Vojtěch Filip
KSČM

Vojtěch Filip

Neověřitelné
Nelze doložit přímou účast KSČM na rozhodování o financích pro silnice II. a III. třídy na rok 2019.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí. Dále podle § 9 odst. 3 je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy.

Je pravda, že hejtmanem Ústeckého kraje je Oldřich Bubeníček, člen KSČM.

Mimořádný příspěvek ve výši 4 miliard Kč na údržbu silnic II. a III. třídy na rok 2019 schválila vláda již v dubnu 2019. Tato dubnová vyjednávání proběhla za spoluúčasti Asociace krajů České republiky. Za KSČM je v Asociaci krajů z hejtmanů pouze výše zmíněný Oldřich Bubeníček, který působí v čele Komise pro sociální věci. Z mediálních zmínek nelze dohledat, jaký měl hejtman Bubeníček vliv na tato vyjednávání.

Podle informací z Ministerstva dopravy byly již v roce 2015 vyčleněny na správu silnic II. a III. třídy 4,4 miliardy korun, v roce 2016 3 miliardy a v roce 2017 3,4 miliardy. Pro rok 2018 pak byly vyčleněny 4 miliardy Kč a stejná částka připadala také na rok 2019.

Je pravda, že se pro rok 2020 zvýší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) o 5 miliard Kč, což oznámil ministr dopravy po jednání s ministryní financí již 8. srpna 2019.

Kromě zmínky o jednání Miloslavy Vostré s Alenou Schillerovou, které se týkalo také zajištění financování silnic druhých a třetích tříd v roce 2020, se nám jakoukoli informaci o vlivu KSČM na výši výdajů na silnice pro rok 2020 nepodařilo dohledat.

Nepravda
České republice zbývá k 30. září 2019 vyčerpat ještě více než 150 miliard korun z evropských fondů. V roce 2021 pak začíná nové období víceletého finančního rámce, je tedy zapotřebí stávající dotace do tohoto roku dočerpat.

Česká republika má na programové období 2014 až 2020 k dispozici 580,9 miliard korun. Jelikož však splnila pravidlo N+3 (stát musí vyčerpat dotace do tří let od té doby, kdy je obdržel) a do konce roku 2018 splnila 123 cílů daných Evropskou komisí z celkových 134, získala k tomu ještě výkonnostní rezervu 37 miliard korun. V konečném součtu tak Česko získalo okolo 618 miliard korun.

Obecně patříme mezi pomalejší čerpatele unijních dotací, navíc podle Nejvyššího kontrolního úřadu (str. 5) „využívání evropských prostředků stále provází dlouhotrvající problémy – například vysoká administrativní náročnost, dlouhý proces schvalování projektů nebo obecné a nicneříkající cíle.“ Server Echo24 pak píše o tradičním chování Česka, kdy budeme čerpat na poslední chvíli, přičemž nepůjde o příliš promyšlené projekty, které by nějak posouvaly ekonomiku. K 30. září 2019 bylo vyčerpáno 464 miliard a k dočerpání tak zbývá ještě přes 150 miliard (.pdf, str. 3), nikoliv pouze 60, jak říká Vojtěch Filip.

V roce 2021 začíná další období víceletého finančního rámce, který bude opět platit 7 let, tedy do roku 2027. Je tedy pravda, že stávající dotace se musí do roku 2021 vyčerpat (s možností dočerpání prostředků až do konce roku 2023 podle pravidla N+3), jinak o ně ČR přijde.

Pravda
Ministerstvo financí pro rok 2020 aktuálně počítá s celkovými investicemi ve výši 146,7 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard více než v předchozím roce. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl oproti původním 65 miliardám Kč navýšen na 70 miliard.

Podle plánu Ministerstva financí pro rok 2020 jsou investiční výdaje financované z českých prostředků plánované ve výši 88,5 miliard Kč. Společně s penězi z evropských fondů je na investice pro rok 2020 vyhrazeno celkem 146,7 miliard Kč. V roce 2019 počítal státní rozpočet s tuzemskými investicemi ve výši 79,4 miliard Kč, celkové kapitálové výdaje pak byly rozpočtovány ve výši 122 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard méně, než je rozpočtováno na příští rok.

Pro rok 2019 národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) činil 65,6 miliard Kč. Na rok 2020 plánovalo Ministerstvo financí státní příspěvek SFDI také přibližně ve výši 65 miliard korun. 8. srpna 2019 se ministryně financí Alena Schillerová a ministr dopravy Vladimír Kremlík dohodli na navýšení rozpočtu SFDI o 5 miliard Kč oproti původnímu návrhu. Z národních zdrojů tak na výstavbu a údržbu železnic či silnic půjde 70,2 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová hovořila o důležitosti investic pro českou ekonomiku obdobným způsobem jako Vojtěch Filip: „Výdaje na investice jsou motorem ekonomiky, zvláště v době zpomalování jejího růstu. A to zejména investice pro jednu a více generací. Snažíme se na ně dát maximum peněz, abychom udrželi příznivý ekonomický vývoj i v dalších letech. Tyto výdaje se naší ekonomice v budoucnu vrátí.“

Pravda
Komunisti trvali na požadavku schodku státního rozpočtu ve výši 30 mld. korun od června do srpna 2019. Poté na konci srpna 2019 podpořili státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun.

Vláda v červnu letošního roku schválila přípravu státního rozpočtu České republiky na rok 2020, která počítá se saldem státního rozpočtu -40 mld. korun.

V září 2019 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Návrh státního rozpočtu ze září 2019 počítá také se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 mld. korun. Vláda tento návrh zákona o státním rozpočtu projednala a schválila. Nicméně v červnu 2018 Ministerstvo financí počítalo se schodkem 50 miliard korun, a to u rozpočtů až do roku 2021.

Ještě před schválením přípravy státního rozpočtu vedení KSČM trvalo na snížení plánovaného schodku státního rozpočtu pro rok 2020 na 30 miliard korun. 26. června 2019 Miloslava Vostrá v pořadu Události komentáře (čas 22:50) sdělila, že KSČM stále trvá na státním rozpočtu se schodkem 30 mld. korun a je ochotno akceptovat státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun pouze v případě, že by 10 mld. šlo na zvýšení investic. Ještě 26. srpna 2019 KSČM požadovala deficit státního rozpočtu ve výši 30 miliard korun.

Stanovisko komunistů se změnilo 28. srpna 2019, kdy podle informací z webu KSČM doporučila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá poslaneckému klubu KSČM podpořit státní rozpočet na rok 2020 se schodkem 40 miliard. Miloslava Vostrá také ve stejný den poskytla rozhovor pro Český rozhlas (čas 5:40), kde o požadavku na třicetimiliardový schodek státního rozpočtu hovořila v minulém čase. Stanovisko KSČM ohledně čtyřicetimiliardového schodku státního rozpočtu bylo potvrzeno 16. září 2019 po jednání o návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Toho dne Vojtěch Filip uvedl, že KSČM podpoří schodek rozpočtu na příští rok 40 miliard korun. Jiří Dolejš (KSČM) po jednání sdělil: „Chtěli jsme původně deficit třicetimiliardový, ale nikdy jsme neříkali, že je to nepřekročitelná podmínka. Pouze jsme tlačili, aby změny v rozpočtu, které se dělaly na poslední chvíli, byly racionalizační a nikoli, aby se utrácelo za každou cenu.“

Již z podstaty nelze ověřit, zda členové KSČM chtěli, aby Andrej Babiš plnil slib, že směřuje k vyrovnanému rozpočtu. Babiš nicméně v červnu 2014 v pořadu Otázky Václava Moravce (čas 30:00) řekl, že je přesvědčen, že v roce 2017 bude mít Česká republika vyrovnaný státní rozpočet. Podobně v Programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z června 2018 je uvedeno, že bude cílem mít vyrovnaný rozpočet a dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržet ho na nízké úrovni.

Pravda
Vedení strany a vedení Poslaneckého klubu KSČM se sešlo se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví 25. září 2019. Krizový štáb informoval KSČM o údajně tristní situaci ve zdravotnictví.

Dne 25. září se sešli předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková a předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví v čele s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou.

Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví vyrozuměl vedení KSČM o údajně tristním nedostatku zdravotnických pracovníků, o uzavírání nemocničních oddělení a dlouhých čekacích lhůtách na vyšetření a operace. Dle zástupců je problémem, že v celém zdravotnictví dlouhodobě chybí peníze. Krizový štáb požaduje (audio, 0:22) nárůst peněz pro domácí péči o 40 % a pro nemocnice o 15 %. Do zdravotnictví by mělo jít dle Krizového štábu minimálně 9 % HDP, tak jak je v západních zemích obvyklé.

Dle údajů Eurostatu šlo v roce 2016 nejvíce peněz do zdravotnictví ve Francii (11,5 % HDP), dále v Německu (11,1 % HDP) a Švédsku (11,0 % HDP); v České republice šlo do zdravotnictví přibližně 7 % HDP. Naopak nejméně vydalo na zdravotnictví Rumunsko (5 % HDP). V celé EU se pak odhaduje, že v roce 2016 dosáhly výdaje 10 % HDP. Tento krok by dle Krizového štábu umožnil zachovat současnou síť nemocnic, zvýšit platy a počet zaměstnanců, obnovit provoz uzavřených oddělení a celkově zkvalitnit zdravotní péči.

Vedení KSČM souhlasí s odboráři a požaduje změnu úhradové vyhlášky, která byla ministerstvem zdravotnictví dokončena na počátku září. Premiér Andrej Babiš změnu úhradové vyhlášky vylučuje. Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví se s prosbou o pomoc obrátil na poslance a hejtmany. Kromě vedení KSČM se sešel se zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Pirátů.

Pravda
Výkonný výbor ÚV KSČM schválil, že komunisté podpoří návrh státního rozpočtu v Rozpočtovém výboru, podporu na plénu Sněmovny pak Výkonný výbor váže na další jednání o zdravotnictví.

Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci (čas 0:20), která proběhla 4. října 2019 po jednání mezi zástupci KSČM a premiérem Babišem s ministryní financí Schillerovou, oznámil podporu návrhu státního rozpočtu ze strany KSČM v Rozpočtovém výboru PSP ČR. V 24členném Rozpočtovém výboru zastupují KSČM poslankyně Vostrá a poslanec Dolejš, poslankyně Vostrá je zároveň také předsedkyní výboru.

O tom, zda komunisté podpoří návrh rozpočtu v prvním čtení na plénu Sněmovny, bude ze strany KSČM rozhodnuto po schůzce mezi KSČM a ANO na téma zdravotnictví. Ta proběhne v pátek 11. října 2019. Dle vyjádření předsedy Filipa bude hlavním tématem této schůzky úprava úhradové vyhlášky, u které mu vadí zejména rozdílné výše úhrad úkonů u poskytovatelů stejné úrovně (např. krajské nemocnice). Změny vyhlášky ale premiér Babiš odmítá.

Úhradovou vyhláškou rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví o rozdělení finančních prostředků do jednotlivých segmentů zdravotnictví. Tato vyhláška vzniká na základě dohodovacích řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami.

Pravda
O prodeji většinového podílu akcií ve společnosti Český Telecom rozhodla vláda Stanislava Grosse.

Většinový podíl 51,1 % akcií společnosti Český Telecom byl prodán společnosti TELEFÓNICA v roce 2005 za částku 82,6 mld korun. Rozhodnutí o prodeji učinila vláda Stanislava Grosse (Usnesení č. 407, .doc) a stát tímto rozhodnutím ztratil nad Českým Telecomem kontrolu.

Prodej tohoto balíku akcií byl však připravován delší dobu. Privatizaci nastartovala již předchozí vláda Vladimíra Špidly a neúspěšně se pokusila většinový balík akcií prodat i vláda Miloše Zemana (.pdf, str. 10). Historii prodeje státního podílu ve společnosti Český Telecom (včetně odprodeje menšinových podílů) mapuje článek na serveru idnes.cz, avšak pouze do roku 2002.

Mluví-li Filip o prodeji bezpečnostních sítí od státu do soukromých rukou, je otázkou, o jakých všech prodejích mluví. V souvislosti s tématem rozhovoru se však nabízí například prodej většinového podílu ve společnosti České radiokomunikace. O tomto prodeji rozhodla vláda Miloše Zemana v roce 2001.

O žádném z těchto prodejů Filip nerozhodoval a na privatizaci uvedených společností se tak nepodílel.

Zavádějící
Německá vláda prozatím nedosáhla jednotného postoje v otázce zákazu nákupu technologií od společnosti Huawei. Jak vláda, tak i Deutsche Telekom však podle vlastních vyjádření berou bezpečnost síťových zařízení vážně a jednání tedy pokračují.

Narozdíl od jiných států se Německo zatím nepřipojilo k opatření, které by zabránilo německým společnostem v nákupu síťových technologií od společnosti Huawei. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto opatřením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, nicméně je možné, že se firma nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom již dříve sama uvedla, že bere vážně celosvětovou diskusi o bezpečnosti síťového zařízení od čínských prodejců a že Deutsche Telekom přehodnocuje svoji obchodní strategii.

Nelze tedy s určitostí tvrdit, že německá vláda nechystá žádná opatření. Vláda zatím nezaujala jednotný postoj a o dalších krocích bude teprve jednat.

Pravda
Bývalý zaměstnanec tajných služeb Spojených států amerických Edward Snowden zveřejnil informace, že USA odposlouchávaly telefon Angely Merkelové. USA takové informace však nikdy veřejně nepotvrdily.

Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Nepravda
Je pravdou, že listovní tajemství je Mezinárodním paktem o občanských a politických právech chráněno, tento pakt však nepřijalo více než 20 států OSN a neplatí tedy všude.

Znění Mezinárodního paktu o politických a občanských právech přijalo usnesením č. 2200 na svém 21. zasedání Valné shromáždění OSN v roce 1966. V účinnosti je tento pakt od 23. března 1976, přičemž do dnešního dne k němu přistoupilo 172 států, šest dalších (např. Čína či Kuba) pakt sice podepsalo, avšak nepřistoupilo k němu a není pro ně tedy závazný. Není tedy pravda, že by tento pakt platil všude, samotné OSN má totiž 193 členů, kromě již zmíněné Číny a Kuby pakt nebyl přijat např. Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Singapurem.

Mezinárodním paktem o politických a občanských právech je chráněno např. právo na život (čl. 6) či je zakázáno otroctví a mučení (čl. 7 a čl. 8). Listovní tajemství je pak chráněno v rámci čl.17, podle kterého „nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo
korespondence ani útokům na svou čest a pověst.

Výslovně pak pojem listovní tajemství používá až česká Listina základních práv a svobod v čl. 13:
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů...