Vojtěch Filip

Dle stanoviska 9. zasedání ÚV KSČM bylo svolání X. sjezdu reakcí na výsledky voleb, tento X. sjezd se odehrál 21. dubna 2018 v Nymburku (tedy ne v Praze, zde se poslanec Filip dopustil menší nepřesnosti, která není podstatná pro pravdivost výroku).

Dne 31. října 2017 prohlásil tehdejší místopředseda ÚV KSČM Josef Skála v rozhovoru (čas 10:16) pro DVTV: „...teď bude probíhat standardní série výročních schůzí, okresních a krajských konferencí. A ta bude mít dva úkoly. Za prvé vyhodnotit výsledky voleb a příčiny toho, co se stalo. A za druhé, nominovat lidi, kteří by nakonec na sjezdu byli zvoleni do vedení strany.“

Vskutku tedy došlo k prohlášení ze strany ÚV KSČM o jednání okresních konferencí po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Dne 30. října 2017 v rozhovoru (čas 2:39) pro ČT24 Vojtěch Filip prohlásil: „Je samozřejmé, že takový propad nikdy KSČM neměla a je třeba to hodnotit, jestli to je věcí programu, jestli to je věcí vedení, jestli to je věcí kandidátů nebo volebních štábů...“

Po volbách tedy předseda ÚV KSČM naznačil, že je možná potřeba změny programu.

Nepovedlo se nám nalézt žádné přímé zmínky o novém krátkodobém a dlouhodobém programu KSČM před X. sjezdem. V usnesení (.docx, str. 2) X. sjezdu se však již zmiňuje, že sjezd ukládá nově zvolenému ÚV KSČM „zpracovat krátkodobý politický program (...)“ a „zpracovat aktualizaci programu KSČM (...)“.

Na X. sjezdu se také hlasovalo o zvolení nového vedení KSČM, tedy o členech ÚV. K tomu však došlo na většině polistopadových sjezdů KSČM.

Předposlední sjezd KSČM v Praze byl sjezdem IX. a konal se 14. až 15. května 2016. Na tomto sjezdu byli do vedení strany zvoleni následující:

• Vojtěch Filip, předseda ÚV
• Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
• Jiří Dolejš, místopředseda ÚV 
• Josef Skála, místopředseda ÚV
• Zdeňka Lišková, předsedkyně Ústřední revizní komise
• Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Takto byly funkce obsazené až do X. sjezdu KSČM 21. dubna 2018, o kterém poslanec Filip v kontextu rozhovoru zřejmě mluví. Dopustil se však nepřesnosti, protože se tento sjezd odehrával v Nymburku, a nikoliv v Praze. Pro hodnocení výroku to však nepovažujeme za podstatné.
Zde byli do vedoucích funkcí strany zvoleni následující:

• Vojtěch Filip, předseda ÚV
• Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
• Stanislav Grospič, místopředseda ÚV 
• Václav Ort, místopředseda ÚV
• Kateřina Konečná, místopředsedkyně ÚV
• Marie Pěnčíková, předsedkyně Ústřední revizní komise
• Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Z minulého období tak ve vedení strany zůstali 3 funkcionáři. Ve svých funkcích zůstali pouze Vojtěch Filip, Petr Šimůnek a Helena Vrzalová. Ostatní 4 členové vedení jsou noví.

Předseda KSČM Vojtěch Filip reaguje na dotazy ohledně údajného lobbování za společnost První chráněná dílna obviněného podnikatele Tomáše Horáčka (je pravda, že zaměstnávala lidi s postižením). Ten měl poskytnout KSČM dva dary v celkové hodnotě zhruba 96 tisíc Kč. Vojtěch Filip následně psal dopisy řediteli Finančního úřadu Ústeckého kraje Janu Havlíčkovi. V nich výrazně kritizoval kontroly úřadu, které v případě Horáčkovy První chráněné dílny upozornily na možné zneužívání evropských dotací, a za tuto firmu se přimlouval.

Interpelace podle čl. 53 Ústavy není to samé jako oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení podle § 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Na tom se shoduje i publikace Ústavní systém České republiky na str. 158 od kolektivu Gerloch, Hřebejk, Zoubek:

„Poslanec i senátor má zejména právo na informace. Je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce. Za důraznější institut k získávání informací a vysvětlení od členů vlády je možné označit interpelace. Podle čl. 53 Ústavy má každý poslanec právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.“

Interpelace, která slouží výhradně poslancům k dotazování vlády a jejích členů, je tradiční institut doplňující základní nástroje odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně. Z tohoto důvodu náleží právo interpelace pouze poslancům, nikoli členům Senátu.

Právo na informace je pak širší, kromě členů vlády mohou být dotázáni také vedoucí správních úřadů, zároveň ho mají jak poslanci, tak senátoři (§ 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny a § 12 Jednacího řádu Senátu).

Podané interpelace jsou pak zachyceny v databázi Poslanecké sněmovny. Z té můžeme zjistit, že v minulém ani současném volebním období nebyla právo interpelace ve věci zmíněných chráněných dílen využito. Že svého práva interpelace nevyužil je jasné také z adresátů dopisů, které poslanec Filip posílal. Ty byly odesílány ředitelům Finančního úřadu a České správy sociálního zabezpečení, přičemž vůči těmto osobám nemůže být interpelace, která je určena pouze vůči členům vlády, využita.

Vojtěch Filip tedy nemohl využít svého ústavního práva interpelace; mohl využít poslaneckého práva na informace, které ale nevyplývá z Ústavy.

V interpelaci ze dne 18. června 2019 (.pdf, str. 2) se předseda Filip obrátil na ministryni Maláčovou se čtyřmi otázkami, které se týkaly zejména „zavádění jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a postupného nahrazování informačních systémů společnosti OKsystem“.

V otázkách se Vojtěch Filip zaměřil na průběh zavádění Jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a dále na dodržování harmonogramu tohoto zavádění. V dalších otázkách se předseda Filip dotazoval na nekonzistenci dat informačních systémů nepojistných dávek z let 2011–2014, na průběh vyšetřování této nekonzistence a na její příčinu.

Ministryně Maláčová mu odpověděla 18. července 2019 (.pdf, str. 2–4). Zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému podle ministryně probíhá podle plánovaného harmonogramu. K nekonzistenci dat podle Jany Maláčové došlo kvůli manuálnímu zadávání dat či špatné interpretaci dat systémem. Při této nekonzistenci podle vyjádření ministryně Maláčové „nedošlo k neoprávněnému vyplácení, nebo naopak nevyplácení finančních prostředků“. Vyšetřování vedl Úřad práce ČR. Tato problematika je prý stále prověřována, takže zatím není možné učinit konečné závěry. Ke své odpovědi připojila jako přílohu Aktuální informace o harmonogramu řešení ICT v resortu MPSV (.pdf, str. 5–7) s popisem zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému.

Vojtěch Filip následně požádal (.pdf, str. 2) o zařazení své interpelace na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Věc byla projednávána v září letošního roku. Projednávání bylo přerušeno.

Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci (čas 0:20), která proběhla 4. října 2019 po jednání mezi zástupci KSČM a premiérem Babišem s ministryní financí Schillerovou, oznámil podporu návrhu státního rozpočtu ze strany KSČM v Rozpočtovém výboru PSP ČR. V 24členném Rozpočtovém výboru zastupují KSČM poslankyně Vostrá a poslanec Dolejš, poslankyně Vostrá je zároveň také předsedkyní výboru.

O tom, zda komunisté podpoří návrh rozpočtu v prvním čtení na plénu Sněmovny, bude ze strany KSČM rozhodnuto po schůzce mezi KSČM a ANO na téma zdravotnictví. Ta proběhne v pátek 11. října 2019. Dle vyjádření předsedy Filipa bude hlavním tématem této schůzky úprava úhradové vyhlášky, u které mu vadí zejména rozdílné výše úhrad úkonů u poskytovatelů stejné úrovně (např. krajské nemocnice). Změny vyhlášky ale premiér Babiš odmítá.

Úhradovou vyhláškou rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví o rozdělení finančních prostředků do jednotlivých segmentů zdravotnictví. Tato vyhláška vzniká na základě dohodovacích řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami.

Dne 25. září se sešli předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková a předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví v čele s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou.

Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví vyrozuměl vedení KSČM o údajně tristním nedostatku zdravotnických pracovníků, o uzavírání nemocničních oddělení a dlouhých čekacích lhůtách na vyšetření a operace. Dle zástupců je problémem, že v celém zdravotnictví dlouhodobě chybí peníze. Krizový štáb požaduje (audio, 0:22) nárůst peněz pro domácí péči o 40 % a pro nemocnice o 15 %. Do zdravotnictví by mělo jít dle Krizového štábu minimálně 9 % HDP, tak jak je v západních zemích obvyklé.

Dle údajů Eurostatu šlo v roce 2016 nejvíce peněz do zdravotnictví ve Francii (11,5 % HDP), dále v Německu (11,1 % HDP) a Švédsku (11,0 % HDP); v České republice šlo do zdravotnictví přibližně 7 % HDP. Naopak nejméně vydalo na zdravotnictví Rumunsko (5 % HDP). V celé EU se pak odhaduje, že v roce 2016 dosáhly výdaje 10 % HDP. Tento krok by dle Krizového štábu umožnil zachovat současnou síť nemocnic, zvýšit platy a počet zaměstnanců, obnovit provoz uzavřených oddělení a celkově zkvalitnit zdravotní péči.

Vedení KSČM souhlasí s odboráři a požaduje změnu úhradové vyhlášky, která byla ministerstvem zdravotnictví dokončena na počátku září. Premiér Andrej Babiš změnu úhradové vyhlášky vylučuje. Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví se s prosbou o pomoc obrátil na poslance a hejtmany. Kromě vedení KSČM se sešel se zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Pirátů.

Společnost Huawei byla založena roku 1987 ve městě Šen-čen, provincii Guangdong. Zakladatelem je Žen Čeng Fej, absolvent stavebního inženýrství a architektury na Chongqingské univerzitě. V roce 1974 narukoval do armády Čínské lidové republiky, kde působil jako technik a inženýr. Nakonec se vypracoval na zástupce ředitele (nejednalo se o armádní hodnost). Za své výkony byl pozván v roce 1978 na Národní vědeckou konferenci a v roce 1982 na Národní sněm Komunistické strany Číny. V roce 1983 z armády odešel a posléze založil Huawei.

Společnost Huawei je v soukromém vlastnictví. Podle vyjádření české mluvčí společnosti Huawei, Magdy Teresy Partyky, jsou veškeré akcie společnosti rozděleny mezi její zaměstnance a vstup na burzu společnost neplánuje.

Adresa hlavního sídla společnosti zní: Huawei Base, Bantian, Longgang District, Shenzhen, China. Ani s pomocí ChinaCheckup se nám podařilo nalézt čínský Národní vyhledávací systém registrovaných firem. Stránka je však pouze v čínské lokalizaci a vyhledávání je možné pouze s originálními čínskými názvy firem. Za použití funkce automatického překládání v prohlížeči Chrome se nám podařilo nalézt údaje o zapsání společnosti Huawei k 15. září 1987 ve městě Šen-čen (Shenzhen). Spolehlivost těchto výsledků je však vzhledem k výhradně čínské jazykové lokalizaci diskutabilní. Hypertextový odkaz na vyhledané údaje je nefunkční. Pro případné ověření navštivte National Enterprise Credit Information Publicity System a do vyhledávacího pole zkopírujte 华为. Následně vyřešte captcha kód a pomocí překladu stránky v Google Chrome můžete přečíst nalezené výsledky v češtině. Pro zjednodušení uvádíme screenshot z výsledků našeho vyhledávání:

Jelikož se jedná o soukromou společnost registrovanou v ČLR, má vůči tomuto státu určité závazky. Upozornil na to v prosinci 2018 Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Ve zprávě NÚKIB (.pdf, str. 1-2) se mj. v bodě 4. uvádí: „Právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí, a jejímiž zákony jsou povinny se řídit, vyžaduje po soukromých společnostech součinnost při naplňování zájmů ČLR včetně podílu na zpravodajských aktivitách aj. tyto společnosti se zároveň takové spolupráci se státem povětšinou nebrání; úsilí chránit zájmy zákazníků na úkor zájmům ČLR je v tomto prostředí značně sníženo. Podle dostupných informací existuje organizační a personální propojení mezi těmito společnostmi a státem. Uvedené tedy vytváří obavy, že zájmy ČLR mohou být stavěny nad zájmy uživatelů technologií uvedených společností (Huawei a ZTE, pozn. Demagog.cz).“

Podle vyjádření IT expertů pro server HlídacíPes.org je tak například možné obávat se odposlechů, monitoringu provozních a lokalizačních údajů nebo dokonce kompletního vyřazení komunikační infrastruktury.

Podobně se pro BBC vyjádřil australský expert na kybernetickou bezpečnost Tom Uren, který prohlásil, že "spojitost mezi firmami a čínskou vládou podněcuje obavy, že by stát mohl skrze tyto firmy provádět špionáž", neboť "dle loni schválených čínských zákonů mohou čínské zpravodajské služby vyžadovat pro své snahy na čínských firmách spolupráci".

Proti těmto zprávám se do médií vyjádřil i zakladatel Žen Čeng Fej. Uvedl, že by Huawei odmítla případné žádosti Číny o důvěrné informace zahraničních zákazníků Huawei, dále uvedl: „Miluji svou zemi a podporuji komunistickou stranu. Neudělal bych ale nic, co by poškodilo jinou zemi světa. (...) Mezi mými politickými názory a podnikatelskou činností firmy Huawei neexistuje žádná spojitost.“

Znění Mezinárodního paktu o politických a občanských právech přijalo usnesením č. 2200 na svém 21. zasedání Valné shromáždění OSN v roce 1966. V účinnosti je tento pakt od 23. března 1976, přičemž do dnešního dne k němu přistoupilo 172 států, šest dalších (např. Čína či Kuba) pakt sice podepsalo, avšak nepřistoupilo k němu a není pro ně tedy závazný. Není tedy pravda, že by tento pakt platil všude, samotné OSN má totiž 193 členů, kromě již zmíněné Číny a Kuby pakt nebyl přijat např. Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Singapurem.

Mezinárodním paktem o politických a občanských právech je chráněno např. právo na život (čl. 6) či je zakázáno otroctví a mučení (čl. 7 a čl. 8). Listovní tajemství je pak chráněno v rámci čl.17, podle kterého „nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo
korespondence ani útokům na svou čest a pověst.“

Výslovně pak pojem listovní tajemství používá až česká Listina základních práv a svobod v čl. 13:
„Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů...“

Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Narozdíl od jiných států se Německo zatím nepřipojilo k opatření, které by zabránilo německým společnostem v nákupu síťových technologií od společnosti Huawei. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto opatřením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, nicméně je možné, že se firma nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom již dříve sama uvedla, že bere vážně celosvětovou diskusi o bezpečnosti síťového zařízení od čínských prodejců a že Deutsche Telekom přehodnocuje svoji obchodní strategii.

Nelze tedy s určitostí tvrdit, že německá vláda nechystá žádná opatření. Vláda zatím nezaujala jednotný postoj a o dalších krocích bude teprve jednat.