Jiří Dienstbier
SOCDEM

Jiří Dienstbier

Zavádějící

Jiří Dienstbier má pravdu ohledně zmíněných novel, které na projednání čekají už několik měsíců, jeho tvrzení o blokování sněmovny je však značně nadsazené a z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (sněmovní tisk č. 508), který mimo jiné zakazuje kouření v restauracích, poslala vláda do sněmovny 3. června 2015 a první čtení bylo zahájeno až 8. prosince. Na projednání čeká také vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu (tisk č. 559, od 28. července) a novela Ústavy ČR (tisk č. 506, od 3. června).

Hovořit o blokaci se však v této situaci nedá mluvit, vládní koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu (je tedy otázka jejích priorit, které své návrhy projedná) a z 227 tisků, které vláda v tomto volebním období do sněmovny předložila, jich bylo schváleno 118, tedy více než polovina.

Jednací řád sněmovny nicméně dává poslancům poměrně rozsáhlé možnosti obstrukcí, více o tom v jiných výrocích nebo v našem blogu.

Neověřitelné

V Akčním plánu boje s korupcí pro rok 2015 je vytyčeno ve čtyřech částech několik desítek úkolů, které byly určeny ke splnění v tomto roce. Níže jsou popsány podrobněji. Nicméně ze současně dostupných informací nelze vyčíst, zdali byly cíle splněny a to buď z důvodu, že toto není veřejná informace, nebo výsledky aktivit nebyly v tomto roce kontrolovány, popř. se jednalo o obecné vymezení kroku boje proti korupci.

Vládní koncepce boje proti korupci na roky 2015 až 2017 (.pdf) je dokumentem, ze kterého se vychází při tvorbě akčních plánů boje proti korupci. Tyto plány jsou více podrobně zpracované než koncepce a jsou platné na kratší období, většinou na jeden rok. Koncepce by na druhé straně měly korespondovat s funkčním obdobím vlády.

Současný Akční plán boje s korupcí na rok 2015 (.pdf) je rozdělen na čtyři části:

Výkonná a nezávislá exekutiva; Transparentnost a otevřený přístup k informacím; Hospodárné nakládání s majetkem státu a Rozvoj občanské společnosti. Každá z těchto částí obsahuje několik návrhů pro zlepšení situace v oblasti korupce.

Některé z aktivit stanovených v plánu jsou součástí boje proti korupci již od předchozích let jako například zveřejňování poradních orgánů a poradců na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Jedním z ještě nedokončených projektů je i knihovna připravované legislativy obsahující zatím pouze některé dokument týkající se legislativy. Zákon o státním zastupitelství byl upraven ministrem spravedlnosti a měl by být podle Idnes.cz projednán do konce tohoto roku.

Akční plán boje s korupcí na rok 2016 bude představen ministrem během tohoto týdne. Podle dostupných informací by měl být Akční plán boje proti korupci na rok 2016 projednáván a i schválen v pondělí 14. 12. na jednání vlády. Jeho součástí by měla být i část o korupci ve zdravotnictví. Starší strategie boje proti korupci jsou publikovány na webových stránkách MPSV.

Priority Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015

Zdroj: Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí

Pravda

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná pouze o desítky trestně stíhaných právnických osob ročně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Stíhat právnické osoby je možné na základě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim z roku 2011. Podle informací poskytnutých Policií ČR na konci roku 2014 „v roce 2011 policejní orgány Policie České republiky zahájily trestní stíhání celkem 13 právnických osob, v roce 2012 celkem 62 právnických osob, v roce 2013 celkem 43 právnických osob a od 1. ledna do 30. září 2014 celkem 23 právnických osob. Ohledně statistických údajů o počtu pravomocně odsouzených právnických osob a údajů o trestech, které jim byly uloženy, Policie České republiky konstatovala, že těmito údaji nedisponuje, neboť je neeviduje.“

Této otázce se věnoval také server ePrávo.cz, který s odkazem na statistiky Ministerstva spravedlnosti uvádí, že „v roce 2013 byly českými soudy pravomocně uloženy právnickým osobám celkem 3 tresty.“V následujícím roce pak bylo soudy pravomocně uloženo právnickým osobám 22 trestů.

Server dále uvádí: „Celých 72 % všech rozhodnutí, v rámci kterých byla právnické osobě pravomocně uložena sankce, vydaly soudy moravské, resp. slezské. To, zda se jedná čistě o náhodu, anebo je tato skutečnost něčím racionálním opodstatněna, je však těžké odhadovat.“

Nepravda

Pravicová opozice vyhlásila v Poslanecké sněmovně obstrukce v tomto volebním období ve 2 případech (služební zákon a EET), v jednom z nich k nim vůbec nedošlo. Nadto jedno jednání blokoval svým projevem Miroslav Kalousek, ovšem kromě těchto případů Sněmovna funguje v normálním režimu. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Služební zákon: Opozice dle svých vyjádření po Českou televizi slibovala, že je připravena blokovat kvůli zákonu o státní službě Poslaneckou sněmovnu až do konce volebního období. Chtěla využít stejnou techniku, kterou nyní využívá při projednávání EET, tedy blokovat 3. čtení. Po dohodě vlády s opozicí byl však domluven kompromis a na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 10. září 2014 byl zákon přijat. Hlasování dokládá podporu stran vládní koalice a také opoziční TOP 09 a ODS.

Novela zákona o hazardu: Zde proběhly skutečně obstrukce a to konkrétně ze strany Miroslava Kalouska. Ten pronesl několikahodinový projev k novele zákona o loteriích, kterou podal poslanec ANO Jan Volný (ve 2. čtení). Kalousek svou obstrukcí podle svých slov protestoval proti tomu, že poslanecký návrh Volného měl přednost před jinými poslaneckými návrhy. V Otázkách Václava Moravce 4. října dokonce kvantifikoval tento počet návrhů, které podali jiní poslanci (měl na mysli opoziční poslance) a to na celkových 31. Demagog.cz ovšem tento jeho výčet hodnotil jako nepravdivý výrok.

Co se týká dalšího osudu této obstrukce, tak opět došlo k dohodě, že místo poslance Volného změny ve zdanění hazardu a pak také velkou novelu zákona o hazardu bude předkládat pouze vláda a ne samotný poslanec. Obstrukce tedy reálně zabrala několik hodin.

EET: Opoziční TOP 09 a ODS s předstihem avizovali, že nepřipustí projednání zákona o evidenci tržeb ve 3. čtení. Zatím se jim podařilo obstrukcemi zablokovat 2 jednací dny. Nejprve v pátek 27. listopadu použili opoziční poslanci techniku načítání změn programu schůze a tím nepřipustili samotné projednávání EET.

V pátek 11. prosince pak vláda nechala zařadit EET na mimořádnou schůzi, kde podle jednacího řádu je dán pevný program a opozice nemůže zmiňovanou techniku využít. Nicméně i v tento den nedošlo k projednávání návrhu zákona, opoziční řečníci s přednostním právem svými dlouhými projevy nedovolili zahájení bodu mezi 9-14 hodinou, jak s tím zákon počítá. Nejdelší projev měl Miroslav Kalousek, který v podstatě četl rok starý stenozáznam z jednání o situaci ve Vrběticích.

Závěr: Pokud tedy zhodnotíme tyto konkrétní případy, obstrukce v Poslanecké sněmovně nejsou dlouhodobé, jsou uplatňovány pouze na výjimečné konkrétní případy. V tomto volebním období prošlo 3. čtením už 129 návrhů zákonů.

Do obvyklého režimu fungování PSP patří i delší diskuze u projednávaných bodů, přestávky na jednání klubů či změny v programu jednání. Tuto činnost ovšem vyvíjejí strany napříč spektrem v různých volebních obdobách a nelze to považovat za obstrukce.

Nepravda

Jiří Dientsbier se takto vyjádřil v pořadu Hyde park 7. ledna 2014.

Souběh funkcí parlamentu a vlády je běžný, ve Velké Británii dokonce dle konstituční konvence povinný. V Británii se parlament sestává z horní a dolní komory, přičemž ministr může být vybrán jak z dolní tak z horní komory a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. V některých zemích (.pdf, s. 59-62), jako je např. Belgie, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko nebo Švédsko, také existuje i tzv. klouzavý mandát, kdy ministr po dobu svého působení o mandát v parlamentu de facto přichází.

Pověřený předseda nejsilnější strany v dolní komoře parlamentu, který je zároveň členem dolní sněmovny (.pdf., s. 7), navrhuje ministry. Ti teoreticky (.pdf., s. 3) nemusí být členy žádné z komor Parlamentu. V praxi je však uznávaná konstituční konvence, která říká, že ministr by měl být členem jedné z komor. Pokud není, premiér má možnost jej přímo jmenovat do horní sněmovny, čímž se kandidát stane tzv. nezvoleným ministrem.

Ministrem se tak může stát v souladu s konvencí nejen člen dolní sněmovny Spojeného království, ale i člen horní sněmovny, který je zvolený nebo přímo jmenovaný.

Pravda

Prezident Zeman skutečně dne 10. 1. 2014 vyjádřil na tiskové konferenci svou nevoli ohledně jmenování Jiřího Dienstbiera v souvislostí s možností jeho kandidatury do Evropského parlamentu.

Doslova řekl: " U jednoho z adeptů na ministerský post jsem namítal, že má-li být tento adept současně lídr evropské kandidátky jedné politické strany, jestliže jsou evropské volby v květnu tohoto roku, jestliže je kandidátka celostátní a tedy onen lídr bude muset nejméně od února v rámci volební kampaně jezdit po celé republice, zda tím nebude strádat výkon jeho funkce jako ministra." Informovala o tom například ČTK.

Posléze opravdu prostřednictvím svého tiskového mluvčího Jiřímu Dienstbierovi vyčetl (viz video obsažené v článku) opak, totiž že do Evropskému parlamentu nekandidoval. Podle něj tímto " utekl z boje". Výrok Jiřího Dienstbiera je tedy pravdivý.

Pravda

Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Pravda

Výrok na základě dat webu volby.cz hodnotíme jako pravdivý. Jan Keller skutečně získal po Jiřím Pospíšilovi druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.

KandidátPřednostní hlasyJ.Pospíšil77 724

J. Keller

57 812

P.Telička

50 784

Pravda

Německý ústavní soud v roce 2013 rozhodl (pdf., s. 1) o neústavnosti pětiprocentní volební klauzule u voleb do Evropského parlamentu, a došlo tak ke snížení hranice z pěti na tři procenta.

Soud argumentoval tím, že klauzule je v případě evropských voleb zbytečná, neboť volby nemají vliv na tvorbu evropské vlády, jejíž stabilita by měla být zaručena prostřednictvím stabilní většiny.

V únoru letošního roku soud dále rozhodl (pdf., s. 4), že neústavní je také tříprocentní hranice, a volební klauzule tak byla úplně odstraněna.

Pravda

Při hodnocení daného výroku je nejprve třeba se zaměřit na způsob rozdělování mandátů kandidujícím politickým stranám. V rámci voleb do Evropského parlamentu je na území ČR používán listinný poměrný volební systém, kdy celé území státu tvoří jeden volební obvod o velikosti 21 mandátu. K rozdělení mandátů politickým stranám je používána tzv. d´Hondtova metoda volebního dělitele (dělení absolutních volebních zisků jednotlivých stran řadou čísel 1; 2 ; 3; 4; ...n). Mandáty se tedy přidělují v rámci jednoho skrutinia, do něhož postupují pouze politické strany, jejichž volební zisk přesáhl 5 % všech hlasů. Právě tato uzavírací klauzule je předmětem současného soudního sporu.

Na základě matematických výpočtů můžeme porovnat rozdělení mandátů s aplikací uzavírací klauzule a bez ní.

Politická stranaPočet mandátů s 5% klauzulíPočet mandátů bez 5% klauzuleANO 201144TOP 0944ČSSD43KSČM33ODS22KDU-ČSL32SVOBODNÍ11SZ01PIRÁTI01Data: volby.cz Software pro výpočty: ElectMach

Stejnému tématu se pak na svém blogu věnoval také ústavní právník Marek Antoš.

Z předkládaného srovnání je jasně patrné, že bez uzavírací klauzule by nově mandáty připadly také Straně zelených a Pirátům, a to na úkor ČSSD a KDU-ČSL. Pokud se blíže podíváme na přidělení mandátů jednotlivým poslancům, zjistíme, že v případě ČSSD by mandát ztratil Miroslav Poche. V případě KDU-ČSL by se pak jednalo o poslance Tomáše Zdechovského.