Tomáš Macura

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

• prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)

• prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)

• prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).

Při současném počtu 288 923 (.xls) obyvatel (přihlášených k pobytu v Ostravě) připadá na 424 občanů jeden strážník městské policie. Jedná se opravdu o jedno z nejnižších čísel, ne-li to nejnižší. V roce 2016 média uváděla, že jde opravdu o největší obsazenost městské policie v zemi. Z veřejně dostupných zdrojů však nejde s určitostí toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit.

Ministerstvo vnitra ve svých statistikách konkrétní poměr strážníků na obyvatele neuvádí, je dostupný pouze seznam (.pdf) obcí, které měly k srpnu 2017 zřízenou obecní policii. Aktuální počty obyvatel nalezneme ve statistice (.xls) Ministerstva vnitra.

V kontextu diskuze primátor Macura hodnotí úspěchy uplynulého volebního období. Začněme tedy v jeho prvním roce, v roce 2014. Zpráva o činnosti Městské policie Ostrava uvádí (.pdf, str. 17), že v roce 2014 dohlíželo na bezpečnost města 208 kamer. Dle zprávy (.pdf, str. 14) Městské policie Ostrava z roku 2015 patří do městského kamerového systému už 241 kamer. Tento počet také uvádí týdeník Policie ve svém článku o modernizaci kamerového systému v Ostravě z ledna 2016.

Na aktuálních stránkách Městské policie Ostrava se uvádí množství přes 300 kamer. To potvrzuje i nejnovější zpráva (.pdf, str. 24) z roku 2017, kde je uvedeno, že kamerový systém je tvořen 367 kamerami. Jejich počet tudíž zdaleka nenarostl o 100 %, ale přibližně o 75 %.

Od roku 2016 jsou do vozidel ostravské veřejné dopravy instalovány kamerové systémy. V roce 2017 byl takovýto systém nainstalován v 68 tramvajích a 6 trolejbusech.

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.

Vycházíme z dat Monitoru státní pokladny. Jelikož Macura hovoří o bezpečnosti obecně, bereme v úvahu výdajovou položku Bezpečnost státu a právní ochrana, která ovšem zahrnuje i například položky požární ochrany apod., které nesouvisí přímo s bojem proti kriminalitě.

Statutární město Ostrava – výdaje na Bezpečnost státu a právní ochranu

• 2013 – 514 110 tis. Kč
• 2014 – 483 808 tis. Kč
• 2015 – 445 064 tis. Kč
• 2016 – 515 460 tis. Kč
• 2017 – 534 972 tis. Kč
• 2018 – pouze schválený návrh, nikoli skutečnost - 623 493 tis. Kč

Ještě koncem roku 2017 se nechal primátor Macura slyšet s tím, že: "Za dobu svého fungování navýšilo podíl výdajů na bezpečnost z rozpočtu města z 5,5 % na více než 7 %."

Vzhledem k tomu, že současný primátor nespecifikoval, mezi kterými konkrétními obdobími považuje rozpočet za dvojnásobný, můžeme pro určité srovnání vzít rok 2014 (poslední rok minulého zastupitelstva) a rok 2017 (jelikož rok 2018 je zatím pouze na papíře). Rozdíl mezi těmito dvěma obdobími je 51 164 tis. Kč, což tedy neodpovídá dvojnásobku. Pokud vezmeme v úvahu plánovaný rozpočet pro rok 2018, je tento rozdíl roven 139 685 tis. Kč, což rovněž neodpovídá dvojnásobku. Nutno zdůraznit, že položka s doslovným názvem "boj s kriminalitou" se v tomto rozpočtu nenachází a pracujeme s položkou Bezpečnost státu a právní ochrana.

V Krajské nemocnici T. Bati pracuje 2311 zaměstnanců, z toho 350 lékařek a lékařů. Co se týče lůžek, má jich Krajská nemocnice T. Bati k dispozici celkem 941 (dle výroční zprávy za rok 2016, .pdf, str. 33). Oproti tomu má Městská nemocnice Ostrava (rok 2017) okolo 1900 zaměstnanců, z toho 250 lékařek a lékařů. Dále ostravská nemocnice disponovala v roce 2013 celkem 910 lůžky, v současné době jich má 898.

I když je Městská nemocnice Ostrava v médiích občas zmíněna jako "největší nefakultní nemocnice" například zde a zde nebo také tady, výrok hodnotíme jako nepravda, vzhledem ke srovnání kapacity lůžek a počtu zaměstnanců nemocnice, které má Krajská nemocnice T. Bati vyšší. Výrok jsme také konfrontovali se stanoviskem tiskové mluvčí Městské nemocnice Ostrava, která nám zprávou sdělila, že Městská nemocnice Ostrava je "největší nefakultní nemocnice vlastněná městem."

O prvním kole konzultací k generální rekonstrukci mezi zástupci Městské nemocnice v Ostravě a vedením města se zmiňuje ředitel ostravské nemocnice v květnovém (.pdf, str. 1) čísle Nemocničních listů: "proběhlo první kolo projednávání Generelu naší nemocnice se zástupci statutárního města Ostrava." O jiných konzultacích však není v dohledatelných zdrojích žádná informace.

"Ve čtvrtek 5. května proběhlo první kolo projednávání Generelu Městské nemocnice Ostrava za účasti vedení nemocnice, zástupců magistrátu a dalších hostů. Mezi nimi byli: Tomáš Macura, primátor statutárního města Ostrava, Michal Mariánek, náměstek primátora SMO pro zdravotnictví a sociální politiku, Jaroslava Rovňáková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Za naši nemocnici pak Josef Grochol, pověřený řízením Městské nemocnice Ostrava, František Jurek, náměstek pro léčebnou péči, Jiří Revenda, náměstek pro techniku a provoz, členové primářské rady," stojí ve zpravodaji na straně 2.

Co se týče dvouletých příprav generelu, tak první zmínky můžeme nalézt opět v Nemocničních listech (.pdf, str. 1) z února 2016. Kdy se však na přípravách Generelu začalo pracovat a jestli přípravy skutečně trvaly dva roky, je z veřejných zdrojů nezjistitelné.

Jak informovala média, výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba koncertní haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť aplikace SmogAlarm ukazuje jen aktuální stav počasí (12 hodin zpětně) bez možnosti porovnat starší údaje. Tedy není možné dohledat v aplikaci stav ovzduší v době debaty 13. září 2018. Aplikaci provozuje nezisková organizace ČistéNebe.

Aplikace jako hlavní zdroj dat využívá veřejně dostupné informace Českého hydrometeorologického ústavu. Dle možností kontrolních stanic se na daném místě měří především hodnota pevných částic (prach) PM10, oxidu dusíku NO2 a NOx, ozonu O3 a oxidu síry SO2. Průměrná kvalita ovzduší je hodnocena na škále od 1 do 6, která je ale dostupná jen aktuální nebo souhrnná za předchozí měsíc.

Pro úplnost dodáváme, že ke dni 16. 9. 2018 si stanice v Praze, Brně a Ostravě stojí rovněž stejně. Nutno ovšem dodat, že uživatel si musí vybrat konkrétní měřicí stanici (nikoli celé město), ne všechny z nich navíc umí měřit všechny hodnoty.

Spalovna, o které Macura hovoří, je spalovna stojící v ostravské městské části Mariánské Hory. Společnost Suez, která ji provozuje, v současnosti usiluje o postavení druhé spalovny na stejném místě s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně.

Stavba vyžaduje vyjádření příslušných úřadů o vlivu nové spalovny na životní prostředí (tzv. EIA). Tento proces v současnosti skutečně probíhá, jak uvádí Macura, a společnost Suez byla naposledy vyzvána k doplnění dokumentace (Závěry zjišťovacího řízení, .pdf, str. 2–3).

Společnost Suez v oznámení záměru výstavby spalovny uvádí předpokládané dopady na životní prostředí (Text oznámení záměru, .pdf CENNZO_Ostrava_ozn (1)). Popis těchto dopadů je poměrně obsáhlý. Zaměříme-li se pouze na vliv na ovzduší, uvádí společnost Suez následující informace pro současný a pro plánovaný provoz.

Současná spalovna (str. 43)

Plánovaná spalovna (str. 44)

Jak plyne z uvedených údajů, technologie není skutečně bezemisní. Společnost Suez však neuvádí konkrétní emise, které má vypouštět nový provoz, ale pouze maximální hodnoty, aby nedošlo k překročení limitních koncentrací. O předpokládaných emisích nové spalovny se lze pouze dočíst, že "lze se důvodně domnívat, že emisní limity a technické podmínky provozu pro záměr CENNZO nepřekročí podmínky stávajícího zařízení pro termické zpracování odpadů. Z toho vyplývá, že nepřekročí ani její imisní příspěvky." (str. 42)