My jsme projednali a projednáváme tento návrh strategie, která vlastně v novodobé historii České republiky tady na stole nikdy nebyla. To chci ještě podotknout, že takový materiál, který by měl odvahu podívat se na pár let dopředu a říci, kudy máme v tom období v našem případě 2014 až 2020, to tady nikdy bohužel jaksi nikdy nebylo.
Ministerstvo zemědělství v minulosti přijalo několik strategických plánů týkající se zejména rozvoje venkova, rybářství a potravinářství v letech 2004-2013, respektive 2007-2013. Ucelená koncepce zemědělské politiky byla přijata v roce 2004 s ohledem na vstup do Evropské Unie s platností až do roku 2013. Nahrazená má být právě zmiňovanou strategií ministra Bendla v návaznosti na novou unijní Společnou zemědělskou politiku, která má začít platit od roku 2014.
Z výše uvedených důvodů výrok ministra Petra Bendla hodnotíme jako nepravdivý.
To je kompetence ministra zdravotnictví, aby jmenoval hlavního hygienika.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť definitivně hlavního hygienika ČR jmenuje vláda ČR, ministr zdravotnictví jej navrhuje. Jako zavádějící výrok hodnotíme především proto, že například zástupce hlavního hygienika může jmenovat ministr přímo, bez schválení vlády - nejedná se tedy o naprosto formální proces.
Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. (.pdf - str. 87) : "K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je ustanoven v ministerstvu zdravotnictví jako orgán hygienické služby hlavní hygienik České republiky, kterého na návrh ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda. Ministr zdravotnictví může jmenovat zástupce hlavního hygienika České republiky."
My jako ministerstvo zemědělství jsme navrhovali, aby existoval jakýsi rodokmen lihoviny, to znamená, od místa původu po její prodej, tak aby bylo jasné, aby tady byl doklad, který bude definovat celou cestu toho alkoholu, než se dostane ke spotřebiteli.
Výrok ministra potvrzuje několik mediálních zdrojů, např. Týden či ihned.cz. Bendl hodlá předložit vládě návrh na tzv. rodným listem, který by mapoval původ lihoviny. O jeho návrhu rozhodne sbor ministrů ve středu 26. září. Na základě těchto informací výrok hodnotíme jako pravdivý.
Další problém je poměrně významná komplikovanost systému kontrol kvality potravin, protože víme, že se v tom pohybuje ČOI, tak jak bylo řečeno, hygiena, státní zemědělská a potravinářská inspekce, celní správa, policie a další orgány. Dneska má Státní zemědělská a potravinářská inspekce na starosti vlastně kontrolu kvality potravinové výroby, až po její distribuci a prodej v kamenných obchodech, ale co se gastronomie týká, tam už je to záležitost hygieny. Zítra se můžeme bavit o tom, že někdo se nají špatné zvěřiny a bude mít problém. Ten kontroluje Státní veterinární správa a zároveň hygiena.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stávající systém kontroly potravin je skutečně rozdělen mezi několik specializovaných institucí.
Bude-li zákazník hypoteticky vystaven v restauraci závadné zvěřině (nebo jinému produktu živočišného původu), následné kontrola bude vedena jak z pozice Krajských hygienických stanic, zda nebyli v zařízení porušeny hygienické normy, tak z pozice Státní veterinární zprávy, která bude zjišťovat příčiny závadnosti zvěřiny, což v praxi znamená " dozor v chovech hospodářských zvířat, dozor ve zpracovatelských závodech a dozor při uvádění potravin živočišného původu do oběhu ".
Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."Státní zemědělská a potravinářská inspekce: "SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu)."
Státní veterinární zpráva: "Ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním."Krajské hygienické stanice: "Hygienická služba je orgánem ochrany veřejného zdraví. Má dozor nad dodržováním hygienických předpisů v zařízeních společného stravování a v restauracích, kontroluje osobní a provozní hygienu ve výrobnách potravin a v provozovnách prodávajících potraviny. Dále se zabývá hygienou pracovního prostředí."
V hovězím jsme soběstační. (...) Pokud jsme u masa, my jsme soběstační v hovězím, 120 %, tady jsem si to vytáhl, abych byl si úplně jistý.
Výrok je pravdivý, jelikož uvedená procenta souhlasí s údaji z oficiálních statistik.
Podle údajů z komoditní karty (.doc) pro skot, které jsou dostupné na stránkách eAGRI, bylo v uplynulém roce vyrobeno 170 300 tun hovězího masa, přičemž domácí spotřeba činila 143 800 tun. Z těchto údajů vychází, že soběstačnost v produkci hovězího masa činila v tomto roce 118,4 %. Ve stejné tabulce je přitom uveden i odhad pro rok 2012, kde je uvedena hodnota 120%. Toto číslo odpovídá výroku Petra Bendla, a proto si dovolujeme označit výrok za pravdivý.
V závěru loňského roku ministerstvo vytvořilo podpůrný program pro chov prasat, na němž získali chovatelé 328 milionů korun, podpořili jsme i drůbežáře částkou zhruba 53 milionů korun. Na ten letošní rok je tam přibližně 120.
Na základě tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 22. prosince 2011 tvořily tento podpůrný program dva dotační programy.: "8. Nákazový fond, a to podprogramu 8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat a podprogramu 8.F.c) Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní opatření proti výskytu zoonóz v chovech drůbeže." Částky uváděné ve zprávě jsou ve výši 325 milionů na podporu sektoru chovu prasat a téměř 53 miliónů na podporu chovu drůbeže. Žádná jiná tisková zpráva, která by zmiňovala plánovanou výši finančních prostředků pro tyto programy na rok 2012, ministerstvem zveřejněna nebyla. Není proto možné Bendlův výrok jednoznačně potvrdit ani vyvrátit.
V Evropě jsou v podstatě jen dvě země, které jsou soběstačné, o kterých se dá mluvit jako o soběstačných v těch hlavních komoditách a to je Francie a Polsko.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat relevantní statistické informace o potravinové soběstačnosti všech evropských zemí v hlavních komoditách, které nejsou nijak specifikovány, považujeme výrok spíše za osobní odhad Petra Bendla, který se mohl opírat o to, že Francie i Polsko patří mezi nejvýznamnější exportéry potravin v rámci EU. Problematické je zejména to, že většina dostupných statistik je zaměřena na jednotlivé potravinové produkty a jejich spotřebu. V tomto případě bychom navíc také sami museli vytvářet definici hlavních potravinových komodit, což nám nepřísluší. Potravinová soběstačnost v tomto případě tedy může být velmi relativní pojem. Pro informaci přikládáme aspoň statistické údaje o produkci potravin ve Francii a Polsku získane ze stránek FAO (je potřeba nastavit ve výběru zemi, po načtení stránky se zobrazují údaje pro Afgánistán).
Já jsem zodpovědný zafungování národního podniku, proto jsem tam poslal kontrolu. Nikoliv soukromé firmy, ale řádně vysoutěžených auditorů, kteří byli vysoutěženi ještě předtím, než jsem na ministerstvo zemědělství přišel.
Právní postavení národního podniku Budějovický Budvar je i v současné době předmětem sporů (viz např. rozsudekNejvyššího správního soudu (pdf.), ČTK 2008 atd.), neboť není právním řádem vůbec upraveno. Získat informace o skutečné právní regulaci n. p. Budějovický Budvar je velmi komplikované, avšak obecně lze tvrdit, že zakladatelem n. p. je ministerstvo zemědělství (zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, obchodní rejstřík, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Tj. ministr zemědělství je formálně zodpovědný za fungování n. p. Budějovický Budvar (jmenuje ředitele apod.).
Auditem v podniku byla pověřena firma HZ Consult, s.r.o., (tedy kapitálová obchodní společnost, která je předmětem soukromého práva). Podle neoficiálních zdrojů (tj. informace nejsou veřejně dostupné např. na stránkách ministerstva zemědělství) firma provádí audity pro ministerstvo zemědělství na základě kontraktu, který vznikl ještě před nástupem min. Petra Bendla (Česká pozice, Týden.cz, vz24.cz).
„To je důvod, kterým já jsem se zabýval, podle mě docházelo k zneužívání postavení na trhu, ale to je jenom můj pocit, proto jsem se obrátil na antimonopolní úřad, aby posoudil, do jaké míry tady, jestli jsou to řetězce, jestli jsou to producenti, kdo vlastně je tím, kdo té situace využil a možná nefér zvedl cenu vajec.“
Do doby než obdržíme vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Agentura Mediafax.cz zveřejnila vyjádření mluvčího Ministerstva zemědělství Jana Žáčka, v němž uvádí, že „v úterý 27. března adresoval ministr Bendl dopis předsedovi ÚOHS, v němž ho požádal o prošetření výše cen vajec v obchodních řetězcích v souvislosti se strmým nárůstem jejich spotřebitelských cen.“
Tiskový mluvčí MZe ČR Jan Žáček nám 5. dubna 2012 osobně telefonicky potvrdil odeslání dopisu ministra Petra Bendla na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, v kterém žádá ÚOHS o prošetření vzniklé situace. Konkrétně vyzval ÚOHS, aby prověřil možné nezákonné jednání ze strany obchodních řetězců, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž v souvislosti s tímto zemědělským produktem na českém trhu. Tiskový mluvčí nám však odmítl kopii žádosti zaslat.
5. dubna 2012 nám ePodatelna ÚOHS zaslala potvrzení o přijetí našeho dotazu o existenci a obsahu žádosti ministra Petra Bendla. Doposud však odpověď nedorazila. Jakmile se tak stane, hodnocení upravíme.
„Já mám z oficiální statistiky, že vejce velikosti M byli drůbežáři prodávány ve 12 týdnu v začátku zhruba 3,45. Ta cena postupně stoupala.“
Na základě komunikace s ČSÚ hodnotíme tento výrok jako neověřitelný, protože ČSÚ poskytuje statistiky průměrné ceny zemědělských výrobců vajec pouze v měsíčních intervalech a nikoliv týdenních.
Ve statistikách ČSÚ lze dohledat v e-publikaci „Indexy cen zemědělských výrobců“ průměrné ceny vajec zemědělských výrobců, které jsou však publikovány měsíčně. ČSÚ poskytuje týdenní šetření pouze u „spotřebitelských cen“ (tedy nikoliv cen výrobců). Z tohoto důvodu nemůžeme ověřit, za jakou cenu prodávali drůbežáři vejce ve 12. týdnu tohoto roku.
