Tomáš Macura
ANO

Tomáš Macura

Pravda
I přesto, že projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst městské policie běží již od roku 2008, je nutné současnému vedení přiznat snahu o jeho větší zaměření na sociálně vyloučené lokality.

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.

Tomáš Macura

Nepravda
Město Ostrava sice zvýšilo výdaje na bezpečnost, ani zdaleka se však nejedná o dvojnásobek oproti poslednímu roku předcházejícího volebního období.

Vycházíme z dat Monitoru státní pokladny. Jelikož Macura hovoří o bezpečnosti obecně, bereme v úvahu výdajovou položku Bezpečnost státu a právní ochrana, která ovšem zahrnuje i například položky požární ochrany apod., které nesouvisí přímo s bojem proti kriminalitě.

Statutární město Ostrava – výdaje na Bezpečnost státu a právní ochranu

  • 2013 – 514 110 tis. Kč
  • 2014 – 483 808 tis. Kč
  • 2015 – 445 064 tis. Kč
  • 2016 – 515 460 tis. Kč
  • 2017 – 534 972 tis. Kč
  • 2018 – pouze schválený návrh, nikoli skutečnost - 623 493 tis. Kč

Ještě koncem roku 2017 se nechal primátor Macura slyšet s tím, že: "Za dobu svého fungování navýšilo podíl výdajů na bezpečnost z rozpočtu města z 5,5 % na více než 7 %."

Vzhledem k tomu, že současný primátor nespecifikoval, mezi kterými konkrétními obdobími považuje rozpočet za dvojnásobný, můžeme pro určité srovnání vzít rok 2014 (poslední rok minulého zastupitelstva) a rok 2017 (jelikož rok 2018 je zatím pouze na papíře). Rozdíl mezi těmito dvěma obdobími je 51 164 tis. Kč, což tedy neodpovídá dvojnásobku. Pokud vezmeme v úvahu plánovaný rozpočet pro rok 2018, je tento rozdíl roven 139 685 tis. Kč, což rovněž neodpovídá dvojnásobku. Nutno zdůraznit, že položka s doslovným názvem "boj s kriminalitou" se v tomto rozpočtu nenachází a pracujeme s položkou Bezpečnost státu a právní ochrana.




Pravda

Znečištění průmyslovou činnosti je jistě jedním z rozhodujících faktorů pro stav životního prostředí, což však neznamená, že je nejvýznamnějším. Například Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2012 (.pdf) už na své sedmé straně zdůrazňuje, že:

"Hlavním zdrojem emisí prachových částic je provoz motorových vozidel, těžký průmysl, výroba energií a vytápění domácností." Totéž potvrzuje stanovisko Českého statistického úřadu.

Tomáš Macura tedy mluví pravdu.

Pravda

Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se emisní limity dělí na na obecné a specifické. Obecné limity pro jednotlivé znečišťující látky a jejich skupiny jsou zakotveny v prováděcím právním předpisu − příloze č. 9 vyhlášky o úrovni znečišťování. Ty specifické jsou pro jednotlivé typy zdrojů znečištění (tzv. stacionární zdroje) stanovené buďto touž vyhláškou, nebo je může pro konkrétní zdroj znečištění ustanovit krajský úřad prostřednictvím povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. Obecné limity se ve vztahu k těmto specifickým limitům používají subsidiárně. Krajský úřad může dle tohoto zákona obecné limity pouze "zpřísnit", tedy nikoliv stanovit je stejné či vyšší, než jak pro daný zdroj udává vyhláška. Zároveň může také rozšířit okruh stacionárních zdrojů, na které se limity vztahují.

Města v tomto ohledu skutečně nemají na výši emisních limitů jakýkoliv vliv, zatímco kraje disponují možností vydat povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d zákona o ochraně ovzduší a stanovit tak výši limitů nejen pro průmyslové podniky. Tomáš Macura má tedy pravdu.

Neověřitelné

Na webových stránkách města Ostrava je skutečně k nalezení část věnovaná fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším, který je určen k hrazení ozdravných pobytů. Média přinesla v červnu 2014 zprávu, že zájem o pobyty výrazně překračuje finanční možnosti města.

ČTK: " [Město] přijalo 33 žádostí s požadavky za téměř 17,5 milionu korun. Ve fondu má však o více než polovinu méně. Zvažuje proto, že do budoucna sníží příspěvek na žáka, který je nyní 4500 korun, aby mohlo za čistým vzduchem poslat více dětí."
V roce 2014 se zúčastnilo ozdravných pobytů 1798 dětí. Žádost (pdf.) o poskytnutí finančních prostředků z fondu mohou správci fondu předkládat školy provozující svou činnost na území statutárního města Ostravy, a to mateřské a základní školy (víceletá gymnázia pouze pro žáky ve věku odpovídajícím školní

docházce základních škol) . Dle dat ČSÚ (pdf.) z roku 2012 v Ostravě bylo 42 196 dětí do 14 let. To představuje 4,2 % dětí, které absolvovaly ozdravný pobyt. Protože se ale jedná o neaktuální data, která ani nezahrnují celou vybranou věkovou skupinu, musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to z několika důvodů. Sám Tomáš Macura si v následujícím výroku v zásadě protiřečí, když říká, že emise se mírně snižují.

K posouzení toho, zda se skutečně něco ohledně kvality ovzduší změnilo či ne, navíc nejsou k dispozici relevantní data. Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje data se značným zpožděním a poslední dostupná jsou souhrnná data za rok 2012. Nejsou k dispozici údaje o stavu v roce 2013 a 2014, tedy za téměř polovinu zmiňovaného období. Není tedy jasné, na základě čeho Tomáš Macura hodnotí, že se "nezměnilo téměř nic".

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pro emise jsou k dispozici data pouze do roku 2012, tedy jen za polovinu hodnoceného období (Macura byl tázán moderátorem Václavem Moravcem na situaci v končícím volebním období 2010−2014).

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byly roční emise zdrojů v kategorii REZZO 1-3 v okresu Ostrava-město následující:

v tunách za rok Tuhé znečišťující látky (TZL)Oxid siřičitý (SO2)Oxidy dusíku (NOx)Oxid uhelnatý (CO)Těkavé organické látky (VOC)Amoniak (NH3)2010 1 784,010 448,710 620,149 736,1823,18,2 2011 1 198,110 751,99 471,655 208,4829,912,3 2012 1 051,110 297,79 299,551 185,3766,835,0

Data ČHMÚ mapují také imise, například roční průměr částic PM10 na měřicí stanici Českobratrská a v nejznečištěnější lokalitě Ostrava Bartovice/Radvanice. Z těchto dat vyplývá, že se skutečně v posledních letech mnoho nezměnilo.

v µg/m³Ostrava-Bartovice/RadvaniceOstrava-Českobratrská (hot spot) 2010 61,750,5 2011 49,443,6 2012 49,542,4 2013 43,740,3 2014/Q1 n/a53,1 2014/Q2 n/a25,9

Grafy pro další složky PM2,5 a benzo(a)pyren najdete na webu neziskové organizace Čisté nebe. Z jejich grafů vyplývá, že i tady je situace podobná.

Tato data však nejsou dostatečná pro vyhodnocení výroku.

Neověřitelné

Vozový park Dopravního podniku Ostrava je celkem detailně popsán na jejich stránkách i s konkrétními počty autobusů. Bohužel u technické specifikace není uvedeno palivo. U některých typů se uvádí, že splňují nejpřísnější emisní normy, jeden typ autobusu je elektrický. U zbytku bohužel nejsme schopni posoudit, jaký typ paliva vůz používá. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

S žádostí o informace o druhu paliva jednotlivých vozů jsem se obrátili na Dopravní podnik Ostrava.

Pokud se mezi našimi čtenáři najde někdo, kdo by nám mohl v oblasti paliva autobusů Dopravního podniku Ostrava poradit, budeme rádi za komentáře i e-maily.

V tabulce shrnujeme jednotlivé typy autobusů a jejich počty.

typ vozupočet vozůpozn.Karosa B93243

Karosa B94129

Karosa B95245

Karosa B9617

Mercedez Benz 412D3

Mercedez Benz 411 CDI1

Solaris Urbino 1020

Solaris Urbino 1286

Solaris Urbino 12H1

Solaris Urbino 1530

Solaris Urbino 187emisní norma EURO 5Fiat Mave CiBus ENA MV 54A3

Irisbus Citelis 12M12emisní norma EURO 5SOR EBN 10,54elektrobus

Přehled autobusů, i již vyřazených, s množstvím detailů naleznete i zde nebo zde.