Je naprosto jasné, že nemá (vláda, pozn.) zřetelnou většinu v Poslanecké sněmovně.
Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).
Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.
Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).
Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz
Poslanecké kluby - aktuální stav:
Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.
My jsme to, co se stalo (trafiky pro bývalé poslance za ODS, pozn.), označovali za politickou korupci od samého začátku.
Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).
Protože to co projednával Evropský parlament, se týkalo řešení závažného problému a to je doopravdy nezaměstnanosti mladých lidí, která je v řadě evropských zemí mnohem horší, než v ČR.
Na základě dat statického úřadu Evropské komise Eurostat hodnotíme výrok jako pravdivý.
Při hodnocení vycházíme z dat Eurostatu o nezaměstnanosti mladých ve věku 15 - 24 let z června 2013 (u některých států jsou už dostupná i data z července, ale ne u všech, proto volíme druhý nejnovější set dat).
V České republice je nezaměstnanost mladých lidí do 25 let na úrovni 18,2%. Průměrná hodnota zemí EU28 je 23,5%. Již to zcela jasně ukazuje, že skutečně je ve většině evropských zemí situace na trhu práce pro mladé lidi horší než v Česku. Česká republika je v žebříčku 28 států Evropské unie na 7. místě. Celkovou seřazenou tabulku jsme pro vás vložili na Dropbox (.xls).
Mimochodem poměrně jednoznačně, snad dokonce jednomyslně se na tom včera (řečeno v neděli 23.6.2013, pozn.) usnesl náš ústřední výbor, který schválil stanovisko, že sociální demokracie se na ustavení žádné vlády bez nových voleb nebude podílet..
Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.
On v podstatě nemůže jmenovat Miroslavu Němcovou, respektive jakéhokoliv premiéra, s kterým by pokračovala ta současná situace, protože na tom měl založenou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, kde se vymezil proti této vládě, která by měla skončit, podle něj.
Při hodnocení výroku vycházíme zejména z billboardů prezidenta Zemana, které před druhým kolem útočily přímo na vládu sloganem "STOP této VLÁDĚ VOLTE ZEMANA!" foto zde. Druhá linie vymezení se vůči vládě byla sloganem "STOP Kalouskovi na Hradě VOLTE ZEMANA!" foto zde. Vymezení se není v druhém případě tak přímočaré jako v prvním případě , avšak vezmeme-li v úvahu, že ministr Kalousek u části veřejnosti není příliš oblíben, tak tento slogan slouží pro postrašení této části veřejnosti, že nebude-li volit Zemana, tak Kalousek bude nejen na ministerstvu ale i na Hradě. Tento slogan zde funguje zhruba stejně jako debata o (ne)navrácení majetku Sudetským Němcům.
Výrok tedy s ohledem na výše zmíněné slogany hodnotíme jako pravdivý.
Já bych tady zmínil jeden konkrétní případ a to je tzv., česká výjimka z Listiny základních práv EU. (...) Ona (Zuzana Brzobohatá, pozn.) totiž byla stínovou zpravodajkou naší frakce právě v této věci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD Zuzana Brzobohatá byla skutečně stínovou zpravodajkou frakce Strany evropských socialistů (PES) ve věci zprávy schválené 22. května 2013 o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv.
Ústavní soud v různých jiných věcech už judikoval, že není-li v ústavě lhůta, je stanovena povinnost prezidenta republiky konat, tak ta lhůta je, vyplývá to z ústavních principů a je to bez zbytečného odkladu. Tedy zpravidla v řádu dnů, pokud nejsou jakékoliv jiné důvody.
Ústavní soud nálezem vedeným pod spisovou značkou Pl.ÚS 29/09 (.doc) se otázce lhůt věnuje zvláště v bodech 116 - 121, kde říká, že: "...Lhůta bez zbytečného odkladu pochopitelně neznamená ihned..." (bod 120) a zároveň: "...Taková doba - pohybující se v řádu měsíců, a nikoli pouze týdnů - nepochybně přiměřená není..." (bod 121).
Tento nález se zabývá lhůtou ratifikace mezinárodní smlouvy prezidentem (konkrétně Lisabonské smlouvy), kde také není v ústavě jasně definovaná lhůta. Můžeme to tedy brát jako analogii o které mluví Jiří Dienstbier a dát mu za pravdu, že takto Ústavní soud opravdu judikoval
Irsko mělo prostě jedny z nejnižších firemních daní v EU, stále si je drží na velmi nízké úrovni.
Výrok Jiřího Dienstbiera o firemních daních v Irsku hodnotíme jako pravdivý na základě inforamcí z Eurostatu, OECD a Worldwide-tax.
Firemní daně v Irsku (xls.) jsou od roku 2003 až do současnosti na úrovni 12,5 %. V Evropské unii má nižší sazbu pouze Bulharsko a Kypr (10%).
Tomu odpovídají i data ze zprávy Evrospké komise (pdf., anglicky, s. 10) z roku 2007 .
Řekové nebyli schopni vybírat skoro žádné daně a to byl ten problém rozvratu veřejných financí.
Řecko patří mezi stát s největšími daňovými úniky v EU. Jen za rok 2009 (.pdf) neodvedly osoby samostatně výdělečné částku okolo 28 milionů eur (!). Dlouhodobá ignorace problému řeckou vládou přirozeně vedla k nedostatečnému příjmu do státní pokladny.
Uznávaný ekonom Aleš Chmelař dokonce tvrdí, že: „Kdyby Řecko dokázalo vybrat všechny své daně, už dávno by hospodařilo s primárním přebytkem a už léta by svůj dluh snižovalo. Ze země, která je obecně považována za nesolventní, by byl normální stát s kapacitou své závazky bez problémů a bez nadměrných škrtů platit.“
Je pravda, že ve volbách v ČR evropská témata nedominují. Já myslím, že první takovou výjimkou trošku byly prezidentské volby, díky povaze a roli prezidenta v zahraniční politice.
Při hodnocení výroku jsme se zaměřili na zatím poslední sněmovní volby v roce 2010. Tehdy představila ODS svůj programový dokument Vize 2020, která obsahovala poměrně rozsáhlou sekci „Česká republika v Evropě a ve světě“, tři strany věnované zahraničním vztahům, především pak EU, najdeme i v samotném volebním programu. Také ČSSD věnovala zahraniční politice jednu ze svých Oranžových knih.
Je však pravdou, že kampani dominovala úplně jiná témata, především vnitropolitická, ekonomická (vládní škrty, „strašení Řeckem“), velkým tématem se stal boj proti korupci. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V prezidentské volbě integrace byla jednou z otázek rezonujících v kampani, ilustrovat to můžeme například na 11 otázkách pro 11 kandidátů, které kandidáti zodpovídali pro ČT.
