Miroslav Kalousek

Tento výrok označujeme za nepravdivý.

Podle tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012 bylo za posledních pět let (nikoliv čtyři) v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu v 285 případech. Na základě tohoto faktu označujeme výrok za nepravdivý, neboť si ministr financí uvedením pouhých čtyř let svůj argument vylepšuje.

Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2012 doposud provedeno více než 8 000 kontrol, během nichž bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů ethanolu.

Výrok ministra financí tedy na základě této tiskové zprávy hodnotíme jako pravdivý.

Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2011 prostřednictvím více než 10 000 kontrol skutečně zajištěno přes 1500 hektolitrů ethanolu.

Výrok ministra financí Kalouska tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě citací slov ministra financí. V televizní debatě Partie z 23.9 na Prima Family ministr uvedl doslovně: " ...chceme to s panem ministrem Kubou předložit do vlády, že by otázka obchodu s pohonnými hmotami, protože tam je to opravdu ten velký makroekonomický problém, že by nebyla živností volnou, ale že by byly živností vázanou, že by byla vázána na udělování licencí. A já jsem hluboce přesvědčen, už jsem to řekl tento týden, že bychom tuto úvahu měli rozšířit na veškeré zboží zatížení spotřební daní, asi s výjimkou piva, ale na cigarety a na etanol rovněž."

O tomto postoji Miroslava Kalouska jsme se mohli dočíst také před jeho vystoupením na Primě, v článku z 19. září.

Podle publikace OECD Factbook 2011-2012 je Česká republika zemí s jednou z nejvyšších měr spotřeby alkoholu mezi zeměmi OECD, konkrétně je na žebříčku OECD na čtvrtém místě za Francií, Portugalskem a Rakouskem (str. 275).

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, daňové zatížení (spotřební daň) u lahve alkoholu se bude lišit podle množství čistého alkoholu.

Dle Finance.cz se spotřební daň u různých druhů alkoholu liší podle procent obsaženého etanolu. U litru čistého alkoholu činí spotřební daň 285 Kč. Dále se u tvrdého alkoholu platí DPH ve výši 20 %.

Na stejném místě je uveden i praktický příklad. Pokud půllitrová lahev Becherovky (38 %) stojí 160 Kč, tak spotřební daň činí 54,15 Kč, DPH pak 26,67 Kč. Dohromady se na daních zaplatí 80,82 Kč, což je 50,5 % z celkové ceny.

Litrová lahev alkoholu bude zatížena spotřební daní podle procent čistého alkoholu, za jedno procento čistého alkoholu se platí spotřební daň 2,85 Kč. V tabulce jsou ceny, které tvoří spotřební daň z litrových lahví, podle množství čistého alkoholu.

alkohol

spotřební daň

20 %

57 Kč

25 %

71,25 Kč

30 %

85,50 Kč

35 %

99,75

40 %

114 Kč

Například u 40% vodky s cenou 300 Kč. Bude spotřební daň činit 114 Kč a DPH 50 Kč. Celkově se tedy na daních zaplatí 164 Kč, což je 54,67 %.

U ovocené vodky s obsahem alkoholu okolo 17 % s cenou 200 Kč za litr bude spotřební daň činit 48,45 Kč a DPH 33,33 Kč. Celkově budou daně činit 81,78 Kč, což je 40,89 %.

Kolik procent z ceny budou činit daně záleží na obsahu čistého alkoholu v lahvi. DPH zůstává stejné (20 %), důležité je množství alkoholu, ze kterého se počítá spotřební daň. Stejně tak je důležitá výsledná cena. Platí tedy, že daně mohou, ale nemusí, tvořit většinu ceny za lahev.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.

Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.

Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.

Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Výrok ministra financí Kalouska byl na základě údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva financí ČR označen za pravdivý.

Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí dvě různé statistiky růstu HDP. V první z nich je uvedeno následující.

Rok2006Růst HDP v %6,4

Údaje ze statistiky druhé poté uvádějí toto:

Rok2006Růst HDP v %7,0

Jelikož si ministr nevylepšuje svoji pozici a uvádí nižší číslo růstu, než jaké ve skutečnosti bylo, považujeme tuto část výroku za pravdivou.

Plánovaný strukturální rozpočtový deficit byl v roce 2006 74 miliard. Fakticky však dosáhl čísel jiných.

Ministerstvo financí ČR uvádí číslo -97,3 miliardy.

(pro zdroj z ministerstva je nutné na tamějších stránkách zadat do vyhledávače "Stát v roce 2006 podle předběžných výsledků hospodařil se schodkem 97,3 miliardy Kč")

Tento údaj byl také potvrzen na základě údajů ze stránek Evropské unie. Vynásobením hodnoty deficitu pro rok 2006 v procentech HDP, tedy -2,9%, a hodnot HDP v miliardách, tedy 3352,6, dojdeme taktéž k číslu 97 miliard Kč.

Na základě dohledaných informací je třeba ohodnotit výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Ministr financí Miroslav Kalousek skutečně navrhuje Vládě ČR druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, a to konkrétně ve výši 31% (na rok 2013) a ve výši 32% (na rok 2014) pro lidi s příjmem přesahující stropy sociálního a zdravotního pojištění (tedy čtyřnásobek průměrné mzdy). Tato sazba má být podle ministra Kalouska zavedena v souvislosti se změnami sazeb DPH, zmrazením důchodů a svázáním některých výdajů státu, a to na omezenou dobu.

27. února 2012 po poradě ekonomických ministrů vystoupili premiér Petr Nečas s ministrem financí Miroslavem Kalouskem a prezentovali tzv. S tabilizační rozpočtové opatření pro období 2012 - 2014. Na tomto tiskovém brífinku představili výše zmíněné návrhy, mluvili také o potenciálně nově zavedené sazbě daně z příjmu fyzických osob. Premiér Nečas na zmíněném brífinku uvedl: " Ve stejném časovém horizontu, jako by byly zmrazeny důchody, by byla prohloubena progrese, tedy druhá sazba daně z příjmu fyzických osob." Při stejné příležitosti uvedl ministr Kalousek: " Budou-li dočasně zmrazeny nebo valorizovány důchody, potom po stejnou dobu musí být požádána vysokopříjmová skupina, aby přispěla. V souvislosti s výrokem ministra Kalouska lze také poukázat na mediální informace k danému tématu - např. iHNed, nebo již výše zmíněné iDNES.