Miloš Vystrčil

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí pak ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen (tedy inflace) dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února, meziměsíční inflace dle nich dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí však uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun, a celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů vzrostl na zhruba 80 miliard korun. Jelikož tedy Miloš Vystrčil ve výroku uváděl nepřesné, nižší číslo vycházející z tehdy již neaktuálních odhadů, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Pro úplnost je ještě třeba dodat, že na Vystrčilova slova o 60 miliardách Kč v debatě reagovala Alena Schillerová. Upozorňovala na to, že deficit důchodového účtu bude vyšší, a to „80 miliard“, což po její poznámce uznal i sám Vystrčil (video, čas 20:42).

11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.

Komise pro spravedlivé důchody (KSD) vznikla v lednu 2019 s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě ze 30. ledna 2019 (.pdf). Komise poprvé zasedala 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo dalších jedenáct jednání, poslední z nich se uskutečnilo 27. listopadu 2020.

Hned na druhém jednání v březnu 2019 (.pdf) Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (.pdf, str. 3) uvedl, že by se nemělo zrychlovat tempo zvyšování důchodového věku žen (.pdf, str. 3). Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová na jednání komise v říjnu 2019 ovšem řekla, že podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše „žádná debata o zvyšování důchodového věku nebyla otevřena, (…) a důchodový věk se nemá zvyšovat, takže není správné tuto otázku otvírat ze strany KSD“ (.pdf, str. 5).

Dodejme, že Robert Jahoda z Masarykovy univerzity (.pdf, str. 3) se na stejné schůzi přiklonil ke znovuotevření otázky zvýšení důchodového věku (.pdf, str. 6). Podobně se vyjádřil i na jednání v lednu 2020 (.pdf, str. 6).

Předsedkyně KSD, tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, nicméně při debatě v komisi v únoru 2020 „konstatovala, že není tajemstvím určitý nesoulad mezi ní a ministryní v otázce zvyšování důchodového věku, nicméně pokud vláda rozhodla o zachování stávající úpravy důchodového věku, bylo by expertně nekorektní prodloužení věku kalkulovat“ (.pdf, str. 4).

Komise na schůzi v listopadu 2020 projednávala zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o budoucnosti důchodů v České republice (.pdf). OECD pro zlepšení finanční udržitelnosti českého důchodového systému navrhla, aby byl od roku 2030 zvyšován důchodový věk za hranici 65 let (.pdf, str. 2). Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová tehdy nicméně zdůrazňovala, že se „aktuálně (…) zvýšení důchodového věku neplánuje“ (.pdf, str. 3). Předsedkyně KSD Danuše Nerudová také upozornila, že případné úpravy věku odchodu do důchodu se budou posuzovat v rámci další zprávy o důchodovém systému, která se zpracovává každých pět let (.pdf, str. 3).

V rámci Komise pro spravedlivé důchody tedy probíhala diskuse o úpravě věku odchodu do důchodu, a to zejména na poslední schůzi, která proběhla v listopadu 2020. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.

Druhá vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení (.pdf) 27. června 2018. Závazek vytvoření důchodové reformy je v prohlášení uvedena jako jedna z priorit a jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2).

Babišova vláda skutečně důchodovou reformu nevypracovala, což mj. v námi ověřované debatě přiznala i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (video, čas 27:35). Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Zmiňme, že tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Z činnosti a výstupů důchodové komise se však zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Skutečnost, že minulá vláda nestihne připravit důchodovou reformu, připustil i tehdejší předseda vlády Babiš při interpelacích ve Sněmovně už v září 2020.

Doplňme, že návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Zmiňme, že vláda Andreje Babiše první programové prohlášení schválila již v lednu 2018, kde je slib uskutečnit důchodovou reformu také zmíněn. Pro druhou Babišovu vládu bylo nicméně závazné až programové prohlášení z června 2018, které je ovšem takřka totožné.

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy druhá vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Programové prohlášení druhá Babišova vláda během svého působení opravdu nezměnila, nepochází ovšem z roku 2017. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla při Ministerstvu práce a sociálních věcí v lednu 2019, tedy během vlády Andreje Babiše a v době, kdy post ministryně tohoto resortu zastávala Jana Maláčová za ČSSD. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2–3) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Jedním ze 44 řádných členů byl i nynější předseda horní komory Miloš Vystrčil (.pdf, str. 2).

Komise poprvé zasedla 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo jedenáct dalších jednání, z nichž poslední se odehrálo 27. listopadu 2020 (.pdf). Podle zápisů z těchto jednání vystoupil Miloš Vystrčil v diskusi na třech z nich, a to v květnu (.pdf, str. 1, 4, 6) a červnu 2019 (.pdf, str. 2–⁠3, 5–⁠6) a v lednu 2020 (.pdf, str. 5–⁠6). Podle zápisu ze schůze konané 6. září 2019 byl na jedné schůzi zastoupen poradcem senátorského klubu ODS Miroslavem Škaloudem (.pdf, str. 2), který v diskuzi na daném jednání vystoupil s několika dotazy.

Informace o přesné docházce jednotlivých členů komise nicméně nejsou ve veřejných zdrojích k dispozici. Nelze tedy dohledat, zda se Miloš Vystrčil účastnil i dalších jednání. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že se schůzí vícekrát zúčastnil, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová působila jako ministryně financí od 13. prosince 2017 do 17. prosince 2021. Roky 2020 a 2021, o kterých Miloš Vystrčil mluví, byly z pohledu růstu státního dluhu rekordní.

Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Pro úplnost uveďme, že na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvyšovat i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu.

Z hodnoty 1,6402 bilionu Kč, kterou měl státní dluh dle údajů Ministerstva financí České republiky v roce 2019, se o rok později v roce 2020 vyšplhal na 2,0497 bilionu Kč. Schodek státního rozpočtu tehdy činil 367,4 miliardy korun a byl nejvyšší od vzniku České republiky. Za rok 2021 byl deficit rozpočtu ještě vyšší, a to 419,7 mld. Kč. Státní dluh tehdy dosáhl hodnoty 2,4657 bilionu korun.

Součet schodků tedy za oba roky dohromady čítal 787,1 mld. Kč a celkový státní dluh za tu dobu vzrostl o 825,5 mld. korun.

Pro úplnost dodejme, že za ministra financí Stanjury v roce 2022 stoupl podle jeho vyjádření státní dluh na 2,895 bilionu Kč a schodek činil 360,4 mld. Kč, a byl tak po zmíněných letech 2020 a 2021 třetím největším.

Je nutné zmínit, že ekonomická situace v Česku byla v letech 2020 a 2021 výrazně ovlivněna pandemií covidu-19, nicméně dle Nejvyššího kontrolního úřadu ne všechny státní výdaje souvisely s koronavirovou pandemií a na schodku rozpočtu se podílely jen z části.

Vzhledem k tomu, že se v roce 2020 a 2021, kdy byla ministryní financí Alena Schillerová, státní dluh zvýšil za jmenované roky o 825,5 mld. korun a schodky státního rozpočtu dohromady činily 787,1 mld. Kč, hodnotíme výrok Miloše Vystrčila jako pravdivý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém výroku porovnával tempa růstu vládních dluhů zemí Evropské unie. Dále uvedl, že Česká republika byla v roce 2021 nejrychleji se zadlužující zemí z celé EU.

Souhrnné údaje o vývoji zadlužení států Evropské unie pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ten v dubnu 2022 vydal zprávu (.pdf), která obsahuje srovnání tempa růstu vládního dluhu zemí EU za poslední čtvrtletí let 2021 a 2020. Podle těchto dat vládní dluh ku HDP v Česku za rok 2021 v meziročním srovnání skutečně rostl nejrychleji ze všech zemí EU. Konkrétně se zadlužení ČR v roce 2021 zvýšilo o 4,2 procentního bodu ku HDP, zatímco dluh zemí EU celkově v průměru klesl (.pdf, str. 4) o 1,9 procentního bodu.

O tempu růstu vládního dluhu tehdy informovalo na twitteru také Ministerstvo financí ČR.

Na základě dat Eurostatu bylo Česko v roce 2021 v meziročním srovnání skutečně nejrychleji zadlužující se zemí EU. Stejně tak Miloš Vystrčil správně uvedl, že ČR zvýšila svůj dluh ku HDP o 4,2 procentního bodu, a také, že průměrné tempo zadlužování zemí EU kleslo o 1,9 p. b. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v kontextu hovoří o navyšování věku odchodu do důchodu. Konkrétně uvedl, že si neumí představit, že by se důchodový věk zvýšil plošně všem zaměstnancům. Proti zvyšování věkové hranice pro některé profese se však nevymezil a dodal, že „je tam potenciál pro zvýšení v některých případech“ (video, čas 20:27–⁠21:51). Dále zmiňuje také Komisi pro spravedlivé důchody, na jejíž jednání Alena Schillerová podle něj nechodila.

Komise pro spravedlivé důchody (KSD) vznikla v lednu 2019 s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě ze 30. ledna 2019 (.pdf), ve které mj. stálo, že komise bude sdružovat zástupce „všech parlamentních politických stran, sociálních partnerů, akademické veřejnosti a dalších relevantních zájmových skupin a proseniorských organizací“ (.pdf, str. 1).

Alena Schillerová, která v té době zastávala funkci ministryně financí, mezi členy komise uvedena nebyla (.pdf, str. 2–⁠3). Její schůze tak ani pravidelně navštěvovat nemohla. Z jednacího řádu KSD totiž vyplývá, že se jednání mohli účastnit pouze členové komise (v případě absence jejich zástupci), a také ministryně práce a sociálních věcí. Předseda Komise pak podle tohoto řádu „může na návrh Komise v případě potřeby přizvat na jednání další osoby, jejichž účast považuje za nutnou a prospěšnou. Ministryně práce a sociálních věcí může na jednání přizvat další osoby bez omezení.“

Dodejme, že Ministerstvo financí v KSD zastupovala Marie Bílková (.pdf, str. 3), která se na prvním zasedání komise v únoru 2019 stala její místopředsedkyní a v létě 2020 i náměstkyní na resortu financí. Alena Schillerová pak činnost důchodové komise, jejíž poslední zasedání proběhlo v listopadu 2020, opakovaně kritizovala (video, čas 3:57).

Na závěr shrňme, že tehdejší ministryně financí Schillerová se jednáních Komise pro spravedlivé důchody skutečně neúčastnila, důvodem byl nicméně fakt, že nebyla jejím stálým členem, a schůzí se tak ani účastnit nemohla. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako zavádějící.

Ničivá bouře a tornádo zasáhly večer 24. června především obce na Hodonínsku a Břeclavsku, kde poničily zhruba 1 200 domů a celkově za sebou zanechaly škody prozatím vyčíslené na cca 15 miliard Kč.

Předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka do zasažené oblasti odjel následující den, tedy v pátek 25. června 2021, s traktorem a valníkem. „Naložil jsem střešní latě, plachty, hřebíky, čelní nakladač, motorovku, nářadí a vyjel směr jih. Asi od 14h jsem na místě,“ uvedl tehdy Jurečka na svém facebookovém účtu, kde zveřejnil také fotografie stavebního materiálu.

Ve videu z dalšího dne informuje o tom, že za pomoci techniky vyváží sutě, dřeviny a další materiál ze zasažené Moravské Nové Vsi (video, čas 0:43). Ve videu zároveň vyzývá, aby do obcí postižených tornádem nejezdily osobní automobily, které technice blokují cestu. Fotografie používané techniky zveřejnil Jurečka například také na svém profilu na Twitteru. V den námi ověřovaného rozhovoru, tedy 27. června, poté na Facebooku zveřejnil video o pokračování své účasti na odklízecích pracích, spolu s poděkováním policistům, hasičům i dobrovolníkům.

Miloš Zeman skutečně ve druhém kole senátních voleb na Praze 5 v roce 2020 odmítl jít volit, ačkoli hlasování v prvním kole se zúčastnil. Na začátku října 2020 například prezident Zeman na dotaz moderátorky Terezie Tománkové, zdali bude volit, odpověděl (video, čas 16:43): „Nebudu, protože bohužel můj kandidát neuspěl, skončil třetí a soupeří mezi sebou dva kandidáti z opačného názorového břehu.“

Doplňme, že do druhého kola senátních voleb na Praze 5 postoupili Václav Láska (SEN 21) a Michael Žantovský (za TOP 09). Ve druhém kole zvítězil Václav Láska, který tak obhájil svůj mandát. Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima News také uvedl (video, čas 17:01): „No, tak nechci dávat panu Žantovskému polibek smrti, řekl bych, že je o něco přijatelnější než pan Láska, ale na druhé straně ne o tolik, abych ho šel volit.“

Námi ověřovaný rozhovor s Milošem Vystrčilem se konal 27. června 2021. Ve stejný den prezident Zeman prohlásil, že ty, kteří nechodí k volbám, považuje za zbabělce. V pořadu Partie na dotaz moderátorky Tománkové, jak se připravuje na nadcházející volby do Poslanecké sněmovny, odpověděl (video, čas 18:41): „Nu, tak jako každý občan, doufám, že jako každý občan, i já půjdu k volbám. Vždycky jsem kritizoval ty, kdo nejdou k volbám, protože je pokládám za zbabělce. Nebo přinejmenším za neodpovědné lidi. Pak něco kritizují, a když měli šanci sami něco ovlivnit svojí účastí ve volbách, tak zdrhnou a jsou doma a nejdou volit."

Roli prezidenta při jmenování vlády upravuje článek 68 Ústavy České republiky následujícím způsobem:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Z tohoto vyplývá, že prezident může pověřit sestavením vlády kohokoliv dle vlastního uvážení, tedy ne nutně předsedu vítězné strany. Nově sestavená vláda poté požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud důvěru nezíská, je tento proces ještě jednou opakován. V případě, že ani napodruhé takováto vláda neuspěje, přechází pravomoc vybrat předsedu vlády do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Ústava tedy neukládá prezidentu povinnost pověřit sestavením vlády vítěznou stranu a dává mu značný prostor pro vlastní uvážení. To potvrzuje například povolební dění v roce 2010, kdy tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval premiérem Petra Nečase z ODS i přesto, že ve volbách zvítězila ČSSD. 

Zmiňme také rok 2013, kdy prezident Zeman jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, přestože šance jeho vlády na získání důvěry Sněmovny byly již od počátku malé. Podle ústavního právníka Jana Kudrny však byl i tento postup v souladu s Ústavou. „Podle ní prezident jmenuje premiéra bez jakéhokoli omezení, korekci může provést sněmovna. Ústava se nezmiňuje o tom, že hlava státu může sestavením vlády někoho pověřit,“ řekl. Podle tehdejšího děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha „zvyklosti nejsou vynutitelné a nejsou ani relevantní. Prezident by ale měl zvážit, jestli jím jmenovaná vláda má vůbec šanci získat důvěru“.

Ústavní právník Jan Kysela nicméně ke jmenování premiéra s mizivou šancí na sestavení vlády s důvěrou v roce 2013 uvedl, že „z hlediska zvyklostí je to exces, z hlediska fungování ústavního systému v zásadě taky, takže už v téhle chvíli je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně“.