Vít  Rakušan
STAN

Vít Rakušan

Ministr vnitra
Bez tématu44 výroků
Sněmovní volby 202115 výroků
Ekonomika13 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro13 výroků
Právní stát13 výroků
Koronavirus11 výroků
Vnitrostranická politika9 výroků
Poslanecká sněmovna6 výroků
Evropská unie4 výroky
Kauza Dozimetr4 výroky
Doprava3 výroky
Životní prostředí3 výroky
Invaze na Ukrajinu2 výroky
Regiony2 výroky
Zdravotnictví2 výroky
Krajské volby 20201 výrok
Rozpočet 20221 výrok
Sociální politika1 výrok
Zahraniční politika1 výrok
Zrušit filtry

Vít Rakušan

Paní kolegyně Pekarová začala sbírat po té první části celé té kauzy podpisy na odvolání Vojtěcha Filipa z Poslanecké sněmovny.
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
Markéta Pekarová Adamová 5. května skutečně oznámila, že začíná sbírat podpisy na odvolání Vojtěcha Filipa z postu 1. místopředsedy dolní komory. Sbírání podpisů podle ní dále pokračuje.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS 5. května předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová prohlásila, že začíná sbírat podpisy poslanců k petici za odvolání Vojtěcha Filipa z postu 1. místopředsedy dolní komory. Motivací tohoto kroku bylo podle jejích slov Filipovo lživé vyjádření, že pražští politici podporují fašismus, čímž měl Filip posloužit ruské propagandě. 

Dále svůj krok vysvětluje Pekarová Adamová na webu TOP 09. Podle jejího názoru by měl Filip skončit ve vedení Sněmovny, protože: „Výroky, které pronesl na adresu komunálních politiků z Prahy, kteří jsou dnes pod policejní ochranou kvůli výhrůžkám na jejich adresu, jsou naprosto nepřijatelné pro funkci místopředsedy Sněmovny. On je reprezentantem celé Poslanecké sněmovny.“

Podobně svou motivaci ten samý den oznámila na svém Twitteru a Facebooku:

Poslanec Filip dlouhodobě ukazuje, že nemá zájem být součástí české demokratické společnosti. Prosazuje lživý ruský narativ dějin a osočuje komunální politiky z fašismu!

To je neslučitelné s funkcí místopředsedy PS, proto jsem začala se sběrem podpisů pro jeho odvolání.

— Markéta Adamová (@market_a) May 5, 2020

V článku na serveru Novinky.cz z 18. května poslankyně Pekarová Adamová uvedla, že výběr podpisů zatím stále pokračuje. „Je to proces, kdy může být odvolán jen na základě žádosti, kterou musí podepsat 80 poslanců. Předpokládám, že předseda Rakušan navazuje na to, co já tu už několik týdnů dělám.“

Vít Rakušan

Koneckonců v Otázkách Václava Moravce se i Jan Hamáček vyjádřil, že minimálně tu část usnesení, kterou já jsem navrhl a kde říkáme, že legionáři jako takoví jsou prostě těmi, kteří se zasloužili o náš stát, a nemělo by to být zpochybňováno a Poslanecká sněmovna se k tomu hlásí, takže tu část toho usnesení je připraven podpořit.
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
Jan Hamáček v OVM slíbil podporu takového usnesení PS, které ocení roli legionářů při vzniku ČSR. Usnesení, které obsahuje takovou formulaci, navrhnul Vít Rakušan.

Já jsem připraven podpořit usnesení, které jasně řekne, že Poslanecká sněmovna si váží role legionářů při vzniku Československé republiky“, uvedl Jan Hamáček 17. května v Otázkách Václava Moravce (video, čas 17:28). Dále v diskusi Jan Hamáček zdůraznil, že je zapotřebí jasně říci, jaká byla role našich legionářů v minulosti.

Toto prohlášení odpovídá části návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, se kterým přišel 18. května předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Poslední bod tohoto návrhu totiž říká, že Poslanecká sněmovna „si váží boje československých legionářů během první světové války, kteří se svou odvahou a odhodláním zásadně přičinili o vznik samostatného, svobodného a demokratického Československa.“

Vít Rakušan

Já jsem původem učitel dějepisu a vnímám velmi rozporuplnou roli vlasovců, uvědomuju si, že na konci války samozřejmě pomohli například Praze, ale celkově tu jejich roli jako pozitivní zcela brát nemůžeme, byť ta historie má vždycky mnoho výkladů, jsou to lidé, kteří se stavěli proti Stalinovi, zároveň jsou to lidé, kteří bojovali na straně Němců.
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
Ruská osvobozenecká armáda, známá jako vlasovci, se na konci druhé světové války postavila v boji proti SSSR na stranu Německa. Podíleli se ovšem na osvobození Prahy v květnu 1945, kde pomohli především v bojích na jižní straně města.

Vít Rakušan vystudoval historii, germanistiku a také školský management. V praxi poté vyučoval německý jazyk na gymnáziu v Kutné Hoře.

Ruská osvobozenecká armáda (ROA) známá pod názvem vlasovci vznikla v listopadu 1944. Stalo se tak poté, co se generál Vlasov dostal do německého zajetí při obraně Leningradu. Mezi členy ROA byli sovětští zajatci i tzv. bílá emigrace, neboli lidé, kteří SSSR opustili ve 20. letech a rozhodli se bojovat proti Stalinovi. Jejich hlavním cílem bylo porazit Stalina. Německo jim mělo dopomoct k dosažení těchto cílů. Na straně nacistického Německa bojovali proti SSSR v prostoru mezi Odrou a Nisou.

Na jaře 1945 však bylo Vlasovovi jasné (audio, čas od 15:30), že nemůže počítat s pomocí Německa při dlouhodobějším boji proti Stalinovi. Naopak Němci Vlasovovu armádu spíše využívali ke svým vlastním cílům. Z tohoto důvodu se tedy rozhodl odjet se svou armádou z Německa do Lince. Ve snaze naklonit si spojenecká (resp. americká) vojska se pak spolu s generálem Buňačenkem rozhodl pomoci osvobodit Prahu.

Do Prahy dorazili 5. května 1945. Bojovali především na jižním břehu a jejich největším úspěchem bylo dobytí Ruzyně. Odtud startovala německá letadla, která bombardovala Prahu. Při těchto bojích padlo okolo 300 vlasovců.

Vít Rakušan

Je to člověk (maršál Koněv, pozn. Demagog.cz), který byl u dobytí Berlína, do Prahy přijel vlastně den po konci druhé světové války.
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
Maršál Koněv se jako velitel 1. ukrajinského frontu účastnil dobytí Berlína. Do Prahy pak jeho první jednotky dorazily 9. května, den po oficiálním konci války.

Dobytím Berlína byl pověřen 1. běloruský pluk pod vedením G. K. Žukova a 1. ukrajinský front pod vedením I. S. Koněva. Akce byla zahájena 16. dubna 1945 a boje pokračovaly až do 2. května 1945.

1. ukrajinský front se poté měl přesunout do Prahy. Byl ovšem příliš na severu z důvodu účasti na dobytí Berlína. Proto překročil tehdejší československé hranice až 8. května 1945. V té době již však byla podepsaná kapitulace německých vojsk v Praze, která byla předána do rukou vojenského velitele pražského povstání generála Kutlvašra 8. května. Do Prahy pak dorazily první jednotky Koněvovy armády 9. května. To už byla podepsaná kapitulace a žádné větší jednotky nepřátel v Praze nebyly.

Druhá světová válka v Evropě byla oficiálně ukončena 8. května 1945. Podpis tzv. druhé kapitulace v Berlíně (tentokrát s účastí vysokého zástupce SSSR) proběhl sice několik minut po půlnoci již 9. května, ale akt kapitulace byl datován na večer předchozího dne, tj. 8. květen.

Vít Rakušan

(...) ta panoptikální situace, kdy on (ruský diplomat, pozn. Demagog.cz) se cítí ohrožen v rámci České republiky, žádá policii o ochranu, policie samozřejmě musí konat (...)
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
V souladu s výrokem ruské velvyslanectví v Praze požádalo ČR prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí o policejní ochranu pro svého zaměstnance, který je dle vyjádření ruské ambasády v Praze ohrožen. ČR musí v souladu s výrokem diplomatickému zástupci zajistit bezpečnost.

V souladu s výrokem ruské velvyslanectví v Praze požádalo Českou republiku prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí o policejní ochranu pro svého zaměstnance. Diplomat dle příspěvku ruského velvyslanectví na sociální síti Facebook zveřejněného 11. května 2020 čelí kvůli lživému a nepodloženému obvinění z útoku na pražské politiky výhrůžkám.

Česká diplomacie ruskou žádost obdržela a předala ji policii k vyhodnocení bezpečnostních hrozeb.

Ruské velvyslanectví v Praze žádá o policejní ochranu dle článku 29 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, kterou je Česká republika vázána:

Článek 29

Osoba diplomatického zástupce je nedotknutelná. Diplomatický zástupce nesmí být žádným způsobem zatčen nebo zadržen. Přijímající stát s ním bude jednat s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku proti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti.“

Výrok odkazuje na glosu v týdeníku Respekt, ve které Ondřej Kundra popsal příjezd muže z Ruska s diplomatickým pasem, jenž měl v kufříku ricin (jed). Dále uvedl, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy. Těmito politiky měli být Ondřej Kolář a Zdeněk Hřib. Tyto informace Ondřej Kundra podepřel blíže nespecifikovanými zdroji Respektu. 

Dle zdrojů České tiskové kanceláře shledal výbor pro bezpečnost reakci českých bezpečnostních složek za adekvátní. Obavy o bezpečnost pražských politiků potvrzuje také přidělení policejní ochrany dvěma výše zmíněným politikům a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Vít Rakušan

Za další je to dlouhodobě nadstandardně vysoký počet diplomatů na ruské ambasádě.
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
Na vysoký počet ruských diplomatů v ČR upozorňuje dlouhodobě Bezpečnostní informační služba. Ruské diplomatické zastoupení čítá podle posledních údajů 138 lidí. To je například dvojnásobný počet oproti zastoupení USA v ČR.

Na vysoký počet ruských diplomatů v ČR upozorňuje opakovaně Bezpečnostní informační služba (BIS). Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Ve výroční zprávě za rok 2015 pak BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“.

Podle údajů Ministerstva zahraničí, které si vyžádal server Hlídací Pes, bylo v České republice k dubnu tohoto roku celkem 51 ruských diplomatů. Ovšem celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl 138 lidí. Česko má přitom v Rusku výrazně menší zastoupení.

Ve Velké Británii, která je svým počtem obyvatel, rozlohou i geopolitickou rolí značně významnější než Česká republika, bylo před dvěma lety 58 ruských diplomatů. Musíme ovšem brát v potaz, že Velká Británie roku 2018 vyhostila v kauze Skripal 23 ruských diplomatů. I tak je to značný nepoměr vůči zastoupení v Česku. USA má v České republice okolo sedmi desítek zaměstnanců a Čínská ambasáda okolo 30 zaměstnanců. 

Stejný nepoměr počtu zaměstnanců na ambasádách v Česku byl viditelný již roku 2014, kdy zde Rusko mělo 142 zaměstnanců, USA 70 zaměstnanců a Čína 28 zaměstnanců. Roku 2009 bylo na ruském velvyslanectví 147 lidí a roku 2011 dokonce 151 lidí.

Vít Rakušan

V té veřejné výroční zprávě, kterou Bezpečnostní informační služba vydává, tak prostě není pochyb o tom, že ta aktivita Ruska, jejich tajných služeb vůči České republice výrazně nabyla na intenzitě v těch posledních letech.
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
V průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. Ruské zpravodajské služby zasahují v ČR do oblasti politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.

O zvyšující se intenzitě aktivit tajných služeb Ruska se píše ve Výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2016 (.pdf, str. 10): „Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“

Podle BIS je největším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci ruský diplomatický personál. „Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí.“ (str. 10)

Zmínky o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb můžeme najít již ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2009. V daném roce došlo k nárůstu ruských vlivových iniciativ v několika oblastech (str. 5).

V roce 2018 se BIS věnovala všem zpravodajským službám působícím na území České republiky. 

Pokud jde o ruské zpravodajské služby, ty podle Výroční zprávy BIS za rok 2018 (.pdf) zasahovaly v ČR do oblasti politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje (str. 5). „V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB. Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci.“ (str. 6) 

Dále se ve zprávě také píše o proruských aktivistech. Podle BIS je v jejich činnosti největší hrozbou pro českou ústavnost šíření dezinformací. Převážně se snažili podkopávat důvěru v politické uspořádání České republiky a členství v Evropské unii a NATO: „Proruští aktivisté v posledních letech stále intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji brojí proti politickému uspořádání v ČR a členství v EU a NATO.“ (str. 9)

Podle BIS mnoho aktivistů motivuje obdiv k režimu ruského prezidenta Putina nebo obdiv k Rusku obecně, ovšem dále BIS ve Výroční zprávě uvádí, že u některých z aktivistů existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace (str. 9).

Ředitel BIS Michal Koudelka označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za největší dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR. Na bezpečnostní konferenci v roce 2019 v Poslanecké sněmovně uvedl, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odhalily a rozbily síť, kterou v ČR vytvářela ruská Federální bezpečnostní služba FSB. Potvrdil tak informaci naznačovanou již ve Výroční zpravě za rok 2018 (str.7). FSB měla prostřednictvím sítě serverů útočit na cíle v Česku i na české zahraniční partnery. Podle ředitele BIS byla síť vytvořena osobami s vazbou na ruské zpravodajské služby a byla financována z Ruska a ruské ambasády.

Nutno podotknout, že BIS registruje zvyšující se aktivitu tajných služeb RF a SNS na našem území kontinuálně a dlouhodobě, minimálně od vstupu ČR do NATO v roce 1999 (pdf. s. 26), přesto lze sledovat zvyšující intenzitu zpravodajských aktivit RF v posledních letech.

Vít Rakušan

Jde mi o to, že místopředseda Poslanecké sněmovny (konkrétně Vojtěch Filip, pozn. Demagog.cz), jeden z těch deseti nejvyšších ústavních činitelů v naší zemi (...)
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
Mezi 4 nejvyšší ústavní činitele patří prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a premiér. Za nimi (ve více možných verzích pořadí) následují místopředsedové Senátu a Poslanecké sněmovny. První místopředseda Sněmovny tak patří mezi 10 nejvyšších ústavních činitelů

Za čtyři nejvyšší ústavní činitele jsou považováni prezident, předseda Senátu ČR, předseda Poslanecké sněmovny ČR a premiér.

Další pořadí nejvyšších ústavních činitelů není jednoznačně stanoveno. V zásadě lze ale říci, že po výše uvedené čtveřici může následovat pět místopředsedů horní komory Parlamentu a za nimi (tedy na 10. místě) první místopředseda Poslanecké sněmovny. Případně po zmíněné nejvyšší čtveřici může následovat toto pořadí:

  • 5. místo: 1. místopředseda Senátu PČR
  • 6. místo: 1. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
  • 7. místo: 2. místopředseda Senátu PČR
  • 8. místo: 2. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
  • 9. místo: 3. místopředseda Senátu PČR
  • 10. místo: 3. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

V obou verzích interpretace se Vojtěch Filip, první místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, nachází ve zmíněné první desítce. Výrok proto považujeme za pravdivý.

Vít Rakušan

(Vojtěch Filip, pozn. Demagog.cz) se prostě opováží (…) na cizí půdě (…) označovat jiné politiky na našem politickém spektru jako ty, kteří mají nějaké fašizující tendence.
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
Vojtěch Filip v rozhovoru pro ruský armádní list Krasnaja zvezda hovořil doslova o „fašizujících politicích Prahy“. Dále zde také uvedl, že TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti a ODS „mohou začít vychvalovat neonacistickou politiku“.

Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Vojtěch Filip poskytl rozhovor ruskému listu Krasnaja zvezda, v němž se například vyjadřoval k odstranění sochy Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6:

Celkově mohu jménem KSČM poznamenat, že demontáž sochy maršála Koněva, osvoboditele koncentračního tábora v Osvětimi a osvoboditele Československa včetně Prahy, vnímáme jako obrovskou neúctu, znesvěcení a velmi zákeřný a barbarský čin, který svědčí o tom, že někteří fašizující politici Prahy pod negativním vlivem EU a USA hodlají narušit doposud dobré vzájemné vztahy dvou slovanských národů a nestydí se urážet osvoboditele z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. 

KSČM se oprávněně obává, že některé opoziční pravicové politické strany v České republice, jmenovitě TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti a ODS, mohou začít vychvalovat neonacistickou politiku.“

Vojtěch Filip tedy skutečně v ruském mediálním prostoru označil některé politiky českého politického spektra za „fašizující“, a výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

My (zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) jsme opět nechtěli nic jiného než vysvětlení, kde se ten dopis na Pražském hradě vzal, zda měl více částí (...)
Interview ČT24, 21. května 2020
Pravda
K neveřejnému jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny se vyjádřili někteří jeho členové a svými vyjádřeními potvrdili slova Víta Rakušana. Obdobně o tomto jednání informovala i některá média.

V loňském roce tehdejší předseda Senátu Jaroslav Kubera plánoval zahraniční cestu na Tchaj-wan. Cestu kritizovala samotná Čína, nesouhlasil s ní ani Miloš Zeman, Andrej Babiš uvedl, že by to mohlo ohrozit naše obchody s Čínou a i působení našich firem tam.

Poté, co v lednu Jaroslav Kubera zemřelnovým předsedou Senátu se stal Miloš Vystrčil, se začaly objevovat informace o okolnostech Kuberovy smrti související s touto plánovanou cestou. Varující dopis, který měl Jaroslav Kubera obdržet na novoročním obědě s prezidentem republiky a předsedou Poslanecké sněmovny, měl podle vedoucího kanceláře předsedy Senátu Petra Kostky Kuberu od cesty odradit a byl pokusem o zastrašení a vyhrožování. Server Aktuálně.cz uvedl, že tento dopis Hrad obdržel od čínské ambasády. Dokument obsahoval logo čínské ambasády a „z údaje na spodním okraji listu vyplývá, komu byl dopis adresován – Kanceláři prezidenta České republiky. Razítko z podatelny Hradu je zároveň důkazem, že do sídla prezidenta papír dorazil. Není známo, že by se Hrad proti obsaženým výhrůžkám oficiálně ohradil“.

Deník N poté přišel s informací, že o tento dopis požádal čínské velvyslanectví vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Ten ale vše popřel a v tiskové zprávě 2. dubna uvedl, že „žádný výhružný dopis Jaroslavu Kuberovi ve skutečnosti ani neexistuje. Dokument, který média takto prezentují, není ani oficiálním dopisem, není podepsán a rozhodně není adresován panu Jaroslavu Kuberovi“.

Okolnosti vzniku dopisu projednával 30. dubna i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Na jednání výboru byl pozván i Vratislav Mynář, ale ten pozvání písemně odmítl. Téhož dne na stránkách Hradu zveřejnil prohlášení, ve kterém tvrzení o objednání dopisu z jeho strany znovu popřel. Uvedl také, že ze schůzek mezi Jaroslavem Kuberou a prezidentem Zemanem existují zápisy a „že k žádnému vyhrožování či vydírání na nich nedošlo“. Přesto však následně několik senátorů potvrdilo tvrzení Deníku N, že si dopis objednala právě Kancelář prezidenta republiky, a to s odkazem na zjištění BIS.

Schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny 30. dubna byla neveřejná a vzhledem k uzavření projednávaného bodu (.pdf, str. 4) „Informace k výhružnému dopisu velvyslanectví ČLR adresovanému Kanceláři prezidenta republiky ČR ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan“ nebyl pořizován zvukový, ani písemný záznam. Zahraniční výbor konstatoval, „že vedoucí Kanceláře prezidenta ČR opakovaně znevažuje okolnosti tlaku na bývalého předsedu Senátu Parlamentu ČR a zamlčuje důležité informace týkající se jeho komunikace s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v Praze“.

Na Twitteru se k tomuto jednání kromě Víta Rakušana vyjádřili i další členové výboru Jan Lipavský a František Navrkal (oba Česká pirátská strana):

1/5 Aktuálně ze Zahraničního výboru ke kauze okolností výhrůžného dopisu adresovaného zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.
Výbor dal jasně najevo, a díky za to, že se velmi jasně vymezuje vůči stylu komunikace Kanceláře prezidenta se zástupci parlamentu.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 30, 2020

Kancléř Mynář na jednání zahraničního výboru podle očekávání nepřišel. Výbor přístup Hradu opětovně odsoudil. Bohužel nezbývá nic jiného, než začít požadovat, aby se kauzou výhružného dopisu a Mynářovou rolí v něm, zabývala celá @snemovna.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 30, 2020

Kancléř Mynář má spoustu času na zabijačky, na zahraniční výbor a vysvětlení ostudného čínského dopisu si ho ale nenašel. 
Na Hradě by měli konečně posbírat poslední zbytky slušnosti a začít odpovídat na otázky. Vysvětlení dluží nám všem a hlavně rodině pana Kubery.

— František Navrkal (@NavrkalF) April 30, 2020

Jan Lipavský pak přidal i komentář na webových stránkách České pirátské strany. V něm Lipavský uvádí, že po Vratislavu Mynářovi žádali objasnění otázek s kauzou spojených.

O tom, že na jednání zahraničního výboru žádali „vysvětlit okolnosti, za kterých dokument vznikl,“ informoval i Deník N.

Vratislav Mynář nereagoval ani na dopisy od nynějšího předsedy Senátu Miloše Vystrčila ohledně dokumentu, který Jaroslav Kubera obdržel.

Svou reakci hradní kancléř shrnul v dokumentu ve formě videa. Zde znovu opakuje, že odmítá jakékoliv spekulace o tom, že si výhružný dopis měla objednat Kancelář prezidenta republiky. Také předkládá argumenty k tomu, že se jednalo pouze o jednostránkový dokument bez adresáta, tedy nejednalo se o dopis určený Kuberovi, ale o politické stanovisko Číny. Podle Mynáře neměl zahraniční výbor jakékoliv právo zvát ho na jednání, zároveň také své stanovisko objasňující celou záležitost Mynář výboru odeslal.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť hned několik dalších poslanců i Deník N potvrzují, že cílem zahraničního výboru bylo skutečně získat od kancléře Mynáře vysvětlení.