Klára Dostálová
Za ANO

Klára Dostálová

Poslankyně
Pravda
Povinnost předkládat potvrzení o řádném placení daní či sociálního pojištění, výpis z trestního rejstříku i další povinnosti, které jsou diskutovanou novelou rušeny, evropská směrnice skutečně nevyžaduje, ač jejich zavedení často umožňuje.

Klára Dostálová v rozhovoru hovoří o vládní novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU z 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek.

V rozhovoru ministryně Dostálová zmiňuje, že účelem této novely má být hlavně zrychlení postupů a odstranění administrativních překážek u tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. To je uvedeno také v důvodové zprávě (.pdf, str. 3–6), podle které novela „odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase“.

V současné době je tzv. jednací řízení bez uveřejnění upraveno v hlavě V části čtvrté zákona o zadávání veřejných zakázek. Předkládaná novela opravdu odstraňuje administrativní překážky v tomto řízení. Do § 67 vkládá nově odstavec 3 (.pdf, str. 1) ve znění:

„V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Přidáním tohoto odstavce je nově umožněn přístup k veřejným zakázkám například firmám, které nemají zaknihované akcie (není jasná jejich vlastnická struktura). Kromě toho zadavatel nemusí požadovat prokázání základní způsobilosti podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p74">§ 74, tedy že účastník nemá nedoplatky na daních či sociálním a zdravotním pojištění, že nebyl v posledních 5 letech odsouzen za některé trestné činy, jako je TČ účasti na organizované skupině, podvodu či úplatkářství apod. Dále se zjednodušuje administrativa spojená se https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p73-5">zadávací dokumentací. Zadavatel také nemusí od vybraného dodavatele vyžadovat https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p86">doklady o kvalifikaci a není povinen zjišťovat údaje o https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p122-4">skutečném majiteli. V neposlední řadě nově nemusí zadavatel vybrat k uzavření smlouvy účastníka s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou podle výsledku hodnocení nabídek.

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek byla vládou schválena (.pdf) a předložena Poslanecké sněmovně 11. května 2020. Původně měla být projednána ve zrychleném řízení, proti čemuž se důrazně ohradila opozice. V současné době je projednávání novely navrženo na pořad 49. schůze, která začala 26. května 2020.

Preambule ke směrnici (bod 50) upozorňuje na škodlivé účinky, které má jednací řízení bez uveřejnění na hospodářskou soutěž. Z tohoto důvodu by, podle jejího znění, mělo být využíváno pouze ve zcela výjimečných případech, z mimořádně naléhavých důvodů, které (veřejný) zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat.

Pravidla pro zadávání zakázek, resp. povinnosti, které je možné po účastnících vyžadovat, jsou obsaženy v čl. 56 směrnice. Dle čl. 57 tak např. zadavatel musí vyloučit subjekty, kterým byla prokázána účast na zločinném spolčení, korupce nebo využívání dětské práce. Směrnice však zakazuje pouze zadat zakázku takovýmto „zločincům“, nepožaduje, aby účastníci zadávacího řízení museli svou bezúhonnost prokázat. V tomto ohledu je tedy navrhovaná novela v souladu s evropskou směrnicí.

Odstavec 2 již zmíněného článku 57 směrnice pak obsahuje další povinnosti účastníků zadávacího řízení. Dle tohoto ustanovení se nemůže zadávacího řízení účastnit subjekt, kterému bylo pravomocným soudním či správním rozhodnutím dokázáno, že porušuje své povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení.

Druhá část tohoto ustanovení poté zakotvuje pouze možnost zadavatele vyloučit z řízení i ty subjekty, o nichž se jakýmkoliv způsobem prokáže, že mají nedoplatky na daních či sociálním pojištění. Současný zákonný požadavek na prokázání neexistence daňových či jiných nedoplatků jde tedy opět nad rámec směrnice.

Navíc, dle čl. 57 odst. 3 je z výše zmíněných pravidel možné učinit výjimku v případě ohrožení veřejného zdraví, což je za určitých okolností i případ, kdy je dle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p63-5">českého práva možné jednací řízení bez uveřejnění použít.

Čtvrtý odstavec 57. článku pak opět zakotvuje pouze možnost vyloučit účastníky nacházející se v likvidaci. I v tomto ohledu jde tedy současná právní úprava nad rámec směrnice. Ani nutnost mít výlučně zaknihované akcie není ve směrnici upravena, stejně tak povinnost zjistit skutečného majitele.

Článek 58 směrnice dále stanovuje možnost zadavatelů vyžadovat od účastníků určitou kvalifikaci. Vzhledem k tomu, že stanovit kvalifikační kritéria je pouze možností, nikoliv povinností zadavatelů, můžeme říci, že i § 86 českého zákona o zadávání veřejných zakázek, stanovující povinnost předložit doklad o kvalifikaci, jde nad rámec směrnice.

V neposlední řadě pak článek 67 stanoví, že obecně jsou zadavatelé povinni vycházet z ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Pro určité druhy veřejných zakázek je však možné se od této povinnosti odchýlit. Opět je tedy nutné dát ministryni za pravdu. 

Vzhledem k tomu, že veškerá ustanovení dotčená, resp. rušená, novelou zákona o zadávání veřejných zakázek jdou skutečně nad rámec evropské směrnice, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda
Chystaná novela zákona o zadávání veřejných zakázek skutečně značně zjednodušuje zadání zakázky prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Jednodušší podmínky mohou být použity například z důvodu naléhavých okolností nebo nedostatku dodavatelů.

Výrok ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové se vztahuje k vládou schválené novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

Ministryně uvádí, že hlavním důvodem předložení novely je snaha o zrychlení postupů a odstranění administrativní zátěže, což má být dle jejích slov upraveno změnou tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. Předseda Poslanecké sněmovny na žádost vlády rozhodl, že se tento návrh bude projednávat ve stavu legislativní nouze, který výrazně omezuje legislativní proces. Momentálně je novela zařazena na program schůze od 26. května 2020.

V odůvodnění (.pdf, str. 3) novely zákona se uvádí:

Předkládaná novela odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase.

A dále se vyjadřuje k nutnosti úpravy kvůli situaci způsobené epidemií COVID-19:

„Je nezbytné zajistit, aby jednací řízení, které je zadáváno v krajně naléhavých okolnostech, bylo co nejméně administrativně náročné. Vzhledem k nutnosti uzavřít smlouvu co nejrychleji tak není vhodné trvat na úkonech, které mají zajistit kvalifikaci dodavatele, svolat hodnotící komisi, nebo bránit uzavření smlouvy, neboť zde převažuje veřejný zájem na rychlém plnění veřejné zakázky.“

Klíčová úprava pak spočívá v § 67, který upravuje postup řízení (tamtéž, str. 1). K současnému znění se totiž přidává odstavec, který zní: 

„(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Tento bod si zasluhuje bližší vysvětlení, protože obsahuje změny, ke kterým má dojít. Podle odstavců 3 a 5 § 63 platí, že:

  • „Zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem (…)“
  • „Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil (…)“

Navrhovaná změna zákona má tedy umožnit nepoužít určité požadavky zákona v případech vypsání jednacího řízení bez uveřejnění, pokud není na trhu větší množství dodavatelů nebo pokud existují pro tento postup naléhavé okolnosti. Klíčové ovšem je, jaké požadavky zákona se v těchto případech nebudou muset dodržovat.

V důsledku nového § 67 odst. 3 je v režimu jednacího řízení bez uveřejnění zjednodušen přístup k zakázkám například pro firmy, které nemají zaknihované akcie (nemusejí mít jasnou vlastnickou strukturu), což v dosavadním znění upravuje https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p48-7">§ 48 odst. 7 a https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p48-9">odst. 9. Firmy dále nemusejí předkládat doklady o kvalifikaci podle § 86, u právnických osob zadavatel nemusí zjišťovat údaje o jejím skutečném majiteli podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p122-4">§ 122 odst. 4. Zároveň se ruší jedno ze základních kritérií pro výběr dodavatele podle tohoto zákona – tedy toho, který poskytne ekonomicky nejvýhodnější nabídku podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p122-1">§ 122 odst. 1.

Je tedy zřejmé, že tyto změny značně zjednoduší proces zadávání veřejných zakázek prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Transparency International ČR však uvádí celou řadu konsekvencí, které může přijetí novely mít. Jsou mezi nimi například podezřelé nákupy a potencionální finanční škody pro stát, způsobené poskytnutím volnosti v režimu jednacího řízení bez uveřejnění. Ministerstvo pro místní rozvoj zase argumentuje potřebou zjednodušit administrativně příliš složitou proceduru.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože z odůvodnění novely zákona o zadávání veřejných zakázek a z jejího obsahu je patrný cíl, kterým je zjednodušení a urychlení zadávání veřejných zakázek v případech spadajících pod výběrová řízení bez uveřejnění. Tento fakt však nezpochybňuje kritiku, která je na diskutovanou novelu vedena. Novela zákona totiž může být vnímána jako potenciálně nebezpečná.

Pravda
Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny může navrhovatel současně s návrhem zákona navrhnout Sněmovně, aby návrh zákona schválila již v prvém čtení.

Výrok byl pronesen v kontextu debaty o návrhu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020. Téhož dne předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) rozhodl, že návrh bude projednán ve zkráceném jednání

ČTK o dva dny později informovala, že Sněmovna zmiňovanou novelu zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti tomuto postupu se totiž vedle opozice postavilo i vládní hnutí ANO. 

Devadesátkou, o které ministryně Dostálová hovoří, je zde míněn § 90 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj může navrhovatel navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila svůj souhlas již v prvém čtení. Toto své konání ale musí odůvodnit již v důvodové zprávě. Pokud ale proti takovému návrhu vznesou před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy, pak návrh tímto způsobem projednat nelze.

Pravda
Hnutí ANO nepodpořilo schvalování vládní novely zákona o zadávání veřejných zakázek ve stavu legislativní nouze.

Zrychleně ve stavu legislativní nouze se měl projednávat návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020. Téhož dne předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání.

Jak ale o dva dny později informovala ČTK, Sněmovna návrh zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti zmiňovanému postupu se postavila opozice, která návrh ostře kritizovala. Vedle opozice se proti zrychlenému projednání postavilo i samotné vládní hnutí ANO. Že ANO nepodpoří schvalování vládní novely ve stavu legislativní nouze, sdělil předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Návrhem se tedy Sněmovna bude nakonec zabývat v řádném legislativním procesu.

Pravda
V době jednání poslaneckého klubu ANO bylo ve sněmovním systému vloženo několik pozměňovacích návrhů. Původní zrychlené projednávání na 48. schůzi bylo díky podpoře poslaneckého klubu ANO přesunuto na 49. schůzi, na které má být návrh projednán řádně.

Ministryně Dostálová zde mluví o vládním návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Sněmovně je tento návrh předložen jako sněmovní tisk č. 862. Vláda usnesením č. 534 (.pdf) vlády z pondělí 11. května (4 dny před rozhovorem), požádala o projednání tohoto návrhu ve zkráceném jednání, přičemž předseda sněmovny Radek Vondráček žádosti vyhověl (.pdf).

Dle § 99 zákona o jednacím řádu PS zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze znamená vynechání prvního čtení zákona, možnosti upuštění od obecné rozpravy a možnosti omezení času jednotlivých poslanců u řečnického pultu na plénu. Dále také dává možnost předsedovi Sněmovny přikázat garančnímu výboru lhůtu, do které musí výbor předložit usnesení k danému návrhu.

Toto usnesení vydal garanční výbor, tedy výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, na schůzi č. 39 (.pdf, pozvánka) dne 13. května 2020 v 10:00. Zde k návrhu vydal usnesení č. 203 (.pdf), v němž Sněmovně navrhuje konat obecnou rozpravu, vést podrobnou rozpravu ke všem částem návrhu a ukončit jednání o návrhu do 24:00 toho samého dne, tedy středy 13. května 2020. Zároveň doporučuje PS vyslovit s návrhem souhlas.

Před začátkem jednání Sněmovny 13. května (které začalo v 15:00) probíhaly tiskové konference poslaneckých klubů. Z pravidelného pořadí výstupů jednotlivých stran v novinářském átriu a záznamu vysílání ČT z toho dne usuzujeme, že v původní době své tiskové konference (ve 14:40) poslanecký klub ANO stále rokoval.

Již ve 12:30 nahrál do sněmovního systému svůj pozměňovací návrh (.docx) k navržené novele Martin Kolovratník, poslanec za ANO. Ve 14:16 nahrála poslankyně Pekarová Adamová (TOP 09) svůj PN č. 5248 (.docx) a cca v době tiskové konference, tedy ve 14:43 již byly nahrány do systému 3 další PN č. 5251 (.docx), č. 5252 (.docx) a č. 5253 (.docx) od poslance Profanta (Piráti). Ještě z 12. května byl v systému PN od poslance Jelínka (SPD) č. 5225 (.docx). V době, kdy, kdy zasedal poslanecký klub hnutí ANO, tedy již ve sněmovním systému bylo nahráno několik pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona.

Původně bylo na pořadu této schůze projednávání zmiňovaného vládního návrhu. Hned na začátku schůze proti tomuto bodu vystoupili poslanci Michálek, Pikal (Piráti), Jurečka (KDU-ČSL) a Okamura (SPD). Na to reagoval poslanec Faltýnek (předseda poslaneckého klubu ANO) oznámením, že se na jednání poslaneckého klubu, po kterém nestihli toto rozhodnutí sdělit na tiskové konferenci médiím, shodli neprojednávat tento návrh ve stavu legislativní nouze (ve zkráceném jednání) a přesunout jeho řádné projednání na další schůzi. Na návrh poslance Michálka došlo hlasováním č. 3 s podporou 101 ze 107 přihlášených poslanců (6 se zdrželo) k vyřazení tohoto bodu. Další 49. schůze PS je naplánována 26. května 2020 a první čtení návrhu je na ní předběžně rozvrhnuto jako bod č. 76.

Postupné nahrávání pozměňovacích návrhů tedy skutečně mohlo být jedním z důvodů, proč i poslanecký klub ANO podpořil projednání zákona ve standardní proceduře.

Pravda
Novela zákona zjednodušuje administrativu veřejných zakázek, zejm. pro jednací řízení bez uveřejnění, které pak může proběhnout velmi rychle. Dodejme, že část těchto zjednodušení si vyžádala kritiku protikorupčních organizací.

Klára Dostálová ve svém tweetu hovoří o vládní novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Vláda tuto novelu schválila a předložila Poslanecké sněmovně dne 11. května 2020. V ten samý den předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček rozhodl o projednání návrhu ve zkráceném řízení.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 3–6) tato novela „odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase“. Podle této zprávy je v současné situaci, způsobené koronavirovou pandemií, nezbytné zajistit co nejjednodušší a nejrychlejší průběh jednacího řízení.

Vládní novela se dotýká především zakázek zadávaných nepřímo bez soutěže, skrze tzv. jednací řízení bez uveřejnění podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#cast4-hlava5">Hlavy V zákona o zadávání veřejných zakázek. V současné době je postup v tomto řízení upraven v § 67 tohoto zákona, který říká:

„(1) Zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem.

(2) V jednacím řízení bez uveřejnění jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Zadavatel může v průběhu jednání měnit zadávací podmínky. Změněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.“

Předkládaná novela skutečně zjednodušuje administrativu v tomto režimu, jelikož vkládá do § 67 (.pdf, str. 1) odstavec 3 následujícího znění:

„V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Díky tomuto odstavci je tak v režimu jednacího řízení bez uveřejnění zjednodušen přístup k zakázkám například pro firmy, které nemají zaknihované akcie (nemusejí mít jasnou vlastnickou strukturu), což v dosavadním znění upravuje https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p48-7">§ 48 odst. 7 a https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p48-9">odst. 9. Firmy dále nemusejí předkládat doklady o kvalifikaci podle § 86, u právnických osob zadavatel nemusí zjišťovat údaje o jejím skutečném majiteli podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p122-4">§ 122 odst. 4. Zároveň se ruší jedno ze základních kritérií pro výběr dodavatele podle tohoto zákona – tedy toho, který poskytne ekonomicky nejvýhodnější nabídku podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p122-1">§ 122 odst. 1.

Návrh je kritizován ze strany různých protikorupčních organizací. Organizace Transparency International už dříve vládu formou otevřeného dopisu upozornila na některé nestandardní nákupy zdravotnického vybavení, zejména ze strany Ministerstva zdravotnictví. Kritizovány byly hlavně zakázky pro společnosti v daňových rájích nebo pro nespolehlivé dodavatele, a to nejen v případě zmíněného ministerstva. Netransparentnost a nedostatečnou parlamentní diskusi namítala také organizace Rekonstrukce státu.

Proti návrhu se vyjádřily také opoziční strany. Podle předsedy ODS Petra Fialy jde o „vytváření prostředí pro to Palermo, o kterém (premiér a předseda hnutí ANO) Andrej Babiš tak rád mluví, ale bude to Palermo Andreje Babiše“. Místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík označil zákon za korupční a dodal: „Hnutí ANO, pokud pro něj jeho poslanci zvednou ruku, přestává být protikorupčním hnutím.“ 

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka okomentoval návrh slovy: „Mně to prostě přijde, že všechny hříchy, které jsme měli možnost vidět za poslední měsíc a půl při nákupech Ministerstva zdravotnictví, se tímto vlastně posvěcují.“ Zkritizoval také, že se novela zákona projednává v legislativní nouzi. Tento názor sdílejí také Piráti, podle kterých nejsou splněny podmínky pro projednávání této novely v legislativní nouzi a takové přijetí novely by napadli u Ústavního soudu. 

Návrh kritizoval také Miroslav Kalousek (TOP 09), který jej označil za snahu krýt „zlodějiny“, které se děly v souvislosti s nákupy v době koronavirové epidemie na Ministerstvu zdravotnictví. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura uvedl, že je zákon navržen tak, aby dal „podhoubí možné korupci“.

Poslanecká sněmovna nakonec návrh ve zrychleném řízení neprojednala, šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek ji stáhl z programu. Projednávání novely je v současné době zařazeno na pořad 49. schůze, která se bude konat od 26. května 2020.

Vládní novela zákona výrazně zjednodušuje proces tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. Zákon o veřejných zakázkách nijak přesně nevymezuje průběh a způsob jednání v tomto řízení. Naléhavé nákupy se tak mohou opravdu uskutečnit ve velice krátké době.

Neověřitelné
Zda premiér Babiš ministryni Dostálové nějakým způsobem vyhověl, to se nám nepodařilo ověřit. Premiérův souhlas s prodloužením lhůty pro vypořádání připomínek však není obecně nutný. O prodloužení rozhoduje předseda Legislativní rady vlády na žádost člena vlády.

Novela stavebního zákona prošla připomínkovým řízením v prosinci loňského roku a od konce připomínkového řízení do data ověřovaného rozhovoru proběhla jediná schůze vlády. Kabinet na schůzi 6. ledna 2019 podle Deníku odložil aktuální lhůtu pro vypořádání připomínek o dva měsíce na konec března. I přes prodloužení lhůty vicepremiér Jan Hamáček uvedl, že vypořádání všech připomínek Ministerstvem pro místní rozvoj do konce března je velmi ambiciózní.

Mediální zmínky jsou ale zavádějící, protože prodloužit lhůtu pro připomínkové řízení nemůže vláda, ale podle čl. 76 Legislativních pravidel vlády pouze předseda Legislativní rady vlády, a to na návrh člena vlády. V současnosti je předsedkyní Legislativní rady vlády ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Pro prodloužení lhůty pro vypořádání připomínek tedy není nutný souhlas premiéra, ministryně Dostálová mohla o prodloužení požádat sama. Zda jí však premiér Babiš vyhověl, například tím, že souhlasil s podáním žádosti o prodloužení, případně pokud žádost podal sám, se nám nepodařilo ověřit.

Pravda
Součástí tzv. liniového zákona, který byl předložen Poslanecké sněmovně, je skutečně uvedená fikce souhlasu.

Fikce souhlasu závazného stanoviska byla ve výroku zmíněna v kontextu nového stavebního zákona, který od roku 2019 připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Fikce souhlasu předpokládá konkrétní lhůtu pro konečné rozhodnutí stavebního úřadu, která by neměla být překročena. Pokud úřad nerozhodne v dané lhůtě, znamená to kladné stanovisko. Kromě webu Ministerstva pro místní rozvoj se o novém stavebním zákoně více dozvědět například zde.

Tzv. liniový zákon je vládou již schválený návrh novely zákona č. 416/2009 Sb., předložený MD, MMR a MPO o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Cílem této novely je zkrátit lhůtu výstavby dopravních staveb alespoň o třetinu, ze stávajících 13 let by stavby mohly proběhnout až o 3 roky rychleji. Mimo jiné je součástí liniového zákona i pevně stanovená lhůta, v níž by mělo ze strany úřadů dojít k vydání závazného stanoviska, a to 30 dní. Ve složitějších případech 60 dní. V případě, že ve stanoveném termínu k vydání stanoviska nedojde, uplatní se fikce souhlasu (.pdf, str. 57).

Obdoba tohoto institutu přitom již v liniovém zákoně existuje. Pokud je totiž rozhodnutí dle tohoto zákona podmíněno závazným stanoviskem jiného úřadu, platí, že pokud tento úřad neposkytne své stanovisko do 60 dnů, přestává být jeho pohled závazným.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Máme 17 % jednohlavých stavebních úřadů.
Události, komentáře, 8. ledna 2020
Pravda
Počet stavebních úřadů v ČR, které mají pouze jednoho zaměstnance, je podle dostupné analýzy 16 %. Míra nepřesnosti ve vyjádření ministryně Dostálové nepřesahuje námi tolerovanou míru nepřesnosti.

Z níže uvedeného grafu pocházejícího z Analýzy 2015 – 2017 (Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu) vyplývá (str. 52), že cca 26 % z celkového počtu 696 stavebních úřadů v obcích má 2 zaměstnance a cca 16 % jich má dokonce pouze 1 zaměstnance.

Zdroj: Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu

K této problematice se vyjádřila ministryně Dostálová i ve svém příspěvku na sociální síti Facebook.

V něm Dostálová popisuje, že malý počet úředníků na daném úřadě může mít negativní vliv na funkčnost úřadu (např. nemocného úředníka nemá kdo zastoupit). Dále Dostálová uvádí, že jednohlavých stavebních úřadů je v ČR až 20 %.

Vzhledem k tomu, že data uvedená v tabulce jsou již více než 2 roky stará a počet jednohlavých stavebních úřadů se tak mohl změnit, i vzhledem k tomu, že míra nepřesnosti vyjádření ministryně Dostálové je v rámci námi tolerované nepřesnosti, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Neověřitelné
Projednávání dopadové studie MVČR k návrhu novely stavebního zákona bylo odloženo. Z jakého důvodu došlo k tomuto odložení, se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

Výrok ministryně patrně poukazuje na dopadovou studii MVČR analyzující možné dopady chystané rekodifikace stavebního práva připravované resortem MMR (.pdf).

Na stránkách MMV se uvádí, že „při zpracování studie a jejím porovnání s návrhem zákona, se ukázalo, že řada nákladů nebyla popsána vůbec nebo nebyla uvedena v přesné a zcela vypovídající podobě“.

Návrh chystaného zákona má být Parlamentu předložen v první polovině roku 2020. Zatím je dostupná pouze jeho rozpracovaná verze. Zároveň bylo projednávání zmiňované dopadové studie dle zápisu jednání vlády z 6. 1. 2020 odloženo.

Důvod tohoto odložení není uveden v tiskové zprávě po daném jednání vlády, ani nebyl uveden na tiskové konferenci po tomto jednání vlády. Tuto informaci se nám tedy nepodařilo ověřit. Stažení tohoto dokumentu z vlády dokládá pouze informace o jeho odložení.