jiří Dienstbier, ml. Výrok je tedy nepravdivý.

Výrok senátora Dienstbiera je pravdivý, neboť při projednávání zákona o státním rozpočtu na nedostatek prostředků pro vězeňství upozorňoval poslanec ČSSD Váňa.

Zákon o státním rozpočtu na letošní rok se v Poslanecké sněmovně projednával v závěrečném čtení 14. prosince 2011. Během rozpravy vystoupil poslanec ČSSD Váňa, který skutečně upozorňoval na podfinancování českého vězeňství. Konkrétně uvedl, že: " Státní rozpočet je navržen tak, že finance v kapitole vězeňství dojdou zhruba v květnu příštího (2012) roku".

Výrok Jiřího Dienstbiera je tím pádem pravdivý.