To zásadní systémové opatření, které si Evropská komise vynutila je, že ten audit bude centrální.
Nepodařilo se nám najít žádný zdroj, který by potvrzoval pravdivost tohoto výroku. Pro zajímavost předkládáme celkový audit Evropského účetního dvora na toto téma.
Jsme první vláda, která dokázala snížit, a to výrazně, v tříletém horizontu o 20% mzdový objem pro státní správu.
Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou dostupné údaje pro ověření údajů za celé tři roky působení současné vlády, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Na základě údajů ze státních závěrečných účtů za roky, 2010 (.pdf - str. 51) a 2011 (.pdf - str. 53) jsme zjistili, že bylo v těchto letech vyplaceno ze státního rozpočtu na platech:
Rok 20102011Částka vydaná na
platy (v mil. Kč)67 88561 560
Snížení výdajů na platy z 67 885 mil. Kč na 61 560 mil. Kč odpovídá snížení o 9,3 %.
Podle dokumentu "Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012" (.pdf, - str. 13) je na rok 2012 schváleno ve výdajové položce "platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné" (tedy širší položka než samotné platy) 89,02 mld. Kč, zatímco za roka 2011 to bylo na stejnou položku reálně vyplaceno 89,618 mld. Kč (Státní závěrečný účet ČR pro rok 2011, .pdf - str. 53). I v roce 2012 lze očekávat další mírné snížení, avšak v žádném případě v takovém rozsahu, aby celkové snížení mezi lety 2009 - 2012 dosáhlo 20 %
Mluví-li pan Kalousek o tříletém horizontu, předpokládají se data od jmenování vlády, tj. 13. července 2010, do poloviny, resp. konce roku 2013. V současné době nemáme k dispozici ani státní závěrečný účet pro rok 2012 ani údaje o reálném vyplácení platů na rok 2013.
Tento výrok vzhledem k nedostatku relevantních dat hodnotíme jako neověřitelný.
Tato vláda skutečně navrhla mírné zvýšení daňové zátěže.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 do roku 2012 došlo k mírnému navyšování složené daňové kvóty, která vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi.
Složená daňová sazba:
2010 - 34,1 %
2011 - 34,6 %
2012 - 34,7 %
Zvýšení daňové zátěže potvrzují také statistiky OECD, kdy celkový daňový příjem ČR vzrostl mezi lety 2010 a 2011 o 1,1 %.
2010 - 34,2 %
2011 - 35,3 %
(I po tomto daňovém balíčku, který byl tedy napodruhé prosazen, bude daňová zátěž o 2% daňové kvóty nižší, než byla za pana ministra Sobotky,) což je o 80 miliard ročně.
Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení k HDP. Je to tedy pohyblivý ukazatel a není možné pevně vyjádřit jeden procentní bod v korunách. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Přibližná hodnota jednoho procentního bodu daňové kvóty pro rok 2013 nám vychází 26,5 mld. Kč (939/35,5). Vycházíme z návrhu státního rozpočtu (pdf, strana 2), který byl předložen do sněmovny 27.9.2012 (výše daňových příjmů 558 mld. Kč, příjmy ze sociálního pojištění 381 mld. Kč, dohromady tedy 939 mld. Kč) a rozhovoru k předkládanému rozpočtu v Otázkách Václava Moravce ze dne 2.9.2012, kde Miroslav Kalousek řekl, že rozpočtovaná složená daňová kvóta pro rok 2013 činí 35,5%.
V aktualizovaném návrhu, který nyní projednává vláda, došlo sice k nějakým korekcím, detailní rozpis položek ale zatím není k dispozici. Vzhledem k nepříznivým odhadům vývoje ekonomiky ale došlo spíše ke snížení rozpočtovaných daňových příjmů.
I po tomto daňovém balíčku, který byl tedy napodruhé prosazen, bude daňová zátěž o 2% daňové kvóty nižší, než byla za pana ministra Sobotky.
Podle údajů OECD se složená daňová kvóta v letech, kdy na ministerstvu úřadoval Bohuslav Sobotka (2002-2006), pohybovala v rozmezí 34,9 - 36,3 %. Údaje Eurostatu v tomto období hovoří o kvótě v rozmezí 34,6 - 35,9 %.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 9. listopadu ministr Kalousek uvedl, že složená daňová kvóta pro rok 2013 by měla být stabilizovaná okolo hranice 35 %.
Z porovnání údajů OECD i Eurostatu s čísly Miroslava Kalouska vyplývá, že výrok ministra není pravdivý. I kdyby byl odhad 35 % pro následující rok pravdivý, stejně by se kvóta pohybovala na podobné úrovni jako v letech 2002-2006. Rozhodně ne o dvě procenta nižší.
Podívejte se na jejich (Polska, pozn.) makroekonomickou nerovnováhu na účtu platební bilance.
Z dat Eurostatu aktualizovaných k 5. 11. 2012 je patrné, že česká platební bilance (Balance of Payments) je podstatně lepší než ta polská. V roce 2012 dosáhla v tradičně silném prvním čtvrtletí dokonce přebytku vice než 900 mil. EUR, zatímco Polsko vykazovalo -4,500 mil. EUR a podobně bychom mohli srovnávat další čtvrtletí.
Tato statistika nicméně také ukazuje, že Česká republika je na rozdíl od Polska velmi závislá na exportu, zatímco na polském HDP se větší měrou podílí i domácí spotřeba.
Evropská komise nám jako České republice odhaduje růst 0,8, Ministerstvo financí odhaduje 0,7.
V podzimní ekonomické předpovědi (.pdf, aj) Evropská komise v tabulce na straně 55 uvádí očekávaný růst HDP pro Českou republiku v roce 2013 o 0,8 % oproti předchozímu roku.
Dle poslední makroekonomické predikce z října 2012 ministerstvo financí skutečně očekává v roce 2013 růst HDP o 0,7 %.
Na základě publikace Evropské komise a informace Ministerstva financí na jeho internetových stránkách hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.
My jsme zdědili deficit po Fischerově vládě ve výši 5,8% HDP.
Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.
Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.
Zakladatel Lesů ČR je ministerstvo zemědělství.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiálních stránek Lesů ČR je zakladatelem této firmy Ministerstvo zemědělství České republiky.
Když se podíváte například v porovnání s Polskem, ano, oni mají růst, ale podívejte se na jejich číslo nezaměstnanosti, které je vyšší.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách Eurostatu jako pravdivý.
Nejnovější dostupná data o nezaměstnanosti jsou z měsíce září, ve kterém byla nezaměstnanost v ČR 6,8 %, kdežto v Polsku 10,1 %. Vývoj nezaměstnanosti v obou zemích můžete také srovnat ve službě Public data společnosti Google, která čerpá data od Eurostatu.
V případě HDP čísla tabulka Eurostatu udává následující hodnoty (v procentech):
20112012*Česká republika1,9-1,3Polsko4,32,4* odhad
