Protože odleva doprava všichni řekli, že pro ně je ten úřednický kabinet nepřijatelný.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů parlamentních stran a médií jako pravdivý.
ODS, TOP09 a LIDEM preferují nalezení nového premiéra a dovládnutí nynější vládní koalice. Strany by v případě jmenování úřednické vlády podpořily cestu předčasných voleb.
Strany ČSSD a KSČM stejně odmítají realizaci úřednické vlády a požadují vypsání předčasných voleb. Rozpuštění Poslanecké Sněmovny podporuje i strana VV.
Ústavní soud v různých jiných věcech už judikoval, že není-li v ústavě lhůta, je stanovena povinnost prezidenta republiky konat, tak ta lhůta je, vyplývá to z ústavních principů a je to bez zbytečného odkladu. Tedy zpravidla v řádu dnů, pokud nejsou jakékoliv jiné důvody.
Ústavní soud nálezem vedeným pod spisovou značkou Pl.ÚS 29/09 (.doc) se otázce lhůt věnuje zvláště v bodech 116 - 121, kde říká, že: "...Lhůta bez zbytečného odkladu pochopitelně neznamená ihned..." (bod 120) a zároveň: "...Taková doba - pohybující se v řádu měsíců, a nikoli pouze týdnů - nepochybně přiměřená není..." (bod 121).
Tento nález se zabývá lhůtou ratifikace mezinárodní smlouvy prezidentem (konkrétně Lisabonské smlouvy), kde také není v ústavě jasně definovaná lhůta. Můžeme to tedy brát jako analogii o které mluví Jiří Dienstbier a dát mu za pravdu, že takto Ústavní soud opravdu judikoval
Je naprosto jasné, že nemá (vláda, pozn.) zřetelnou většinu v Poslanecké sněmovně.
Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).
Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.
Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).
Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz
Poslanecké kluby - aktuální stav:
Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.
My jsme to, co se stalo (trafiky pro bývalé poslance za ODS, pozn.), označovali za politickou korupci od samého začátku.
Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).
Ona byla zvolena za Věci veřejné. Dokonce se pyšnila tím, že podepsala jakýsi etický kodex, že nepřestoupí do jiné strany během volebního období a že pokud ano, že se vzdá mandátu.
Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.
Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.
V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:
Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."
V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "
Karolína Peake byla spoluautorkou tohoto kodexu. Při vzniku strany LIDEM vyzývalo předsednicto Věcí veřejných Karolínu Peake (a další poslance a poslankyně) ke složení mandátu, právě na základě zmiňovaného kodexu.
My jsme třeba neměli efektivní nástroj, jak zasáhnout do ústecké kandidátky, kde byl nakonec trestně stíhaný tehdejší náměstek hejtmanky Vaňhové Kouda.
Pavel Kouda, dlouholetý představitel ČSSD na komunální a krajské úrovni, původně v krajských volbách 2012 figuroval na druhém místě kandidátní listiny v Ústeckém kraji. Nicméně jeho politické působení bylo provázeno několika skandály (např. Fond hejtmanky nebo Krajská zdravotní). Především však byl náměstek Kouda spojován s manipulacemi v přidělování evropských dotací v ROP Severozápad. V reakci na množící se kauzy tykající se fungování zastupitelstev krajů - zejména případ hejtmana Davida Ratha - vedení ČSSD 17. června 2012 schválilo možnost v závažných případech možnost škrtat v krajských kandidátkách na popud centrální úrovně strany. Po Koudově zatčení 4. září 2012 byl již následujícího dne na základě výsledku jednání vedení strany z kandidátky vyškrtnut a říjnových voleb se nakonec nezúčastnil (konečnou podobu kandidátní listiny viz zde). Výrok je pravdivý. V době nominace kandidátů krajskou organizací ústřední orgány strany skutečně nástrojem pro ovlivnění složení kandidátní listiny nedisponovaly. Teprve po červnové razii v sídle ROP Severozápad a v době, kdy byl Pavel Kouda obviněn a vzat do vazby, tedy na počátku září, ČSSD přijala potřebná opatření a v daném případě je také využila.
Praha sama má větší dluhy, než všechny kraje dohromady.
Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.
Já jsem se ničeho nevzdal (Jiří Dienstbier reaguje na poznámku Bohuslava Svobody, že se vzdal možnosti zasahovat do pražské politiky, pozn.). Já jsem tam byl, já jsem tam byl opoziční člen zastupitelstva. (..) Jediným mým právem, které jsem měl, bylo vystoupit na zastupitelstvu. To byla jediná možnost. (..) Navíc já jako senátor jsem si udržel tu samou možnost, kterou jsem měl jako zastupitel. I jako senátor můžu kdykoliv přijít a vystoupit.
Jiří Dienstbier skutečně získal v komunálních volbách 2010 mandát pražského zastupitele, v roce 2012 na něj pak rezignoval.
Podle zákona o obcích (§ 82) má člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo:
"a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů."
Zákon přitom v tomto smyslu nijak nerozlišuje mezi opozičními a "koaličními" (např. v radě zastoupenými) zastupiteli. Podle jednacího řádu pražského zastupitelstva (čl. 9, č. 9) musí být senátorovi na požádání uděleno během jednání zastupitelstva slovo.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, Dienstbier měl ze zákona širší pravomoc, než přiznává a rezignací na svůj mandát řadu těchto pravomocí ztratil. O možnost vystoupit na zastupitelstvu ale opravdu nepřišel.
Dopravní podnik je stoprocentní dceřiná společnosti hlavního města Prahy.
Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.
Dopravní podnik má smlouvu s konsorciem několika firem, které samozřejmě všechny jsou zcela neprůhledné, protože buď mají akcie na majitele, anebo končí někde v " ofshorech", takže majitele nedohledáte, jenom poznáte z orgánů, že jsou propojeny. A ty vymáhají odkoupené pohledávky z pokut pro dopravní podnik.
Pohledávky z přepravy Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) vymáhaly dvě společnosti: Tessile ditta, a.s. a FIDENTIA, s.r.o. Společnost Tessile ditta, a.s., IČ 27822117, server Aktuálně.cz označuje za společnost neprůhlednou, tedy společnost s akciemi na majitele (další informace zde). Podle informací na stránkách magistrátu tato společnost vymáhala pohledávky od ledna 2008 do března 2011. Od září 2011 ji pak nahradila společnost FIDENTIA s.r.o., IČ 24255921. Tu, jakožto společnost s ručením omezeným, nelze označit za neprůhlednou, její akcie jsou na majitele. Média se o tuto společnost podle našich informací nezajímají.
Vzhledem k tomu, že v současné době pohledávky z přepravy vymáhá ve prospěch pražského dopravního podniku pouze společnost FIDENTIA, která má průhlednou vlastnickou strukturu, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
