(Po tu dobu přechodného zvýšení DPH navrhujeme i to, s čím bytostně já ideově nesouhlasím a to je druhá sazba pro vysokopříjmové osoby.) Dokonce jí navrhujeme v té samé částce (tím se myslí hranice příjmů, za kterou bude osoba spadat do vyšší kateogrie, pozn.), jak jí navrhovala sociální demokracie.
Vzhledem k návrhům ČSSD v oblasti daňové politiky a návrhům ministra Kalouska hodnotíme výrok jako pravdivý.
Sociální demokraté v parlamentních volbách 2010 skutečně prosazovali zavedení druhého daňového pásma. Výše zdanění měla být 38% daně z příjmu fyzických osob pro lidi s příjmem nad 100 000 Kč měsíčně, což v podstatě odpovídá návrhu ministra Kalouska na vyšší zdanění lidí s příjmy nad stropy sociálního a zdravotního pojištění (viz níže).
Představy ČSSD se dají ilustrovat v jejím volebním programu pro volby po Poslanecké sněmovny v roce 2010 - Program změny a naděje; bod 3. V oblasti daní. Český statistický úřad na svých stránkách uvádí hodnotu průměrné mzdy v roce 2011 ve výši 24 319 Kč. Stropy sociálního a zdravotního pojištění (hodnota, od níž plánuje ministr Kalousek nastavit druhé daňové pásmo) tedy dosahují 97 276 Kč.
I když se sazby navrhované ministrem Kalouskem s představami ČSSD liší, tak částka, po níž budou lidé zatíženi vyšší daňovou sazbou (příjem cca 100 000 Kč - 4násobek stropů na sociální a zdravotní pojištění), je fakticky totožná (97 276 vs. 100 000). Ministr Kalousek hovoří ve svém výroku právě o této částce, a proto je jeho výrok pravdivý.
Když jsem naposledy navrhl odstranění desítek výjimek u právnických osob, což byly zaměstnanecké benefity, protože to jsou výjimky u právnických osob, nikoli u fyzických, tak první, kdo protestoval, byly odbory.
Tento výrok označujeme za pravdivý. Návrh reformy přímých daní a odvodů byl ministerstvem financí publikován 18. března 2011. Jeho součástí jsou rovněž analýzy příjmů fyzických (pdf.) a právnických (pdf.) osob osvobozených od daně. Zaměstnanecké benefity jsou součástí legislativní úpravy osvobození u daně z příjmů fyzických osob, neboť jsou určeny zaměstnancům. Jejich uplatnění se však vztahuje primárně na vůli zaměstnavatele (právnické osoby) - nejsou povinné. Uvedený návrh obsahoval zrušení těchto benefitů a jejich nahrazení uplatněním slevy na dani pro zaměstnance. Protesty proti takto koncipované reformě byly vedeny jak z řad odborů, tak dalších aktérů především zaměstnavatelů i vládních stran (ODS, Věci veřejné). Z dalších zdrojů např. týden.cz, rozhlas.cz, aktualne.cz, ČT24 a další.
Nemůžeme jednoznačně ověřit, jestli byly odbory skutečně první, ale jednoznačně protestovaly záhy, takže výrok hodnotíme jako pravdivý.
Těch 17,5 (% daně z přidané hodnoty, pozn.) přece teď nikdo nemusel přeceňovat. Těch 17,5 mělo platit k 1. 1. 2013.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dne 6. listopadu 2011 byla ve sbírce zákonů vyhlášena tzv. sazbová novela zákona o DPH č. 370/2011 Sb., která s účinností od 1. ledna 2012 zvyšuje sníženou sazbu DPH z 10 na 14 % a přináší od 1. ledna 2012 i řadu dalších změn. Novela pak také obsahuje sjednocení základní i snížené sazby daně z přidané hodnoty na 17,5 %, s účinností od 1. ledna 2013.
Jediná země staré patnáctky, která to (registrační pokladny se speciální černou skříňkou, evidující všechny platby elektronicky, pozn.) zavedla, byla Itálie a žádná jiná země ve staré patnáctce to nikdy nezavedla.
Registrační pokladny jsou částečně zavedeny v Belgii, proto je tvrzení nepravdivé.
Ministr hovoří o povinnosti poplatníků DPH zavést elektronické registrační pokladny s "černou skříňkou", tedy zabezpečeným úložištěm informací o provedených transakcích. Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.
V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících. Česky o tom (ne zcela jasně) informoval portál BusinessInfo.cz. Oběžník belgického ministerstva financí (.doc, angl.) jasně ukazuje, že tyto pokladny musejí splňovat podmínky dlouhodobé úschovy dat a nemožnosti jejich úpravy, tedy zahrnovat tzv. "černé skříňky", o kterých mluví ministr Kalousek.
Existuje tak alespoň jedna země staré patnáctky, kde jsou registrační pokladny "zavedeny". Nejsou zavedeny pro všechny plátce DPH a zkušenost s používáním pokladen není dlouhá, přesto je tento fakt v rozporu s tvrzením ministra Kalouska a tvrzení proto hodnotíme jako nepravdivé.
DPH je sdílená daň, ona se dělí mezi krajem, městy a státem.
Tento výrok je pravdivý.
Dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v aktuálním znění, zákona č.370/2011 Sb., zákon upravující rozpočtové určení výnosů některých daní územním celkům a některým státním fondům (účinnost 1.1.2012),
tvoří daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů dle § 3 odst. 1 b) podíl 8,29% z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.
Dle § 4 odst. 1 b) tvoří daňové příjmy rozpočtů obcí podíl 19,93% z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.
DPH je dále obecně příjmem státního rozpočtu dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
DPH je podřízeno šesté směrnici Evropské unie. Je jasně řečeno, co smí a co nesmí být ve snížené sazbě. Dětské pleny a zdravotnické pomůcky nesmí být ve snížené sazbě.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě relevantních směrnic EU a informací poskytnutých Ministerstvem financí ČR. „3. Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně. 4. Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilu.“ Na jejich základě byly do kategorie se sníženou sazbou DPH v ČR zařazeny i zdravotnické potřeby a dětské pleny (jako zapadající do rámců nastavených těmito body). K tomuto rozhodnutí však vydala Evropská komise nesouhlasné stanovisko a 19. července 2006 také oficiální dopis, v němž argumentuje tím, že není možno zařadit dětské pleny a zdravotnické pomůcky do této kategorie, neboť nejsou v příloze H 6 směrnice explicitně vyjádřeny. Tyto položky tedy nadále nesmí být ve snížené sazbě.
Ač je v této příloze uvedeno, že: „Při přejímání níže uvedených kategorií týkajících se zboží do vnitrostátního práva mohou členské státy použít k přesnému vymezení rozsahu dané kategorie kombinovanou nomenklaturu.“ Jedná se pouze o možnost v návaznosti na číselnou klasifikaci a celní sazebník přesněji vymezit druhy zboží, u kterých je možné uplatnit sníženou sazbu DPH. Uvedení určitého zboží v kombinované nomenklatuře tedy neznamená automaticky uplatnění snížené sazby a použití celního sazebníku nedává samo o sobě členskému státu možnost uplatnit sníženou sazbu daně u zboží a služeb, které nejsou slovně popsány a uvedeny v příloze H k šesté směrnici a v příloze III k platné směrnici o DPH.
Hodnocení tohoto výroku bylo upraveno na základě podkladů poskytnutých Ministerstvem financí ČR, za které tímto děkujeme.
(DPH je podřízeno šesté směrnici Evropské unie. Je jasně řečeno, co smí a co nesmí být ve snížené sazbě. Dětské pleny a zdravotnické pomůcky nesmí být ve snížené sazbě.) Česká republika ji tam stále má, což je předmětem řízení, které s námi Evropská komise vede.
Výrok byl označen za pravdivý, neboť Evropská komise opravdu vydala nesouhlasné stanovisko s rozhodnutím České republiky zařadit dětské pleny do snížené sazby DPH.
Jak uvádí ministr Kalousek, DPH je podřízeno šesté směrnici (.pdf) Evropské unie, která byla aktualizována v roce 2006.
Česká republika se kvůli dětským plenám opravdu ocitla ve sporu s Evropskou komisí. Komise nesouhlasila s přiřazením plen do nižší sazby daně a odeslala České republice dopis s formálním upozorněním. Učinila tak první ze tří kroků v proceduře o porušení evropského práva.
Česká strana se však proti tomu ohradila, v prohlášení Ministerstva financí ČR z roku 2006 uvedla, že "Česká republika při zařazení dětských plen mezi plnění se sníženou sazbou vycházela ze znění kategorie 3 přílohy H 6. směrnice, která opravňuje členské státy zdaňovat sníženou sazbou mimo jiné i výrobky hygienické ochrany."
K problému se v souvislosti s růstem DPH nedávno vyjadřoval také premiér Nečas, který uvedl následující: "Rozebírali jsme položky ve snížené sazbě a nebudeme upravovat ten seznam, s výjimkou těch, kde je proti nám z hlediska legislativy EU vedeno řízení, a to jsou dětské pleny a zdravotní pomůcky."
Snížení (hranice pro registraci plátce DPH, pozn.) ze současného milionu na 750, to už navrženo a schváleno bylo. Byl milion, v rámci diskusi o paušálu nakonec byl jediný kompromis, že se snížilo na 750 tisíc.
Ministr má pravdu, snížení hranice pro registraci je už schváleno.
1. ledna 2013 nabude účinnosti změna zákona o dani z přidané hodnoty (Čl. XIII), která snižuje hranici pro povinnost uplatňování DPH. Touto hranicí (dle § 6) je zatím 1 milion korun obratu za 12 předcházejících měsíců. Nově se sníží na 750 tisíc korun za stejné období.
Tato změna byla definitivně schválena už 20. prosince 2011.
Na Slovensku byla zelená nafta zrušena již před řadou let.
Přestože část výroku týkající se samotného zrušení "zelené nafty" je pravdivá, její doplnění odkazující na časový úsek "řady let" (tuto skutečnost definujeme jako dobu delší než dva roky) je v tomto ohledu nepřesné, neboť k faktickému zrušení zelené nafty došlo k 1. lednu loňského roku. V žádném případě tedy nemůžeme hovořit o časovém horizontu "řady let", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů uvádí následující informace: "Podle sdělení MZe SR byla podpora tzv. "zelené nafty" ze strany státu zrušena zákonem č. 492/2010 Sb., který nabyl účinnosti ke dni 1. ledna 2011. Do této doby platila na SK pro minerální oleje spotřebované v zemědělské výrobě snížená daň ve výši 225,71 EUR /1 000 l, což představuje míru podpory 53 % (původně podpora notifikována EK s platností do 2012)."
Obdobné informace uvádí též deník SME.sk, odkaz na konkrétní podobu vládního návrhu zákona naleznete zde (pdf.) (pozn.na Slovensku je zelená nafta pro její umělé zabarvení nazývána "červená nafta").Vzhledem k tomu, že se tedy nejedná o řadu (2 a více) let, hodnotíme výrok jako závádějící.
Rakousko a Německo má zelenou naftu, ale také má daleko vyšší mzdové náklady, taky to má daleko jinou cenu půdy.
Výrok ministra Kalouska je pravdivý. Jeho tvrzení dokládají zjištění Eurostatu, Českomoravského svazu soukromých zemědělců a Asociace soukromého zemědělství ČR.
Podle Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů mají Rakousko i Německo v současnosti tzv. zelenou naftu také. Je v každé zemi nastavena různě, nicméně zásada podpory zemědělské prvovýroby díky vrácením daní z minerálních olejů je totožná.
Podle statistik Eurostatu (.pdf) je srovnání České republiky, Rakouska a Německa v oblasti mzdových nákladů následující. Hodinová cena práce v eurech v roce 2011 činila v ČR 10, 5 eur, v Rakousku 29, 2 eur a v Německu 30, 1 eur.
Eurostat nabízí srovnání s Německem. Zde byla cena půdy v roce 2006 (poslední Eurostatem vydaná data) ve výši 8 909 eur za hektar. Ve stejnou dobu se pak v České republice pohybovala cena půdy na úrovni 1 625 eur za hektar. Asociace soukromého zemědělství ČR pak vydala srovnání cen půdy v některých zemích, ze kterého vyplývá, že ceny půdy v Rakousku jsou oproti českým reáliím násobně vyšší.
