Klára Dostálová
Za ANO

Klára Dostálová

Poslankyně

Nestraník za ANO (Za ANO)

Bez tématu 27 výroků
Evropská unie 9 výroků
Střet zájmů 8 výroků
Evropské volby 2024 4 výroky
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Právní stát 4 výroky
Sociální politika 4 výroky
Ekonomika 3 výroky
Invaze na Ukrajinu 2 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro 2 výroky
Energetika 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Zahraniční politika 1 výrok
Zdravotnictví 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 37 výroků
Nepravda 8 výroků
Zavádějící 5 výroků
Neověřitelné 7 výroků
Rok 2024 12 výroků
Rok 2023 8 výroků
Rok 2021 13 výroků
Rok 2020 24 výroků

Klára Dostálová

Kdo odsaď dostal víc jak 70 ruských diplomatů na základě Vrbětic – pan Babiš.
K věci, 19. března 2024
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Během vlády Andreje Babiše se počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze oproti stavu před odhalením ruského podílu na výbuchu ve Vrběticích snížil zhruba o osm desítek.

Na tiskové konferenci v dubnu 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš a dočasný ministr vnitra Jan Hamáček oznámili, že podle zjištění českých bezpečnostních služeb byli do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU.

Před odhalením ruského podílu na výbuchu pracovalo na ruské ambasádě v Praze 112 lidí, z čehož 41 bylo diplomatů. Bezprostředně po výše zmíněné tiskové konferenci však bylo z Česka vyhoštěno 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví – z toho 14 diplomatů. Všichni tito pracovníci byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb.

Moskva v reakci na tento krok vyhostila 20 pracovníků české ambasády, tedy o dva více než Česko vyhostilo pracovníků ruské ambasády. Tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který na postu šéfa resortu krátce po oznámení o ruském zapletení do výbuchu ve Vrběticích vystřídal Jana Hamáčka, v den svého jmenování vyzval Moskvu k znovupřijetí českých diplomatů. Rusko na tuto výzvu ovšem nereagovalo.

Česká vláda proto následně přistoupila k vyhoštění dalších 63 zaměstnanců ruské ambasády tak, aby došlo ke srovnání počtu jejích pracovníků a zaměstnanců na české ambasádě v Moskvě. Od 1. června 2021 mohlo na zastupitelském úřadě Ruska v Praze pracovat pouze 7 diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků.

Závěr

Babišova vláda po oznámení, že za explozí ve Vrběticích stojí Rusko, vyhostila zhruba 80 lidí působících na ruské ambasádě. Diplomaté však tvořili necelou polovinu vyhoštěných osob – ostatní byli běžní zaměstnanci, např. administrativně-techničtí pracovníci, kteří nemají diplomatickou funkci. I ti ale bývají často označováni za diplomaty, přestože jde o nepřesný termín. V kontextu změn v česko-ruských diplomatických vztazích po vrbětické kauze proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová

Kdo vlastně podpořil vládu i v rámci kontraktu mezi Spojenými státy a Českou republikou? Hnutí ANO.
K věci, 19. března 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Dohodu o spolupráci v oblasti obrany, tzv. DCA, v Poslanecké sněmovně podpořila většina přítomných zástupců hnutí ANO, a to včetně Andreje Babiše.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová se ohradila proti vyjádření, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš představuje bezpečnostní riziko (video, čas 11:26). Argumentuje, že takové tvrzení je podle ní nesmyslné, a to i s ohledem na to, že hnutí podpořilo smlouvu mezi Českou republikou a USA, kterou podepsala současná vláda Petra Fialy.

Smlouvy s USA

Česko během působení Fialova kabinetu uzavřelo s USA dvě smlouvy a jedno memorandum. Pouze jedna z nich však musela být schválena Parlamentem, aby mohla být ratifikována, a to Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany, tzv. DCA. Ta upravuje právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA v rámci případného plnění úkolů na našem území.

Souhlas obou komor Parlamentu je totiž nutný jen k ratifikaci smluv specifikovaných v článku 49 Ústavy. Jde například o spojenecké a mírové mezinárodní smlouvy nebo smlouvy, kterými vzniká členství v mezinárodních organizacích. Ostatní mezinárodní smlouvy sjednává a schvaluje vláda nebo příslušný ministr. Druhá smlouva mezi ČR a USA byla mezivládní dohodou, tudíž Parlamentem nemusela projít. Memorandum mezi sebou uzavřela ministerstva obrany obou států.

ANO a DCA

Hnutí ANO tedy mohlo reálnými kroky vládu podpořit pouze při schvalování DCA. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová v červnu 2023 prohlásila: „Neumím si představit, že bychom nepodpořili většinově smlouvu, která nám má zlepšit bezpečnost.

Poslanecká sněmovna tuto smlouvu schválila v červenci 2023 (.pdf). Hnutí ANO ji podpořilo 30 hlasy, a to včetně Andreje Babiše, který pro ni také hlasoval. 11 jejich poslanců se zdrželo a pouze čtyři byli proti – jmenovitě Hubert Lang, Marek Novák, Jiří Mašek, Berenika Peštová. Ratifikace smlouvy o několik dní dříve prošla také Senátem, přičemž tři senátoři za senátorský klub ANO a ČSSD hlasovali pro a dva se zdrželi. V platnost smlouva vstoupila v září 2023.

Závěr

Zástupci hnutí ANO v obou komorách Parlamentu většinově podpořili obrannou smlouvu mezi Českem a USA. Kladně se k smlouvě již před tím vyjádřila také např. předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová

Ve své vlastní kauze, když se jednalo o platy ústavních soudců, tak už několikrát (Ústavní soud, pozn. Demagog.cz) rozhodl v tom, že jakmile vznikne to právo, tak nikdo to nemůže jednostranně to právo zase odebrat.
Události, komentáře, 22. března 2023
Právní stát
Nepravda
Z celkových 16 nálezů, které se týkaly platů soudců, Ústavní soud (ÚS) označil za retroaktivní a protiústavní jedno ustanovení, jímž došlo ke snížení platů soudců od ledna 2013. Zároveň ale ÚS rozhodl, že jej nezruší, protože by toto zrušení nevedlo k „ústavně konformnímu stavu“.

Klára Dostalová (za ANO) mluví o situaci, kdy ústavní soudci rozhodovali o tom, zda je z pohledu ústavního práva v pořádku legislativa, která měnila platy soudců. Tento příklad Dostálová zmiňuje ve spojitosti s vládní novelou zákona o důchodovém pojištění, která snižuje mimořádnou valorizaci penzí v červnu 2023. Dané snížení je podle opozice protiústavní, jako hlavní důvod přitom opoziční strany uvádí retroaktivitu (zpětnou účinnost) novely. Podle hnutí ANO mají důchodci nárok na valorizaci v plné výši, protože ke schválení novely došlo až v době, kdy už byl spuštěn mechanismus valorizace penzí, který je navázaný na vývoj indexu spotřebitelských cen (inflace).

Na úvod také zmiňme, že platy ústavníchdalších soudců se stanovují podle platové základny, jež vychází z průměrné hrubé mzdy za předminulý kalendářní rok, kterou zveřejňuje Český statistický úřad.

Rozhodnutí Ústavního soudu z let 1999 až 2013

Přehled nálezů Ústavního soudu, které se týkaly platů soudců mezi lety 1999 až 2013, lze nalézt na webu Česká justice. „Ústavní soud opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti, a proto vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a dle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné,“ vysvětluje web.

Poprvé (.pdf) se Ústavní soud zabýval stížností na platy soudců v roce 1999. Předmětem sporu byl Parlamentem schválený zákon, který měl představitelům státní moci a mj. i soudcům odejmout tzv. 14. plat za rok 1998. Podle podané stížnosti zákon kromě jiného nerespektoval zákaz retroaktivity, protože převážná část soudců údajně již splňovala zákonné podmínky pro vznik nároku na 14. plat.

Odebrání tohoto platu soudcům bylo dle rozhodnutí Ústavního soudu v rozporuÚstavouListinou základních práv a svobod. Ústavní soud argumentoval tím, že je ČR založena na demokratických hodnotách, tedy i na principu soudcovské nezávislosti. Tento princip má dle ÚS několik aspektů, které mohou být i materiální povahy. Ústavní soud v nálezu uvedl, že přijatý zákon „devalvuje jednu ze základních demokratických hodnot, jakou soudcovská nezávislost představuje“. Dále ÚS napsal, že tyto principy jsou „natolik dominantní, že v jejich světle zčásti ‚vybledávají‘ další otázky související se zákazem retroaktivity a ochranou nabytých práv“. Zároveň dodal, že zákon nepůsobí retroaktivně, a protože ke dni jeho účinnosti „dosud žádné osobě nevzniklo subjektivní právo na další plat, nemohl ani zasáhnout do tzv. nabytých práv“.

Retroaktivitu Ústavní soud vyloučil i v roce 2000 v případě rozhodování o ústavnosti zákona, který soudcům odebral 14. plat v roce 1997. V tomto případě Ústavní soud stížnost na zákon zamítl. „V dané věci bylo postupem zákonodárce dotčeno materiální zabezpečení celé veřejné sféry (…), a nikoli pouze soudců. Odlišné posuzování pouze jedné skupiny, i když chráněné ve zvýšené míře ústavními kautelami (opatřeními, pozn. Demagog.cz) principu nezávislosti, by znamenalo v uvedeném kontextu ztěží přijatelné zvýhodnění.“ Jinými slovy tím dal Ústavní soud najevo, že platové ohodnocení soudce může být měněno pouze za předpokladu, že se tak děje v celé veřejné sféře, a pouze za výjimečných ekonomických situací.

Tento argument soud také zmiňovalněkolika dalších odůvodněních, ačkoli ne vždy stížnosti vyhověl. Zároveň upozorňoval zákonodárce, že Ústavní soud nezastává názor, že „by plat soudců měl být pohyblivým faktorem podle okamžitých představ toho či onoho vládního seskupení“.

Pro úplnost – nálezy Ústavního soudu z roku 2000, roku 2005, 2007 a dále z let 2010, 20112012, které řešily otázku platu soudců, se otázkou retroaktivity nezabývaly. Porušení zákazu retroaktivity pak ÚS neshledal např. ani v rozhodnutí z roku 2003, a to i s odkazem na svá dřívější rozhodnutí. Žádný z těchto nálezů ani neuváděl, že by v této souvislosti došlo k zásahu do principu ochrany důvěry v právo, resp. nabytých práv (.pdf, str. 37).

Nálezy od roku 2014

Dále se platy soudců zabýval Ústavní soud v roce 2014, tehdejší nález byl již v pořadí patnáctým takovým případem. V něm ÚS uvedl, že část zákona z roku 2013, která od ledna 2013 upravovala platovou základnu soudců, nese znaky pravé retroaktivity a v okolnostech jeho přijetí nelze shledat důvod pro připuštění některé z výjimek dříve Ústavním soudem vymezených pro průlom do zákazu pravé retroaktivity“. Zároveň ale ÚS dodal, že i když ustanovení považuje za protiústavní, „jeho absence v důsledku derogace (zrušení normy, pozn. Demagog.cz) by vedla k ještě většímu zásahu do ústavním pořádkem chráněné hodnoty nezávislosti soudce, totiž k absenci právního základu pro materiální zabezpečení soudců v období měsíce ledna 2013“. Danou část zákona tak zrušit odmítl.

Zatím poslední, šestnáctý nález, Ústavní soud zveřejnil v roce 2016, v něm nicméně neshledal, že by došlo k porušení zákazu retroaktivity. Další stížností se začal Ústavní soud zabývat v červnu minulého roku. Doplňme, že poslednímu zmrazování platů soudců a státních zástupců jsme se věnovali například v tomto výroku.

Závěr

Z argumentace v nálezech vyplývá, že Ústavní soud vymezuje podmínky, kdy může zákonodárce upravovat platy soudců, např. když jsou stejným způsobem upravovány platy v celé veřejné sféře, například kvůli nepříznivým ekonomickým podmínkám. Ústavní soud vydal celkem 16 nálezů, které se týkaly platů soudců. V patnácti z nich se retroaktivitou buď nezabýval, nebo neuvedl, že by došlo k porušení jejího zákazu. V roce 2014 Ústavní soud napsal, že znaky retroaktivity nese ustanovení zákona z roku 2013, který upravoval výši platové základny soudců. Zároveň v tomto případě ale dané ustanovení nezrušil s vysvětlením, že jeho zrušení by nevedlo k „ústavně konformnímu stavu“.

V žádném z nálezů tak Ústavní soud nerozhodl, že jakmile vznikne právo na plat v určité výši, „nikdo nemůže jednostranně toto právo zase odebrat“, jak uvádí Klára Dostálová. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Klára Dostálová

Sám pan ministr (Marian Jurečka, pozn. Demagog.cz) tady 22. ledna v Otázkách Václava Moravce řekl, že by to (snížení valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz) byl protiústavní krok, po prezidentských volbách už to není protiústavní krok.
Události, komentáře, 22. března 2023
Právní stát
Zavádějící
Marian Jurečka označil za protiústavní, kdyby stát změnil pravidla pro lidi, kteří odešli do předčasného důchodu na konci roku 2022. Snížení červnové mimořádné valorizace Jurečka neoznačil za protiústavní ani po volbách, ani před nimi.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (za ANO) odpovídá na dotaz ohledně stížnosti, kterou k Ústavnímu soudu plánují podat opoziční hnutí ANO a SPD kvůli snížení červnové valorizace důchodů.

Opoziční hnutí konkrétně kritizují způsob projednávání novely, která snížení zavedla. To totiž probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze. Změna je tak podle opozice protiústavní právě kvůli jejímu projednávání či kvůli retroaktivitě (zpětné účinnosti) novely. V kontextu výroku Klára Dostálová uvádí, že snížení červnové valorizace je dle ní protiústavní krok, jelikož nárok na vyšší penze již kvůli vysoké inflaci vznikl a dle ní se toto právo na zvýšení penzí retroaktivně nedá zrušit.

Jurečkovo vyjádření z 22. ledna

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) byl 22. ledna 2023 (tedy před druhým kolem prezidentských voleb) hostem pořadu Otázky Václava Moravce. Spolu s ním tehdy pozvání přijali (video, čas 04:28) předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a předseda Českomoravských odborových svazů Josef Středula.

Moderátor pořadu Václav Moravec ministru Jurečkovi položil otázku (video, čas 48:01) ohledně dvou mimořádných valorizací z roku 2022, díky kterým bylo výhodné odejít do předčasného důchodu. Upřesněme, že mimořádné navýšení zásluhové části důchodů z června a září 2022 (o 8,2 % a 5,2 %) se vztahovalo nejen na lidi, kteří penzi pobírali už před datem 1. září 2022, ale i na občany, kterým byl důchod přiznán až na konci roku. O předčasný důchod si tak loni požádalo více než 80 tisíc lidí, zatímco v roce 2021 to bylo pouze cca 30 tisíc osob. 

Moravec poté podotkl, že vláda byla kritizována za to, že odchod do předčasné penze podporovala, i když mohla vědět, že to „způsobí zásadní tlak na státní rozpočet“ a ptal se, proč vláda v tomto případě nezavedla změny (video, čas 49:01).

Marian Jurečka ve své odpovědi řekl (video, čas 49:36), že parametry valorizace hodlá upravit v letošním roce v rámci důchodové reformy. Ministr práce a sociálních věcí dále argumentoval (video, čas 49:55) tím, že v moment, kdy již valorizace proběhly, nemůže lidem zpětně sebrat jejich legitimní očekávání. Konkrétně řekl: „V okamžiku, kdy jsou ty mimořádné valorizace už realizovány, tak tam už je nějaké legitimní očekávání. A já nemůžu z hlediska ústavních principů přijít a říct: jako teďka vám to to legitimní očekávání seberu, a tu podmínku v okamžiku, kdy už ti lidé prostě mají za sebou tu mimořádnou valorizaci, takže jim ji seberu.“ Mluvil tak právě o situaci, kdy lidé minulý rok požádali o předčasný důchod až poté, co proběhly mimořádné valorizace v červnu a září 2022, a dle Jurečky měli „legitimní očekávání“, že k navýšení zásluhové části penze v plné výši dojde i v jejich případě.

Jurečkovo lednové vyjádření se tedy netýkalo mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023.

Ministrova vyjádření po volbách

Vláda se na snížení červnové valorizace shodla v únoru 2023 (tedy už po prezidentských volbách). Vládní návrh na začátku března schválil Parlament a po podpisu prezidenta vešla celá novela 20. března v účinnost. Kvůli této změně zákona tak průměrná měsíční penze od června vzroste namísto 1 770 Kč jen o 760 Kč (.pdf, str. 6–7). Co se týče zmíněné retroaktivity, Marian Jurečka nicméně odmítal, že by důchodcům nárok na původní zvýšení penzí již vznikl. Dle něj by tento nárok byl legitimním až poté, co by vláda vydala příslušné nařízení, k tomu už ale nedošlo. Ministr práce a sociálních věcí tedy po prezidentských volbách mluvil o tom, že snížení valorizace důchodů v červnu 2023 není protiústavní.

Závěr

Marian Jurečka 22. ledna označil za protiústavní, kdyby stát změnil pravidla související s odchody do předčasných důchodů. Podle Jurečky by tím totiž stát lidem „sebral legitimní očekávání“, pokud by snížil dopad valorizace na lidi, kteří o předčasný důchod požádali až na konci roku.

Snížení červnové valorizace však Jurečka za protiústavní neoznačil, a to ani před volbami, ani po nich. V únoru vyjádřil názor, že u pobíratelů důchodů nevzniká právní nárok na zvýšení důchodů, dokud vláda nevydá příslušné nařízení.

Jurečka tedy v lednu mluvil o podmínkách pro předčasné odchody do důchodu, v únoru pak o mimořádné valorizaci v letošním červnu. Klára Dostálová svým výrokem v kontextu debaty o valorizaci důchodů v červnu 2023 vyvolává dojem, že se obě Jurečkova tvrzení týkala budoucí valorizace, a její výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Klára Dostálová

To právo (na valorizaci důchodů v plné výši, pozn. Demagog.cz), které vzniklo, protože v tom červenci už to je jenom výplatní termín (...).
Události, komentáře, 22. března 2023
Sociální politika
Právní stát
Neověřitelné
V zákoně o důchodovém pojištění není jednoznačně uvedeno, kdy vzniká nárok na valorizaci důchodů. Jednotný názor nemají ani ústavní právníci.

Klára Dostálová hovoří o mimořádné valorizaci penzí, ke které má podle zákona o důchodovém pojištění dojítčervnu 2023 a jejíž výši se vláda rozhodla upravit. Původně se mělo jednat o průměrné navýšení důchodů o 1 770 Kč, po vládní novele se ale průměrný důchod zvýší pouze o 760 Kč (.pdf, str. 6–7). Poslankyně Dostálová tvrdí, že vládní úprava (.pdf) valorizačního mechanismu má retroaktivní charakter, neboť k ní dle jejího mínění došlo až poté, co nárok na zvýšení penzí o zákonem deklarovanou výši vznikl.

S ohledem na zákon o důchodovém pojištění má k mimořádné valorizaci penzí dojít v případě, že index spotřebitelských cen (tedy inflace) vzroste alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Právě taková situace nastala v lednu 2023, kdy se index spotřebitelských cen domácností důchodců zvýšil o 11,5 % (.pdf, str. 4). Zákon pak upřesňuje, jakým mechanismem se valorizace vypočítává. Dále hovoří o tom, v jakém časovém intervalu k vyplácení navýšených důchodů dochází. Tato část zákona specifikuje, že se „v mimořádném termínu vyplácené důchody zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.“

V tomto ohledu tedy červen 2023 představuje výplatní termín valorizace, která vznikla na základě ekonomické situace v lednu 2023. Z výše zmíněné citace zákona o důchodovém pojištění nicméně není zcela zřejmé, zda právo na vyplacení důchodu vzniká v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %, tedy v lednu 2023. Nebo v měsíci, kdy mají být vyplaceny, tedy v červenci 2023.

Doplňme, že vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu upravující valorizační mechanismus až v únoru 2023. Novela byla schválena na začátku března a její jednání provázely obstrukce opozičních poslanců. Opoziční hnutí tento krok kritizovala, např. podle Aleny Schillerové (ANO) vznikl nárok na výplatu penzí již v lednu 2023 a do června běží lhůta jen pro jeho vyplacení. Z tohoto hlediska je podle ní zákon protiústavní, jelikož je retroaktivní. Dodejme, že opozice již avizovala, že se se stížností obrátí na Ústavní soud, přičemž stížnost by měla k soudu dojít nejpozději na začátku května. Pro tento krok se rovněž vyslovil i prezident Petr Pavel, který zákon nicméně podepsal.

Je nutné dodat, že ústavností a retroaktivitou novely zákona, která upravuje valorizace důchodů si nejsou jisti ani ústavní právníci. Například ústavní právník Ondřej Preuss pro server Novinky.cz řekl, že situace ohledně retroaktivity je nejsložitější, následně zmínil, že „existují judikatury, kde ÚS (Ústavní soud, pozn. Demagog.cz) seznal, že je možné do nabytých práv takto zasáhnout“. O složitosti retroaktivity hovořil i pro ČT24 ústavní právník Maxim Tomoszek: „Je to někde mezi, co se týče retroaktivity. Není to něco, s čím bychom se běžně setkávali.“ Dodejme, že např. ústavní právník Jan Kudrna se domnívá, že důchodcům nárok vznikl již na konci ledna, a zákon tedy „zasahuje do existujícího právního nároku, a jedná se tak o pravou retroaktivitu."

Na závěr tedy shrňme, že ze zákona jasně nevyplývá, zda vzniká právo na valorizaci důchodů v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 % nebo v měsíci, kdy mají být valorizované důchody vyplaceny. Spor, kdy právo vzniká navíc rozhodne až Ústavní soud, na který se chce obrátit opozice. Na tento spor nemají jednoznačný názor ani ústavní právníci a výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Klára Dostálová

(...) se domluvilo jednání s opozicí na 4. dubna, a v podstatě skoro v ten samý den oznámil pan ministr, že v dubnu to předloží na vládě, aby to (změna valorizačního mechanismu, pozn. Demagog.cz) platilo od 1. července.
Události, komentáře, 22. března 2023
Sociální politika
Nepravda
Schůzka hnutí ANO a ministra Jurečky byla domluvena skutečně na 4. dubna. Že MPSV předloží návrh na změny valorizace penzí vládě ke schválení už začátkem dubna, uvedla mluvčí MPSV, Jurečka to však dementoval. Platnost od července zmiňovala mluvčí, Jurečka o tom veřejně nemluvil.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (za ANO) v debatě kritizuje ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za to, jak přistupuje k jednání s opozicí ohledně návrhu na úpravu valorizace penzí. Podle Dostálové se ministr Jurečka se zástupci opozice nejdříve dohodl, že s nimi bude návrh probírat 4. dubna. Vzápětí ale dle jejích slov uvedl, že již v dubnu návrh novely předloží vládě, přičemž počítá s platností od 1. července. Svým výrokem tak Dostálová v debatě poukazuje na to, že opozice nebude mít dostatek prostoru na vyjednávání s vládou.

Schůzka 4. dubna

Informace o tom, že se ministr Jurečka dohodl s hnutím ANO na schůzce v termínu 4. dubna, se v médiích poprvé objevila 18. března. Server Novinky.cz tehdy v článku, který byl zveřejněn přibližně v 6 hodin ráno, citovaly vyjádření poslance za ANO Aleše Juchelky. Ten tak informaci redakci sdělil zřejmě 17. března či dříve. Že má hnutí ANO s Jurečkou domluvenou schůzku na 4. dubna poté ve svém článku zopakoval i deník Právo (Právo, 21. března 2023, str. 1, 3).

Dodejme, že první schůzka zástupců hnutí ANO s Marianem Jurečkou, jejímž tématem byly změny mechanismu valorizace důchodů, proběhla ve středu 15. března. Její průběh ovšem kritizovala např. předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, podle níž členové hnutí nedostali podrobnější podklady, ale jen dotazník, jak by dle nich změny důchodového systému měly vypadat.

Vyjádření Mariana Jurečky o předložení návrhu

O tom, kdy ministr Jurečka plánuje předložit vládě návrh na úpravu valorizace penzí, dostávala veřejnost od různých zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) různé informace.

Mluvčí resortu Eva Davidová nejdříve v pátek 17. března pro ČTK řekla, že vláda by novelu zákona o důchodovém pojištění mohla projednávat již v týdnu od 20. do 26. března. Podobně se vyjádřila i ve vysílání televize CNN Prima News (video, 13:54–15:00). Zde mimo jiné uvedla, že předpokládá, že návrh bude vládou „schválen v průběhu příštího týdne“ (video, 14:54). To však ještě 17. března ministr Jurečka popřel a oznámil, že kabinet Petra Fialy o návrhu ve zmíněném týdnu jednat nebude.

Už tehdy nicméně začalo být poměrně složité se vyznat v jednotlivých vyjádřeních zástupců MPSV. Server Seznam Zprávy ještě v pátek 17. března ve svém článku informoval, že podle slov mluvčí MPSV by vláda měla úpravu valorizací projednat a schválit „na svém jednání začátkem dubna“. Stejně se mluvčí vyjádřila i v pondělí 20. března pro deník Právo, který její citaci otiskl následující den (Právo, 21. března 2023, str. 1). Davidová tehdy také upřesnila, že by legislativní úpravy týkající se valorizace penzí „měly být účinné od 1. července tohoto roku“.

Na tato vyjádření následně reagovali zástupci opozice. Alena Schillerová kvůli tomu ministra Jurečku kritizovala na svém twitteru, kde 21. března napsala: „Informace, že [ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka] plánuje předložit vládě zásadní úpravy valorizačních mechanismů již začátkem dubna s účinností od července, je naprosto šokující. Zejména pokud schůzka s námi, tedy nejsilnější opoziční stranou, má proběhnout ve stejné době. To je výsměch.“

Proti tomu se však Jurečka znovu ohradil a ještě 21. března uvedl, že nepřesné informace o termínu předložení návrhu dementoval už 17. března. Tehdy nicméně nebylo součástí vyjádření Evy Davidové, proti kterým se vymezoval, že změny začnou platit už od července letošního roku. Podle veřejně dostupných zdrojů se proti červencovému termínu neohradil ani později, nicméně jej ani nepotvrdil.

21. března Jurečka také pro ČT řekl, že „v příštích dvou týdnech“ bude jednat o podobě změn valorizace penzí se zástupci opozice i sociálních partnerů a počká„jaké budou jejich případné připomínky nebo podněty”. Poté podle něj bude následovat legislativní proces (.pdf, str. 2, 6, 10): zveřejnění návrhu v elektronické knihovně Úřadu vlády, meziresortní připomínkové řízení a předložení finálního návrhu vládě ke schválení (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle dřívějšího vyjádření poslance Aleše Juchelky i dle deníku Právo bylo jednání mezi hnutím ANO a ministrem Jurečkou skutečně domluveno na 4. dubna 2023. Ve veřejně dostupných zdrojích se však nenacházejí Jurečkova vyjádření, podle nichž by řekl, že návrh novely zákona o důchodovém pojištění předloží vládě ke schválení již v dubnu. Stejně je tomu v případě platnosti novely od 1. července letošního roku. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Pro úplnost nicméně doplňme, že o projednání a schválení zmíněné novely vládou „začátkem dubna“ mluvila v médiích mluvčí MPSV Eva Davidová. Proti jejím vyjádřením se Jurečka později ohradil. Davidová také zmiňovala, že by novela měla platit od července, o tomto termínu ovšem Jurečka v médiích nemluvil.

Klára Dostálová

Pan ministr na tom jednání vlastně tento týden nebo minulý týden předložil teze opozici, kde (...) ministerstvo práce, pravděpodobně ne pan ministr, píše, že teď už žádná rychlá úprava valorizace nebude, že se to potřebuje řádně projednat, atd. To tam máte v headlinu.
Události, komentáře, 22. března 2023
Neověřitelné
Zmiňovaný dokument není veřejně dostupný. S dotazem jsme se obrátili i přímo na zástupce hnutí ANO, v odpovědi jsme ovšem dostali jen část dokumentu, která nutnost řádného projednání nezmiňuje. Zda dané formulace obsahuje např. jiná část dokumentu, nemůžeme potvrdit ani vyvrátit.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (za ANO) mluví o změnách parametrů valorizací důchodů, které plánuje navrhnout vláda Petra Fialy a které by se podle dostupných informací měly týkat pravidelnýchmimořádných valorizací penzí. Dostálová ve výroku uvádí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na jednání s hnutím ANO ubezpečilo opoziční politiky v tom, že budoucí úprava valorizace nebude připravena a projednána ve zrychleném procesu.

První schůzka zástupců hnutí ANO s Marianem Jurečkou, jejímž tématem byly změny mechanismu valorizace důchodů, proběhla ve středu 15. března. Doplňme, že její průběh následně kritizovala např. předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, podle níž členové hnutí nedostali podrobnější podklady, ale jen dotazník, jak by dle nich změny důchodového systému měly vypadat.

Další schůzka ministra Mariana Jurečky s hnutím ANO byla podle vyjádření poslance Aleše Juchelky (ANO) domluvena na 4. dubna, Dostálová tak ve výroku odkazuje právě na uvedenou schůzku z 15. března.

Dokument, o kterém ve výroku mluví Klára Dostálová, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto na Kláru Dostálovou a tajemníka poslaneckého klubu ANO s dotazem, zda by nám tento dokument mohli poskytnout. V odpovědi, kterou Demagog.cz získal, ovšem byla pouze část dokumentu, která se věnovala možnosti úpravy mimořádné valorizace, ne způsobu projednání trvalých změn. V pasáži konkrétně stálo: „Po rozhodnutí vlády o snížení mimořádné valorizace v červnu 2023 se další krátkodobé úspory ve valorizaci nenavrhují. Důvodem je také nejistý potenciál úspory v lednu 2024.“

Nemáme nicméně k dispozici celý dokument, a nemůžeme tak potvrdit ani vyvrátit, že formulaci o nutnosti řádného projednání trvalých úprav parametrů valorizací důchodů dokument skutečně obsahuje, např. v jiné pasáži. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Klára Dostálová

Máme tady vzácný příklad stavebního zákona, kde jsme se skutečně několikrát sešli, opozice, koalice, našel se kompromis.
Události, komentáře, 22. března 2023
Poslanecká sněmovna
Pravda
Jako kompromisní lze označit úpravu nového stavebního zákona schválenou v březnu 2023, na které se Sněmovna jednohlasně shodla. Hnutí ANO např. hlasováním pro návrh novely podpořila zrušení některých změn, které dříve (v roce 2021) zavedla v rámci nového stavebního zákona.

Klára Dostálová (za ANO) novelu stavebního zákona zmiňuje v souvislosti s připravovaným návrhem, který by změnil mechanismus valorizace penzí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o něm ve středu 15. března jednal i s opozičním hnutím ANO, to ovšem k průběhu schůzky mělo výhrady. Konkrétně kritizovalo, že jen dostalo dotazník na téma důchodové reformy, nikoli podrobnější podklady ke změnám valorizace. Novelu stavebního zákona Klára Dostálová tak uvádí jako příklad, kdy vláda o změně zákona jednala s opozicí a společně došly ke kompromisu. 

Jelikož se debata nad změnami stavebního zákona vedla soustavně v obdobích vlád kabinetu Andreje Babiše (2018–2021) a současného Fialova kabinetu, naše analýza se zaměřila na obě volební období.

Vláda Andreje Babiše

V září 2020 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou Sněmovně návrh nového stavebního zákona. Nový zákon měl zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 176). Návrh také zahrnoval např. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který by stál v čele nové soustavy stavební správy, stanovení pevně daných lhůt, zavedení opatření proti nečinnosti či tzv. apelačního principu (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 177).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení (.pdf). Návrh byl podle části tehdejší opozice tvořené současnou vládní pětikoalicí nekoncepční a neexistovala pro něj širší politická shoda. Klára Dostálová na kritiku opozice reagovala tak, že je připravená s opozicí jednat a vypracovat komplexní pozměňovací návrh. Takový návrh byli připraveni předložit i zástupci současné vládní pětikoalice. S celým vládním návrhem naopak souhlasily další strany tehdejší opozice, tedy KSČM a SPD. 

Současná pětikoalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Rovněž se chtěla při zjednodušení stavebního řízení více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv. Další výhrady měla část opozice i k zavedení principu tzv. fikce souhlasu, podle něhož by se v případě, kdy se úřad k žádosti nevyjádří v zákonné lhůtě, mělo za to, že s ní souhlasí (.pdf, str. 323–324). 

Svůj komplexní pozměňovací návrh představila současná pětikoalice v prosinci 2020. Součástí návrhu bylo např. zachování fungování úředníků pod obecními a městskými úřady namísto přesunu pod (podle opozice drahý) „megaúřad“ či zavedení poplatku při výstavbě. Tento návrh se podle Ivana Bartoše (Piráti) pokusila opozice prosadit ve třech sněmovních výborech, ale bezúspěchu. Ani ministryně Klára Dostálová s tímto návrhem nesouhlasila a prohlásila, že se ze strany opozice jedná o „hluboké nepochopení problematiky. Návrh pětikoalice totiž podle ní neřešil problém systémové podjatosti způsobené tím, že jsou úředníci místního stavebního úřadu zároveň zaměstnanci radnice, což může podle Dostálové vést k tomu, že nerozhodují zcela nezávisle. Námitky proti systémové podjatosti pak dle Dostálové zdržují celé stavební řízení.

S kritikou opozice se dále setkal např. i pozměňovací návrh Martina Kolovratníka (za ANO), který počítal s tzv. čistě státní stavební správou, tedy s převodem všech stavebních úřadů pod stát.

Babišova vláda sice ve třetím čtení přijala některé drobnější opoziční pozměňovací návrhy (např. pirátského poslance Ondřeje Profanta), nicméně se jí dostalo kritiky za to, že trvala na vysoké centralizaci stavebního řízení a vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. Proti schválení novely se kromě současné pětikoalice nejprve vyjádřila i KSČM, jelikož návrh rušil požadavek na přímé osvětlení a větrání v obytných místnostech. Zákon po schválení Sněmovnou zamítl i Senát. Klára Dostálová však následně přislíbila KSČM, že tuto problematiku upraví samostatná vyhláška, a tak část KSČM pro návrh nakonec hlasovala. Sněmovna díky tomu nakonec přehlasovala rozhodnutí Senátu. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil stávající zákon z roku 2006. 

Na základě výše zmíněného nemůžeme říct, že by vláda s většinou opozice dospěla v době vlády Andreje Babiše ke kompromisu. Naopak, vláda prosadila nový stavební zákon navzdory dlouhodobé kritice opozice.

Vláda Petra Fialy

V listopadu 2022 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve Sněmovně návrh novely stavebního zákona. Novelou by došlo především ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí, což současná vládní pětikoalice dříve kritizovala. Současně novela navrhuje zachovat všechny stavební úřady v obcích. 

Předseda Pirátů Ivan Bartoš k novele uvedl, že bude následovat snahu předchozí vlády zjednodušit stavební řízení ve smyslu „jedno řízení, jedno razítko“. Zároveň však vláda neruší zřízení Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který má rozhodovat o velkých infrastrukturních stavbách a jehož vznik prosadila právě předchozí vláda (.pdf, str. 176, 183). Ten začne fungovat od poloviny tohoto roku. 

Na novele zákona se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a 24. března ji Sněmovna jednomyslně schválila. Proti návrhu nebyl žádný z přítomných poslanců. Jak vládní, tak opoziční politici přitom mluví o konsensu a společném úsilí.

Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš uvedl, že se na některých pozměňovacích návrzích koalice dohodla s opozicí a předpis má podle něj ambici vydržet celé volební období. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že se na stavebním zákoně pracovalo napříč politickým spektrem. Za SPD se k novele vyjádřila Marie Pošarová, která řekla: „Podporujeme tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení.“

Spíše skeptický postoj k novele zastává Martin Kolovratník za ANO, který sice kritizuje zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu, což podle něj nepomůže dodržovat stanovené lhůty, ale přesto stavební zákon podpořil

Závěr

Na závěr shrňme, že vláda Petra Fialy v březnu 2023 společně s opozicí ve Sněmovně odsouhlasila verzi stavebního zákona, kterou skutečně můžeme nazvat kompromisní. Při jejím schválení totiž panovala mezi vládní pětikoalicí a opozičními ANO a SPD shoda, přestože se v názoru na dílčí části novely názorově rozcházely. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Doplňme, že opozice hlasováním pro tento návrh musela zároveň podpořit zrušení některých změn, které dříve, v roce 2021, hnutí ANO prosadilo v rámci nového stavebního zákona, např. tak došlo ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachování obecních stavebních úřadů. 

Klára Dostálová

Vláda říká, že může krachnout státní důchodový účet.
Události, komentáře, 22. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Pojem „důchodový účet“ se používá při vyčíslení deficitu důchodového systému, který funguje na průběžném principu. Neoznačuje tak např. oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze. Zástupci pětikoalice ovšem opravdu uváděli, že bez reformy může důchodový systém zkolabovat.

Klára Dostálová v debatě mluvila o možných variantách reformy důchodového systému. Řekla, že je otázka, zda „svěřit peníze všech našich občanů do rukou soukromých penzijních fondů“, protože vláda Petra Fialy říká, že „může krachnout státní důchodový účet“. Poté zmiňovala, že když existuje pravděpodobnost, že „krachne“ státní důchodový účet, mohl by stejně dopadnout i „státní penzijní fond“.

Termín „důchodový účet“

Uveďme, že např. Ministerstvo financí běžně používá výraz „deficit důchodového účtu“ (.pdf, str. 120 z 516), kterým se označuje schodek v hospodaření důchodového systému. Konkrétně se jedná o vyčíslení (.pdf, str. 170–171) rozdílu mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému.

Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze. Takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval. Zmínka o tomto účtu se objevila např. v textu Otakara Zmítka z roku 2012, který vyšel v komunistických Haló novinách. Vůči Zmítkově článku se již tehdy ohradilo Ministerstvo financí, které uvedlo, že žádný důchodový fond neexistuje:

Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu," vysvětlil rezort financí způsob financování penzí.

Ministerstvo financí se k domnělému účtu vyjádřilo (.pdf) i v roce 2020, kdy uvedlo, že „žádný důchodový účet ani fond nebyl zřízen, důchody se rozpočtovaly a vyplácely průběžně jako jiné výdaje státu“ (str. 1).

Vyjádření představitelů vládních stran

Ačkoli neexistuje důchodový účet, na kterém by se shromažďovaly peníze, někteří představitelé vládních stran mluvili o tom, že by se v budoucnu mohl zhroutit důchodový systém.

Podle serveru iROZHLAS.cz např. senátor za ODS Tomáš Goláň v březnu ve spojitosti s úpravami valorizačního mechanismu řekl, že bez systémových změn se „v roce 2030 systém průběžného financování důchodů zhroutí“. Poukazoval přitom na to, že výdaje důchodového systému převyšují jeho příjmy.

V únoru také Deník N uvedl, že podle premiéra Fialy by v roce 2050 mohl být dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun ročně, což by stát nedokázal ufinancovat. Předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný k reformě důchodového systému tehdy řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Závěr

Pojem „důchodový účet“ se běžně používá při popisu stavu příjmů a výdajů důchodového systému, který funguje na průběžném principu. Daný výraz tak např. neoznačuje oddělený účet či fond, ve kterém by se shromažďovaly peníze. Přímo členové vlády o možném krachu nemluvili, někteří představitelé vládních stran nicméně skutečně uváděli, že bez penzijní reformy může v budoucnosti dojít ke „zhroucení“ či „zkolabování“ důchodového systému, protože stát nebude mít prostředky, jak vyplatit všechny důchody. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Klára Dostálová

(...) výrokům (Mariana Jurečky, pozn. Demagog.cz), že se chcete, nebo že byste byl ochotný jednat o tom, že by se nějakým způsobem upravilo výchovné.
Události, komentáře, 22. března 2023
Sociální politika
Pravda
Marian Jurečka v minulosti opakovaně vyjadřoval ochotu jednat v rámci vládní koalice o změně valorizace výchovného.

Poslankyně Klára Dostálová obviňuje Mariana Jurečku z toho, že si protiřečí, když na jedné straně mluví o tom, že je pro něj důležité, aby se do důchodové reformy „otiskl důraz na výchovu dětí“, a na straně druhé připouští debaty o tom, že by došlo k úpravám tzv. výchovného, tedy příplatku k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě.

Současná legislativa s valorizací výchovného počítá –⁠ částka se má zvyšovat v závislosti na řádné i mimořádné valorizaci důchodů. Výchovné se má tedy od roku 2024 zvýšit stejným způsobem jako procentní výměry penzí. Současný ministr práce a sociálních věcí Jurečka v médiích opakovaně připouštěl ochotu k jednání o tom, zdali – a případně jak – by měl být tento příspěvek valorizován. Zdůrazňoval však, že výchovné nehodlá rušit.

Marian Jurečka tedy skutečně vyjádřil ochotu jednat o úpravě výchovného, a to konkrétně o změně jeho valorizace. To lze označit za úpravu, která by v budoucnosti mohla vést k menší vyplácené částce, než jakou stanovuje současná podoba zákona. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.