Státní pozemkový úřad není oprávněn, a to jen cituji: tyto informace zveřejňovat s ohledem na zákon číslo 106, kde je, a to cituji: Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou již takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytováním informace souhlasí.
Zákonč. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - aktuální znění, paragraf 11:
(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,nebo c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
Já vím, že jsme nevydali zatím nic, a že těch žádostí bylo, nebo těch výzev (o navrácení pozemků v rámci církevních restitucí, pozn.) bylo asi 198, plus dalších 93, takže je to zhruba nějakých necelých 300 výzev.
Zákon stanovuje, že převody věcí ze státu na církevní subjekty musí povinné osoby každoročně nahlašovat Ministerstvu kultury, které bude tyto údaje dále předávat Českému statistickému úřadu a Ministerstvu financí – stát tedy bude mít přesnou evidenci. Žádná z těchto institucí v tuto chvíli neuvádí, že by došlo ke kladnému vyřízení některé ze žádostí.
Zákonné lhůty pro přezkoumání a rozhodnutí o jednotlivých žádostech jsou poměrně dlouhé, vydávání majetku na základě tohoto zákona bude poměrně zdlouhavý proces.
Podle aktuality z pondělního rána na webu Státního pozemkového úřadu bylo v danou chvíli celkem evidováno 237 výzev v souhrnu za všechny povinné osoby. Přímo SPÚ bylo adresováno 125 výzev, Lesy ČR uvádí 105 výzev (k 10.5.2013). Další výzvy jsou adresovány například na Diplomatický servis ministerstva zahraničních věcí, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Povodí Moravy.
Počet přijatých žádostí byl tedy ministrem Bendlem evidentně nadhodnocen a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
(Návrh zákona o potravinách, pozn.) V Poslanecké sněmovně je.
Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.
Ale v tom zákoně (navrhovaném, o potravinách, pozn.) je řada dalších věcí, které uvádí povinnost zveřejňovat množství alergenů případně v potravinách, zvětšují se písmenka, budou muset být velikost minimálně 1,2 milimetru, to znamená lepší orientace lidí, informace o výživových údajích, o zemi původu.
V novele zákona o potravinách skutečně je povinnost zveřejňovat přítomnost alergenů v potravinách. I velikost písma je stanovena minimálně na 1,2 mm. Výrok ministra Bendla tedy hodnotíme jako pravdivý.
Dle tiskové zprávy Ministarstva zemědělství k novele zákona o potravinách "v návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povinnost značení potravin o velikosti písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti ".
Ze stejného dokumentu vyplývá i povinnost zveřejňování použitých alergenních látek v potravinách.
Podle důvodové zprávy (doc., strana 79) k novele "informace o přítomnosti alergenů musí být spotřebiteli komunikována vždy, tak aby byl splněn cíl nařízení."
I když zákon v platném znění nestanovuje minimální velikost písma na obalech a podle novely je stanovena na 1,2 mm, s přihlédnutím k praxi miniaturních písmen na obalech se fakticky o zvětšení jedná. Tato změna by měla teoreticky vést také k lepší orientaci lidí vzhledem k zemi původu potraviny i jejích výživových údajích.
My jsme projednali a projednáváme tento návrh strategie, která vlastně v novodobé historii České republiky tady na stole nikdy nebyla. To chci ještě podotknout, že takový materiál, který by měl odvahu podívat se na pár let dopředu a říci, kudy máme v tom období v našem případě 2014 až 2020, to tady nikdy bohužel jaksi nikdy nebylo.
Ministerstvo zemědělství v minulosti přijalo několik strategických plánů týkající se zejména rozvoje venkova, rybářství a potravinářství v letech 2004-2013, respektive 2007-2013. Ucelená koncepce zemědělské politiky byla přijata v roce 2004 s ohledem na vstup do Evropské Unie s platností až do roku 2013. Nahrazená má být právě zmiňovanou strategií ministra Bendla v návaznosti na novou unijní Společnou zemědělskou politiku, která má začít platit od roku 2014.
Z výše uvedených důvodů výrok ministra Petra Bendla hodnotíme jako nepravdivý.
My jen za loňský rok jsme potravináři a veterináři dali zhruba necelých 50 milionů korun rozdali na pokutách.
Nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít statistiky o rozdaných pokutách za rok 2012.
Ano, ale máme pracovní skupiny, vy máte své zástupce a můžete to tam prezentovat (směřováné Zdeňku Juračkovi, prezidentu Svazu obchodu a cestovního ruchu, pozn.).
Výrok Petra Bendla hodnotíme na základě informací z Ministerstva zemědělství, Informačního centra bezpečnosti potravin a dokumentu Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013. Petr Bendl tyto pracovní skupiny a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zmiňuje v souvislosti s problémem tzv. traceability, tedy „dohledatelnosti“ původu potravin. Určitou platformou, kde působí také zástupce SOCR tvoří například Koordinační skupina bezpečnosti potravin. Zde je za SOCR přítomen (.pdf) právě Zdeněk Juračka.
Petr Bendl však hovoří přímo o pracovních skupinách. Ty jsou vytvářeny (.pdf, str. 5) pro podporu činnosti Koordinační skupiny v jednotlivých tématických oblastech. Na vzniku pracovní skupiny zabývající se mj. prezentaci činnosti a kontrol prodeje potravin ze strany státních dozorových orgánů se dohodli zástupci Ministerstva zemědělství a SOCR dne 28. května roku 2012. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
V zákoně je řečeno, že generálního ředitele (Lesů ČR, pozn.) jmenuje ministr, jakým způsobem k tomu dojde, jestli výběrovým řízením nebo se rozhodne sám někoho jmenovat, tam tato povinnost vloženě zákonná není.
Lesy České republiky patří pod státní podniky podřízené Ministerstvu zemědělství a byl založen na základně zákona č. 77/1997 Sb. V tomto zákoně nalezneme toto ustanovení:
§ 12
...
(2) Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.
K tomu jakým způsobem má ředitele ministr jmenovat se zákon nevyjadřuje.
My jsme zvýšili počet kontrol za poslední zhruba rok a půl opravdu významně, o 30% v průměru.
Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.
Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)
* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.
Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.
Ale vzhledem k tomu, že Evropský parlament vlastně poprvé v dějinách, kdy by tu kompetenci měl, neschválil ten základní finanční rámec, s tím se všechny ty procesy schvalování oddálili.
Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).
Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).
