Klára Dostálová

Ministryně Dostálová se odkazuje na žebříček Doing Business, který sestavila Světová banka, resp. na jedno z jeho hodnocení, které porovnává jednoduchost získání stavebního povolení a v němž se ke květnu 2019 umístila Česká republika na 157. příčce ze 185. zkoumaných zemí.

Tento žebříček nesrovnává pouze rychlost procesu získání stavebního povolení, ale celkovou složitost stavebního řízení. Výsledné pořadí porovnává (.pdf, str. 12) skóre zemí, která jsou průměrem ohodnocení ve čtyřech ukazatelích: počtu kroků, kterými musí firma při řízení projít, délce celého procesu ve dnech, dále náklady na proces stavebního řízení a nakonec tzv. „building quality control index“ , který je založen na hodnocení několika faktorů, zabývajících se kvalitou stavebních regulací v zemi, kontrol, kterými stavba během řízení prochází apod. Kvůli hodnocení vícera faktorů se před Českem například na 155. místě umístila Argentina s potenciální délkou stavebního řízení 318 dní či Barbados s 377 dny na 153. příčce.

Pro porovnatelnost mezi jednotlivými zeměmi je celý tento žebříček založen na modelovém příkladu a je porovnáváno, jak by v tomto případě vypadalo stavební řízení v různých zemích. Tímto příkladem je situace, ve které by si stavební firma chtěla postavit sklad, kterému jsou určeny přesné parametry. Například je dáno, že modelová stavební firma operuje v ekonomicky nejvýznamnějším městě v zemi, vlastní pozemek, na kterém chce stavět, atd. O skladu je dáno, že bude mít dvě patra, je dána konkrétní rozloha, bude mít hodnotu padesátinásobku průměrného příjmu na obyvatele ve zkoumané zemi, či bude postavena na místě, kde se před konstrukcí nic nenachází. Tím je vyloučena situace, kdy by se na pozemku nacházela např. historická památka, stromy či vodní zdroje. Veškeré parametry Doing Business rozepisuje ve své metodice. Žebříček tedy reálně porovnává, jak by si dané země vedly v tomto modelovém případu.

Metodika uvádí, že žebříček vychází z dat, které analytikům poskytli v dotaznících různí experti ve stavebnictví, například architekti, právníci zabývající se touto oblastí, stavební firmy, státní úředníci, atd. U délky stavebního řízení, která je vypočítána z odhadované délky jednotlivých kroků stavebního řízení, se uvádí, že je mediánem z dat uvedených místními experti, kteří měli uvést dobu jednotlivých procedur v praxi. V části analýzy Doing Business, kde jsou rozepsány jednotlivé kroky stavebního řízení s dobou, kterou by měly trvat, jsou uváděny zákonné lhůty. Analýza se ale snaží brát v potaz dobu, kterou to pro modelový příklad má trvat v praxi. A tak doba, se kterou počítají, ne vždy odpovídá zákonné lhůtě (například kroky 6 a 7, .pdf, str. 14).

Není tedy pravda, že by žebříček porovnával pouze zákonné lhůty v jednotlivých zemích, porovnává se ale také, jak dlouho by trvalo vyřízení všech razítek pro zadaný modelový příklad. V případě České republiky analýza dochází k době 246 dní. Odborníci uvádí, že v praxi mnohá stavební řízení trvají mnohem déle, v řádu několika let. Průměr zemí OECD v žebříčku je 152,3 dní (.pdf, str. 12). Pokud bychom pak země seřadili podle délky stavebního řízení, zaujala by Česká republika 165. místo.

Ministryně Dostálová hovoří o údajích, které jsou obsaženy ve věcném záměru nového stavebního zákona, který byl schválen na jednání vlády 24. června 2019.

Tento věcný záměr mimo jiné upozorňuje na to, že se u stavebního zákona nedodržují lhůty pro vydání rozhodnutí (.pdf, str. 151).

Navrhuje proto právní úpravu, ve které by se stanovily závazné lhůty pro vydání rozhodnutí a v případě nedodržení by byly vyvozeny důsledky. Od takové úpravy si Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje zrychlení povolovacího řízení. „Celková maximální délka lhůt pro vydání rozhodnutí tak bude ve zvlášť složitých případech 120 dnů...“ (.pdf, str. 153).

V Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu stavebního zákona z 30. listopadu 2019 se v závěrečném shrnutí píše mimo jiné i to, že lze konstatovat, že dojde k mnoha změnám. Shrnutí uvádí například i „aktivní a kvalifikovanější rozhodování s odpovědnostním dopadem (zrychlení, neodkládání a nepřesouvání odpovědnosti ve stylu kdo nic nedělá, nic nezkazí, není odpovědný)“ a „zjednodušení a zkrácení soudních řízení“ (.pdf, str. 126–127).

Ministryně v rozhovoru nespecifikovala, která „zelená dobrá čísla“ má na mysli. Předpokládáme, že „zelenými dobrými čísly“ myslí zlepšení, tedy zkrácení, k čemuž by podle všeho mělo dojít.

Aktuální verze návrhu stavebního zákona byla předložena Ministerstvem pro místní rozvoj do mezirezortního připomínkového řízení dne 22. 11. 2019. Tento návrh zákona (.docx, str. 46–51) udává stavebnímu úřadu moc vydat rozhodnutí k návrhu na povolení záměru. Pokud toto rozhodnutí je souhlasné, pak je žadatel oprávněn k uskutečnění stavby, jak uvádí důvodová zpráva (.docx, str. 26, 28). Toto by dle důvodové zprávy mělo odpovídat konceptu jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko, jež zmiňuje ve výroku ministryně.

Dle aktuálního stavebního zákona č. 183/2006 Sb. § 110 odst. 2 je třeba k žádosti o stavební povolení, mimo jiné, přiložit závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Toto závazné stanovisko lze dle § 4 odst. 9 a 10 stejného zákona změnit až v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Nelze se proti stanovisku dotčeného orgánu tedy odvolat přímo, ale až proti výslednému rozhodnutí.

Aktuální verze vládního návrhu stavebního zákona však při podání žádosti stále požaduje vyjádření dotčených orgánů, jsou-li vyžadována jiným zákonem a vyjádření záměrem dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury uvedených v digitální technické mapě dle § 96 odstavce 2 (.docx, str. 45).

Statistiky o administrativním zatížení osob žádající o stavební povolení se nám nepodařilo dohledat. Podařilo se nám pouze dohledat administrativní zátěž na jednotlivých dotčených orgánech státní správy ve stavebním řízení, například dle Dopadové studie ministerstva vnitra k tomuto návrhu (.pdf). Nejsme tedy schopni hodnotit množství rozhodnutí podmiňujících vydání rozhodnutí o povolení stavby.

Výrok ministryně patrně poukazuje na dopadovou studii MVČR analyzující možné dopady chystané rekodifikace stavebního práva připravované resortem MMR (.pdf).

Na stránkách MMV se uvádí, že „při zpracování studie a jejím porovnání s návrhem zákona, se ukázalo, že řada nákladů nebyla popsána vůbec nebo nebyla uvedena v přesné a zcela vypovídající podobě“.

Návrh chystaného zákona má být Parlamentu předložen v první polovině roku 2020. Zatím je dostupná pouze jeho rozpracovaná verze. Zároveň bylo projednávání zmiňované dopadové studie dle zápisu jednání vlády z 6. 1. 2020 odloženo.

Důvod tohoto odložení není uveden v tiskové zprávě po daném jednání vlády, ani nebyl uveden na tiskové konferenci po tomto jednání vlády. Tuto informaci se nám tedy nepodařilo ověřit. Stažení tohoto dokumentu z vlády dokládá pouze informace o jeho odložení.

Z níže uvedeného grafu pocházejícího z Analýzy 2015 – 2017 (Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu) vyplývá (str. 52), že cca 26 % z celkového počtu 696 stavebních úřadů v obcích má 2 zaměstnance a cca 16 % jich má dokonce pouze 1 zaměstnance.

Zdroj: Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu

K této problematice se vyjádřila ministryně Dostálová i ve svém příspěvku na sociální síti Facebook.

V něm Dostálová popisuje, že malý počet úředníků na daném úřadě může mít negativní vliv na funkčnost úřadu (např. nemocného úředníka nemá kdo zastoupit). Dále Dostálová uvádí, že jednohlavých stavebních úřadů je v ČR až 20 %.

Vzhledem k tomu, že data uvedená v tabulce jsou již více než 2 roky stará a počet jednohlavých stavebních úřadů se tak mohl změnit, i vzhledem k tomu, že míra nepřesnosti vyjádření ministryně Dostálové je v rámci námi tolerované nepřesnosti, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Fikce souhlasu závazného stanoviska byla ve výroku zmíněna v kontextu nového stavebního zákona, který od roku 2019 připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Fikce souhlasu předpokládá konkrétní lhůtu pro konečné rozhodnutí stavebního úřadu, která by neměla být překročena. Pokud úřad nerozhodne v dané lhůtě, znamená to kladné stanovisko. Kromě webu Ministerstva pro místní rozvoj se o novém stavebním zákoně více dozvědět například zde.

Tzv. liniový zákon je vládou již schválený návrh novely zákona č. 416/2009 Sb., předložený MD, MMR a MPO o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Cílem této novely je zkrátit lhůtu výstavby dopravních staveb alespoň o třetinu, ze stávajících 13 let by stavby mohly proběhnout až o 3 roky rychleji. Mimo jiné je součástí liniového zákona i pevně stanovená lhůta, v níž by mělo ze strany úřadů dojít k vydání závazného stanoviska, a to 30 dní. Ve složitějších případech 60 dní. V případě, že ve stanoveném termínu k vydání stanoviska nedojde, uplatní se fikce souhlasu (.pdf, str. 57).

Obdoba tohoto institutu přitom již v liniovém zákoně existuje. Pokud je totiž rozhodnutí dle tohoto zákona podmíněno závazným stanoviskem jiného úřadu, platí, že pokud tento úřad neposkytne své stanovisko do 60 dnů, přestává být jeho pohled závazným.

Novela stavebního zákona prošla připomínkovým řízením v prosinci loňského roku a od konce připomínkového řízení do data ověřovaného rozhovoru proběhla jediná schůze vlády. Kabinet na schůzi 6. ledna 2019 podle Deníku odložil aktuální lhůtu pro vypořádání připomínek o dva měsíce na konec března. I přes prodloužení lhůty vicepremiér Jan Hamáček uvedl, že vypořádání všech připomínek Ministerstvem pro místní rozvoj do konce března je velmi ambiciózní.

Mediální zmínky jsou ale zavádějící, protože prodloužit lhůtu pro připomínkové řízení nemůže vláda, ale podle čl. 76 Legislativních pravidel vlády pouze předseda Legislativní rady vlády, a to na návrh člena vlády. V současnosti je předsedkyní Legislativní rady vlády ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Pro prodloužení lhůty pro vypořádání připomínek tedy není nutný souhlas premiéra, ministryně Dostálová mohla o prodloužení požádat sama. Zda jí však premiér Babiš vyhověl, například tím, že souhlasil s podáním žádosti o prodloužení, případně pokud žádost podal sám, se nám nepodařilo ověřit.