Jiří Dienstbier
ČSSD

Jiří Dienstbier

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

Bez tématu 118 výroků
Pravda 96 výroků
Nepravda 8 výroků
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 8 výroků
Rok 2015 14 výroků
Rok 2014 25 výroků
Rok 2013 40 výroků
Rok 2012 39 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 14 výroků

Jiří Dienstbier

Má za sebou (exnáměstek min. spravedlnosti Pavel Štern - pozn. Demagog.cz) 14 let v čele Mediační a probační služby (...) a navíc i nad rámec své profese se angažoval v celé řadě zajímavých aktivit, například ve veřejnosti proti korupci.
20 minut Radiožurnálu, 24. června 2014
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pavel Štern byl ředitelem Probační a mediační služby v průběhu 14 let (leden 2001 - leden 2014), avšak tento časový úsek dosáhl jen 13 let.

Druhá část výroku je pravdivá. Dle dostupných informací byl Pavel Štern členem petičního výboru manifestu Veřejnost proti korupci. Účast na dalších "zajímavých aktivitách" hodnotit nebudeme, namátkou však můžeme jmenovat spoluautorství publikace " Probace a mediace " či například živnost na školicí činnost.

Jiří Dienstbier

Já jsem samozřejmě přišel, jak už tady zaznělo, k americkému občanství tak trochu náhodou tím, že moji rodiče v té době, kdy jsem se narodil, pobývali ve Spojených státech, protože můj otec byl korespondentem Československého rozhlasu ve Washingtonu. A já jsem po rodičích získal české a podle místa narození americké občanství a samozřejmě já od svých 6 měsíců žiju v České republice, kdy jsme se tedy z Ameriky vrátili poté, co byl otec odvolán po srpnu 68.
20 minut Radiožurnálu, 24. června 2014
Pravda

Jiří Dienstbier starší byl skutečně v letech 1968 - 1969 zahraničním zpravodajem v USA, kde se mu také 27. května 1969 ve Washingtonu narodil syn Jiří Dienstbier mladší, který získal díky čtrnáctému dodatku Ústavy americké občanství. České státní občanství získal na základě zákona č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání občanství České socialistické republiky, kde v §8 odst. 1 stojí: "Dítě, jehož rodiče jsou státními občany republiky, nabývá narozením státního občanství rodičů. " Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa dostal Jiří Dienstbier st. v rozhlasu výpověď. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Dienstbier

Uvažovat by se asi dalo o leckom, i o Martinu Povejšilovi. Je pravda, že je to dlouholetý kariérní diplomat, čili z tohoto hlediska kvalifikaci má, nyní šéfuje tedy stálé zastoupení České republiky při Evropské unii, či Evropské komisi a na druhou stranu, jak jsem říkal, výhodou například Pavla Merlíka je i výrazná politická zkušenost, což asi u Martina Povejšila trochu chybí.
20 minut Radiožurnálu, 24. června 2014
Pravda

Na základě veřejně dostupných informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Martin Povejšil se od roku 1990 pohybuje v diplomatických kruzích (byl např. velvyslancem v Chile nebo ve Španělsku a Andoře). Od září 2012 je stálým představitelem České republiky při Evropské unii v Bruselu. Jak vyplývá z jeho profesního životopisu, ve své kariéře pracoval pro Ministerstvo zahraničních věcí a věnoval se diplomacii. V politice - pokud ji považujeme za výkon veřejné funkce na základě voleb - nepůsobil.

Pavel Mertlík na rozdíl od Povejšila přímou politickou zkušenost má. V letech 1999-2001 byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana.

Jiří Dienstbier

Václav Moravec: Proč však nemáme k dispozici podrobnější představu, vládní představu toho, jak by to referendum mělo vypadat?

Jiří DIENSTBIER: Tato vláda je v úřadě dva měsíce a legislativní proces, standardní kvalitní legislativní proces jenom samozřejmě, než se zpracuje návrh zákona, projedná se v připomínkovém řízení, v legislativní radě, ve vládě tak, aby se ohlídaly všechny souvislosti, tak to trvá několik měsíců.
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014
Pravda

Současná vláda byla jmenována 29. 1. 2014, je tedy v úřadě téměř dva měsíce.

Délka legislativního procesu se samozřejmě značně liší. Příkladem toho je sestavování nového občanského zákoníku, které od vypracování věcného záměru, až po schválení návrhu vládou trvalo jedenáct let, či trestní řád, s jehož věcným záměrem přišel tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již v roce 2007, Poslanecké sněmovně jej ale vláda předložila až 27. 2. 2008.

Celý postup vládního legislativního procesu je popsán v usnesení vlády z 18. března 1998. Článek 5 odstavec 3 stanovuje standardní patnáctidenní lhůtu pro připomínky k věcnému záměru, Legislativní rada má dále dle článku 7 odstavce 2 šedesát dní k projednání věcného záměru, lhůta pro další připomínkové řízení je 20 dnů. Následuje 60denní lhůta pro Legislativní radu k projednání návrhu zákona a 5denní lhůta pro dodání schváleného návrhu předsedovi vlády k podpisu.

Vláda nemá povinnost zveřejňovat celý proces vládního legislativního postupu. Toto jsou standardní lhůty, které lze měnit. Prostým součtem a výše zmíněnými příklady ale dovodíme, že skutečně není anomálií, pokud by vládní legislativní proces trval v řádu měsíců.

Jiří Dienstbier

Já mám k dispozici věcné zadání (k zákonu o obecném referendu – pozn. Demagog.cz), které chci napřed předložit k debatě na koaliční úrovni, následně samozřejmě i k širší debatě, protože ústavní zákon o referendu musí mít širší podporu.
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě odstavce 4 článku 39 Ústavy ČR, kde je uvedeno " K přijetí ústavního zákona (...) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů".

Na základě povolebního přepočtu mandátů je tedy zřejmé, že současná vládní koalice, která v Poslanecké sněmovně disponuje 114 mandáty, nutně potřebuje ke schválení ústavního zákona podporu poslanců z dalších parlamentních stran.

Dále doplňujeme, že ani v Senátu nemá současná vládní koalice disponující 46 mandáty, při přítomnosti všech senátorů, potřebnou většinu ke schválení ústavního zákona.

Samotné věcné zadání zákona o obecném referendu se nám bohužel dohledat nepodařilo, doplňujeme pouze, že předložení návrhu tohoto zákona je součástí Programového prohlášení vlády z 14. 2. 2014 a dle Legislativního plánu vlády by měl být předložen v srpnu tohoto roku.Stručnou historii návrhů zákona o obecném referendu potom naleznete zde. Poslední návrh zákona o obecném referendu byl Poslanecké sněmovně předložen vládou Petra Nečase 11. 4. 2012., jeho projednání však bylo ukončeno s koncem volebního období.

Jiří Dienstbier

A to byla i má hlavní výtka směrem k tomu zamítnutému návrhu hnutí Úsvit, že ten šel tak daleko, že by tady podle mě doopravdy zásadním způsobem byla ohrožena demokracie a ústavní systém. Protože ten návrh umožňoval hlasovat o změnách ústavy.
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ministr pro lidská práva skutečně kritizoval návrh Úsvitu především z pozice, kterou sám popisuje, a je také pravdou, že tento návrh zákona počítal s možností konat referendum i o otázkách změny Ústavy ČR.

V rámci výroku nehodnotíme názor Jiřího Dienstbiera, zda je popisovaná legislativa zásadním ohrožením demokracie a ústavního systému, soustředíme se pouze na fakta – tedy jeho údajnou kritiku a možnost měnit Ústavu ČR dle návrhu referenda z dílny Úsvitu.

Ministr Dienstbier mluví o zákonu o obecném referendu z dílny hnutí Úsvit. Tuto předlohu (.pdf – kompletní znění návrhu) představil v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 114 zástupce předkladatelů Tomio Okamura, v 1. čtení (25. března 2014) však sněmovna tento návrh zamítla a zákon tedy spadl pod stůl. Samotný návrh v článku 1 (bod 1b) doslova uvádí " V celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".

V rozpravě vystoupil také Jiří Dienstbier a podrobil návrh tvrdé kritice. Je pravdou, že jeho výtky směřovaly také směrem k ohrožení demokracie a ústavního systému. Doslova Dienstbier uvedl: " Tento návrh ústavního zákona je zásadním ohrožením ústavnosti a troufám si říct, že demokracie v České republice, protože klidně v případě, že by byl schválen, je možno okamžitě vyvolat hlasování například o zrušení Poslanecké sněmovny. O zrušení vlády jako ústavní instituce. Tento návrh zákona umožňuje přenést zákonodárnou anebo exekutivní pravomoc na kterýkoliv jiný orgán. Jediný limit je to tzv. ústavní jádro, které je nezrušitelné. Otázka, co to je, to může být velmi volný výklad. To znamená, že stejně jako některé jiné návrhy, které jsou předkládány panem Okamurou a spol., tak tady se jedná o zásadní ohrožení demokratického právního státu v České republice".

Jiří Dienstbier

Ale neměl by se z referenda stát standardní nástroj opoziční politiky. Já bych tady uvedl jeden příklad, který se týká Slovinska. Ve Slovinsku zavedli velmi mírné podmínky pro referendum. A v době krize, když vláda potřebovala přijímat rychlé opatření, která by tu krizi vyřešila, tak opozice vlastně iniciací referend totálně zablokovala jakoukoliv možnost řešení.
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014
Pravda

Na základě dohledaných informací hodnotíme Dienstbierův výrok jako pravdivý.

Slovinsko mělo v době krize opravdu velmi mírné podmínky pro uskutečnění referenda. Pro zahájení řízení o referendu stačilo pouze 2 500 podpisů a pro jeho skutečné konání 40 000 podpisů. Referendum mohlo vyvolat také Národní shromáždění nebo Národní rada, přičemž se mohlo konat o jakémkoliv zákonu. Pravdivá je i část výroku o nutnosti rychlého přijetí úsporných opatření v krizi. Jako důkaz přikládáme graf znázorňující slovinský dluh vůči HDP v letech 2004–2013:

Tyto mírné podmínky byly využívány opozicí a odbory pro blokování přijetí nutných úsporných, ač možná bolestivých, opatření v letech 2011–2012. Např. blokování zákona o zvýšení důchodového věku, referendum o zablokování tzv. "bad bank" zákona atd.

Slovinci svým hlasováním vyjádřili souhlas s opozicí a odbory. Slovinský ústavní soud však v prosinci 2013 zrušil účinnost dvou důležitých referend – o zavedení tzv. "bad bank" instituce a o vzniku státního holdingu, který by spravoval veškerá státní aktiva. Odůvodnění soudu bylo, že plynulý chod státu má přednost před povinností akceptovat výsledky referenda.

Všechny tyto obstrukce měly velmi negativní dopad na vnímání slovinské ekonomiky na finančních trzích, kdy ratingové agentury změnily výhled na negativní, a tím pádem se financování státu ještě více prodražilo.

V květnu 2013 byl ve Slovinsku přijat zákon na zpřísnění podmínek vyvolání referenda. Jeho konání již nemůže iniciovat Národní rada ani Národní shromáždění a referendum se nemůže konat o zákonech, které upravují daně, cla, ratifikace mezinárodních smluv, nouzová opatření na obranu státu atd.

Jiří Dienstbier

Václav MORAVEC: Odvody, jiné platební povinnosti k veřejným rozpočtům, státní rozpočet, výkon moci soudní, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky, změny podstatných náležitostí demokratického právního státu. To bude úplně stejná formulace i u vás?

Jiří DIENSTBIER: Změn, změny podstatných náležitostí demokratického právního státu a základní lidská práva a svobody, to je společné všem návrhům. V těch dalších bodech se to velmi podstatně liší.
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť návrhy KSČM a Úsvitu mají sice některé společné body, nicméně se rozcházejí ve velmi významných otázkách, jako je např. možnost odvolávat politiky prostřednictvím referenda, měnit daně, odvody atd.

Vládní návrh zákona o celostátním referendu prozatím není zpracovaný, ale vláda se zavázala, že do konce roku připraví a předloží vlastní návrh ústavního zákona o celostátním referendu.

Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny KSČM by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:

  • "o ústavně zaručených základních právech a svobodách
  • o daních, odvodech, nebo jiných platebních povinnostech k veřejným rozpočtům a státním rozpočtu
  • o výkonu moci soudní
  • o ustavování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky
  • o změnách podstatných náležitostí demokratického právního státu"

Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:

  • "o zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod
  • o rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva
  • o zásahu do výkonu moci soudní"

Návrhy Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a KSČM se liší v tom, že KSČM nepočítá ve svém návrhu například s hlasováním o daních nebo o odvolatelnosti politiků.

Jiří Dienstbier

OKAMURA: A určitě je důležité také referendum, a to k mému překvapení ČSSD hlasovalo proti, přestože to byl jejich klíčový bod programu, na který nalákali voliče, a to bylo referendum o církevních restitucích.

DIENSTBIER: Nic takového jsme ve volebním programu neměli.
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014
Pravda

Hodnocením jsme se zabývali v předchozím výroku, vyjádření ministra Dienstbiera tak hodnotíme jako pravdivé.

Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:

" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí ".

Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".

Jiří Dienstbier

Problém je v tom, že pan Okamura tady balamutí občany samozřejmě, protože hlasovat v referendu o tom, že zrušíme zákon, ještě neznamená, že tady stále nezůstávají smlouvy mezi státem a církvemi. Takže my v té finanční části restitucí bychom ani referendem ničeho nedosáhli, a to oni bohužel lidem zapomněli říct.
Otázky Václava Moravce, 30. března 2014
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože referendem by se nedaly zrušit či změnit již podepsané smlouvy mezi státem a církvemi.

Finanční části restitucí pro církve byly podepsány 22. 2. 2013, kde se stát zavázal, že vyplatí církvím po dobu 3 let částku 59 miliard korun.

Podpisem se smlouva stala legitimní a účinnou. V českém právu platí zákaz retroaktivity, tudíž i změnou zákona vyvolaného referendem se tato smlouva mezi církvemi a českým státem nemůže změnit.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů