Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09 hovoří o vyloučení maďarské parlamentní strany Fidesz z evropské politické frakce Evropská lidová strana (EPP). 

Již v březnu 2019 bylo hnutí Fidesz, jejímž předsedou je maďarský premiér Viktor Orbán, pozastaveno členství v EPP. Tímto krokem strana ztratila právo účastnit se schůzí frakce a hlasovat na nich. Důvodem mělo být údajné porušování principů právního státu. 

Pro úplné vyloučení hnutí Fidesz z EPP se předsedové 13 členských stran (včetně Markéty Pekarové Adamové za TOP 09) poprvé vyslovili v dubnu 2020. V dopise adresovaném předsedovi EPP Donaldu Tuskovi poukazovali především na kontroverzní způsob řešení pandemie covidu-19. Maďarský parlament totiž v březnu 2020 schválil zákon, podle nějž může Viktor Orbán rozhodovat o dalších krocích ohledně řešení pandemie prostřednictvím dekretů bez nutnosti předchozího schválení parlamentem. Evropská komise vyjádřila obavy především kvůli absenci časového omezení tohoto rozhodování. 

3. března 2021 všech 12 poslanců Fidesz frakci EPP definitivně opustilo. Stalo se tak v reakci na schválení nových pravidel usnadňujících jejich vyloučení, jež premiér Orbán označil za zjevně nepřátelský krok proti Fideszu a jeho voličům.

Na závěr dodejme, že fakticky se tedy nejednalo o vyloučení, nýbrž o odchod z vlastního rozhodnutí Fideszu. Avšak vzhledem k tomu, že tento odchod byl reakcí na hrozící vyloučení, a vzhledem k předchozím událostem (pozastavení členství, dopis Donaldu Tuskovi a usnadnění pravidel pro vyloučení), tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Na adresu Klementa Gottwalda a celkové komunistického režimu se bývalá poslankyně KSČM Marta Semelová vyjadřovala kladně hned několikrát.

Například v rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2006 uvedla: „Klementa Gottwalda obdivuji. Udělal mnoho dobrého pro lidi. Dějiny se falšují, souzeni byli jen ti, co se opravdu provinili.“ Za tyto názory byla v roce 2006 také odvolána z komise pro výchovu a vzdělávání Prahy 12. Ve stejném roce také prohlásila, že doba Klementa Gottwalda byla skvělou érou.

Při příležitosti oslav narození bývalého československého prezidenta 23. listopadu 2004 Marta Semelová mimo jiné pronesla: „Jeho moudrost, prozíravost a zásadovost se plně projevila jak před 75 lety na 5. sjezdu, tak později v únoru 1948. Pro nás jeho odkaz stále platí.“

Exposlankyně Semelová také opakovaně řečnila u hrobu Klementa Gottwalda při příležitosti výročí Vítězného února. V proslovu z roku 2012 vyzdvihuje údajnou ekonomickou, sociální i kulturní prosperitu země za Gottwaldovy vlády a staví ji do protikladu k době dnešní: „Únor 1948 a následující období 40 let nebylo zločinným režimem, ten nastal až po listopadu 89.“ (video, čas 2:20)

Marta Semelová v minulosti v souladu s výše uvedeným citátem několikrát kritizovala současné pojetí výuky dějepisu, které označila za pro žáky dezorientační.

Na základě těchto příkladů a tvrzení samotné Marty Semelové je možné soudit, že patří ke skupině obdivovatelů Klementa Gottwalda. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý, přestože výraz Markéty Pekarové Adamové „vzývat“ můžeme označit za poněkud expresivní. 

Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) se v roce 2006 zavázaly vynakládat alespoň 2 % ze svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ve svém volebním programu (.pdf, str. 56) k otázce výdajů na obranu uvádí: „Náš závazek vůči NATO, 2 % HDP do obrany, splníme už v rozpočtu na rok 2025 a prosadíme jeho legislativní zakotvení i do budoucna.“ Výrok předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že Česká republika tento závazek naposledy naplňovala v roce 2005, kdy podle dat Ministerstva obrany tvořily výdaje na obranu celkem 2,00 % HDP. V roce 2021, v němž resort obrany pracuje s rozpočtem výši 85,4 mld. Kč, pak tato hodnota odpovídá zhruba 1,45 % HDP.

Srovnání jednotlivých členských států potom poskytuje následující graf, který byl uveřejněn v tiskové zprávě (.pdf) NATO dne 11. června 2021. Graf vyobrazuje porovnání výdajů na obranu jednotlivých členských států v roce 2014 a předpokládaných výdajů v roce 2021. Zelená linie ukazuje již zmíněná 2 %, která se členské státy zavázaly vynakládat.

Poslanci z TOP 09 skutečně Poslanecké sněmovně předložili dva návrhy týkající se korespondenční volby. Radek Vondráček, stejně jako ostatní poslanci za ANO 2011, návrhy nepodpořil. 

První návrh, který chtěl zavést korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky i pro volby do Evropského parlamentu (.pdf, str. 18), podala Markéta Pekarová Adamová spolu s dalšími poslanci již v červnu 2018. Mezi předkladateli jsou kromě poslanců TOP 09 zmíněni i poslanci za hnutí STAN, KDU-ČSL, ODS i Pirátů.

Vláda ANO a ČSSD k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko, při prvním čtení v Poslanecké sněmovně v listopadu 2018 nicméně vládní poslanci hlasovali pro vrácení návrhu k přepracování. K dalšímu projednávání předložené změny zákona o volbách do Parlamentu tak už v tomto případě nedošlo.

Druhý návrh, který se týkal zavedení korespondenčního hlasování při volbách sněmovních a prezidentských (.pdf, str. 13), předložila Markéta Pekarová Adamová v červnu 2019. A to rovněž spolu s poslanci STAN, KDU-ČSL, ODS a Pirátů. Tato novela volebního zákona nebyla v Poslanecké sněmovně doposud projednána, vláda k ní ale zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Ani jeden zmíněný návrh tedy vláda nepodpořila, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že v letošním roce poslanci projednávali také novelu zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), kterou Sněmovně na konci února předložila vláda. Do ní chtěly možnost korespondenčního hlasování zavést dva pozměňovací návrhy, pod kterými jsou podepsáni (.pdf) Dominik Feri (TOP 09), Marek Benda (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL). Přesněji se jedná o návrhy č. 7844 (.pdf) a č. 7845 (.pdf). Radek Vondráček, stejně jako ostatní poslanci z ANO 2011, ani jeden z těchto pozměňovacích návrhů nepodpořil. 

Návrh zákona, který by zaváděl možnost korespondenční volby (.pdf, str. 2, 23), v předchozím volebním období předložil Poslanecké sněmovně poslanec Marek Ženíšek z TOP 09, konkrétně 18. prosince 2015. Vláda k návrhu zaujala (.pdf, str. 1) neutrální stanovisko, dále už nicméně nebyl tento návrh ve Sněmovně projednáván.

Doplňme, že v současném volebním období, přesněji v roce 2018 a 2019, předložila TOP 09 dva podobné návrhy na změnu zákona o volbách do Parlamentu, a to spolu s poslanci STAN, KDU-ČSL, ODS a Pirátů. Navrhované změny (.pdf, str. 18) se týkaly především zavedení korespondenčního hlasování pro české občany v zahraničí (.pdf, str. 13). Ani jeden z těchto návrhů se však ve Sněmovně nedostal dále než do 1. čtení a jejich projednávání nyní nepokračuje.

TOP 09 se poté snažila zavést korespondenční volbu (.docx) pomocí pozměňovacích návrhů (.docx) k novele volebního zákona, kterou v únoru předložilo Ministerstvo vnitra. Ani v tomto případě ale Sněmovna korespondenční hlasování neodsouhlasila.

Co se týče Senátu, ten Poslanecké sněmovně předložil návrh zákona (.doc, str. 13–14), který mimo jiné obsahoval požadavek na zavedení korespondenční volby, již v roce 2001. Poslanci sice tento návrh schválili, avšak v podobě bez korespondenční volby. Tohoto způsobu hlasování se tak konečné znění novely, která byla vyhlášena jako zákon č. 230/2002 Sb. dne 4. června 2002, netýká.

V roce 2004 projednával Senát návrh zákona (.pdf, str. 2–3) senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, který taktéž žádal o zavedení korespondenční volby. Po prvotním schválení Senátem byla tato novela předložena Poslanecké sněmovně, zde k jejímu schválení však nakonec nedošlo.

Další projednávání korespondenční volby v Senátu probíhalo v roce 2008 na návrh Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Senátoři tento návrh (.doc) schválili 8. ledna 2009 a vláda k němu zaujala souhlasné stanovisko (.pdf, str. 2). Poslanecká sněmovna nicméně daný návrh neprojednala vzhledem k uplynutí jejího volebního období. 

Poslanec Dominik Feri z TOP 09 předložil k novele zákona o volbách do Parlamentu ČR, kterou Sněmovna projednávala na začátku roku 2021, dva pozměňovací návrhy. Autory obou návrhů, které navrhovaly zavedení korespondenčního hlasování ve sněmovních a prezidentských volbách, jsou kromě Dominika Feriho také Marek Benda (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL). 

První návrh (.pdf, str. 6) chtěl zavést použití korespondenční volby již pro volby do Sněmovny v roce 2021. Při hlasování v Poslanecké sněmovně se však pro tento návrh vyslovilo pouze 36 poslanců, a k přijetí této změny tedy nedošlo.

Druhý návrh (.pdf, str. 4) poté počítal s účinností korespondenční volby od 1. ledna 2022. Ani tento pozměňovací návrh k novele volebního zákona nicméně nebyl přijat. Schválené znění novely tak možnost korespondenčního hlasování neobsahuje (.pdf).

Předseda vlády Andrej Babiš 17. dubna 2021 informoval o zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014. Premiér Babiš také uvedl, že na odhalení této akce se podílela zejména Národní centrála proti organizovanému zločinu. Dle serveru iROZHLAS a týdeníku Respekt se na odhalení podílela také Bezpečnostní informační služba (BIS). Andrej Babiš 18. dubna pro server Lidovky.cz uvedl, že dokument s informacemi o roli ruských agentů ve Vrběticích obdržel právě od BIS.

Co se týče varování před zapojením Ruska a Číny do tendru na stavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, BIS se ve své výroční zprávě z roku 2019 (.pdf) věnuje mj. tématu ekonomicky významných projektů státu, které souvisejí i se zajištěním energetické bezpečnosti. BIS ve zprávě konkrétně varuje (.pdf, str. 6) před možnou účastí „problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu k dosažení vlastních partikulárních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany, např. cizí moci, a to v rozporu se zájmy ČR“.

V souvislosti s těmito riziky BIS ve zprávě upozorňuje na možnou zneužitelnost přístupu k velkému objemu citlivých informací a závislost na dodávkách od rizikového dodavatele a taktéž varuje před možným „následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky“ (.pdf, str. 6).

Z kontextu výroční zprávy poměrně zřetelně vyplývá, že kontrarozvědka naráží právě na Rusko a Čínu. Zejména proto, že hovoří o původu investora „v zemi s autoritářskými rysy“ nebo například o subjektech pocházejících ze „zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničně-politické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých“.

Nicméně pro úplnost uveďme, že ve výroční zprávě z roku 2019 BIS výslovně nezmiňuje žádné konkrétní země či firmy, které považuje za rizikové.

Stavba nové jaderné elektrárny Dukovany II je dlouhodobý projekt. Podle harmonogramu Ministerstva průmyslu a obchodu by se nový jaderný zdroj měl začít stavět nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by dle předsedy vlády Babiše mělo dojít k jeho dokončení. Životnost provozu jaderné elektrárny se pohybuje mezi 60 až 80 lety. Tato data potvrzují Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky (.pdf, str. 9) i Zadávací bezpečnostní zpráva pro Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany (.pdf, str. 24, 47). Jednoznačně se tedy jedná o investiční akci, která má dlouhodobý dopad.

Při Ministerstvu vnitra vznikla pracovní skupina složená ze zástupců tajných služeb, ministerstev zahraničí i vnitra a také Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, která posuzovala bezpečnostní otázky zadávací dokumentace k výstavbě. Tato pracovní skupina přímo ve svém stanovisku (.pdf, str. 1) operuje s předpokladem 80 let: „V první řadě je třeba uvést, že si je pracovní skupina plně vědoma závažnosti výběru dodavatele nového bloku jaderné elektrárny, protože půjde o strategického partnera v oblasti energetické bezpečnosti. U jaderného zdroje je třeba vycházet a pracovní skupina vychází z faktu, že tímto projektem si ČR vybírá partnera na cca 80 let, a proto je třeba být při volbě uchazeče velmi opatrný a zohlednit ji z řady hledisek. Mimo jiné z toho hlediska, na které obchodní společnosti a státu může ČR v následujících desítkách let být závislá v oblasti dodávek elektrické energie a na kom závislá z různých důvodů být nesmí.“

Slova pracovní skupiny tedy potvrzují tvrzení, že výběr strategického partnera pro výstavbu jaderné elektrárny je záležitostí, která ovlivní na následující desetiletí oblast energetické bezpečnosti České republiky. 

Pro kontext uvádíme, že s předpokladem 80 let operují i ostatní političtí reprezentanti, například Pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí.

Markéta Pekarová Adamová v kontextu diskuze hovoří o prvním výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Předsedkyně TOP 09 označila (video, čas 5:38–5:50) explozi za teroristický čin a uvedla, že během ní zemřeli dva lidé. Uvedením množství munice tedy poukazuje na nebezpečnost výbuchu.

První výbuch muničního skladu ve Vrběticích nastal 16. října 2014. Podle informací na webu České televize ve skladu číslo 16 explodovalo přibližně 57 tun munice. Stejné množství uvádí také Ministerstvo vnitra (.pdf, str. 2). Sever Lidovky.cz pak píše o 57,5 tunách trhaviny. Uveďme dále, že v důsledku exploze byli následně pohřešováni dva lidé. Oba muži ve věku 56 a 59 let explozi nepřežili a v listopadu 2014 pyrotechnici našli jejich ostatky.

K druhé explozi ve Vrběticích došlo 3. prosince 2014. V budově, která vybouchla, se nacházelo 12,8 tun výbušnin.

Dodejme, že v sobotu 17. dubna 2021 premiér Babiš oznámil, že do výbuchu muničního areálu byli zapojeni ruští agenti. Česká republika rozhodla o vyhoštění 18 zaměstnanců ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. V odvetném kroku Rusko rozhodlo o tom, že vyhostí 20 pracovníků české ambasády.

Při prvním výbuchu ve Vrběticích tedy explodovalo přibližně 57,5 tun munice, nikoliv 50. Prestože Markéta Pekarová Adamová neuvedla správnou hodnotu, nevyvolává svým výrokem nepravdivý dojem. Munice totiž opravdu vybouchlo velké množství, na což poslankyně poukazuje. Také vzhledem k tomu, že odchylka od 10% tolerančního pásma je minimální, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

K prvnímu výbuchu muničního skladu číslo 16 ve Vrběticích došlo 16. října 2014 v dopoledních hodinách. V tento den nebyli evakuováni obyvatelé okolních obcí, ale pouze pracovníci areálu. Až 23. října 2014 museli být z preventivních důvodů evakuováni lidé z částí obcí Lipová a Vlachovice. Z Lipové muselo odejít asi 150 obyvatel. K evakuacím docházelo opakovaně, a to vždy v různých obcích a jejich částech v okolí muničních skladů. Podle informací serveru iROZHLAS.cz muselo následující den své domovy opustit přes 700 obyvatel Vlachovic-Vrbětic. Evakuace probíhala vždy mezi 7. a 16. hodinou, poté se lidé mohli vrátit domů.

Při druhém výbuchu, který nastal 3. prosince 2014 na jiném místě v areálu, musely být evakuovány celé obce Haluzice a Lipová. ČT uvádí: „Už ráno policie nařídila evakuaci obyvatel sousedních vesnic. Jde o obce Haluzice a Lipová, celkem své domovy bude muset opustit přes 300 lidí, většina z nich stráví noc u příbuzných či známých.“

Kvůli nálezu nebezpečného nevybuchlého granátu na střeše jednoho ze skladů museli být 5. prosince 2014 lidé znovu evakuováni. Podle informací Policie ČR došlo ihned večer k evakuaci obcí Haluzice a Lipová, jejichž obyvatelé už se mohli po předešlé evakuaci vrátit domů, avšak pouze na pár hodin. Druhý den ráno, 6. prosince 2014, byla nařízena evakuace Vlachovic-Vrbětic, průmyslového areálu Vlárských strojíren a železniční stanice Bohuslavice nad Vláří. Evakuace Vlachovic-Vrbětic a vlakové stanice Bohuslavice nad Vláří skončila ještě ten den, tedy 6. prosince 2014 v 17:30. Evakuace ostatních obcí a průmyslového areálu strojíren byla ukončena následující den ve 12:30. Dohromady se celá evakuace přímo dotkla asi 2 000 obyvatel.

Jediným omezením nadále zůstávala uzavřená silnice mezi Haluzicemi a Lipovou, ta byla znovuotevřena až 17. března 2015. 

Například obec Lipová tedy byla evakuována dohromady třikrát. Došlo k evakuaci jak celých obcí, tak jen jejich částí. Největší z nich se týkala asi dvou tisíc obyvatel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.