Co se týče té legitimizace, jednak tady komunisté v každých volbách kandidují, získávají nezanedbatelnou podporu voličů.
Komunisté skutečně kandidují již od roku 1990 ve všech volbách a získávají také nezanedbatelnou podporu voličů.
• Komunisté kandidovali již ve volbách do České národní rady:
1990: 13.24 %
1992: 14.05 %
• Nejvíce patrný je tento fakt v rámci voleb do Poslanecké sněmovny, kde je volební zisk komunistů více jak 10 %:
1996: 10.33 %
1998: 11.03 %
2002: 18.51 %
2006: 12.81 %
2010: 11.27 %
• Stejně tak například ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM nezanedbatelné procento hlasů:
2004: 20.26 %
2009: 14.18 %
Žádná vláda od listopadu 89 nepodala návrh na rozpuštění KSČM.
Současná vláda pracovala na analýze, která by byla podkladem pro rozpuštění KSČM, podle vyjádření odborníků však pro její rozpuštění nejsou dostatečné podklady. Na návrhu se tehdy podílela například senátní komise Jaromíra Štětiny, která se ústavností KSČM dlouhodobě zabývá.
Jak uvádí novinky.cz, jeden návrh už dostalo ministerstvo vnitra na stůl již v roce 2009 za vedení ministra Peciny. Návrh byl však nedostatečně zpracován a zamítnut přímo ministerstvem.
Ani z dřívější doby se nepodařilo najít zmínku o podání návrhu na rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu.
A bydlení je právo, i podle mezinárodních smluv, ke kterým ČR přistoupila...
ČR je jako nástupce ČSFR vázána (vláda.cz) zejména Mezinárodním paktem (.pdf) o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který v článku 11 uvádí mj. právo na “přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt”. Výčet dalších úmluv, deklarací aj. poskytuje web Českého helsinského výboru. Je tedy pravda, že ČR, resp. státy, kterým je ČR nástupcem, k Dienstbierem zmíněným dokumentům přistoupily.
Už při projednávání změny Ústavy v Senátu jsme po vládě požadovali, aby zároveň předložila i prováděcí zákon.
ČSSD na absenci prováděcího zákona upozorňovala, nicméně žádný ze senátorů za ČSSD přímo takovýto požadavek nevznesl.
Návrh na změnu ústavního zákona o volbě prezidenta republiky byl Senátem projednán na 17. schůzi 8.2. 2012. K potřebě přijetí prováděcího zákona k přímé volbě se vyjadřovala řada senátorů, z řad sociální demokracie to byla ovšem jen senátorka Rippelová. Ta konkrétně pronesla: “ Vzhledem k tomu, že není zatím předložen prováděcí zákon, bez kterého přímá volba prezidenta nemůže být realizována, ten je zatím v připomínkovém řízení, a poslanci zasedají příští další týden, tak je podle mého názoru na nich, aby změny projednali a novela ústavy mohla platit.”
Senátorka Rippelová ani nikdo jiný z řad sociálně demokratických senátorů ovšem explicitně po vládě předložení prováděcího zákona nepožadoval. Pouze ze zápisu jednání Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury můžeme vyčíst, že tatáž senátorka hovořila o tom, že “určitým problémem je absence prováděcího zákona.”
ČSSD tak sice na problematičnost dané situace upozorňovala, nicméně projednání ve vládě přímo nepožadovala, hodnotíme proto výrok jako zavádějící.
Tady je projednáván věcný záměr zákona (novely zákona o státním zastupitelství, pozn.), což je text zhruba na dvě stránky.
Návrh (.doc) věcného záměru zákona o státním zastupitelství v současnoti čítá dohromady 98 stran textu, tedy mnohonásobně více, než uvádí Jiří Dienstbier, ml. Výrok je tedy nepravdivý.
Zejména některé, třeba pražské kauzy, zakázky na pražské radnici, Opencard, to, co se dělo kolem dopravního podniku a potom třeba kauza ProMoPro, nebo IZIP. To jsou kauzy, kde jde řádově o úplně jiné prostředky, které unikly ze státního rozpočtu, nebo z veřejných rozpočtů (než peníze o které jde v kauze Davida Ratha, pozn.).
Výrok Jiřího Dienstbiera je pravdivý, v porovnání s jinými kauzami je aféra Davida Ratha menším problémem z hlediska objemu veřejných prostředků, které měly být z peněz daňových poplatníků problematicky odčerpány.
Kauza Rath - v kauze Davida Ratha se podle informací médií (např. Lidovky.cz) mělo jednat o předražení zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad ve výši 46 milionů Kč.
Kauza ProMoPro - zde šlo podle dostupných zdrojů (např. Idnes, Týden.cz) o předražení zakázky ve výši 388 milionů Kč. Kauza IZIP - celý projekt stál Českou republiku cca 2 miliardy Kč. Opencard - projekt elektronické karty Opencard spolykal částku kolem jedné miliardy Kč, z toho (Idnes) policie vyčíslila škodu od obviněných osob na 73 milionů Kč. Pražský dopravní podnik - tato kauza je spojena s několika podivnými tendry. Šlo o možné vyvádění z ceny jízdenek, instalace obrazovek v pražském metru aj. Pražská radnice - otázky kolem tendrů na pražské radnici jsou ve veřejném prostoru dlouhodobě přítomny. Jedná se období primátora Pavla Béma. Některé tyto kontroverze popsaly např. Lidové noviny.
Senátor Dienstbier má tak pravdu, že jím jmenované zakázky a kauzy jsou v porovnání s kauzou Rath pro veřejné finance větším problémem.
No, my jsme upozorňovali na nevhodnost jmenování pana Kubiceho do, na post ministra vnitra, když se tak stalo teď naposledy, (protože pokud vysoký policejní důstojník způsobem, jak se stalo při Kubiceho zprávě, zasáhne do politického soutěžení těsně před volbami, tak takový člověk logicky vzbuzuje pochybnosti.)
Výrok potvrzuje několik vyjádření představitelů sociální demokracie.
Podle vyjádření poslance za ČSSD Jeronýma Tejce byl návrh na jmenování Kubiceho ministrem vnitra problematický. Tejcovi vadila jak Kubiceho minulost, právě v souvislosti s tzv. Kubiceho zprávou, tak jeho zapojení do soukromých bezpečnostních aktivit. Bohuslav Sobotka se v souvislosti s tímto problémem na Kubiceho adresu vyjádřil takto: "...Nemůže být zárukou nestrannosti a depolitizace ministrestva vnitra." Ke Kubiceho jmenování se stavěl skepticky mj. také František Bublan (zde nebo zde). Nevybíravě se také na adresu Kubiceho vyjádřil bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. Výrok je tedy pravdivý.
Naši poslanci upozorňovali při projednávání rozpočtu, že na vězeňství není v příslušné kapitole dostatek prostředků.
Výrok senátora Dienstbiera je pravdivý, neboť při projednávání zákona o státním rozpočtu na nedostatek prostředků pro vězeňství upozorňoval poslanec ČSSD Váňa.
Zákon o státním rozpočtu na letošní rok se v Poslanecké sněmovně projednával v závěrečném čtení 14. prosince 2011. Během rozpravy vystoupil poslanec ČSSD Váňa, který skutečně upozorňoval na podfinancování českého vězeňství. Konkrétně uvedl, že: " Státní rozpočet je navržen tak, že finance v kapitole vězeňství dojdou zhruba v květnu příštího (2012) roku".
Výrok Jiřího Dienstbiera je tím pádem pravdivý.
