Petr Fiala

Premiér Petr Fiala zmiňuje 7% navýšení čisté mzdy v souvislosti se zrušením tzv. superhrubé mzdy, ke kterému došlo v rámci daňového balíčku (.doc, str. 12) z prosince 2020. Tato novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Dodejme, že byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Zbude lidem o 7 % více?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Před zrušením superhrubé mzdy by jeho čistá mzda dosáhla 29 630 Kč. Pokud bychom použili stejnou slevu na poplatníka (2 070 Kč), odpovídala by podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 31 670 Kč. To by bylo o 2 040 Kč, tj. o přibližně 6,9 %, více než před zrušením superhrubé mzdy.

Závěr

Zrušení superhrubé mzdy tedy předložila předchozí vláda Andreje Babiše, poslanci ODS jej však svým hlasováním podpořili. Co se týče 7% navýšení čisté mzdy, náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanec si po zrušení superhrubé mzdy (bez započítání změny daňové slevy na poplatníka) přilepšil o 6,9 %. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Právo hovořil mimo jiné o tom, jak je v současnosti nastaven systém daně z přidané hodnoty (DPH). V tomto kontextu kritizoval vládu Andreje Babiše, která podle něj přesouvala položky mezi různými sazbami náhodně a chaoticky. Některé položky jsou pak dle premiéra Fialy dokonce ve více sazbách, na což poukazuje na příkladu piva.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené 15 % a 10 %.

Do 10% (druhé snížené) sazby spadají mimo jiné také stravovací služby a podávání nápojů. Do této kategorie nejsou zařazeny alkoholické nápoje. Výjimku nicméně tvoří právě točené pivo (kód nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10: pivo ze sladu v nádobách o obsahu převyšujícím 10 litrů), které tedy podléhá 10% sazbě DPH, pokud je konzumováno v restauračním zařízení. Nicméně pokud si točené pivo chce zákazník odnést domů, platí na něj 21% daň.

Do základní 21% sazby patří také balené pivo. Nealkoholické pivo se pak, jako ostatní nealkoholické nápoje, řadí do první snížené sazby (15 %), pokud není podáváno v restauračním zařízení. Nealkoholické pivo podávané v restauraci je zařazeno do druhé snížené sazby (10 %).

Doplňme, že novelu, která točené pivo konzumované v restauracích přesunula do druhé snížené sazby, předložila v červnu 2018 vláda Andreje Babiše.

Na závěr shrňme, že alkoholické i nealkoholické pivo spadá do dvou sazeb DPH, přičemž točené pivo konzumované v restauračních zařízeních skutečně podléhá snížené 10% sazbě. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o možnosti změn v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) a zmiňuje, že se vede veřejná debata o možném zjednodušení systému. V této souvislosti také poukazuje na postoj ODS z minulosti: „Možná bych mohl připomenout i program ODS, kdy jsme my dlouhodobě usilovali o jednu sazbu DPH kvůli zjednodušení daňového systému. Pak jsme uznali, že v našich podmínkách to je těžko realizovatelné, ale pořád si stojíme za tím, že sazby DPH mají být přehledné a srozumitelné, aby si s nimi pořád někdo nehrál.“ V následujících odstavcích se proto zaměříme nato, jestli ODS v minulosti skutečně usilovala o zavedení jediné sazby DPH.

ODS navrhovala (.pdf, str. 9) sjednotit sazby daně z přidané hodnoty do jedné 15 % sazby už v programovém prohlášení před volbami do Poslanecké sněmovny v červnu 2002. Kromě DPH ODS zamýšlela sjednotit také daň z příjmu právnických a fyzických osob, a to rovněž na 15 %. Tento záměr se následně opakuje (.pdf, str. 16) v Resortní koncepci ODS „Modrá šance pro Českou republiku“ z prosince 2004.

Jednotnou 15 % sazbu DPH a daň z příjmu právnických a fyzických osob slibovala ODS (.pdf, str. 5) i v programovém prohlášení před sněmovními volbami v roce 2006. Po těchto volbách se ODS dostala do vlády a tento slib se jí následně podařilo částečně splnit, když kabinet Mirka Topolánka v dubnu 2007 představil daňovou reformu, která vstoupila v účinnost v lednu 2008 jako zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Součástí tohoto zákona byla rovná 15 % daň z příjmu právnických a fyzických osob, namísto předchozích 12–32 %.

Ve volbách do dolní komory v roce 2010 ODS slibovala (.pdf, str. 16) zjednodušení daňového systému. O změně DPH se program nezmiňoval. Tehdejší stranický předseda Mirek Topolánek nicméně v lednu 2010 uvedl, že v případě volebního vítězství chce ODS prosazovat jednu sazbu DPH, a to ve výši 17 %.

Vláda Petra Nečase poté na začátku roku 2011 navrhovala zavést 20 % jednotnou sazbu DPH. V březnu se pak vládní koalice složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dohodla, že od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení DPH do jedné sazby ve výši 17,5 %. Namísto jednotné sazby se však od tohoto data zvedly tehdejší dvě 14 % a 20 % sazby o jeden procentní bod z důvodu nestabilní ekonomické situace.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013, po kterých vládu sestavila ČSSD společně s ANO a KDU-ČSL, ODS ve svém programovém prohlášení jednotnou sazbu DPH neprosazovala. Naopak uvedla, že nepovažuje žádné změny v DPH za nutné (.pdf, str. 4). V roce 2014 ODS pouze v dokumentu s názvem Čtrnáct tezí zmínila úmysl snížit základní sazbu DPH (.pdf, str. 1). Nutno dodat, že od ledna 2015 se ke stávajícím dvěma sazbám přidala ještě druhá snížená 10 % sazba, kterou prosadila tehdejší vládní koalice.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 ODS ve svém programovém prohlášení neměla záměr prosadit jednotnou sazbu DPH (.pdf). Uvedla jen, že v případě výhry ve volbách zavede dvě sazby DPH: 10 % na potraviny a vybrané služby a 19 % na ostatní zboží a služby (.pdf, str. 6). Tyto volby však vyhrálo hnutí ANO a ODS zůstala v opozici.

Do posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 šla ODS spolu s KDU-ČSL a TOP 09 v koalici SPOLU. V programovém prohlášení (.pdf) není zmíněný záměr zavést jednotnou sazbu DPH. Program pouze hovoří o snížení DPH na ekologické výroby (str. 9) a u výstavby či rekonstrukce bytů (str. 27).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) od letošního ledna hovoří o reformě daně z přidané hodnoty, která by sjednotila 10 % a 15 % sazbu daně na 13 nebo 14 %. S tímto plánem souhlasila TOP 09, ostatní členové vládní koalice měli vůči návrhu zdrženlivý postoj. Česká televize poté v dubnu informovala, že Zbyněk Stanjura připravil návrh daňové reformy, podle kterého by mohly být současné tři sazby 10 %, 15 % a 21 % nahrazeny pouze základní sazbou 21 % a sníženou 14 %. O podobě návrhu, kterou Petr Fiala označil za uniklé interní analytické materiály, budou nicméně vládní strany dále jednat.

ODS tedy v minulosti ve svých programových prohlášeních slibovala zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty. Takový závazek obsahoval např. program před sněmovními volbami v roce 2002 a 2006. Před volbami do dolní komory v roce 2010 se program o jednotné sazbě DPH nezmiňoval, ovšem slib učinil tehdejší předseda strany Topolánek. Od té doby již ODS o sjednocení sazby DPH neusiluje. Petr Fiala však v kontextu výroku zmiňuje, že strana později uznala, že by sjednocení sazby bylo nerealizovatelné, zjevně tak naráží na starší minulost. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o rušení poboček České pošty, které vláda schválila 12. dubna. Česká pošta zruší 300 poboček (.xlsx) ze současných 3 200. K uzavření vybraných poboček pak dojde 1. července 2023 a dotkne se převážně obcí, které mají poboček České pošty vícero.

Návrh na snížení počtu provozoven vládě předložil Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který snížení odůvodňoval trvale klesajícím zájmem o poštovní služby. Dodejme, že už ve výroční zprávě za rok 2021 ČTÚ psal, že úřad „dlouhodobě eviduje pokles počtu poštovních zásilek a poštovních poukázek podaných v rámci základních služeb“ (.pdf, str. 34). ČTÚ následně podle zákona 29/2000 Sb., o poštovních službách, navrhl zrušení určitých poboček.

Seznam konkrétních poboček, které budou zrušeny, zveřejnila Česká pošta na konci března. Ta zrušené provozovny vybrala v návaznosti na parametry upravené ČTÚ, a to „podle návštěvnosti klientů, podle počtu uskutečněných transakcí, ekonomické rentability svého provozu a podle kritérií, jež jsou důležitá z pohledu klienta, jako jsou např. bezbariérový vstup nebo dostupnost MHD.“ Kabinet Petra Fialy na základě návrhu ČTÚ rozhodl o snížení počtu poboček České pošty až později, konkrétně 12. dubna (.pdf).

Podle České pošty byly vybrány ty pobočky, jejichž zrušení neohrozí pokrytí základních služeb tak, jak je definuje ČTÚ. Tyto parametry jsou pak stanoveny ve vyhlášce 464/2012 Sb., která například přikazuje přítomnost pošt v obcích nad 2 500 obyvatel, či maximální dojezdovou vzdálenost k poště na 10 km.

Předseda vlády Petr Fiala tedy správně uvádí, že seznam rušených pošt nevytváří vláda, ale Česká pošta ve spojení s Českým telekomunikačním úřadem, který poštovní trh reguluje. Návrh na snížení počtu poboček pak Fialově kabinetu předložil ČTÚ. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá na otázku, co je dle jeho mínění největší problém České pošty. Podle něj si stát „dobře nedefinoval, co od ní chce, a to, co definoval, dostatečným způsobem neplatí“. Dále tvrdí, že podniku narůstá dluh, se kterým si nedokáže poradit, a kritizuje předchozí vládu Andreje Babiše, která dle Fialy tuto situaci ignorovala.

Česká pošta se v rámci svého hospodaření dostala poprvé do minusu v roce 2018, kdy vykázala ztrátu 275 milionů korun (.pdf, str. 10). V tomto případě se jednalo o celkový (konsolidovaný) výsledek hospodaření České pošty včetně dalších společností, které vlastní (.pdf, str. 57). Jan Hamáček (ČSSD) jako tehdejší ministr vnitra, do jehož gesce Česká pošta spadá, označil za důvod propadu nízkou výši plateb, které poště odvádí stát. Hamáček tehdy konstatoval, že stát by měl za tzv. základní poštovní služby platit více. Podle Hamáčkova vyjádření byl problém s příliš nízkou platbou ze strany státu dlouhodobý. 

Mezi další důvody finanční ztráty patřil také meziroční propad výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o dalších 226 milionů korun.

Jak ukazuje následující graf, v dalších letech se hospodářský výsledek dále propadal, s výjimkou roku 2021. Jak uvádí Česká pošta ve své zprávě o hospodářském výsledku za rok 2021, meziročně lepší výsledek, ačkoliv stále ve vysokých červených číslech, byl způsoben mj. prodejem dalšího dlouhodobého majetku. Tržby z prodeje majetku se totiž meziročně zvýšily z 490 milionů korun na 812 milionů korun. Podle České pošty se jednalo převážně o nepotřebné nemovitosti, například v Praze nebo na brněnském hlavním nádraží. S o něco lepším hospodářským výsledkem souvisí také fakt, že v roce 2021 pošta snížila počet kmenových zaměstnanců o 8,5 %. Na rozdíl od předcházejícího roku (.pdf, str. 11) pošta také v roce 2021 rozpustila část svých rezerv (.pdf, str. 8).

Zdroje dat: 2017 (.pdf, str. 10), 2018 (.pdf, str. 10), 2019 (.pdf, str. 10), 2020 (.pdf, str. 10), 2021 (.pdf, str. 7), 2022.

Obecně hospodaření pošty uškodila také pandemie onemocnění covid-19. Proto také pozorujeme více něž miliardový meziroční propad mezi rokem 2019 a 2020. Ačkoli pošta zaznamenala nárůst příjmů z vnitrostátních balíků z e-shopů zejména kvůli uzavření kamenných obchodů, tak se ale zároveň snížily výnosy z mezinárodních zásilek. Důvodem bylo omezení letecké přepravy. K poklesu pak došlo i v rámci tradičních služeb, například vnitrostátních listovních zásilek. Pandemie také zasáhla poštu skrze nutnost nákupu ochranných a desinfekčních prostředků nebo omezení provozu poboček. Je ale důležité zmínit, že pošta si v roce 2020 vedla lépe, než se původně předpokládalo. Očekávaná ztráta měla být až 1,77 miliardy korun, nakonec však dosáhla o 400 milionů lepšího výsledku. 

Hospodaření České pošty nepomohla ani situace ohledně státní platby za základní poštovní služby. Mezi roky 2018 a 2020 se český stát dostal do situace, kdy dlužil České poště 4,5 miliardy korun. Toto číslo dále stoupalo až na 6,8 miliard Kč, které stát České poště uhradil v roce 2022. Nutno podotknout, že aby stát mohl svůj dluh zaplatit, potřeboval schválení ze strany Evropské komise, která posuzovala, jestli tyto kompenzace za základní poštovní služby neporušovaly pravidla EU. Konkrétně Komise zkoumala, jestli daná státní podpora nezvýhodňovala Českou poštu před jinými společnostmi.

Někdejší premiér Andrej Babiš v roce 2019 původně předpokládal, že stát dluh splatí už během roku 2020. Kvůli tomu, že stát České poště peníze neposílal, si tento podnik musel u bank sjednat úvěry. Pošta později v roce 2022 oznámila, že po obdržení státních peněz bude moci tyto úvěry splatit. Pro úplnost doplňme, že podle České pošty částka až 1,5 miliardy Kč ročně, na kterou má ze zákona od státu nárok, podniku zcela nepokrývá náklady spojené s poskytováním základních poštovních služeb.

Co se tedy týče přímo vývoje zadluženosti České pošty, nejen vývoje ročních ztrát, je popis situace složitější. Zatímco v letech 2017 (.pdf, str. 55) až 2019 (.pdf, str. 58) neměla pošta žádné závazky k úvěrovým institucím (mimo svěřených prostředků třetích stran, .pdf, str. 36), v roce 2020 už se jednalo o 1,5 miliardy Kč (.pdf, str. 58) a v roce 2021 o více než 4 miliardy Kč (.pdf, str. 53). Tyto závazky souvisely především právě s úvěry, které si Česká pošta musela vzít kvůli výše zmiňovaným pozastaveným platbám od státu. Z veřejně dostupných zdrojů není zcela jasné, jakou část celkových úvěrů Česká pošta v roce 2022 přesně splatila. Na začátku dubna 2023 prozatímní ředitel České pošty Miroslav Štěpán řekl, že pošta „klíčové dluhy“ již zaplatila, a dodal, že stávající dluhy podle něj podnik nyní zvládá splácet.

Na závěr je dobré shrnout, že Česká pošta v letech 2018 až 2022 vždy hospodařila se ztrátou. Upřesněme, že i ztrátu lze zjednodušeně označit za „dluh“, který společnost musí nějakým způsobem vyrovnat. S výjimkou roku 2021 se roční ztráta v meziročním srovnání vždy prohlubovala. Dle odhadů má např. za rok 2022 finanční ztráta podniku činit o přibližně miliardu korun více než v předešlém roce. 

Co se týče přímo dluhů České pošty, velkou roli zde hrál fakt, že si pošta musela u úvěrových společností vypůjčit několik miliard korun především kvůli pozastaveným platbám od státu. V roce 2020 tak měla pošta závazky vůči úvěrovým institucím ve výši 1,5 mld. Kč, o rok později už zhruba 4 mld. Kč. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý. Z vyjádření prozatímního ředitele pošty Miroslava Štěpána vyplývá, že po zpětném obdržení peněz od státu v roce 2022 podnik „klíčové dluhy“ splatil, stále má však další nesplacené úvěry. 

Ministerstvo financí na začátku dubna zveřejnilo zprávu o plnění státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku. V průběhu března 2023 opravdu celkový (kumulovaný) deficit vystoupal na 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku České republiky. Doplňme, že v březnu loňského roku kumulovaný schodek rozpočtu dosáhl pouze 59,1 mld. Kč.

Za meziročním zhoršením deficitu stál podle Ministerstva financí především „nárůst výdajů v sociální oblasti (+44,3 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+31,5 mld. Kč), vyšší investiční aktivita (+20,1 mld. Kč)“ a mj. i obsluha státního dluhu „navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,4 mld. Kč)“. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dodal, že očekává zlepšení hospodaření ve druhé polovině roku.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém výroku komentuje dosavadní výdaje státního rozpočtu za březen 2023. Uvádí, že i přes deficit ve výši 166 miliard Kč se v plnění rozpočtu vyskytují položky, které považuje za pozitivní.

Ministerstvo financí pravidelně zveřejňuje informace o plnění státního rozpočtu, přičemž naposledy tak učinilo 3. dubna 2023. V prvních třech měsících letošního roku stát na investice vydal 36,05 miliard korun. Za stejné období v roce 2022 přitom výdaje na investice činily pouze 15,97 mld. Kč. Investice tedy vzrostly o 20,08 miliard Kč.

Petr Fiala dále zmiňuje financování zastropování cen energií, které vláda pro domácnosti a firmy schválila v říjnu loňského roku. V prosinci pak kabinet obdobné opatření zavedl i pro velké společnosti. Transfery podnikatelům v letošním roce podle Ministerstva financí ovlivnily kompenzace za dodávky elektřiny a plynu, meziročně došlo ke zvýšení o 232 % na 44,2 mld. Kč. 

Příjmová stránka státního rozpočtu na konci března vzrostla meziročně o 13 % na 402,5 mld. Kč (.xlsx). K vyšším příjmům nejvíce přispěl výběr pojistného, odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, inkaso daně z přidané hodnoty a daní z příjmů fyzických i právnických osob. 

Nakonec Petr Fiala uvádí výdaje na důchody, které tvořily největší podíl ze státem vyplácených sociálních dávek. Konkrétně činily 171,59 mld. Kč (.xlsx, list výdaje SR), což je o 29,70 mld. Kč více, než tomu bylo v minulém roce. Do navýšení výdajů na důchody se promítla loňská mimořádná a letošní řádná valorizace a také příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. 

Shrňme, že investice se za první tři měsíce letošního roku zvýšily přibližně o 20 miliard korun oproti stejnému období roku 2022. Letošní rozpočet zahrnuje také kompenzace zastropování cen energií, jak uvádí premiér Fiala. Rovněž vzrostly příjmy státu a výdaje na důchody se skutečně zvýšily o necelých 30 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o úpravě parametrů červnové valorizace penzí, na které se vláda shodla v únoru tohoto roku s cílem snížit deficit veřejných financí. Podle původního znění zákona o  důchodovém pojištění měl v  červnu narůst průměrný důchod o 1770  Kč. Novela, která nabyla účinnosti v březnu, však stanovuje, že se zvýší o 760 Kč (.doc, str. 4). Přesto by průměrná penze měla stoupnout na 20 188 Kč (.pdf, str. 2) a podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by měla odpovídat 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Jak funguje zvyšování důchodů? 

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Pro stanovení mimořádné valorizace v červnu 2023 byl rozhodující vývoj inflace od července 2022, zmíněnou hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023, a to dokonce, i kdyby byl posuzován jen růst za samotný leden. Dle původního znění zákona tak mělo po pěti měsících, tj. v červnu 2023, dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle dříve platné zákonné úpravy měl tedy v červnu průměrný důchod vzrůst o  1 770 Kč, jak je zmíněno v úvodu.

Úprava valorizačního mechanismu 

Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu tedy průměrný důchod vzroste jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle dřívějších pravidel. I přesto by průměrný důchod podle odhadu MPSV měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 1–2).

Premiér ve výroku také správně uvádí, že brzy bude průměrný důchod odpovídat 50 % průměrné hrubé mzdy. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda v červnu stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % průměrné hrubé mzdy za rok 2022, kterou ve svém přehledu používá (.pdf) Ministerstvo práce a sociálních věcí (viz graf níže). Po úpravě parametrů valorizace se průměrná penze podle MPSV navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2), což podle ministerstva odpovídá 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Doplňme také, že Ministerstvo financí ve své dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 595 Kč. Průměrný červnový důchod 20 188 Kč by v tomto případě tedy dosahoval 46,3 % odhadované průměrné hrubé mzdy. 

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2)

Změna způsobu výměry důchodů se skládá ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se konkrétně každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem chce vláda zajistit, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Úpravy pravidel valorizace dopadnou na příjemce důchodů nerovnoměrně. Pro osoby s nižšími důchody bude růst relativně vyšší než u příjemců s důchody vysokými (.doc, str. 6–7). U příjemců nejnižších důchodů, tedy pod 8 000 Kč, by úprava pravidel přinesla mírně vyšší nárůst než bez přijetí změny, a to o 6,2 % oproti původnímu zvýšení o 5,7 % (str. 7). Pro důchodce s penzí ve výši 10 000 Kč a více ale tato změna znamená zpomalení růstu důchodů.

Projednání návrhu v Poslanecké sněmovně

Doplňme, že Poslanecká sněmovna o návrhu začala jednat 28. února. Již několik dní před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat. Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec v březnu schválili a po prezidentově podpisu novela 20. března nabyla účinnosti. Je nutné zmínit, že opoziční hnutí ANO chystá spolu s SPD podat podnět k Ústavnímu soudu z důvodu zkráceného schválení zákona ve stavu legislativní nouze a kvůli údajné retroaktivitě (zpětné účinnosti) novely. Podle hnutí ANO mají důchodci nárok na valorizaci v plné výši, protože ke schválení novely došlo až v době, kdy už byl spuštěn mechanismus valorizace penzí.

Petr Fiala v rozhovoru mluvil o možnostech snižování počtu státních zaměstnanců. Právě v této spojitosti pak zmínil, že jeho kabinet za první rok ve funkci snížil počet (státních) úředníků.

Definici pozice státních úředníků interpretoval např. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii (.pdf, str. 3) jako „zaměstnance ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“. Kromě úředníků na ministerstvech a Úřadu vlády se tedy jedná i o pracovníky dalších podřízených úřadů (str. 6).

Počet úředníků lze vyjádřit více způsoby. Vláda stanovuje počet tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Systemizovaná místa ale nemusí být reálně obsazena. Zde je dobré doplnit, že právě systemizovaná místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). 

Skutečné množství úředníků zaměstnaných ve správních úřadech státu, které lze nalézt ve státních závěrečných účtech, se od počtu systemizovaných míst obvykle liší (.pdf, str. 72).

Počty systemizovaných úřednických míst 

Andrej Babiš, kterého Petr Fiala ve výroku zmiňuje, poprvé sestavil vládu v prosinci 2017, druhý Babišův kabinet následně vládl od konce června 2018 až do poloviny prosince 2021.

Na konci roku 2017 tehdy nově nastupující kabinet Andreje Babiše rozhodl (.pdf), že počet systemizovaných míst (.xlsx) bude od ledna 2018 stanoven na 78 581 (.pdf, str. 26). O čtyři roky později, v prosinci 2021, bylo z rozhodnutí vlády Andreje Babiše míst 76 329 (.pdf, str. 2). Co se týče systemizace od ledna 2023, Fialův kabinet nejdříve stanovil (.pdf) celkový počet na 75 594 (.docx, str. 1). Další úpravy pak vstoupily v platnost mimo jiné v dubnu, kdy nakonec počet míst odpovídal 75 726 (.pdf, str. 2).

Fialův kabinet tak za první rok své vlády snížil počet systemizovaných míst. V porovnání se stavem na konci prosince 2021 jich v lednu 2023 konkrétně bylo o 735 méně, v dubnu 2023 pak činil tento rozdíl 603 míst.

Zdroj dat v grafu: Ministerstvo vnitra (.docx; .pd; .xlsx; .pdf; .pdf; .pdf)

Skutečný počet úředníků ve státní správě

Jak jsme zmínili v úvodu, data o skutečném počtu úředníků (.pdf, str. 3, 28) lze nalézt ve státních závěrečných účtech, které zveřejňuje Ministerstvo financí. V nich se konkrétně nachází vyčíslení (.pdf, str. 22–24) počtu zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23). Doplňme, že vzhledem k obecnému významu slova úředník nezapočítáváme zaměstnance obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24).

Dostupná data ukazují, že v době vlády Andreje Babiše skutečný počet úředníků rostl. Zatímco v roce 2017 (.pdf, str. 22–23) jich bylo 76 781, v posledním roce Babišovy vlády, tj. v roce 2021 (.pdf, str. 20–21), to bylo 78 459. Bez započítání 644 zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) (str. 21), kteří byli mezi „úředníky“ formálně přesunuti až v roce 2019 (.pdf, str. 23), by celkové množství úředníků v roce 2021 odpovídalo číslu 77 815. 

Zdroj dat: 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Návrh státního závěrečného účtu za rok 2022 v době výroku Petra Fialy ještě nebyl zveřejněn. Vláda ho schválila až 26. dubna 2023, k datu 28. dubna jej Ministerstvo financí nepublikovalo. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení resortu financí, které nám zaslalo přílohu schváleného dokumentu obsahující i data o skutečném počtu úředníků za loňský rok. Podle těchto informací v roce 2022 bylo úředníků 77 654, tj. o 805 méně než v roce 2021. Petrem Fialou uváděné číslo 900 úředníků tak není zcela přesné, stále se nicméně pohybuje na hraně našeho 10% tolerančního pásma.

V případě srovnání se stavem, kdy na konci roku 2017 vláda Andreje Babiše nastupovala do úřadu, je poté nutné oddělit zaměstnance Agentury ochrany přírody a krajiny. Těch v roce 2022 bylo celkem 655, bez jejich započítání by tedy celkový počet úředníků odpovídal číslu 76 999. V porovnání se 76 781 úředníky v roce 2017 se tedy jedná o srovnatelné číslo, které nepřesahuje 77 tisíc. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Srovnáním cen potravin v Polsku a Česku se v polovině března 2023 zabýval např. server iDNES.cz. Podle jeho zjištění byla většina základních potravin v polských prodejnách řetězce Lidl levnější než v těch českých.

Z tabulky vidíme, že většina položek byla v Polsku výrazně levnější, a to i přesto, že na konci února cena potravin v Polsku meziročně stoupla o 18,4 %, což byl nejvyšší nárůst od roku 1996. Pouze řepkový olej byl v Polsku dražší než v České republice. Jednou z příčin nižších cen v Polsku je podle odborníků mj. tamní nulová DPH na základní potraviny, kterou Polsko zavedlo na začátku loňského roku. Příznivý vliv na výhodnost cen polských potravin pro české zákazníky může mít i levný zlotý.

Ve druhé polovině března porovnávaly ceny potravin v Polsku a České republice také Seznam Zprávy. I podle tohoto serveru byly potraviny v Polsku levnější – jednalo se např. o chléb, máslo, mléko, vejce či kuřecí maso. Stejně dopadl i další podobný test, který provedla redakce webu Měšec.cz 30. března. O tom, že jsou ceny většiny základních potravin v Polsku stále nižší než v Česku, informovala 23. dubna i zpravodajská stanice CNN Prima News.