Obchodní radové se právě teď omezují, jejich kompetence, jejich rozsah se právě teď omezují.
Ministerstvo zahraničí rušilo jednotlivá obchodní oddělení na ambasádách, což postihlo zvláště obchodní rady a jejich úřednický aparát. Zároveň je však nutné dodat, že se minimálně část poptávky společností (dříve obsluhované ambasádami) po pomoci při exportu přesunula směrem k agentuře Czech Trade.
Pro doplnění uvádíme informaci agentur Mediafax, která informovala o záměru ministra Kuby na navrácení obchodních radů na jednotlivé ambasády. Tento koncept je ovšem ve stadiu příprav.
V této vládě (myšlena vláda Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz) se ministři zahraničí a ministři průmyslu a obchodu dohodli na posílení obchodních zastupitelství, což prospělo a prokazatelně v posledních 2, 3, možná i více letech, dochází naopak k omezování obchodních zastupitelství jak personálně, tak kvalifikačně a naopak k rozšiřování těch kariérních diplomatů.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Část výroku, že vláda M. Zemana se dohodla na rozšiřování obchodních zastúpení v zahraničí již v programovém prohlášení vlády (pdf. str.10) je pravdou.Zda došlo v posledních letech k omezení obchodních zastoupení na úkor kariérních diplomatů se nám ověřit nepodařilo. Agendu ekonomického zastoupení v zahraničí pokrývá hlavně ministerstvo zahraničí a státní agentury CzechInvest a CzechTrade pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a CzechTourism pod Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
Měl jsem kdysi ještě jako předseda Sněmovny námitky proti zrušení naší ambasády v Montevideu, tedy v Uruguayi, naštěstí jsem se pak stal premiérem a to velvyslanectví se zachovalo, neboť Montevideo je centrem tzv. Mercosuru, což je ekonomické společenství zemí Latinské Ameriky.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.
Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)
32. Informace o rušení zastupitelských úřadů č.j. 0126/97 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).
Je to zákon, který jsem prosazoval už v Poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla. (zákon o majetkových přiznáních - pozn. Demagog.cz)
Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako nepravdivý, neboť Miloš Zeman měl podíl na dvou snahách o zavedení majetkových přiznání a nikoli na třech, jak sám uvádí.
Shrnutí snah o zavedení majetkových přiznání dokládá materiál (Zhodnocení platného právního stavu) ČSSD, která se v posledních obdobích tento návrh snaží prosadit.
Návrhy na majetková přiznání prosazovaná Milošem Zemanem, který byl poslancem v letech 1996- 2002 (datum předložení sněmovně) Volební období 1998-2002
1. Vládní návrh zákona o přiznání k majetku (18. listopadu 1999) - Zamítnuto v 1. čtení 2.Vládní návrh zákona o přiznání k majetku (12. června 2001) - Zamítnuto ve 2. čtení 16. října 2010
Zákonodárnou iniciativu mají i krajská zastupitelstva.
Článek 41 Ústavy, bod 2, přesně zní: " Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku."
Tam působil právě v té právní oblasti a předsedal legislativní radě. (Myšlen je Pavel Rychetský ve vládě Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz)
Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zastával ve vládě Miloše Zemana (po celou dobu fungování vlády) post místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.
Prezident nemá zákonodárnou iniciativu obecně, v případě ústavních zákonů tím spíše.
Dle čl. 41, odst. 2 Ústavy ČR mohou návrhy zákonů předkládat (a mají tedy zákonodárnou iniciativu) "poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Nikoli prezident.
(Miloš Zeman hovoří o mezerách v ústavě) Funkční období vlády v demisi není rozumně omezeno. Je-li jmenována vláda, tak musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a ta jí do 30 dnů buď vysloví, nebo nevysloví důvěru. Ale je-li ta vláda v demisi, tak pokud se nekonají mimořádné volby, tak prezident republiky má možnost, které zatím nevyužil, nechávat, byť teoreticky, tu vládu v demisi kromobyčejně dlouho, dovedeno ad absurdum až do konání řádných voleb.
Tento problém nejednoznačnosti Ústavy ČR v otázce omezenosti funkčního období vlády v demisi rozebírá např. studie (.pdf) Parlamentního institutu z roku 2006 (str. 11) autorů JUDr. Jindřišky Syllové, CSc a PhDr. Petra Koláře, Ph.D., která vychází z komplexní analýzy (doplněné např. i o historické paralely s Ústavním textem z roku 1920) a interpretace dotčených článků. Text staví na komentářích předních českých odborníků na Ústavní právo (jmenovitě např. Jan Filip, Jan Baxa, Václav Pavlíček a další). Problematiku částečně řeší ústavní novela 319/2009 Sb., která prezidenta zavazuje k rozpuštění Poslanecké sněmovny na její návrh (následně musí dojít k vyhlášení nových voleb - článek 17 odst. 2 Ústavy). Pokud se však sněmovna "sama nerozpustí", možnost uskutečnění stavu popsaného ve výroku zůstává platná.
Miloš Zeman popisuje správně to, že vládne-li vláda v demisi a prezident teoreticky nejmenuje nového premiéra (ovšem reálně je třeba brát ohled i na politickou situaci), může tato vláda podle Ústavy vládnout fakticky až do termínu řádných voleb.
V Rakousku není požadavek na 50 tisíc, ale na 6 tisíc podpisů, ale zato tvrdě ověřených, notářsky ověřených. (myšleno podpisů pro přímou volbu prezidenta - pozn. Demagog.cz)
V Rakousku (dle rak. ministerstva vnitra, něm.) je k návrhu kandidáta na Spolkové prezidentství potřeba získat podporu nejméně 6000 občanů. Ti mohou podporu deklarovat vyplněním prohlášení (tzv. Unterstützungserklärung) na úřadě ekvivalentním obecnímu úřadu v ČR. Notářské či soudní potvrzení je pak pouze alternativou podpisu prohlášení na úřadě. Přímo notářské potvrzení tak není nezbytné.
Např. živnostenský zákon byl novelizován asi 120 krát.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl skutečně novelizován již 121krát. Zákon v úvodu obsahuje seznam všech novelizací. Zatím poslední novela č. 458/2011 Sb. má nabýt platnosti od 1. ledna 2015.
