Jiří Drahoš

BIS se k ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami vyjádřila ve veřejném prohlášení ředitele Michala Koudelky. Uvedla, že žádné konkrétní důkazy o této skutečnosti nemá a o Drahošovi se v ní ani v ostatních veřejných výročních zprávách nevyjadřuje. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

„V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.”

Drahoš má pravdu, že ve veřejném prostoru se o ovlivňování řady voleb píše, jde prozatím povětšinou o podezření. Ta jsou v řadě případů důvodná, v některých případech jde pak již o konkrétně popsané techniky, které měly v danou chvíli manipulovat veřejným míněním. Jde např. o cíleně šířené dezinformace prostřednictvím placených příspěvků na sociálních sítích v USA.

Informace o snahách ruské tajné služby ovlivnit volby v mnohých zemích byly skutečně přineseny řadou českých i zahraničních médií. Ruský vliv v podobě kybernetických útoků nebo šíření „fake news“ byl dokumentován například v prezidentských volbách na Ukrajině v roce 2014. Nejvýznamněji byl řešen v případě amerických prezidentských voleb v roce 2016. Kdy k dnešnímu datu probíhá vyšetřování hlavních aktéru kampaně současného prezidenta Trumpa. Bývalý člen volebního štábu, George Papadopoulos, již přiznal svá střetnutí s lidmi reprezentujícími ruské zájmy v době volební kampaně.

Ohledně ovlivnění voleb byly publikovány i informace společnostmi Facebook a Twitter.

Kybernetickým útokům se nevyhnula ani volba prezidenta ve Francii v roce 2017. Kampaň současného prezidenta Emannuela Macrona, čelila kybernetickým útokům i řadě fake news spojených s jeho jménem. Jak uvádí vedoucí jeho volebního štábu, jednalo se o stovky až tisíce kybernetických útoků směřovaných na databázy kampaně. Za zemi původu bylo označeno právě Rusko.

Nejaktuálnější informace o ruském vměšování se do voleb pochází z Mexika. Informace přinesla Národní bezpečnostní agentura. Mexičtí političtí zástupci však tyto informace odmítli, stejně tak Rusko odmítlo všechna obvinění z ovlivňování voleb v zahraničí.

Uvedenou citaci pronesl Miloš Zeman dne 21. ledna 1992 ve Federálním shromáždění ČSFR na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů během projednávání návrhu ústavního zákona o referendu. Zeman ve svém projevu uvedl, že cituje slova psychiatra Cyrila Höschla. V projevu tvrdě kritizoval referendum a přímou demokracii, na podporu své argumentace přitom využil i zmiňovanou citaci, aniž by proti Höschlovým slovům sám cokoliv namítal. Zeman v projevu mimo jiné řekl:

„Současně bych však chtěl varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané.


(...) Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...)“

Zeman své vystoupení ukončil následovně:

„A já se domnívám, že je to právě ona slabá, leč existující pozitivní deviace mezi parlamentem a veřejností, onen prostý fakt, že procento dementních mezi námi je o něco nižší, než je průměr, tento fakt zakládá moji důvěru k tomuto parlamentu. Proto bych chtěl varovat před nekritickým spoléháním na referendum. Proto bych si přál, aby tento i budoucí parlament byl natolik inteligentní, aby k referendu - pokud možno - nemuselo dojít.“

Z tohoto výroku plyne, že Zeman jednoznačně uváděl, že referendum není žádoucí z důvodu, že mezi poslanci „je menší procento dementních lidí než kolik jich je v běžné populaci.“ Pro doplnění dodáváme, že návrh zákona o referendu v závěrečném hlasování nebyl přijat ani jednou komorou Federálního shromáždění.

Jiří Drahoš citoval Höschlova slova ve veřejném vystoupení v Prezidentském interview ČT v prosinci 2017, kdy však tato slova využil pouze k tomu, aby citoval prezidenta Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o referendu ve Federálním shromáždění, jak dokládá tento námi ověřený výrok.

Pro účely vyrovnání majetku státu s církvemi byla ustanovena Komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. První jednání se uskutečnilo v roce 2007. Vládní komise byla založena jako poradní orgán se šesti členy. Předsedou byl tehdejší ministr kultury Václav Jehlička. Dalšími členy byli ministr financí Kalousek, ministr zemědělství Gandalovič, ministr zahraničních věcí Schwarzenberg, ministryně, v jejíž působnosti jsou lidská práva a národnostní menšiny, Stehlíková a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Němcová. Jednalo se tedy o zástupce vlády.

Jednání této komise se ale účastnili i zástupci církví, příkladem může být biskup Tomáš Holub (.pdf., str. 2). Církev byla při těchto jednáních zastoupena Církevní komisí.

V roce 2013 pak byla stanovena další expertní komise složená ze zástupců ČSSD, hnutí ANO a představitelů církví za účelem realizace zákona o vyrovnání s církvemi. Činnost této komise byla v roce 2014 ukončena. Církevní komise ukončila svoji činnost 25. března 2014.

Podobný výrok již Drahoš pronesl v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018, a ten jsme ověřili jako pravdivý. Drahoš stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle svých vyjádření kvóty nepodporuje, apeluje na důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňuje potřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Výrok skutečně během zmíněné krize padl, nepronesl jej ovšem Miloš Zeman coby tehdejší premiér, ale vyřkl jej jeho ministr zahraničí Jan Kavan. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. Kavan po jednání vlády 7. dubna 1999 konkrétně uvedl:

„Vláda se tedy v té debatě dnes nesoustředila na to, že bychom řekli přesné číslo, kolik uprchlíků jsme ochotni vzít, ale vycházíme z toho, že současné možnosti bez nějakých větších nových kroků umožňují se postarat asi o 1700 uprchlíků, ale s tím, že některé naše sousední státy, například Rakousko nabídlo možnost až 5000 uprchlíků, čili možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo, neboť to závisí jednak na tom množství uprchlíků, jednak samozřejmě na finančních možnostech této republiky. ”

Prezident České republiky podle Ústavy sjednává a ratifikuje pouze mezinárodní smlouvy. Ratifikace se tak nevztahuje na právní předpisy vydané na základě mezinárodní smlouvy, jako například nařízení. Mezi nařízení patří i návrh nařízení Dublin IV, který by tak v případě schválení působil v českém právním řádu přímo, bez toho, aby vnitrostátní předpis musel implementovat, jak je tomu v případě směrnic. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok označujeme za pravdivý, protože Dublin IV. skutečně nepatří mezi mezinárodní smlouvy, nýbrž se jedná se o sekundární unijní předpis vydaný na základě mezinárodní smlouvy, v tomto případě Smlouvy o fungování Evropské Unie. Nařízení mají obecnou působnost, jsou závazná a přímo použitelná ve všech členských státech Evropské unie.

Miloš Zeman se zavázal při oznámení své kandidatury pro letošní volby, že nepůjde do žádných debat, nepovede kampaň a nebude útočit na kandidáty. Na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků se Zeman vyjádřil, že je ochoten se se svým sokem utkat ve dvou debatách; později řekl, že půjde do čtyř debat, jak už jsme doložili.

Prezidentův mluvčí Ovčáček v debatě pro iDNES.cz, která se konala 4. ledna, řekl, že Zeman neplánuje účast v debatách ani před případným druhým kolem (druhé video v odkazu, 1:40).

Jiří Ovčáček stejný závazek potvrdil i 28. prosince 2017. Pro server Idnes.cz uvedl:

„Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“

Miloš Zeman se takto vyjádřil v pořadu Týden s prezidentem na televizní stanici Barrandov, vysílaném 2. listopadu 2017. Uvedl, že teoreticky může vláda v demisi vládnout celé čtyři roky – konkrétně řekl:

„V jisté konkrétní situaci, kdy by neprošel ani třetí pokus, tak je taková krásná věta v ústavě, která zní: Prezident může rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pozor, může, nikoliv musí.“ Později ještě doplnil: „Vláda bez důvěry může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín. Václav Klaus nechal Topolánkův kabinet také vládnout několik měsíců, než získal důvěru. Nechci strašit, věřím, že vše proběhne za daleko kratší období.“

Andrej Babiš následně tento postup odmítl.