Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman se v rozhovoru pro iDNES.cz a videoportál iDNES.tv vyjádřil, že kdyby byl americkým občanem, tak by volil Donalda Trumpa, který sicezískal méně voličských hlasů než Hillary Clintonová, ale kvůli specifickému volebnímu systému (jde o celkový počet získaných volitelů) nakonec vyhrál.

O tom, že je eurofederalistou, se Miloš Zeman vyjádřil v minulosti vícekrát:

“Já sám se označuji za eurofederalistu, ale vždy dodávám, že eurofederalista není ten, kdo podporuje unitární evropský superstát.” (rozhovor pro Euractiv.cz, 10.12. 2012)

"Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou." (Idnes.cz., 12.1.2009)

„Jsem eurofederalista, a tedy odpůrce evropského superstátu.“(v knize Miloš Zeman - zpověď informovaného optimisty: rozhovor s Petrem Žantovským, kniha z roku 2012, ukázka zde)

Svoji podporu společné zahraniční, obranné a ekonomické politice EU vyjádřil například v roce 2013 v Berlíně nebo při podpisu tzv. eurovalu v témže roce.

V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů

V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.

Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.

Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezident Zeman podporuje euro dlouhodobě a to i po řecké krizi. Nicméně se jasně vyjádřil, že nechce, aby Česko platilo eurem v době řecké krize, tedy v tomto vyjádření se jedná o výrok pravdivý.

Prezident Zeman několikrát podpořil přijetí eura, například v roce 2013 nebo 2014. V roce 2015 už svůj názor mírně pozměnil. Přijetí eura stále prezident podporoval, ale až den po tom, co z eurozóny vystoupí Řecko.

„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“

Zároveň ale řekl, že závidí Slovensku, že je v eurozóně. Je tedy vidět, že prezident euro stále podporoval i přes řeckou dluhovou krizi. Až téměř na konci této krize začal mít strach z toho, že by řecké dluhy platili čeští daňoví poplatníci.

V loňském roce se prezident Zeman také nevyjádřil proti přijetí eura. V dubnu nejprve zopakoval, že přijetí eura za přítomnosti Řecka v eurozóně by bylo proti zájmům České republiky, v červnu ale řekl, že jsme připraveni na vstup do eurozóny, hlavní překážkou je pouze mentální bariéra Čechů. V posledních vystoupeních týkajících se eura tedy prezident svůj názor nezměnil, pouze kladl podmínky, za kterých by Česká republika euro přijmout neměla.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože někteří čeští muslimové se skutečně radikalizují. Tento proces se však týká jen mála jednotlivců a muslimská komunita jako celek se v naší zemi zůstává umírněná.

Radikální tendence se skutečně objevují u některých českých muslimů. MF Dnes například popsala případ trojice českých muslimů, kteří byli obviněni z terorismu (jsou stíháni na útěku, jeden z nich se ukrývá v Mauritánii).

Celkové tendence muslimské komunity u nás však popsala Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2016 (kap.2.5), kde se píše:

“Aktivity Islámského státu (IS) v Iráku a v Sýrii, stejně jako teroristické útoky jeho příznivců v evropských státech, vyvolaly negativní reakce mezi českými muslimy i českou většinovou společností...BIS zaznamenala několik jednotlivců, kteří se ve svých projevech inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií. Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali v průběhu roku prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě, jejíž umírněný charakter tak byl zachován.”

Miloš Zeman v roce 2015 odmítal především povinné kvóty Evropské komise na přerozdělení uprchlíků a prosazoval také rozmístění české armády na hranicích, aby mohla bránit jejich vstupu. Zároveň ale už v srpnu 2015 v rozhovoru z Lánřekl: „Těmto lidem nejlépe pomůžeme na jejich území.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Žádost o azyl lze podat i v jiném členském státě než prvním, na jehož území se migrant objevil, přičemž se může tento stát v případě absence kritérií pro určení příslušného státu nebo v případě nedostatků řízení stát první bezpečnou zemí. Česká republika může být zároveň i prvním členským státem, a to v případě, že žadatel do České republiky přiletí letadlem. Tyto situace jsou však v praxi zcela výjimečné, výrok proto hodnotíme jako zavádějící

Koncept bezpečné země je v kontextu uprchlictví a žadatelů o azyl aplikován na krajiny, které buďto neprodukují uprchlíky, nebo ve kterých může být uprchlíkům udělen azyl bez dalšího ohrožení. V tomto smyslu existují dvě kategorie, a to bezpečná země původu a bezpečná země azylu. V případě bezpečné země původu je žádost o azyl přímo zamítnuta, nebo je uprchlík nucen svůj status důsledně prokázat, protože země jeho původu není považována za nebezpečnou.

V případě bezpečné země azylu je uprchlíka nebo žadatele o azyl možno navrátit do bezpečné země, kde usiloval nebo měl usilovat o azyl, jelikož jeho bezpečnost již nebyla ohrožena. Země, která je považována za bezpečnou a jejíž hranici jako první překročí uprchlík, je první bezpečnou zemí, na kterou Miloš Zeman odkazuje.


V rámci EU platí za první bezpečnou zemi první členský stát, kde podal migrant žádost o azyl. Většinou je takovou zemí stát na hranicích EU. V případě, že by migrant přesto přišel na území ČR se žádosti o azyl, disponuje ČR právem navrátit ho do prvního členského státu. Pokud by však nebylo naplněno ani 1 kritérium pro stanovení prvního členského státu nebo by jiný příslušný členský stát nezaručil řádné řízení, stala (čl. 3 odst. 2) by se první bezpečnou zemí k posouzení žádosti Česká republika, i když by prvním členským státem nebyla.

ČR se za jistých specifických okolností však může stát rovnou prvním členským státem. Jelikož je obklopena státy EU, které jsou za bezpečné země považovány, jedinou cestou, jak může území ČR být pro migranta prvním členským státem a tím pádem první bezpečnou zemí, je letecká (čl. 15) doprava na území ČR. Za těchto podmínek by ČR byla považována rovnou za první bezpečnou zemí migranta a měl by v ní žádat o azyl.

Miloš Zeman za posledních pět let navštívil mnoho zemí, jak ukazuje např. grafika webuAktuálně.cz, která se vztahuje k březnu 2017. Od té doby Miloš Zeman podnikl obchodní návštěvy v Rusku, Číně, Chorvatsku, Kazachstánu a Vietnamu.

Za dobu svého mandátu Miloš Zeman skutečně absoloval 19 podnikatelských cest. V roce 2013 to byloSlovensko,Ukrajina aIzrael. Za rok 2014 pakČína,Rumunsko a Moldavsko,Srbsko a Slovinsko, během roku 2015Jordánsko, SAE aÁzerbajdžán, v roce 2016Portugalsko,Arménie a Makedonie a během posledního roku jeho mandátuRusko,Vietnam, Kazachstán, znovuČína aChorvatsko.

Kolik na své podnikatelské cesty vzal firem či podnikatelů však ověřit nelze, zprávy o obchodních cestách prezidenta republiky zvěřejňují přesný počet účastníků obchodní delegace pouze v některých případech.

Na oficiálních stránkách Jiřího Drahoše je část, která se věnuje přístupu kandidáta k otázce referenda. Můžeme zde najít vyjádření, že „… vždy existují a budou existovat témata, o kterých ani není možné referendum vypsat. V referendu například nelze rozhodovat o základních právech a svobodách občanů.”

Opatrně se Drahoš vyjadřuje také v případě referenda o vystoupení z EU:

„Jsem velmi opatrný, pokud jde o případné referendum o vystoupení z EU. A připojuji jeden konkrétní argument. V hlasování před pouhými 14 lety se pro vstup do EU vyslovilo 77 % zúčastněných voličů. Vstupnímu referendu předcházelo mnohaleté období příprav a intenzivních jednání, byly známy i zkušenosti zemí, které do EU vstoupily před námi. Proto je možné považovat konečné rozhodnutí za velmi kvalifikované. Dnes ale není vystoupení z EU tématem, o kterém by se vedla soustavná celospolečenská debata. Jen ta přitom může přinést informace nezbytné pro pochopení problematiky v celé její šíři. Hlavní slovo dnes bohužel nemají fakta, ale politické emoce a často i cílené dezinformace. To je přesně ta situace, kdy o budoucím směřování země podle mě není správné rozhodovat v referendu.”

Zároveň však dodává, že by dodržel ústavu v případě, že by parlament přijal zákon o referendu o vystoupení z EU.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ve skutečnosti bylo podepsáno memorandum, podle kterého by k takovému obchodu mělo dojít. Nicméně nejde o sjednané smlouvy a není tak jisté, zda v takové míře ke kontraktu dojde.

Společnost Zetor v listopadu loňského roku na svém webu uvedla, že se jí v Moskvě podařilo podepsat memorandum s ruskou společností Kovrov Electro Mechanical Plant na dodávku až šesti tisíc traktorů modelové řady Forterra. Finanční objem spolupráce byl vyčíslen na 550 milionů eur. Společnost očekává, že dodávka zemědělských strojů bude trvat do roku 2022. Spolupráce mezi oběma společnostmi započala už počátkem října, kdy oba subjekty uzavřely v Brně smlouvu o dodávce 450 traktorů během roku 2018.

Jednání se mimo obou prezidentů účastnili z české strany kancléř Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a poradce prezidenta Martin Nejedlý, z ruské strany poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Informaci o tom, že by Ruská strana nepřizvala velvyslance ČR v Moskvě Vladimír Remka k setkání se nám ověřit nepodařilo.