Pavel Kováčik

Vláda 18. ledna 2016 schválila návrh novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Ačkoliv návrh ještě nemá zaručené přijetí, je pravdou, že příprava novely je v konečné fázi. Marian Jurečka jakožto ministr zemědělství na konci ledna předsedovi vlády zaslal (.doc) její konečné znění, a novela je tak připravena k projednávání v parlamentu.

Pančováním vína se rozumí jeho falšování, které novela specifikuje v paragrafu 3, odstavci 2. Falšování, popsané například jako přidávání vody, alkoholu, nebo nedovolených prostředků k ošetřování vína, v novele nově spadá pod sankci 50 milionů Kč - oproti původní verzi zákona, kde byla maximální výše sankce 5 milionů (§ 39, odstavec 7). Krom falšování pod novou maximální sankci spadá například nesprávné označení výrobku (§ 16, odstavec 16).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý na základě analýzy schvalování novel zákona o DPH od roku 2002. Není pravdou, že KSČM při každé příležitosti navrhovala maximální snížení DPH na základní potraviny, ve skutečnosti tak ve dvou případech neučinila - v letech 2012 a 2014.

Jelikož soustava daní v členských zemích EU podléhá do určité míry unijní legislativě, je nejprve nezbytné podotknout, že podle evropské směrnice o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 24) nemůže být snížená sazba DPH (která by se vztahovala například na "základní potraviny") nižší než 5 %. DPH se v ČR měnila od roku 2000 několikrát, v roce 2004 (5 % snížená, 19 % základní sazba); 2008 (9 % snížená, 19 % základní sazba); 2010 (10 % snížená, 20 % základní sazba); 2012 (14 % snížená, 20 % základní sazba); 2013 (15 % snížená, 21 % základní sazba) a 2015 (15 % a 10 % dvě snížené sazby, 21 % základní).

Pokud se podíváme na návrhy, které měli poslanci KSČM k návrhům zákonů, měnící tyto sazby, zjistíme, že:

V roce 2004 byl schválen zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten sice neznamenal zvýšení sazeb, naopak, základní sazba poklesla z 22 na 19 %, v rámci implementace evropské legislativy však bylo nutné přesunout některé položky se snížené do základní sazby. Pozornost vzbudila zejména změna u stravovacích a ubytovacích služeb. Návrh, který předkládal tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka, čelil zejména kritice tehdy opoziční ODS, růst nepřímých daní ale kritizoval také poslanec KSČM Jiří Dolejš. Pozměňovací návrh však nepadnul, nicméně potraviny ani nemohly být nižší sazbou zatíženy.

Ve třetím čtení pak poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová upozornila na petici, ve které petenti vyjadřují nesouhlas se zvýšením daně z přidané hodnoty z 5 na 19 % u hoteliérské a restaurační činnosti. Ani z její strany však nepadnul pozměňovací návrh. Nutno dodat, že podle tehdejších pravidel EU tyto služby do zvýšené sazby zařazeny být musely.

V roce 2007 byla změna DPH součástí tzv. zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, kde se kromě zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % schvalovaly změny u řady dalších daní a k tomu také směřovala velká část vystoupení na plénu i pozměňovacích návrhů. K DPH se vztahoval návrh komunistického poslance Petra Braného (.pdf, strana 40), kde navrhuje zrušit plánované zvýšení snížené sazby daně.

I v roce 2009 byl návrh na zvýšení DPH (o 1 procentní bod u obou sazeb) součástí balíku změn. Ten byl navíc na žádnost vlády projednáván ve zrychleném řízení tzv. ve stavu legislativní nouze. I zde navrhla komunistická poslankyně Miloslava Vostrá (.pdf, strana 3) zrušit část novely, která mění zákon o dani z přidané hodnoty.

Ve volebním období 2010-2013 se DPH měnilo dvakrát. Nejprve v roce 2011 prošel návrh, který sníženou sazbu zvýšil z 10 na 14 % s tím, že v roce 2013 se má DPH sjednodit na jediné sazbě ve výši 17,5 %.

Během tohoto projednávání v září 2011 předložil poslanec KSČM Jiří Dolejš pozměňovací návrh (.pdf, str. 8), který sníženou sazbu DPH stanovoval na 5 %. Šlo by tedy o snížení DPH na potraviny o 5 procentních bodů (tehdejší sazba byla 10 %).

Další změna u DPH byla schválena na konci roku 2012, když se upravily sazby na 15 a 21 %, zavedena byla také tzv. solidární přirážka u daně z příjmu fyzických osob. Pozměňovacích návrhů byla v tomto případě načtena celá řada, žádný však nepřišel z klubu KSČM. Zde tedy komunisté nevyužili příležitost, aby sami snížení DPH na základní potraviny navrhli.

V aktuálním volebním období se DPH měnilo zatím jednou. Vláda prosadila zavedení 2. snížené sazby ve výši 10 %. Během projednávání navrhl poslanec KSČM Dolejš, aby byla zavedena jediná snížená sazba a to právě ve výši 10 %. Tento návrh by znamenal snížení snížené sazby z tehdy platných 15 % o 5 procentních bodů a dotknul by se tak i základních potravin, které do druhé snížené sazby zahrnuty nebyly (je tam nenahraditelná dětská výživa, léky a knihy). Nešlo ovšem o maximální možné snížení.

Výrok poslance Kováčika je hodnocen jako pravdivý, neboť lze dohledat 3 návrhy poslanců KSČM na takovou úpravu Ústavy ČR, která by umožnila odebírání mandátu tzv. přeběhlíkům.

KSČM navrhla příslušnou změnu Ústavy ve volebních obdobích 2006-2010 a také 2010-2014 a to celkem třikrát.

Prvním návrhem (který pokud projdeme důvodové zprávy a samotný zákon zůstává stejný - je pouze doplňován a znovupředkládán) byl sněmovní tisk č. 146 z února 2007. Ten byl předložen skupinou poslanců KSČM. Tato novela ústavy měla umožnit odebrání mandátu poslanci, který opustí poslanecký klub (celý návrh - .doc).

Fakticky stejný návrh pak skupina poslanců KSČM předložila v dubnu 2009. Šlo o tisk 795, konkrétní zákon pak najdete zde (doc. - neliší se od předchozího, je pouze rozšířen v důvodové zprávě).

V tomto volebním období pak KSČM zkusila prosadit zmíněnou novelu potřetí - tentokrát v březnu 2012. Šlo o sněmovní tisk 640. Jako v předchozím případě byl doplněn návrh původní o další pasáže do důvodové zprávy, legislativní změny byly stejné jako v návrzích předchozích.

Na závěr dodáváme, že se tyto návrhy nikdy nedostaly přes 1. čtení v Poslanecké sněmovně.

Existence NKÚ je stanovena v článku 97 Ústavy ČR, jeho činnost se řídí zákonem 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Ani z jednoho nevyplývá povinnost vlády zabývat se kontrolními závěry úřadu.

Zákon pouze v § 30 stanoví, že „všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu, zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na požádání ministerstvům.“

Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslanci KSČM při různých příležitostech opakovaně upozorňovali na absenci seznamu restituovaného církevního majetku a požadovali jej.

Požadavek na předložení seznamu restituovaného majetku se objevuje například v projevu Miroslava Grebeníčka, poslance za KSČM, před Poslaneckou sněmovnou PČR 6. června 2012, jak je patrné ze stenoprotokolu jednání PS PČR.

O seznam žádal také sněmovní petiční výbor, resp. jeho opoziční členové na návrh předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, o čemž referoval např. Deník.cz 2. října 2012 nebo Parlamentní listy 31. října 2012.

Poslední šetření CVVM (.pdf) z dubna 2013 přisuzuje ČSSD 25,5 % v rámci stranických preferencí, přičemž pouze v případě aplikace volebního modelu hovoří až o 40 % hlasů. Totéž platí jak pro dubnový průzkum od SANEP (28,3 %), tak od agentury STEM. (27,7 %)

V čem se podle metodologie liší stranické, respektive volební preference a volební model?

• "Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou."

• "Volební model tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní."

Pro podrobnější vysvětlení viz Centrum pro výzkum veřejného mínění: Stranické preference a volební model v dubnu 2013 (.pdf)

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 slibovaly některé volební průzkumy ČSSD zisk až 30%. Další lehce pod touto hranicí jako například květnový průzkum společnosti SANEP. Skutečný výsledek sociálních demokratů pak byl 22%, což je výrazně míň než v uvedených průzkumech, až do této části je tedy výrok Pavla Kováčika pravdivý.

Zavádějícím ho ale činí tvrzení o tom, že se tento trend opakoval i v krajských volbách u strany Narodní socialisté LEV21, které Jiří Paroubek v současnosti předsedá. V předvolebních průzkumech (tabulka - "Kraje ČR" a zde příslušný kraj a průzkum), které si nechávala dělat Česká televize před krajskými debatami se ani jednou nedostala strana Jiřího Paroubka tak vysoko, aby mohla získat byť jen jednoho zastupitele. Například v Karlovarském kraji se tato strana nedostala ani ze sloupce "ostatní"(pdf.str.7.) a v reálných volbách pak dostala víc hlasů, než strany které skončily v průzkumu nad ní. Konečný výsledekv krajských volbách ale byl pro tuto stranu stejně neúspěchem - Národní socialisté získali v republikovém průměru pouhých 0.5 % hlasů.

Výrok Pavla Kováčika na základě zjištěných informací z předvolebních průzkumů hodnotíme jako zavádějící. Ve volebních výsledcích a preferencích ČSSD při volbách do poslanecké sněmovny rozdíl velký byl. Ovšem při volbách do krajských zastupitelstev byli Národní socialisté LEV21 marginální stranou jak v preferencích tak v konečných výsledcích, v některých případech jí předvolební průzkumy dokonce ubraly.

Na základě profilu poslance Kováčika na webu Poslanecké sněmovny ČR hodotíme výrok jako pravdivý. Jak se zde můžeme dočíst, Pavel Kováčik je poslanec od 1.6.1996 a byl znovu zvolen již čtyřikrát.

Na základě §124 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o provozování jeslí jako zdravotnických zařízení, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jak blíže uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení ze dne 21. března 2013, prezident republiky podepsal 28. února 2013 zákon, ve kterém se uvádí, že "provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tento nový zákon tak navazuje na předešlé legislativní změny ze dne 1. dubna 2012, podle kterých již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení. V prohlášení je také zmíněno, že "další řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci jejich dosavadních provozovatelů a zřizovatelů".

Skutečnost, že od 1. ledna 2014 tak už ministerstvo zdravotnictví nebude zřizovatelem jeslí a předá tuto službu do rukou soukromníků, zdůvodňuje na zpravodajských stránkách Českého rozhlasu mluvčí ministerstva tím, že "děti, které jsou umístěny v jeslích nevyžadují zdravotnickou péči v tom smyslu, že by se jednalo o děti nemocné nebo nějak hendikepované".