Vojtěch Filip
KSČM

Vojtěch Filip

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

Bez tématu 233 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 5 výroků
Zdravotnictví 3 výroky
Ekonomika 2 výroky
Koronavirus 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Pravda 124 výroků
Nepravda 59 výroků
Zavádějící 38 výroků
Neověřitelné 23 výroků
Rok 2021 17 výroků
Rok 2020 12 výroků
Rok 2019 42 výroků
Rok 2018 18 výroků
Rok 2017 26 výroků
Rok 2016 25 výroků
Rok 2015 11 výroků
Rok 2014 22 výroků
Rok 2013 43 výroků
Rok 2012 28 výroků

Vojtěch Filip

Proto jsme svolali desátý sjezd tady do Prahy, řekli jsme si, že si uděláme nový program, krátkodobý, dlouhodobý, že vyvoláme nové jednání výročních členských schůzí, okresních konferencí, a v dubnu příštího roku bude sjezd. A ten rozhodne, kdo bude ve vedení.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Vedení KSČM svolalo po volbách do Sněmovny v roce 2017 X. sjezd KSČM. Na něm bylo opravdu rozhodnuto, že ÚV KSČM vypracuje krátkodobý program a nový program strany. Před X. sjezdem bylo zmíněno svolání okresních konferencí a výročních schůzí místopředsedou ÚV Josefem Skálou.

Dle stanoviska 9. zasedání ÚV KSČM bylo svolání X. sjezdu reakcí na výsledky voleb, tento X. sjezd se odehrál 21. dubna 2018 v Nymburku (tedy ne v Praze, zde se poslanec Filip dopustil menší nepřesnosti, která není podstatná pro pravdivost výroku).

Dne 31. října 2017 prohlásil tehdejší místopředseda ÚV KSČM Josef Skála v rozhovoru (čas 10:16) pro DVTV: „...teď bude probíhat standardní série výročních schůzí, okresních a krajských konferencí. A ta bude mít dva úkoly. Za prvé vyhodnotit výsledky voleb a příčiny toho, co se stalo. A za druhé, nominovat lidi, kteří by nakonec na sjezdu byli zvoleni do vedení strany.“

Vskutku tedy došlo k prohlášení ze strany ÚV KSČM o jednání okresních konferencí po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Dne 30. října 2017 v rozhovoru (čas 2:39) pro ČT24 Vojtěch Filip prohlásil: „Je samozřejmé, že takový propad nikdy KSČM neměla a je třeba to hodnotit, jestli to je věcí programu, jestli to je věcí vedení, jestli to je věcí kandidátů nebo volebních štábů...“

Po volbách tedy předseda ÚV KSČM naznačil, že je možná potřeba změny programu.

Nepovedlo se nám nalézt žádné přímé zmínky o novém krátkodobém a dlouhodobém programu KSČM před X. sjezdem. V usnesení (.docx, str. 2) X. sjezdu se však již zmiňuje, že sjezd ukládá nově zvolenému ÚV KSČM „zpracovat krátkodobý politický program (...)“ a „zpracovat aktualizaci programu KSČM (...)“.

Na X. sjezdu se také hlasovalo o zvolení nového vedení KSČM, tedy o členech ÚV. K tomu však došlo na většině polistopadových sjezdů KSČM.

Vojtěch Filip

Na tom sjezdu (KSČM, pozn. Demagog.cz) v Praze se vyměnila většina vedení.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Do 7členného vedení KSČM byli na posledním X. sjezdu strany zvoleni 4 noví funkcionáři. Zbývající 3 členové vedení dokázali své funkce obhájit. Sjezd se však nekonal v Praze, ale v Nymburku.

Předposlední sjezd KSČM v Praze byl sjezdem IX. a konal se 14. až 15. května 2016. Na tomto sjezdu byli do vedení strany zvoleni následující:

  • Vojtěch Filip, předseda ÚV
  • Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
  • Jiří Dolejš, místopředseda ÚV 
  • Josef Skála, místopředseda ÚV
  • Zdeňka Lišková, předsedkyně Ústřední revizní komise
  • Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Takto byly funkce obsazené až do X. sjezdu KSČM 21. dubna 2018, o kterém poslanec Filip v kontextu rozhovoru zřejmě mluví. Dopustil se však nepřesnosti, protože se tento sjezd odehrával v Nymburku, a nikoliv v Praze. Pro hodnocení výroku to však nepovažujeme za podstatné.
Zde byli do vedoucích funkcí strany zvoleni následující:

  • Vojtěch Filip, předseda ÚV
  • Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
  • Stanislav Grospič, místopředseda ÚV 
  • Václav Ort, místopředseda ÚV
  • Kateřina Konečná, místopředsedkyně ÚV
  • Marie Pěnčíková, předsedkyně Ústřední revizní komise
  • Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Z minulého období tak ve vedení strany zůstali 3 funkcionáři. Ve svých funkcích zůstali pouze Vojtěch Filip, Petr Šimůnek a Helena Vrzalová. Ostatní 4 členové vedení jsou noví.

Vojtěch Filip

Na mě se obrátila firma, která se jmenuje Chráněná dílna s.r.o., tam jsou zaměstnáni lidi, kteří mají tělesná postižení, a já jsem se zeptal, docela logicky, interpelací, protože mám na to právo z Ústavy a ze zákona o jednacím řádu, těch, kteří jsou odpovědní, a když jsem se s jejich odpovědí spokojil, tak už jsem dál neinterpeloval.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Nepravda
Interpelace podle čl. 53 Ústavy není to samé jako oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení podle § 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny. V daném případě mohl Vojtěch Filip využít jedině svého poslaneckého práva na informace.

Předseda KSČM Vojtěch Filip reaguje na dotazy ohledně údajného lobbování za společnost První chráněná dílna obviněného podnikatele Tomáše Horáčka (je pravda, že zaměstnávala lidi s postižením). Ten měl poskytnout KSČM dva dary v celkové hodnotě zhruba 96 tisíc Kč. Vojtěch Filip následně psal dopisy řediteli Finančního úřadu Ústeckého kraje Janu Havlíčkovi. V nich výrazně kritizoval kontroly úřadu, které v případě Horáčkovy První chráněné dílny upozornily na možné zneužívání evropských dotací, a za tuto firmu se přimlouval.

Interpelace podle čl. 53 Ústavy není to samé jako oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení podle § 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Na tom se shoduje i publikace Ústavní systém České republiky na str. 158 od kolektivu Gerloch, Hřebejk, Zoubek:

„Poslanec i senátor má zejména právo na informace. Je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce. Za důraznější institut k získávání informací a vysvětlení od členů vlády je možné označit interpelace. Podle čl. 53 Ústavy má každý poslanec právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.“

Interpelace, která slouží výhradně poslancům k dotazování vlády a jejích členů, je tradiční institut doplňující základní nástroje odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně. Z tohoto důvodu náleží právo interpelace pouze poslancům, nikoli členům Senátu.

Právo na informace je pak širší, kromě členů vlády mohou být dotázáni také vedoucí správních úřadů, zároveň ho mají jak poslanci, tak senátoři (§ 11 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny a § 12 Jednacího řádu Senátu).

Podané interpelace jsou pak zachyceny v databázi Poslanecké sněmovny. Z té můžeme zjistit, že v minulém ani současném volebním období nebyla právo interpelace ve věci zmíněných chráněných dílen využito. Že svého práva interpelace nevyužil je jasné také z adresátů dopisů, které poslanec Filip posílal. Ty byly odesílány ředitelům Finančního úřadu a České správy sociálního zabezpečení, přičemž vůči těmto osobám nemůže být interpelace, která je určena pouze vůči členům vlády, využita.

Vojtěch Filip tedy nemohl využít svého ústavního práva interpelace; mohl využít poslaneckého práva na informace, které ale nevyplývá z Ústavy.

Vojtěch Filip

Teď jsem interpeloval paní ministryni práce a sociálních věcí kvůli počítačovým systémům na ministerstvu.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
18. června 2019 zaslal předseda Filip ministryni práce a sociálních věcí Maláčové písemnou interpelaci, která se týkala změny informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. V září byla interpelace projednávána v Poslanecké sněmovně.

V interpelaci ze dne 18. června 2019 (.pdf, str. 2) se předseda Filip obrátil na ministryni Maláčovou se čtyřmi otázkami, které se týkaly zejména „zavádění jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a postupného nahrazování informačních systémů společnosti OKsystem“.

V otázkách se Vojtěch Filip zaměřil na průběh zavádění Jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a dále na dodržování harmonogramu tohoto zavádění. V dalších otázkách se předseda Filip dotazoval na nekonzistenci dat informačních systémů nepojistných dávek z let 2011–2014, na průběh vyšetřování této nekonzistence a na její příčinu.

Ministryně Maláčová mu odpověděla 18. července 2019 (.pdf, str. 2–4). Zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému podle ministryně probíhá podle plánovaného harmonogramu. K nekonzistenci dat podle Jany Maláčové došlo kvůli manuálnímu zadávání dat či špatné interpretaci dat systémem. Při této nekonzistenci podle vyjádření ministryně Maláčové „nedošlo k neoprávněnému vyplácení, nebo naopak nevyplácení finančních prostředků“. Vyšetřování vedl Úřad práce ČR. Tato problematika je prý stále prověřována, takže zatím není možné učinit konečné závěry. Ke své odpovědi připojila jako přílohu Aktuální informace o harmonogramu řešení ICT v resortu MPSV (.pdf, str. 5–7) s popisem zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému.

Vojtěch Filip následně požádal (.pdf, str. 2) o zařazení své interpelace na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Věc byla projednávána v září letošního roku. Projednávání bylo přerušeno.

Vojtěch Filip

Ten souhlas (s návrhem rozpočtu, pozn. Demagog.cz) je jenom pro 2 členy rozpočtového výboru, to znamená pro Miloslavu Vostrou a Jiřího Dolejše, s tím, že ten souhlas na plénu pro podporu státního rozpočtu v prvním čtení je vázán na další jednání o zdravotnictví (...) 11. října.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Výkonný výbor ÚV KSČM schválil, že komunisté podpoří návrh státního rozpočtu v Rozpočtovém výboru, podporu na plénu Sněmovny pak Výkonný výbor váže na další jednání o zdravotnictví.

Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci (čas 0:20), která proběhla 4. října 2019 po jednání mezi zástupci KSČM a premiérem Babišem s ministryní financí Schillerovou, oznámil podporu návrhu státního rozpočtu ze strany KSČM v Rozpočtovém výboru PSP ČR. V 24členném Rozpočtovém výboru zastupují KSČM poslankyně Vostrá a poslanec Dolejš, poslankyně Vostrá je zároveň také předsedkyní výboru.

O tom, zda komunisté podpoří návrh rozpočtu v prvním čtení na plénu Sněmovny, bude ze strany KSČM rozhodnuto po schůzce mezi KSČM a ANO na téma zdravotnictví. Ta proběhne v pátek 11. října 2019. Dle vyjádření předsedy Filipa bude hlavním tématem této schůzky úprava úhradové vyhlášky, u které mu vadí zejména rozdílné výše úhrad úkonů u poskytovatelů stejné úrovně (např. krajské nemocnice). Změny vyhlášky ale premiér Babiš odmítá.

Úhradovou vyhláškou rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví o rozdělení finančních prostředků do jednotlivých segmentů zdravotnictví. Tato vyhláška vzniká na základě dohodovacích řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami.

Vojtěch Filip

(...) se vedení strany (KSČM, pozn. Demagog.cz) a vedení klubu sešlo s Krizovým štábem ve zdravotnictví.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Vedení strany a vedení Poslaneckého klubu KSČM se sešlo se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví 25. září 2019. Krizový štáb informoval KSČM o údajně tristní situaci ve zdravotnictví.

Dne 25. září se sešli předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková a předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví v čele s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou.

Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví vyrozuměl vedení KSČM o údajně tristním nedostatku zdravotnických pracovníků, o uzavírání nemocničních oddělení a dlouhých čekacích lhůtách na vyšetření a operace. Dle zástupců je problémem, že v celém zdravotnictví dlouhodobě chybí peníze. Krizový štáb požaduje (audio, 0:22) nárůst peněz pro domácí péči o 40 % a pro nemocnice o 15 %. Do zdravotnictví by mělo jít dle Krizového štábu minimálně 9 % HDP, tak jak je v západních zemích obvyklé.

Dle údajů Eurostatu šlo v roce 2016 nejvíce peněz do zdravotnictví ve Francii (11,5 % HDP), dále v Německu (11,1 % HDP) a Švédsku (11,0 % HDP); v České republice šlo do zdravotnictví přibližně 7 % HDP. Naopak nejméně vydalo na zdravotnictví Rumunsko (5 % HDP). V celé EU se pak odhaduje, že v roce 2016 dosáhly výdaje 10 % HDP. Tento krok by dle Krizového štábu umožnil zachovat současnou síť nemocnic, zvýšit platy a počet zaměstnanců, obnovit provoz uzavřených oddělení a celkově zkvalitnit zdravotní péči.

Vedení KSČM souhlasí s odboráři a požaduje změnu úhradové vyhlášky, která byla ministerstvem zdravotnictví dokončena na počátku září. Premiér Andrej Babiš změnu úhradové vyhlášky vylučuje. Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví se s prosbou o pomoc obrátil na poslance a hejtmany. Kromě vedení KSČM se sešel se zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Pirátů.

Vojtěch Filip

V tom průběhu července a srpna my jsme dál jednali, paní ministryně financí, která měla předkládat schodek s deficitem 50 miliard, potom slíbila, že bude deficit jenom 40 miliard, a my jsme u těch 30 miliard setrvávali z jednoho prostého důvodu. My jsme chtěli, aby pan premiér Andrej Babiš plnil slib, že směřuje k vyrovnanému rozpočtu.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Komunisti trvali na požadavku schodku státního rozpočtu ve výši 30 mld. korun od června do srpna 2019. Poté na konci srpna 2019 podpořili státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun.

Vláda v červnu letošního roku schválila přípravu státního rozpočtu České republiky na rok 2020, která počítá se saldem státního rozpočtu -40 mld. korun.

V září 2019 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Návrh státního rozpočtu ze září 2019 počítá také se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 mld. korun. Vláda tento návrh zákona o státním rozpočtu projednala a schválila. Nicméně v červnu 2018 Ministerstvo financí počítalo se schodkem 50 miliard korun, a to u rozpočtů až do roku 2021.

Ještě před schválením přípravy státního rozpočtu vedení KSČM trvalo na snížení plánovaného schodku státního rozpočtu pro rok 2020 na 30 miliard korun. 26. června 2019 Miloslava Vostrá v pořadu Události komentáře (čas 22:50) sdělila, že KSČM stále trvá na státním rozpočtu se schodkem 30 mld. korun a je ochotno akceptovat státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun pouze v případě, že by 10 mld. šlo na zvýšení investic. Ještě 26. srpna 2019 KSČM požadovala deficit státního rozpočtu ve výši 30 miliard korun.

Stanovisko komunistů se změnilo 28. srpna 2019, kdy podle informací z webu KSČM doporučila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá poslaneckému klubu KSČM podpořit státní rozpočet na rok 2020 se schodkem 40 miliard. Miloslava Vostrá také ve stejný den poskytla rozhovor pro Český rozhlas (čas 5:40), kde o požadavku na třicetimiliardový schodek státního rozpočtu hovořila v minulém čase. Stanovisko KSČM ohledně čtyřicetimiliardového schodku státního rozpočtu bylo potvrzeno 16. září 2019 po jednání o návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Toho dne Vojtěch Filip uvedl, že KSČM podpoří schodek rozpočtu na příští rok 40 miliard korun. Jiří Dolejš (KSČM) po jednání sdělil: „Chtěli jsme původně deficit třicetimiliardový, ale nikdy jsme neříkali, že je to nepřekročitelná podmínka. Pouze jsme tlačili, aby změny v rozpočtu, které se dělaly na poslední chvíli, byly racionalizační a nikoli, aby se utrácelo za každou cenu.“

Již z podstaty nelze ověřit, zda členové KSČM chtěli, aby Andrej Babiš plnil slib, že směřuje k vyrovnanému rozpočtu. Babiš nicméně v červnu 2014 v pořadu Otázky Václava Moravce (čas 30:00) řekl, že je přesvědčen, že v roce 2017 bude mít Česká republika vyrovnaný státní rozpočet. Podobně v Programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z června 2018 je uvedeno, že bude cílem mít vyrovnaný rozpočet a dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržet ho na nízké úrovni.

Vojtěch Filip

V samotném státním rozpočtu jsou zvýšeny investice o více než 10 miliard a dalších 5 miliard investic je přesunuto do Státního fondu dopravní infrastruktury.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Ministerstvo financí pro rok 2020 aktuálně počítá s celkovými investicemi ve výši 146,7 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard více než v předchozím roce. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl oproti původním 65 miliardám Kč navýšen na 70 miliard.

Podle plánu Ministerstva financí pro rok 2020 jsou investiční výdaje financované z českých prostředků plánované ve výši 88,5 miliard Kč. Společně s penězi z evropských fondů je na investice pro rok 2020 vyhrazeno celkem 146,7 miliard Kč. V roce 2019 počítal státní rozpočet s tuzemskými investicemi ve výši 79,4 miliard Kč, celkové kapitálové výdaje pak byly rozpočtovány ve výši 122 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard méně, než je rozpočtováno na příští rok.

Pro rok 2019 národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) činil 65,6 miliard Kč. Na rok 2020 plánovalo Ministerstvo financí státní příspěvek SFDI také přibližně ve výši 65 miliard korun. 8. srpna 2019 se ministryně financí Alena Schillerová a ministr dopravy Vladimír Kremlík dohodli na navýšení rozpočtu SFDI o 5 miliard Kč oproti původnímu návrhu. Z národních zdrojů tak na výstavbu a údržbu železnic či silnic půjde 70,2 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová hovořila o důležitosti investic pro českou ekonomiku obdobným způsobem jako Vojtěch Filip: „Výdaje na investice jsou motorem ekonomiky, zvláště v době zpomalování jejího růstu. A to zejména investice pro jednu a více generací. Snažíme se na ně dát maximum peněz, abychom udrželi příznivý ekonomický vývoj i v dalších letech. Tyto výdaje se naší ekonomice v budoucnu vrátí.“

Vojtěch Filip

To, co se momentálně nečerpá, což je cca 60 miliard korun z těch evropských prostředků, které chceme, aby se do roku 2021 dočerpaly, protože to je další plánovací období.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Nepravda
České republice zbývá k 30. září 2019 vyčerpat ještě více než 150 miliard korun z evropských fondů. V roce 2021 pak začíná nové období víceletého finančního rámce, je tedy zapotřebí stávající dotace do tohoto roku dočerpat.

Česká republika má na programové období 2014 až 2020 k dispozici 580,9 miliard korun. Jelikož však splnila pravidlo N+3 (stát musí vyčerpat dotace do tří let od té doby, kdy je obdržel) a do konce roku 2018 splnila 123 cílů daných Evropskou komisí z celkových 134, získala k tomu ještě výkonnostní rezervu 37 miliard korun. V konečném součtu tak Česko získalo okolo 618 miliard korun.

Obecně patříme mezi pomalejší čerpatele unijních dotací, navíc podle Nejvyššího kontrolního úřadu (str. 5) „využívání evropských prostředků stále provází dlouhotrvající problémy – například vysoká administrativní náročnost, dlouhý proces schvalování projektů nebo obecné a nicneříkající cíle.“ Server Echo24 pak píše o tradičním chování Česka, kdy budeme čerpat na poslední chvíli, přičemž nepůjde o příliš promyšlené projekty, které by nějak posouvaly ekonomiku. K 30. září 2019 bylo vyčerpáno 464 miliard a k dočerpání tak zbývá ještě přes 150 miliard (.pdf, str. 3), nikoliv pouze 60, jak říká Vojtěch Filip.

V roce 2021 začíná další období víceletého finančního rámce, který bude opět platit 7 let, tedy do roku 2027. Je tedy pravda, že stávající dotace se musí do roku 2021 vyčerpat (s možností dočerpání prostředků až do konce roku 2023 podle pravidla N+3), jinak o ně ČR přijde.

Vojtěch Filip

Všechny kraje včetně kraje, ve kterém my máme hejtmana, Ústeckého kraje, potřebují prostředky na silnice druhé a třetí třídy. To byl jednorázový krok v tom roce 2018 a my jsme to prosadili i pro rok 2019 a chceme to prosadit pro rok 2020. To znamená, těch 5 miliard, které jsou ve Státním fondu dopravní infrastruktury, budou sloužit kromě toho navýšení samotného fondu a stavbu silnic a dálnic také...
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Neověřitelné
Nelze doložit přímou účast KSČM na rozhodování o financích pro silnice II. a III. třídy na rok 2019.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí. Dále podle § 9 odst. 3 je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy.

Je pravda, že hejtmanem Ústeckého kraje je Oldřich Bubeníček, člen KSČM.

Mimořádný příspěvek ve výši 4 miliard Kč na údržbu silnic II. a III. třídy na rok 2019 schválila vláda již v dubnu 2019. Tato dubnová vyjednávání proběhla za spoluúčasti Asociace krajů České republiky. Za KSČM je v Asociaci krajů z hejtmanů pouze výše zmíněný Oldřich Bubeníček, který působí v čele Komise pro sociální věci. Z mediálních zmínek nelze dohledat, jaký měl hejtman Bubeníček vliv na tato vyjednávání.

Podle informací z Ministerstva dopravy byly již v roce 2015 vyčleněny na správu silnic II. a III. třídy 4,4 miliardy korun, v roce 2016 3 miliardy a v roce 2017 3,4 miliardy. Pro rok 2018 pak byly vyčleněny 4 miliardy Kč a stejná částka připadala také na rok 2019.

Je pravda, že se pro rok 2020 zvýší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) o 5 miliard Kč, což oznámil ministr dopravy po jednání s ministryní financí již 8. srpna 2019.

Kromě zmínky o jednání Miloslavy Vostré s Alenou Schillerovou, které se týkalo také zajištění financování silnic druhých a třetích tříd v roce 2020, se nám jakoukoli informaci o vlivu KSČM na výši výdajů na silnice pro rok 2020 nepodařilo dohledat.