Jiří Dienstbier

Výrok hodnotíme na základě informací z webů parlamentních stran a médií jako pravdivý.

ODS, TOP09 a LIDEM preferují nalezení nového premiéra a dovládnutí nynější vládní koalice. Strany by v případě jmenování úřednické vlády podpořily cestu předčasných voleb.

Strany ČSSD a KSČM stejně odmítají realizaci úřednické vlády a požadují vypsání předčasných voleb. Rozpuštění Poslanecké Sněmovny podporuje i strana VV.

Ústavní soud nálezem vedeným pod spisovou značkou Pl.ÚS 29/09 (.doc) se otázce lhůt věnuje zvláště v bodech 116 - 121, kde říká, že: "...Lhůta bez zbytečného odkladu pochopitelně neznamená ihned..." (bod 120) a zároveň: "...Taková doba - pohybující se v řádu měsíců, a nikoli pouze týdnů - nepochybně přiměřená není..." (bod 121).

Tento nález se zabývá lhůtou ratifikace mezinárodní smlouvy prezidentem (konkrétně Lisabonské smlouvy), kde také není v ústavě jasně definovaná lhůta. Můžeme to tedy brát jako analogii o které mluví Jiří Dienstbier a dát mu za pravdu, že takto Ústavní soud opravdu judikoval

Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).

Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.

Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).

Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz

Poslanecké kluby - aktuální stav:

• Občanská demokratická strana: 50
• TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
• Nezařazení - Liberální demokraté: 8
• Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení

• Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
• Nezařazení (dříve VV): 3
• Věci veřejné: 11
• Česká strana sociálně demokratická: 54
• Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).

Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.

Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.

V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:

Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."

V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "

Karolína Peake byla spoluautorkou tohoto kodexu. Při vzniku strany LIDEM vyzývalo předsednicto Věcí veřejných Karolínu Peake (a další poslance a poslankyně) ke složení mandátu, právě na základě zmiňovaného kodexu.

Jiří Dienstbier společně se skupinou senátorů předložil 10. prosince 2011 návrh (.pdf) na změnu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Tento návrh zákona mimo jiné upravuje pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní.

Na své 23. schůzi 14. června Senát návrh zákona schválil a 21. června jej předložil Poslanecké sněmovně. 23. července vyslovila Vláda s tímto návrhem nesouhlas. Celý proces je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Přikládáme také aktuální znění zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. (předpis č. 424/1991 Sb.)

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera o odkládání účinnosti služebního zákona jako pravdivý.

Jedná se o zákon č. 218/2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) ze dne 26. dubna 2002.

Podle Transparency International(.pdf, strana 12)"uvedená norma ovšem do dnešního dne nenabyla plně účinnosti a vztah státních zaměstnanců a státu se nadále řídí zákoníkem práce. Česká republiky je tak de facto jedinou zemí EU, která nemá postavení státních úředníků upraveno zvláštním zákonem."

Podle Aktuálně.cz byla účinnost služebního zákona, který byl přijat již za Zemanovy vlády, odsunuta za Špidlovy vlády v roce 2003. Dále byla účinnost posunuta za vlády Mirka Topolánka a to na dvakrát - poprvé na roky 2009 - 2011, poté znovu až na léta 2014 - 2015. Současná vláda Petra Nečase odložila účinnost služebního zákona na léta 2017 - 2018.

Pavel Kouda, dlouholetý představitel ČSSD na komunální a krajské úrovni, původně v krajských volbách 2012 figuroval na druhém místě kandidátní listiny v Ústeckém kraji. Nicméně jeho politické působení bylo provázeno několika skandály (např. Fond hejtmanky nebo Krajská zdravotní). Především však byl náměstek Kouda spojován s manipulacemi v přidělování evropských dotací v ROP Severozápad. V reakci na množící se kauzy tykající se fungování zastupitelstev krajů - zejména případ hejtmana Davida Ratha - vedení ČSSD 17. června 2012 schválilo možnost v závažných případech možnost škrtat v krajských kandidátkách na popud centrální úrovně strany. Po Koudově zatčení 4. září 2012 byl již následujícího dne na základě výsledku jednání vedení strany z kandidátky vyškrtnut a říjnových voleb se nakonec nezúčastnil (konečnou podobu kandidátní listiny viz zde). Výrok je pravdivý. V době nominace kandidátů krajskou organizací ústřední orgány strany skutečně nástrojem pro ovlivnění složení kandidátní listiny nedisponovaly. Teprve po červnové razii v sídle ROP Severozápad a v době, kdy byl Pavel Kouda obviněn a vzat do vazby, tedy na počátku září, ČSSD přijala potřebná opatření a v daném případě je také využila.

Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Jiří Dienstbier skutečně získal v komunálních volbách 2010 mandát pražského zastupitele, v roce 2012 na něj pak rezignoval.

Podle zákona o obcích (§ 82) má člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo:

"a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů."

Zákon přitom v tomto smyslu nijak nerozlišuje mezi opozičními a "koaličními" (např. v radě zastoupenými) zastupiteli. Podle jednacího řádu pražského zastupitelstva (čl. 9, č. 9) musí být senátorovi na požádání uděleno během jednání zastupitelstva slovo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, Dienstbier měl ze zákona širší pravomoc, než přiznává a rezignací na svůj mandát řadu těchto pravomocí ztratil. O možnost vystoupit na zastupitelstvu ale opravdu nepřišel.