Vojtěch Filip
KSČM

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Tak máme tam samozřejmě to, co je součástí té naší dohody o toleranci. A to je další miliarda, která jde do Ministerstva zemědělství, která jde na kůrovce a na sucho, respektive na vodu, na výkup těch akcií těch vodárenských společností, respektive na to, aby se dostaly zpátky do veřejného sektoru, případně aby tam byly prostředky na investice do těch vodovodů a kanalizací.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Nepravda
Rozpočet Ministerstva zemědělství na rok 2020 byl navýšen o jednu miliardu, která poslouží k boji s kůrovcem, obnově lesů a ke zmírnění dopadů sucha. Ministr Toman se zatím nezmínil o skutečnosti, že by se tyto peníze měly využít k výkupu akcií vodáren a k podobným investicím.

Rozpočet Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl skutečně navýšen o miliardu korun, a to krátce po premiérově červencové cestě na Šumavu. Dohodli se tak ministryně financí Alena Schillerová a ministr zemědělství Miroslav Toman na schůzce, která se uskutečnila 5. srpna 2019. Původní návrh rozpočtu Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl stanoven na 23 miliard korun. Rozpočet tohoto ministerstva byl nakonec navýšen o miliardu, ačkoli ministerstvo zemědělství původně požadovalo navýšení rozpočtu o 1,5 miliardy.

Ministerstvo zemědělství by tak mělo v roce 2020 hospodařit s rozpočtem z národních zdrojů ve výši 24 miliard korun, přičemž celkový rozpočet je naplánován ve výši 55,9 miliard korun. Ministerstvo má možnost požádat o další peníze, dojde-li na řešení mimořádných událostí, zejména na boj s kůrovcem.

„Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě. Část peněz také půjde do projektů, které mají zmírnit dopady sucha. Prioritou pro nás zůstává zajištění pitné vody pro obyvatele a bezpečnost potravin,“ uvedl Toman po schůzce se Schillerovou. Z dodatečné miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů korun na dotace do vodního hospodářství.

Ve zprávě (.docx) ke státnímu rozpočtu na rok 2020 je mimo jiné uvedeno (str. 52), že rozpočet počítá s posílením výdajů na vodní hospodářství (1,8 miliardy korun) a výdajů na lesní hospodářství (1,1 miliardy korun).

Vedení KSČM dále skutečně uvedlo, že chce od vlády získat více prostředků ze státního rozpočtu na nákup akcií vodáren. KSČM konkrétně požaduje, aby miliarda navíc v rozpočtu Ministerstva zemědělství byla využita k ochraně vod, přičemž do ochrany vod patří podle jejich názoru i možnost vykoupení akcií obcemi zpět do soukromého vlastnictví. O tom, že by tato diskutovaná miliarda měla sloužit k výkupu akcií vodárenských společností či investicím do vodovodů se však v prohlášení nezmiňuje ani ministryně Schillerová, ani ministr Toman.

Žádný z těchto bodů není součástí tolerančního patentu (.docx), který podepsalo hnutí ANO s KSČM při vzniku druhé vlády premiéra Andreje Babiše. K programu KSČM se v dokumentu vztahuje pouze informace o tom, že „minimální programová shoda je obsažena v samotném programovém prohlášení a to včetně řazení priorit.“ Pouze v programovém prohlášení vlády (.pdf) je zmínka o ochraně vody (str. 38) a o kalamitním stavu lesů (str. 39). Je zde i slib k podpoře získání vodohospodářského majetku zpět do rukou státu rep. obcí: „Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu. Zajistíme podporu těm obcím, které samy nejsou schopny zajistit investiční prostředky na obnovu vodohospodářské infrastruktury." Plnění tohoto vládního slibu jsme ověřovali již dříve.

Rozpočet Ministerstva zemědělství na rok 2020 byl tedy nakonec navýšen o miliardu korun. Tato částka je primárně určena na projekty, které souvisejí s bojem proti kůrovci, obnovou lesů a zmírněním dopadů sucha. Ministr zemědělství Toman se zatím nezmínil o tom, že by se tato částka mohla použít na nákup akcií vodárenských společností či investice do vodovodů a kanalizací. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

Já respektuji to, že se ustálilo pravidlo, že do rozpočtu mohou být započteny jenom ty zákony, které prošly do 30. 9. alespoň prvním čtením.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Nepravda
V posledních čtyřech letech daňový balíček pro další rozpočtový rok neprošel prvním čtením do 30. září ve dvou případech. Nelze proto hovořit o ustáleném pravidle.

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, respektive 30. září. Tento zákon však platí pouze pro samotný návrh rozpočtu, nevztahuje se k dílčím zákonům týkajících se rozpočtu, o kterých mluví Filip ve svém výroku.

Dobrým příkladem jsou tzv. daňové balíčky. Jedná se o zákony upravující určité zákony v oblasti daní. Nejsou součástí samotných zákonů o státním rozpočtu, nicméně generují příjmy, se kterými státní rozpočet může pracovat a mohou být do rozpočtu započítány.

Poslední vládou připravovaný daňový balíček, týkající se zvýšení spotřební daně na líh a tabák, prošel 25. září 2019 už druhým čtením. Toto zvýšení daní má příští rok přinést celkem 8,7 miliardy korun navíc. Konkrétně by mělo jít o 7,7 miliardy za tabák a cca 1 miliardu za alkohol.

Na druhou stranu zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, prošel prvním čtením až 23. října 2018. To je více než tři týdny po datu uvedeném Vojtěchem Filipem. Změnami prošly daně z příjmu, DPH a také daně z hazardních her. Tento daňový balíček měl dělenou účinnost, různá ustanovení novely tedy měla rozdílná data účinnosti, a to ode dne vyhlášení (27. března 2019) až do 1. ledna 2021. Nicméně při představení daňového balíčku ministryně financí Schillerová hovořila o potřebě provedení změn v zákonech od 1. ledna 2019, tedy se začátkem rozpočtového roku. S účinností od tohoto data pro většinu ustanovení počítal také původní (.pdf, str. 82) návrh zákona. Že Ministerstvo financí s daňovými příjmy z balíčku počítalo ve svých rozpočtových predikcích na rok 2019 dokazuje i tisková zpráva, podle které MF pro rok 2019 predikuje „po započtení dopadů daňového balíčku predikuje růst daňových příjmů obcí o + 2,9 mld. (tzn. o + 1,3 %) a krajů o + 1,1 mld. (tzn. o + 1,6 %). Příjmy obcí a krajů tedy budou i nadále meziročně růst.“

Taktéž v roce 2016 zákon 170/2017 Sb., respektive daňový balíček pro rok 2017, prošel prvním čtením až 18. října 2016. Po senátním vrácení zákona s pozměňovacími návrhy vstoupil zákon po schválení Sněmovnou v platnost až 16. června 2017, účinný byl od 1. července 2017. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš navrhoval účinnost zákona od 1. ledna, ale vzhledem k času zbývajícímu do počátku nového rozpočtového období (2017) připustil možnost pozdější účinnosti se zpětnou použitelností některých ustanovení od 1. ledna. V důvodové zprávě je uvedeno (.pdf, str. 49), že účinnost novely je plánována na 1. ledna 2017. Ministerstvo financí již při schválení daňového balíčku počítalo s úsporou způsobenou v balíčku obsaženou změnou daňového bonusu na vyživované děti.

Vzhledem k tomu, že v posledních čtyřech letech neprošel daňový balíček pro následující rok prvním čtením do 30. září dvakrát, nelze hovořit o ustáleném pravidle.

Vojtěch Filip

(...) není rozpočtový balíček ještě schválen, ale ten je ve třetím čtení, ten už je po proběhlém druhém čtení, neprošel na té zářijové schůzi s tím, že ale 15. září začíná třicátá pátá schůze a my ho můžeme ve středu, pokud nebudeme projednávat přímo rozpočet, tak nejpozději v pátek, tedy v datum, kdy se projednává třetí čtení, projednávat a v tom případě nebude schváleno to třetí čtení do 30. 9., ale bude schváleno 18. října.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Daňový balíček v současné době schválen není. Aktuálně je zařazen na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která je svolána na 15. října 2019. Podle programu schůze by třetí čtení zákona mohlo proběhnout ve středu 16. října 2019 nebo v pátek 18. října.

Daňový balíček, který Filip nazývá rozpočtovým, je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákon o daních z příjmu, zákon o daních z přidané hodnoty a daňový řád). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán dne 13. června 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi takové patří například vyšší zdanění tabákových výrobků a hazardu. Novela je však daleko komplexnější, například implementuje do právního řádu Evropské směrnice ATAD a novelizuje insolvenční zákon.

Dne 25. září návrh zákona prošel druhým čtením a byly zapracovány některé pozměňovací návrhy. Další projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která začíná 15. října 2019. Návrhy ve třetím čtení jsou podle programu schůze zařazeny k projednání na středu 16. října, pátek 18. října, pátek 25. října, středu 6. listopadu a pátek 8. listopadu. Přičemž návrh daňového balíčku je třetí v pořadí projednávaných zákonů ve třetím čtení. Je tedy možné očekávat, že bude projednán 16. nebo 18. října 2019.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 má být projednán dle pořadu 35. schůze Poslanecké sněmovny 23. října 2019.

Vojtěch Filip

Tam (v daňovém balíčku, pozn. Demagog.cz) jsou opravdu ty částky, na které narážíte, to znamená daň z hazardu, daň z cigaret, daň z alkoholu a samozřejmě ty úpravy, které řeší ty možnosti těch rezerv, které mají například pojišťovny.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Chystaná novela skutečně plánuje zvýšit příjmy státního rozpočtu tím, že se navýší daně oblastech, které uvádí Vojtěch Filip.

Daňový balíček, který Vojtěch Filip nazývá rozpočtovým, je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán dne 13. června 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění skutečně odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Dne 25. září návrh zákona prošel druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Další projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která začíná 15. října 2019. Návrhy ve třetím čtení jsou podle programu schůze zařazeny k projednání na středu 16. října, pátek 18. října, pátek 25. října, středu 6. listopadu a pátek 8. listopadu.

Vojtěch Filip

BASTLOVÁ, moderátorka: Pane předsedo, a ty navýšené příjmy během léta, je to zodpovědné zkrátka o to jenom dále navýšit výdaje státního rozpočtu? FILIP: Ale ony nejsou navýšeny. BASTLOVÁ: Ony byly navýšeny. Ministryně financí během léta navýšila. FILIP: Byly navýšeny (...)
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok 2020 byly po řadě jednání s ministerstvy oproti původnímu rámcovému návrhu navýšeny o 20 miliard Kč, schodek rozpočtu zůstal na 40 miliardách. Aktuálně návrh rozpočtu čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou.

Vláda dne 24. června 2019 schválila návrh rámce státního rozpočetu na rok 2020 vypracovaný Ministerstvem financí. V tomto návrhu rozpočtu jsou plánovány příjmy ve výši 1 558,1 mld. Kč a výdaje ve výši 1 598,1 mld. Kč, schodek tedy činí 40 mld. Kč.

Ministryně financí následně v letních měsících jednala o rozpočtu konkrétních kapitol s většinou ministerstev, například zahraničí, průmyslu a obchodu, školství, místního rozvoje, životního prostředí, obrany nebo zdravotnictví.

Ministerstvo financí pak 16. září 2019 předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2020, ve kterém oproti rámcovému návrhu z června 2019 došlo k navýšení příjmů a výdajů o 20 mld. Kč. Příjmy jsou tak plánované na 1 578,1 mld. Kč a výdaje na 1 618,1 mld. Kč, schodek zůstává na 40 mld. Kč. Vláda tento rozpočet pak týž den schválila (.pdf).

Dne 30. září 2019 byl návrh státního rozpočtu na rok 2020 předložen Poslanecké sněmovně, kde má 1. čtení proběhnout na nejbližší schůzi, která začne 15. října 2019.

Vojtěch Filip

Vy narážíte u těch 40 miliard na to, že 37 miliard dělá zvýšení důchodů.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Vládní návrh rozpočtu skutečně počítá s meziročním navýšením výdajů na důchody pro rok 2020 o 37 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2020, který v průběhu září schválila vláda, počítá s meziročním nárůstem výdajů na důchody o 37 miliard korun. Pokud bude návrh přijat Poslaneckou sněmovnou, bude to znamenat, že výdaje na důchody poprvé v historii přesáhnou hranici 500 miliard korun (konkrétně to bude 509,35 mld. Kč). Plánovaný schodek je pak ve výši 40 miliard.

Vojtěch Filip

Huawei je zcela soukromá společnost, ta nemá s čínským státem nic společného. Byla založena pěti soukromými osobami. (...) Je registrována v Čínské lidové republice.
20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019
Nepravda
Společnost Huawei založila jedna soukromá osoba, která dříve působila v armádě ČLR. Společnost je registrována v ČLR a jakožto soukromá není přímo napojena na stát. Z právního hlediska má ale vůči ČLR závazek poskytovat součinnost v rámci plnění zájmů ČLR.

Společnost Huawei byla založena roku 1987 ve městě Šen-čen, provincii Guangdong. Zakladatelem je Žen Čeng Fej, absolvent stavebního inženýrství a architektury na Chongqingské univerzitě. V roce 1974 narukoval do armády Čínské lidové republiky, kde působil jako technik a inženýr. Nakonec se vypracoval na zástupce ředitele (nejednalo se o armádní hodnost). Za své výkony byl pozván v roce 1978 na Národní vědeckou konferenci a v roce 1982 na Národní sněm Komunistické strany Číny. V roce 1983 z armády odešel a posléze založil Huawei.

Společnost Huawei je v soukromém vlastnictví. Podle vyjádření české mluvčí společnosti Huawei, Magdy Teresy Partyky, jsou veškeré akcie společnosti rozděleny mezi její zaměstnance a vstup na burzu společnost neplánuje.

Adresa hlavního sídla společnosti zní: Huawei Base, Bantian, Longgang District, Shenzhen, China. Ani s pomocí ChinaCheckup se nám podařilo nalézt čínský Národní vyhledávací systém registrovaných firem. Stránka je však pouze v čínské lokalizaci a vyhledávání je možné pouze s originálními čínskými názvy firem. Za použití funkce automatického překládání v prohlížeči Chrome se nám podařilo nalézt údaje o zapsání společnosti Huawei k 15. září 1987 ve městě Šen-čen (Shenzhen). Spolehlivost těchto výsledků je však vzhledem k výhradně čínské jazykové lokalizaci diskutabilní. Hypertextový odkaz na vyhledané údaje je nefunkční. Pro případné ověření navštivte National Enterprise Credit Information Publicity System a do vyhledávacího pole zkopírujte 华为. Následně vyřešte captcha kód a pomocí překladu stránky v Google Chrome můžete přečíst nalezené výsledky v češtině. Pro zjednodušení uvádíme screenshot z výsledků našeho vyhledávání:

Jelikož se jedná o soukromou společnost registrovanou v ČLR, má vůči tomuto státu určité závazky. Upozornil na to v prosinci 2018 Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Ve zprávě NÚKIB (.pdf, str. 1-2) se mj. v bodě 4. uvádí: „Právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí, a jejímiž zákony jsou povinny se řídit, vyžaduje po soukromých společnostech součinnost při naplňování zájmů ČLR včetně podílu na zpravodajských aktivitách aj. tyto společnosti se zároveň takové spolupráci se státem povětšinou nebrání; úsilí chránit zájmy zákazníků na úkor zájmům ČLR je v tomto prostředí značně sníženo. Podle dostupných informací existuje organizační a personální propojení mezi těmito společnostmi a státem. Uvedené tedy vytváří obavy, že zájmy ČLR mohou být stavěny nad zájmy uživatelů technologií uvedených společností (Huawei a ZTE, pozn. Demagog.cz).“

Podle vyjádření IT expertů pro server HlídacíPes.org je tak například možné obávat se odposlechů, monitoringu provozních a lokalizačních údajů nebo dokonce kompletního vyřazení komunikační infrastruktury.

Podobně se pro BBC vyjádřil australský expert na kybernetickou bezpečnost Tom Uren, který prohlásil, že "spojitost mezi firmami a čínskou vládou podněcuje obavy, že by stát mohl skrze tyto firmy provádět špionáž", neboť "dle loni schválených čínských zákonů mohou čínské zpravodajské služby vyžadovat pro své snahy na čínských firmách spolupráci".

Proti těmto zprávám se do médií vyjádřil i zakladatel Žen Čeng Fej. Uvedl, že by Huawei odmítla případné žádosti Číny o důvěrné informace zahraničních zákazníků Huawei, dále uvedl: „Miluji svou zemi a podporuji komunistickou stranu. Neudělal bych ale nic, co by poškodilo jinou zemi světa. (...) Mezi mými politickými názory a podnikatelskou činností firmy Huawei neexistuje žádná spojitost.“

Vojtěch Filip

Listovní tajemství, porušování listovních zpráv je chráněno mezinárodní úmluvou, Mezinárodním paktem o politických a občanských právech, a to platí všude.
20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019
Nepravda
Je pravdou, že listovní tajemství je Mezinárodním paktem o občanských a politických právech chráněno, tento pakt však nepřijalo více než 20 států OSN a neplatí tedy všude.

Znění Mezinárodního paktu o politických a občanských právech přijalo usnesením č. 2200 na svém 21. zasedání Valné shromáždění OSN v roce 1966. V účinnosti je tento pakt od 23. března 1976, přičemž do dnešního dne k němu přistoupilo 172 států, šest dalších (např. Čína či Kuba) pakt sice podepsalo, avšak nepřistoupilo k němu a není pro ně tedy závazný. Není tedy pravda, že by tento pakt platil všude, samotné OSN má totiž 193 členů, kromě již zmíněné Číny a Kuby pakt nebyl přijat např. Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Singapurem.

Mezinárodním paktem o politických a občanských právech je chráněno např. právo na život (čl. 6) či je zakázáno otroctví a mučení (čl. 7 a čl. 8). Listovní tajemství je pak chráněno v rámci čl.17, podle kterého „nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo
korespondence ani útokům na svou čest a pověst.

Výslovně pak pojem listovní tajemství používá až česká Listina základních práv a svobod v čl. 13:
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů...







Vojtěch Filip

Nedávno bylo zveřejněno, že americké zpravodajské služby odposlouchávaly Angelu Merkelovou.
20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019
Pravda
Bývalý zaměstnanec tajných služeb Spojených států amerických Edward Snowden zveřejnil informace, že USA odposlouchávaly telefon Angely Merkelové. USA takové informace však nikdy veřejně nepotvrdily.

Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Vojtěch Filip

(...) Německo to nechystá pro T-Mobile (zákaz nakupování od Huawei, pozn. Demagog.cz).
20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019
Zavádějící
Německá vláda prozatím nedosáhla jednotného postoje v otázce zákazu nákupu technologií od společnosti Huawei. Jak vláda, tak i Deutsche Telekom však podle vlastních vyjádření berou bezpečnost síťových zařízení vážně a jednání tedy pokračují.

Narozdíl od jiných států se Německo zatím nepřipojilo k opatření, které by zabránilo německým společnostem v nákupu síťových technologií od společnosti Huawei. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto opatřením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, nicméně je možné, že se firma nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom již dříve sama uvedla, že bere vážně celosvětovou diskusi o bezpečnosti síťového zařízení od čínských prodejců a že Deutsche Telekom přehodnocuje svoji obchodní strategii.

Nelze tedy s určitostí tvrdit, že německá vláda nechystá žádná opatření. Vláda zatím nezaujala jednotný postoj a o dalších krocích bude teprve jednat.