Jiří Drahoš
Nez.

Jiří Drahoš

Nezařazení (Nez.)

Bez tématu 140 výroků
Pravda 111 výroků
Nepravda 7 výroků
Zavádějící 3 výroky
Neověřitelné 19 výroků
Rok 2018 113 výroků
Rok 2017 27 výroků

Jiří Drahoš

Už jsem slíbil, že se přátelům na Slovensku omluvím za nehorázný výrok Miloše Zemana o Alexanderu Dubčekovi.
Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Pravda

Jiří Drahoš prezidenta Zemana za výrok o Alexanderu Dubčekovi kritizoval. Dále se vyjádřil, že by se na své první zahraniční cestě ve funkci prezidenta vedoucí na Slovensko za tento výrok o Dubčekovi omluvil. Uvedl to např. v povolebním vyjádření pro RSTV po prvním kole prezidentských voleb (čas 2:10).

Miloš Zeman dne 9. ledna 2018 v projevu na slavnostním večeru na Pražském hradě k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku České republiky mimo jiné uvedl, že někdejší tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček patřil mezi ty, kteří se v roce 1968 podělali hrůzou. Doplnil k tomu, že odsouhlasení okupace tehdejším politickým představitelům nepomohlo, a v očividné narážce na Dubčeka dodal: „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne.”

Proti Zemanovým slovům o Dubčekovi se ohradili ze slovenské strany ministr kultury Marek Maďarič nebo státní tajemník ministerstva zahraničí Ivan Korčok.

Jiří Drahoš

Ano, já ocituji 2 věty ze zprávy BIS za rok 2016: Oproti roku 15 však v průběhu roku 16 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území České republiky. A dodám: v kontextu čínských aktivit se rok 16 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu.
Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Pravda

Ve výroční zprávě BIS z roku 2016 se v oddílu 2.3 Kontrarozvědná činnost skutečně píše: „Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti.”

Jiří Drahoš

Ruská vojenská doktrína označuje za hlavního nepřítele Severoatlantickou alianci.
Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Pravda

V nejaktuálnější Národní bezpečnostní strategii z 31. prosince 2015 a následně i v dokumentu Koncepce zahraniční politiky RF z 30. listopadu 2016 je akcentován problematický vztah RF k NATO, kdy na jedné straně je NATO chápáno jako hrozba, na straně druhé je považováno za jeden z prvků decentralizovaného uspořádání mezinárodních vztahů, kterýžto systém RF upřednostňuje.

V dokumentech je NATO chápáno jako soupeř - především svým rozšiřováním na východ a zvyšováním vojenských kapacit. Podle analýzy (.pdf, str. 9) dokumentů ze strany Evropského parlamentu je NATO vedle USA a ostatních států takzvaného Západu považováno za překážku současných ambicí RF. Symbol Západu jako překážky či protivníka RF je například patrný v bodu 61 zmíněné Koncepce:

„Systemic problems in the Euro-Atlantic region that have accumulated over the last quarter century are manifested in the geopolitical expansion pursued by the North Atlantic Treaty Organization (NATO) and the European Union (EU) along with their refusal to begin implementation of political statements regarding the creation of a common European security and cooperation framework, have resulted in a serious crisis in the relations between Russia and the Western States. The containment policy adopted by the United States and its allies against Russia, and political, economic, information and other pressure Russia is facing from them undermine regional and global stability, are detrimental to the long-term interests of all sides and run counter to the growing need for cooperation and addressing transnational challenges and threats in today’s world.“

I když v dokumentech není přímo označen žádný „hlavní protivník”, z textu vyplývá, že RF bere NATO jako jednoho z hlavních soupeřů, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. Ruskými strategickými dokumenty jsme se na Demagog.cz nedávno zabývali zde.

Jiří Drahoš

Německo bylo také dlouhá léta rozděleno na 2 části a je správné, že některé státy nebo řada států neuznala toto rozdělení.
Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Zavádějící

Oprava: Rozdělení Německa opravdu nebylo řadou státu zpočátku uznáno, tato situace ovšem platila pouze do uznání obou zemí navzájem a jejich přijetí do OSN v 70. letech. Hodnocení výroku tak měníme na zavádějící. Původní odůvodnění ponecháváme níže v původním znění.

Rozdělení Německa bylo poměrně komplikovanou událostí z pohledu státní kontinuity a uznání. Od konce války do roku 1949 bylo Německo spravováno čtyřmi mocnostmi v rámci okupačních zón se statusem okupované země. Podpisem Petersberských dohod v září 1949 došlo k vzniku Spolkové republiky Německo a byl zahájen proces obnovy alespoň částečné státní suverenity Německa, který byl z velké části završen podpisem řetězce dohod na Londýnské a Pařížské konferenci v září–říjnu 1954, kdy byl zrušen okupační status Německa a obnovena jeho suverenita jako člena mezinárodního společenství. Uznání Spolkové republiky Německo probíhalo od roku 1949 do roku 1955, v průběhu následujících let byly postupně navazovány diplomatické vztahy - například USA (květen 1955) a Francie (srpen 1955, str. 37). Výjimkou byla východní část okupovaná Sovětským svazem, kde vznikla roku 1949 Německá demokratická republika. Její uznání proběhlo až v roce 1971, kdy podepsáním Základní dohody došlo k vzájemnému uznání obou německých republik. Status dvou států byl de facto potvrzen v roce 1973, kdy byly oba státy přijaty do OSN.

K faktickému rozdělení Německa došlo v roce 1949 vznikem obou států, k jejich legálnímu uznání došlo ale až o 22 let později, kdy Spolková republika Německo uznala Demokratickou republiku Německo jako suverénní stát, což vedlo k následnému uznání i od ostatních států mezinárodního společenství. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Jiří Drahoš

Mě by zajímalo, jestli on bude teď vysvětlovat našim spojencům ve Spojených státech, ve Španělsku, ve Francii a v Německu, že mají zapomenout na to, že by jejich volby byly ovlivňovány jakkoliv Ruskem.
Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Pravda

Jiří Drahoš upozorňuje, že všechny zmíněné země se v nedávné době potýkaly s problémem ovlivňování voleb, tyto státy jsou zároveň našimi partneryv Severoatlantické alianci. Nejvýznamněji bylo téma řešeno v případě amerických prezidentských volebna podzim 2016, dodnes probíhá vyšetřování hlavních aktérů kampaně současného prezidenta Donalda Trumpa.

Zásah do předvolebního klání reportovala i Francie, kde se podle zdrojů agentury Reuters hackeři snažili o ukradení emailů a dokumentů. Také Německu se boj s dezinformacemi nevyhnul. Podle odborníků se na sociálních sítích objevili botneti, kteří šířili zprávy ve prospěch krajně pravicové AfD. Naposledy museli ruské propagandě na internetu čelit katalánci, kteří v listopadu hlasovali v referendu o své nezávislosti.

Jiří Drahoš

WITOWSKÁ: Pane profesore, je nějaká informace, která se vás osobně dotkla během předvolební kampaně?

DRAHOŠ: Například že jsem agent StB.
Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Pravda

O Jiřím Drahošovi se opravdu v některých internetových médiích a na sociálních skupinách skutečně psalo v souvislosti s StB. První informace se začaly šířit už v létě minulého roku. Například Jirkak napsal 30. 6. 2017 v diskuzi na serveru Lidovky.cz toto:

Zdroj: https://www.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170628_191348_ln_domov_ELE

Tyto informace se objevovaly i na sociálních sítích. Někteří diskutující zprávu šířili i na facebookový profil Jiřího Drahoše.

Zdroj: https://www.facebook.com/drahosjiri/posts/696789644042068

Jiří Drahoš na své webové stránce zveřejnil lustrační osvědčení, kterým vyvrátil spolupráci s StB.

14. ledna zveřejnil novinář Jaroslav Kmenta na svém facebookovém profilu poznámku s názvem Kompro na Drahoše. V něm popisuje, že podle jeho zdrojů měli podporovatelé Miloše Zemana dokonce mít dezinformační materiály s vysokou hodnotou věrohodnosti.

Jiří Drahoš

Nechali jsme si udělat analýzu těch nenávistných mailů, jejich zdrojů. Je zcela evidentní, že za tím stojí, a je to analýza, která odhaluje ty primární zdroje, které ty maily rozesílají a je evidentní, že jsou to proruské servery.
Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, a tedy ani potvrdit ani vyvrátit, zda si Jiří Drahoš nebo případně Drahošův volební tým nechal zpracovat analýzu nenávistných emailů. Nejsme tudíž schopni posoudit, stojí-li skutečně za nenávistnými emaily adresovanými Jiřímu Drahošovi proruské servery či nikoliv.

Žádné tiskové zprávy, vyjádření či sdělení obsahující takové informace nejsou k nalezení na Drahošově volebním webu, jeho facebookové stránce, ani jeho twitterovém účtu.

Jiří Drahoš

Řekl (Miloš Zeman - pozn. Demagog.cz), že do žádných debat chodit nebude. Musím říci, že ještě nedlouho před výsledkem prvního kola jsem slyšel, tedy ne pana prezidenta, ale pana Jiřího Ovčáčka, že absence pana prezidenta platí i pro kolo druhé, pak pan prezident změnil názor jako mnohokrát.
Česko hledá prezidenta , 23. ledna 2018
Pravda

Miloš Zeman se zavázal při oznámení své kandidatury pro letošní volby, že nepůjde do žádných debat, nepovede kampaň a nebude útočit na kandidáty. Na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků se Zeman vyjádřil, že je ochoten se se svým sokem utkat ve dvou debatách; později řekl, že půjde do čtyř debat, jak už jsme doložili.

Prezidentův mluvčí Ovčáček v debatě pro iDNES.cz, která se konala 4. ledna, řekl, že Zeman neplánuje účast v debatách ani před případným druhým kolem (druhé video v odkazu, 1:40).

Jiří Ovčáček stejný závazek potvrdil i 28. prosince 2017. Pro server Idnes.cz uvedl:

Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“

Jiří Drahoš

Kdysi jsme slyšeli, že vláda může vládnout v demisi takřka nekonečně dlouho.
Česko hledá prezidenta , 23. ledna 2018
Pravda

Miloš Zeman se takto vyjádřil v pořadu Týden s prezidentem na televizní stanici Barrandov, vysílaném 2. listopadu 2017. Uvedl, že teoreticky může vláda v demisi vládnout celé čtyři roky – konkrétně řekl:

„V jisté konkrétní situaci, kdy by neprošel ani třetí pokus, tak je taková krásná věta v ústavě, která zní: Prezident může rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pozor, může, nikoliv musí.“ Později ještě doplnil: „Vláda bez důvěry může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín. Václav Klaus nechal Topolánkův kabinet také vládnout několik měsíců, než získal důvěru. Nechci strašit, věřím, že vše proběhne za daleko kratší období.“

Andrej Babiš následně tento postup odmítl.

Jiří Drahoš

Premiér je funkce jmenovaná.(...) Premiér není volená funkce a vítěz voleb nemá automaticky nárok na premiéra.
Česko hledá prezidenta , 23. ledna 2018
Pravda

Článek 68 Ústavy České republiky ve svém druhém odstavci uvádí: „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Premiér tedy skutečně není žádným způsobem vybrán volbou a v Ústavě není ani stanoveno, že tuto funkci vykonává předseda vítězné strany. Prezident má ve svém rozhodnutí o jmenování předsedy vlády volnou ruku.

Např. v roce 2010 se po volbách stal předsedou vlády Petr Nečas, jehož ODS ve volbách nezvítězila. Měla ovšem větší koaliční potenciál a byla schopna sestavit většinu v Poslanecké sněmovně.