V roce 2004, v době absolutní hojnosti, v době pěti, šesti procentních růstů jsme měli složenou daňovou kvótu 37 procent.
Kalouskův výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2004 sice meziroční růst hrubého domácího produktu ČR (.xls; graf zde) ještě nedosahoval celých 5 %, nýbrž jen 4,7 %. V následujících letech 2005 a 2006 se vyšplhal k 6,8 %, respektive 7 %. Složená daňová kvóta činila v roce 2004 opravdu 37 %, v letech dalších se ještě zvýšila.
Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek naznačoval, že současná složená daňová kvóta není nijak bezprecedentní ani za času růstu, natož recese, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podíváte-li se na další údaje jako průměrná míra nezaměstnanosti, inflace, a především úroková míra, to znamená, za kolik jsou ochotni věřitelé těm státům půjčovat. Tak jsme v situaci, kterou nám naopak ty sousedé mohou závidět ve všech ostatních (Miroslav Kalousek říká, že nelze hodnotit ekonomickou situaci státu vůči sousedním státům pouze na základě HDP, pozn.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. ČR není ve všech ukazatelích lepší než její sousedé. Ve všech třech ukazatelích má Rakousko i Německo lepší výsledky než Česká republika. Viz tabulka níže. Údaje pro úrokovou míru jsou platné pro červenec 2012, pro míru inflace pro červen 2012. Data nezaměstnanosti jsou z roku 2011.
Stát
Nezaměstnanost
Inflace
Úrokovámíra
Česká republika
6,7 %
120,40
2,60 %Rakousko
4,2 %
113,51
2,07 %Německo
5,9 %
116,16
1,24 %
A to bohužel souvisí s tím, jakou důvěru mají všechny subjekty včetně států. Jakou důvěru mají věřitelů, kteří jim půjčují peníze. A z tohoto hlediska si Česká republika stojí mnohem lépe, než třeba celá řada zemí bývalé patnáctky Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Úroková míra ČR podle Eurostat dosahovala v červenci 2012 výše 2,60 %. Vyšší, tj. horší úrokovou míru ve stejném období mělo jen šest z patnácti států. Zbytek zemí se těšil výhodnější úrokové míře.
StátÚroková míra
2,60 %
Belgie
2,68 %
Řecko
25,82 %
Itálie
6,00 %
Portugalsko
10,49 %
Španělsko
6,79 %
Irsko
6,12 %
Červencová prognóza, Česká národní banka uváděla 0,8, my 1 procento (HDP na příští rok, pozn.).
Výrok ministra financí je hodnocen na základě dohledaných prognóz růstu HDP z Ministerstva financí ČR a ČNB jako pravdivý.
Červencová prognóza (.pdf) Ministerstva financí ČR na růst HDP v roce 2013 počítá s údajem 1 %. Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 2. srpna 2012) růstu HDP pak uvádí hodnotu 0,8 %.
A podíváme-li se na čísla nezaměstnanosti, inflace a především průměrné úrokové míry, jakou důvěru tedy mají Polsko a Slovensko ve vztahu k České republice, když si půjčují peníze, tak prostě nemohu říct nic jiného, než že finanční trhy věří budoucí prosperitě, České republice víc.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. ČR je skutečně ve všech ukazatelích lepší než Slovensko a Polsko, jak dokládá tabulka níže. Data pro úvěrovou míru a inflaci pocházejí z července 2012, nezaměstnanost platí pro rok 2011.
Slovensko
13,6 %121,24
4,41 %
Polsko
9,7 %
125,30
4,99 %
Rozpočet na rok 2012 předpokládal nárůst spotřeby domácností zhruba o 4 %.
Výrok ministra financí údaj zásadně zveličuje.
Tabulka makroekonomických indikátorů vládního zákona o státním rozpočtu uvádí pouze dvouprocentní, nikoli čtyřprocentní nárůst spotřeby domácností.
My jsme přece řekli zcela zřetelně, tady si troufnu říct, že TOP 09 to měla i ve svém volebním programu, že v souvislosti s penzijní reformou nevylučujeme navýšení některých nepřímých daní. Zejména tedy DPH.
Výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý, neboť možnost financovat důchodovou reformu prostřednictvím nepřímých daní volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 zmiňuje.
Volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 v části 4 -Reforma důchodového systému říká, že "...Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda (tento volební program je psán jako programové prohlášení vlády) z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."
68 % toho úsilí o konsolidaci rozpočtů se odehrává na výdajové straně.
Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.
Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.
Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako nepravdivý.
V letošním roce z 10 na 14 % stoupla snížená sazba, ale spotřeba v té snížené sazbě zůstala stejná ta nepoklesla. Poklesla spotřeba u zboží v základní sazbě.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný, protože neexistuje věřejně dostupný údaj, který by mohl tvrzení o spotřebě potvrdit nebo vyvrátit.
V roce 2012 stoupla dolní sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 %, přičemž základní sazba se nezměnila a byla ponechána na 20% úrovni. První část výroku je tedy pravdivá.
V druhé části výroku hovoří ministr o spotřebě v jednotlivých sazbách daně. Tuto část však není možné na základě dostupních informací potvrdit. Český statistický úřad sice vydal údaje o spotřebě domácností za 1. čtvrtletí roku 2012, z daných ukazatelů však není možné výrok ohodnotit. Vyplývá to ze struktury jednotlivých položek v uvedených statistických přílohách ČSÚ, kdy nelze ve všech případech jednoznačně určit do jaké sazby daná položka patří. Zmínit můžeme například položku "Doprava" (ta sice všeobecně podléhá snížené daňové sazbě, existují zde ovšem výjimky - nepravidelná doprava podléhající základní daňové sazbě).
Maximálně dvě země staré 15 mají registrační pokladny.
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.
Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.
V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících.
Ze zemí staré 15 jsou registrační pokladny zavedeny v Itálii, částečně také v Belgii.
