Radka Maxová

Ačkoliv udávané číslo přibližně sedí, týká se podílu bytů a domů užívaných vlastníky, nikoliv procenta lidí, kteří mají byt nebo dům ve vlastnictví.

Podle výstupu (str. 5) Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze září 2015, který se opírá o čísla ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, bylo ze všech obydlených bytů 55,9 % užíváno vlastníky. Byty družstevní v tomto čase představovaly 9,4 % z obydlených bytů. Po sečtení těchto hodnot se dostaneme k číslu 65,3 %, což přibližně souhlasí s procenty uváděnými Maxovou.

Jak už bylo zmíněno, tato čísla nemusí nutně znamenat, že 55,9 % lidí vlastní byt nebo dům, pouze že toto procento bytů a domů je obývané vlastníky (přičemž v prostorách s nimi mohou bydlet další lidé, kteří je nevlastní). Procento lidí, kteří nemovitost vlastní, bude pravděpodobně nižší.

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Ministerstvo zdravotnictví a jeho ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) je vystavován soustavné kritice zejména ze strany předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Resortní program ANO kromě jiného kritizuje plýtvání finančními prostředky. "..v mnoha případech stále dochází k nákupům předražené zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu a nekoncepčním nákupům léčivých přípravků. Zdravotní pojišťovny nefungují jako pojišťovny. Pacienti navíc přispívají na nepřehledné projekty, jako je například IZIP. Přístup k preventivním programům je chaotický. Zcela zásadní je neexistence dlouhodobého strategického plánu a kontroly využití finančních prostředků." Rezervy ve zdravotnictví se staly tématem jednoho z dílů servilního promo rozhovoru seriálu hnutí ANO Babišova kavárna, kritice Andreje Babiše neušly netransparentní předražené nákupy lékařských pomůcek nebo plýtvání peněz v rámci resortu.

Vládní kolega Andreje Babiše Svatopluk Němeček je oblíbeným terčem předsedy hnutí ANO na Twitteru.

V rámci předvolebního boje ke krajským volbám spustilo hnutí kampaň "Chceme lepší Česko". Z dravé zdravotnictví, které je jednou z částí kampaně kritizuje netransparentnost, neefektivnost a korupci krajského zdravotnictví. Hnutí ANO v programu ke krajským volbám prosazuje v oblasti zdravotnictví následující: "Zavedeme proto centrální nákupy a nákupy ve sdružení, které povedou k výrazným úsporám veřejných peněz. Proč krajské nemocnice nenakupují obvazy společně s fakultními nemocnicemi? Proč se přístroje nenakupují hromadně? Věděli jste, že například v Moravskoslezském kraji je 11 magnetických resonancí, přičemž některé z nich jsou dokonce vzdáleny jen 2 km od sebe? Není tohle právě důkaz absurdního plýtvání veřejnými prostředky? Zavedeme projekt open data krajského zdravotnictví, který na jednom místě ukáže, za kolik peněz a v jaké kvalitě nakupují nemocnice léky, zdravotnický materiál či služby. Díky úsporám budeme tedy myslet i na zdravotnický personál a zvýšení jeho platů." Na adresu zdravotnictví se ministr financí Babiš naposledy vyjádřil 21. září v otevřeném dopise (.pdf), jehož adresátem byl předseda České lékařské komory Milan Kubek. Zdravotnictví dle Babiše netrpí nedostatkem peněz, schází mu ale jasná koncepce a efektivnost.