Miroslav Kalousek

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol. Situace se od té doby opět nikterak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

V obou výše zmíněných analýzách jsme došly k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek (Po schválení daňového balíčku, jehož účinnost je vztažena na rok 2013, by se složená daňová kvóta měla slovy Miroslava Kalouska dostat na úroveň 35,5 %.). V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jestli 3 až 4 procentni body daňové zátěže představují 120-160 miliard se nám nepodařilo ověřit, nicméně Miroslav Kalousek není faktický přesný již v první části výroku, a tak to na celkovém hodnocení nic nezmění.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože dokonce ani web Ministerstva pro místní rozvoj o evropských strukturálních fondech neposkytuje jasné informace o systému auditů. Faktem zůstává, že ve většině programů je na národní úrovni nejvyšším auditorem příslušný odbor Ministerstva financí, na druhou stranu neříká nic o auditorech na nižší (regionální úrovni), kteří by byli přímo podřízeni řídícímu orgánu daného programu, jak o tom hovoří Miroslav Kalousek. Níže Vám nabízíme informace, které jsme k problematice našli.

V současné době funguje v ČR celkem 26 operačních programů (časové období 2007 - 2013) financovaných ze strukturálních fondů (4 programy: Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce). Auditorem celkem 24 z nich je Centrální harmonizační jednotka (Ministerstvo financí ČR).

Je-li například v OP Praha adaptabilita řídícím orgánem Odbor fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy, pak auditním orgánem je právě nadřízené Ministerstvo financí. Totéž platí i pro ostatní OP s výjimkou ESPON 2013 a INTERACT II (viz řízení a monitoring), které jsou celoevropského charakteru.

Řídící orgán: "Řízení jednotlivých operačních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací již spadá do kompetencí tzv. řídicích orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti." Auditní orgán: "Auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR. "

Výrok ministra financí potvrzuje vyjádření mluvčího Genernálního ředitelství cel (GŘC) Jiřího Bartáka, který dne 18. září v pořadu Hyde Park uvedl:

"Během minulých let jsme nikdy v žádném vzorku nenašli nadlimitní množství metanolu ani jiné látky, která by někoho mohla otrávit, anebo zabíjet."

Nicméně upozorňujeme, že o tom, zda jedovaté látky byly v minulosti v alkoholu obsaženy se vedou spekulace. Sdružení výrobců lihovin tvrdí, že celníci jedovaté látky objevili. Celou záležitostí se bude zabývat v následujících dnech Generální inspekce bezpečnostích sborů.

Volební program TOP 09 (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 na straně 9 říká, že vláda nechce zvyšování daní, ale na straně 19, jak pan ministr Kalousek ve výroku zmiňuje, připouští možnost zvýšení nepřímých daní v návaznosti na výpadek příjmů průběžného důchodového systému způsobený penzijní reformou.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali v červenci 2012 po Otázkách Václava Moravce na téma: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka. Situace se od té doby nijak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

Tehdy jsme došly k tomuto závěru:Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2010 určili koalici stran ODS, TOP 09 a VV 118 z 200 mandátů.

Výrok ministra Kalouska je s jistou výhradou pravdivý. Zákony, které spouští důchodovou reformu, byly skutečně prohlasovány Poslaneckou sněmovnou osmkrát, šestkrát z toho však pro jejich podporu hlasovala pouze většina přítomných poslanců a ne většina všech poslanců. Nicméně i přes tuto skutečnost hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Miroslav Kalousek mluví zjevně o 2 legislativních normách. Jde o Zákon o důchodovém spoření a také o Zákon o doplňkovém penzijním spoření. V rámci sněmovního legislativního procesu šlo o tisky 412 a 413.

Zákon o důchodovém spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 97 z 162 přítomných poslanců).

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento vládou preferovaný postup hlasovalo 84 z 148 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 ze 147 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 98 ze 166 přítomných poslanců.

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento návrh, který podporoval vládní představu, hlasovalo 85 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Dohromady se tedy o 2 návrzích zákonů penzijní reformy hlasovalo v Poslanecké sněmovně osmkrát. Ministr financí mluví o "většině poslanců Poslanecké sněmovny", nicméně korektně by bylo třeba uvést, že šlo o většinu přítomných poslanců. Každopádně tyto vládní návrhy prošly Sněmovnou vůlí většiny přítomných poslanců, tudíž můžeme s jistou dávkou tolerance výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Vláda skutečně uložila všem příslušným institucím zpracování analýzy situace černého trhu s alkoholem v ČR, která musí být do konce října 2012 předložena Vládě.

Usnesení Vlády ČR ze dne 19. září 2012 č. 689 (.pdf): "Vláda... ukládá... ministru financí zpracovat ve spolupráci s ministry vnitra, zemědělství, průmyslu a obchodu a zdravotnictví analýzu činnosti státní správy, především finanční a celní správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, hygienické služby a Policie České republiky v oblasti postihování černého trhu s alkoholem a předložit tuto analýzu vládě do 31. října 2012 k projednání."

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.

Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."