Radka Maxová

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Ačkoliv udávané číslo přibližně sedí, týká se podílu bytů a domů užívaných vlastníky, nikoliv procenta lidí, kteří mají byt nebo dům ve vlastnictví.

Podle výstupu (str. 5) Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze září 2015, který se opírá o čísla ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, bylo ze všech obydlených bytů 55,9 % užíváno vlastníky. Byty družstevní v tomto čase představovaly 9,4 % z obydlených bytů. Po sečtení těchto hodnot se dostaneme k číslu 65,3 %, což přibližně souhlasí s procenty uváděnými Maxovou.

Jak už bylo zmíněno, tato čísla nemusí nutně znamenat, že 55,9 % lidí vlastní byt nebo dům, pouze že toto procento bytů a domů je obývané vlastníky (přičemž v prostorách s nimi mohou bydlet další lidé, kteří je nevlastní). Procento lidí, kteří nemovitost vlastní, bude pravděpodobně nižší.

Uvedená číselná hodnota není zcela přesná. Podstata výroku je však pravdivá, což je vysvětleno v hodnocení níže.

Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně vyhlašuje Programy podpory bydlení. Ten na rok 2016 byl vypsán na konci října 2015.

Podprogramy tohoto programu jsou jako dříve Regenerace sídlišť, Podporované byty (Pečovatelské byty, Vstupní byty, Komunitní domy seniorů), Olověné rozvody, Bytové domy bez bariér.

V podprogramu Podporované byty jsou dotace vypláceny pro poskytování sociálního bydlení „pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace - věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života.“

V letošním roce byla výše dotace (pdf., str. 2) na komunitní domy pro seniory definována jako součin počtu podporovaných bytů v domě a částky max. 600 tisíc Kč (kap. 4, odstavec 2). Jeden byt je dotován až 600 tisíci korunami. Radka Maxová tedy nebyla přesná ve vyčíslení částky na jeden byt.