Pavel Bělobrádek
KDU-ČSL

Pavel Bělobrádek

KDU-ČSL

Bez tématu 162 výroků
Pravda 116 výroků
Nepravda 11 výroků
Zavádějící 9 výroků
Neověřitelné 26 výroků
Rok 2018 28 výroků
Rok 2017 44 výroků
Rok 2016 26 výroků
Rok 2015 12 výroků
Rok 2014 10 výroků
Rok 2013 28 výroků
Rok 2012 14 výroků

Pavel Bělobrádek

Mohu mluvit za KDU-ČSL. Ta před volbami řekla jasné limity a ty držíme stále. Nebudeme ve vládě, která bude závislá na hlasech extremistů a radikálních stran, a stejně tak nebudeme ve vládě, kde bude člen vlády, kterému hrozí kriminál. Člověk, který je obviněn. To jsou věci, které nebyly splněny, proto jsme odešli do opozice.
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Pravda

Bělobrádkův výrok je pravdivý, protože se v době před volbami vyjádřil, že KDU-ČSL nepůjde do případné vlády se stíhaným premiérem, a zároveň vyloučil účast na vládě, která by měla podporu radikálů – tedy dle lidovců stran KSČM a SPD.

Pozice KDU-ČSL k otázce účasti na vládě byla veřejně reflektována několikrát. Ke spolupráci na vládě, která má trestně stíhaného předsedu, se KDU-ČSL stavila negativně, ať už slovy svého předsedy (například pro Lidovky.cz, Echo24) či přímo na oficiálních stranických stránkách.

Podobně zamítavý je i postoj k účasti ve vládě či její toleranci, pokud by s ní byla spojena spolupráce s KSČM a SPD. Tato pozice je zmíněna například na oficiálních stránkách KDU-ČSL.

Pokud jde ale o odchod KDU-ČSL do opozice, důvodem je podle jejího vyjádření spíše obecná situace a výsledky voleb, než nesplnění výše zmíněných podmínek. I přesto ale výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek

A když jsme se snažili tuto podmínku s hnutím ANO otevřít (aby nebyl premiérem obviněný člověk, pozn. Demagog.cz), tak nám bylo řečeno, že to dál nemá smysl, protože tato podmínka nikdy splněna nebude.
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Pravda

Dne 24. ledna 2018 informovala Česká tisková kancelář (ČTK) o zhruba půlhodinové schůzce zástupců hnutí ANO a KDU-ČSL. Z této schůzky vyplynulo, že hnutí ANO nepřistoupí na podmínku lidovců, aby členem vlády nebyl trestně stíhaný člověk.

V únoru stejného roku sám Babiš uvedl: „(...) budu jediný kandidát na premiéra až do smrti.“

Pavel Bělobrádek

(...) menšinová vláda, konečně o tom otevřeně mluvil její předseda (předseda hnutí ANO, pozn. Demagog.cz), dlouhodobě je tím nejlepším (...)
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož předseda ANO Andrej Babiš skutečně dlouhodobě a otevřeně hovoří o tom, že nejlepší variantou je menšinová vláda.

Na začátku ledna 2018 se Babiš v rozhovoru pro Právo vyjádřil o menšinové vládě následovně: „Určitě preferuji menšinovou vládu, nebudu to zastírat. Je to ta nejlepší varianta.“

V rozhovoru pro iDNES.cz na konci ledna 2018 mluvil Babiš opět o menšinové vládě jako o nejlepším řešení: „Samozřejmě je nejlepší menšinová vláda jednobarevná, protože je akční a funguje o mnoho lépe než koaliční.“

Pavel Bělobrádek

(...) pro současnou menšinovou vládu, která může vládnout neomezeně, protože má v tom podporu prezidenta republiky.
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Pravda

Ústava České republiky říká, že prezident jmenuje předsedu vlády (čl. 62) a na jeho návrh další členy vlády. Po svém jmenování musí vláda do 30 dnů předstoupit před poslance s žádostí o důvěru. Pokud ji nezíská, prezident opět jmenuje předsedu vlády. Aktuálně se nacházíme v bodě, kdy vláda důvěru nezískala a prezident stále nejmenoval ve druhém pokusu předsedu vlády. Prozatím se Miloš Zeman omezil na to, že Andreje Babiše pověřil vyjednáváním o vládě. Tento krok není v Ústavě přímo zakotven, nicméně jde o zvyklost, kterou využívali i zbývající polistopadoví prezidenti.

Z pohledu Ústavy se tedy nacházíme v bodě, kdy je na rozhodnutí prezidenta, jak dlouho bude Babišova vláda v demisi vládnout.

Během prezidentských voleb mluvil Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře v druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Ke konci února řekl Vojtěch Filip po jednání s prezidentem, že by Zeman uvítal sestavení vlády nejpozději do prázdnin. V pořadu televize Barrandov prezident také přiznal, že začíná být z jednání nervózní. Reálně se ovšem neděje ze strany prezidenta nic a vláda v demisi stále funguje. Je tedy na prezidentovi, kdy vláda v demisi skončí (z pohledu Ústavy), a to tak, že jmenuje vládu novou. V tomto ohledu má Bělobrádek pravdu.

Pavel Bělobrádek

Zaprvé jsou tady fakta. Fakta jsou, že hlasovací mašina ANO, SPD a KSČM funguje ve Sněmovně už několik měsíců (...) Je potřeba se podívat na ta hlasování, podívat se na to, kdy bylo možné o některých věcech diskutovat, ale nebyly schvalovány ani programy schůzí.
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Neověřitelné

Jak vyplývá z veřejných zdrojů, hnutí ANO, SPD a KSČM dvakrát neumožnily projednávání pořadu mimořádné schůze. K neschválení programu schůze došlo v aktuálním volebním období ve třech případech. Výrok přesto hodnotíme jako neověřitelný, protože Bělobrádek popisuje „hlasovací mašinu“, tedy obecný trend, kdy tři kluby mají hlasovat jednotně. Na pouhých dvou příkladech ovšem toto tvrzení nelze reálně doložit a širší zpracování, které by reflektovalo všechna hlasování, je mimo možnosti tohoto odůvodnění.

Návrh pořadu schůze, a tedy i následné diskuze všech poslanců, byl zamítnut v tomto volebním období zatím třikrát. Poprvé se tak stalo 7. března, kdy Poslanecká sněmovna měla projednávat odvolání místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury. Pro schválení bodů byly kluby ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů. Proti návrhu hlasovali všichni poslanci kromě Rostislava Vyzuly (ANO) a SPD. Za KSČM se většina klubu zdržela kromě poslance Zdeňka Ondráčka, který byl proti návrhu. Dodejme, že zdržení se je v tomto případě de facto, jako by poslanec hlasoval proti.

Dalším případem byla schůze 9. března, na jejímž pořadu byl bod o personálních změnách, které provádí vláda v demisi. Proti návrhu hlasovali jen čtyři poslanci – Andrej Babiš, Martin Kolovratník, Richard Brabec a Marcela Melková (všichni ANO). Přihlášení poslanci za KSČM a SPD se hlasování zdrželi. Strana ODS, Piráti, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové hlasovali pro návrh.

Třetím a posledním případem byla schůze 27. března, na které se mělo projednávat správní řízení s ředitelem GIBS. Ač ani v tom případe nedošlo ke schválení programu schůze, jednání bylo neveřejné, a tak nelze zjistit, kdo jak hlasoval.

Pavel Bělobrádek

Konečně sociální demokraté to také dělali za Jiřího Paroubka, kdy hlasovali s komunisty přesto, že byli v koalici, hlasovali s opozičními komunisty, když se jim to hodilo, když to pro ně bylo výhodné.
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve volebním období 2002–2006 skutečně vládní sociální demokraté v Poslanecké sněmovně využívali většiny 111 hlasů (v jistém období a pro některé konkrétní zákony) s KSČM, zatímco vládní koalici tvořili s lidovci a unionisty.

Jiří Paroubek byl předsedou vlády od dubna 2005 do září 2006. Sociální demokraté vládli v koalici s KDU-ČSL a US-DEU. V tomto období Sněmovna skutečně schválila některé zákony nikoliv hlasy vládní koalice, ale hlasy sociálních demokratů a komunistů.

Například zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích byly schváleny hlasy ČSSD a opoziční KSČM, zatímco tehdejší koaliční partner ČSSD, KDU-ČSL, hlasoval proti.

Ostatně v září 2005 se Paroubek vyjádřil na toto téma svým slavným výrokem: „Zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty. A kdyby tady spadli Marťani, tak je budu schvalovat s Marťany.“

ČSSD takto v květnu 2006 společně s KSČM schválila například zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Pavel Bělobrádek

Pana Klause mohu maximálně tak politovat, mi ani nestojí tenhle blábol za nějakou skutečně seriozní reakci, protože pokud vím, tak ten, kdo prosazoval, aby ODS šla do koalice s hnutím ANO, byl on.
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Pravda

Václav Klaus mladší se opakovaně zmínil, že by koalici ODS a hnutí ANO podpořil, ačkoli několik dní po zvěřejnění výsledků voleb se v Parlamentních listech nechal slyšet, že případnou koalici ODS a ANO neschvaluje.

Přibližně o měsíc později, v rozhovoru z listopadu loňského roku pro Novinky.cz zaznělo:

Nedávno jste napsal, že vás voliči zvolili proto, abyste měnil školství, ne proto, abyste byl profesionální kritik. Znamená to, že byste byl pro, aby ODS šla do vlády s ANO?I takhle se to dá interpretovat.“

Vzhledem k tomu, že aktuálnější z vyjádření Václava Klause ml. koalici podporuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jistý názorový vývoj dokládá také výsledek vyhledávání Klausova postoje k dané věci v Googlu.

Pavel Bělobrádek

Pro pana Filipa za radikální stranu považuji komunisty. Konečně pan předseda Kováčik o komunistech jako o radikální straně sám hovořil v médiích.
Události, komentáře, 4. dubna 2018
Pravda

Pavel Kováčik (KSČM) mluvil o této straně jako o radikálně levicové v roce 2011 v pořadu ČT Hyde Park (8:50), kdy řekl: „(...) dopouštíme se jedné věci: jsme tady jako ostře opoziční, radikálně levicová strana a to mnohým možná vadí (...)“

Dále mluvil Kováčik o KSČM jako o radikálně levicové straně v rozhovoru v lednu 2018 pro deník Haló noviny. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek

(Na otázku ohledně přijetí eura, pozn. Demagog) Když se podíváte na to, co si o tom myslí ostatní strany, tak to nebude jednoduché. My jsme technicky připraveni na to ho přijmout, většina lidí se však bojí.
Výzva Seznam Zprávy, 16. října 2017
Pravda

Názory na přijetí eura v České republice se liší napříč politickými stranami. Z vládních stran podporuje přijetí eura kromě KDU-ČSL (.pdf, str. 4) také ČSSD (.pdf, str. 28), z opozičních stran TOP 09 (.pdf, str. 16), nebo také STAN, kteří kandidují v letošních volbách do Poslanecké sněmovny.

Z vládních stran euro odmítá ANO 2011, což je bod, který najdeme také ve volebním programu tohoto hnutí (.pdf, str. 10). Ze stran zastoupených v Poslanecké sněmovně přijetí eura dále odmítá KSČM a ODS (.pdf, bod 11). SPD přijetí eura taktéž odmítá – ačkoliv se ve svém programu k této problematice explicitně nevyjadřuje, požaduje vystoupení České republiky z EU, tudíž nepodporuje přijetí eura.

Pro přijetí eura musí být splněna tzv. Maastrichtská kritéria dle Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 140). Ve zprávě (.pdf, str. 1) ministerstva financí a České národní banky o zhodnocení jednotlivých kritérií k roku 2016 je uvedeno, že ČR plní všechna nutná kritéria vyjma účasti v mechanismu směnných kurzů. Tento požadavek bude splněn, až ČR vstoupí do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů) a bude tím stanovena centrální parita koruny k euru, tedy ideální kurz.

Co se týče postojů veřejnosti k přijetí eura, Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo v květnu tohoto roku průzkum, který uvádí, že 72 % dotazovaných nesouhlasí, nebo spíše nesouhlasí s přijetím eura.

Pavel Bělobrádek

My jsme to (zrušení EET pro neplátce DPH, pozn. Demagog.cz) navrhovali v roce 2015 hnedka od začátku. Nakonec se ukázalo, že ty připomínky, a jde to deklarovat asi pěti dopisy premiérovi a tehdejšímu vicepremiérovi, kdy jsme upozorňovali, že některé věci nedávají smysl a efektivita bude malá a bude v podstatě jen komplikovat život menším, byli jsme odmítnuti, že to bude platit hned a pro všechny, bez výjimek apod.
Výzva Seznam Zprávy, 16. října 2017
Pravda

V roce 2015 KDU-ČSL navrhovala, aby byli do EET zařazeni jen podnikatelé, kteří jsou plátci DPH (jimiž se ve většině případů stávají po překročení určité výše obratu). Tento záměr potvrzuje i dopis Pavla Bělobrádka premiéru Sobotkovi (.pdf, str. 4).

Je faktem, že zákon o evidenci tržeb vstoupil v platnost bez těchto návrhů.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů