ANO

Zdravotnický personál globálně stárne. Ač se poptávka po lékařích a sestrách zvyšuje, dosavadní příspěvky státu pokrývaly víceméně pouze provoz fakult. V některých případech fakulty využívají svých vlastních prostředků např. z výuky anglického jazyka. Financování fakult je téma, jež se řeší v průběhu několika funkčních období a nástroje byly různé. Faktem ovšem zůstává, že i vzniknuvší Asociace děkanů lékařských fakult v České republice apelovala na vznik dlouhodobého plánu.

Vláda 4. září 2018 schválila Dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult na období 2019-2029. Jedná se tak o první plošné a dlouhodobé řešení nedostatku lékařů nejen v klasické, ale i v terénní praxi, pedagogů, ale i faktu, že valná většina absolventů medicíny neplánuje svou praxi vykonávat na území České republiky. V minulosti vláda k podporám lékařských fakult, potažmo jejich studentů, přistupovala jen ve výjimečných situacích. Například když deseti nigerijským studentům nigerijská vláda přestala v průběhu studia platit stipendia.

Spor o vedení Andreje Babiše jako agenta někdejší československé tajné policie StB se táhne více než 6 let. Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Andrej Babiš se u slovenských soudů domáhal očištění svého jména ve sporu proti Ústavu paměti národa (ÚPN), který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Byť Babiš se žalobami původně uspěl u všech instancí, zvrat v případu nastal rozhodnutím slovenského Ústavního soudu v roce 2017. Ten zrušil původní rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě i Nejvyššího soudu, které daly Babišovi za pravdu.

• rozsudek Okresního soudu
• rozsudek Krajského soudu
• rozsudek Nejvyššího soudu

Ústavní soud konstatoval, že slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové v původním líčení. Další překážkou bylo, že žalovanou stranou neměl být Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje.

Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie veden jako agent neoprávněně. Proti tomuto rozhodnutí podal dovolání k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, který ho také zamítl.

Andrej Babiš řekl, že je připraven se soudit celý život. Hodlá připravit novou žalobu, ve které si tentokrát místo na Ústav paměti národa bude stěžovat na slovenské ministerstvo vnitra nebo na slovenský stát. V červnu 2018 Andrej Babiš žaluje Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodnutí tohoto soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy. Poté ovšem otevírá cestu k novému soudnímu líčení, které by bylo vázáno rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva.

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v tomto roce výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se v roce 2017 umístila (s. 10) na 6. příčce ze 163 zemí. Tento index bývá často jak politiky, tak médii brán jako žebříček nejbezpečnějších zemí světa. Nicméně tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují), což jsme také rozebírali v komentáři. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný, neexistují prokazatelná data popisující to, jak si země vedou ohledně jejich vnitřní bezpečnosti.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku dvěma body z pěti, přičemž pět značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd. Dodejme, že v roce 2016 se Česká republika umístila opět na 6. příčce ze 163 zemí a o rok dříve obsadila Česká republika 12. místo. V roce 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.

V červenci 2018 je míra nezaměstnanosti na našem území rovna 2,3%. Míra nezaměstnanosti se v ČR dlouhodobě pohybuje na nejnižších mírách ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože samotný Andrej Babiš uvedl pro Novinky, že se do kauzy H-System rozhodl vstoupit "z jeho iniciativy".

Prvotní iniciativa vyšla od Andreje Babiše, který se 25. července spolu s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem sešel nejprve s konkurzním správcem Josefem Monsportem a následně se zástupci družstva Svatopluk. Ti během schůzky premiéra Babiše požádali, aby se stal zprostředkovatelem jednání mezi oběma stranami v tomto sporu. Andrej Babiš tedy sice skutečně byl vyzván k roli mediátora mezi stranami, došlo k tomu však na schůzce iniciované jím samotným.

V rozhovoru pro Novinky.cz ohledně kauzy H-Systém uvedl Andrej Babiš následující:

Redaktor: "Proč jste se rozhodl vstoupit do kauzy H-Systém? Oslovilo vás družstvo Svatopluk?" Andrej Babiš:

„Byla to moje iniciativa (…). Ve středu v osm ráno jsem se společně s ministrem spravedlnosti Kněžínkem setkal s panem Monsportem a vyslechl si jeho pozici, v 9:30 za námi přišel pan Junek s právním zástupcem. Ptali jsme se, co jako zástupci státu pro ně můžeme udělat, a pan Junek nás požádal, abychom se stali mediátory sporu. Obraceli se na nás i další občané, abychom to řešili.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť obě zainteresované strany se podle svých veřejných prohlášení skutečně dohodly na zmíněných krocích.

Výsledkem dalšího jednání, na kterém byl přítomný mimo jiné i premiér Andrej Babiš, bylo přislíbení, že se do vyřešení případu nebude vystěhovávat z Horoměřic žádný z klientů H-Systemu. Zástupci spolku Svatopluk se dohodli se správcem konkurzní podstaty Josefem Monsportem, že zatím nebude uplatňovat rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož se měli klienti H-Systemu do třiceti dnů vystěhovat ze svých domovů v Horoměřicích.

Hlavním úspěchem byla dohoda o vypracování nového znaleckého posudku, který určí hodnotu nemovitostí. Podle konkurzního správce mají cenu asi 140 milionů, podle jejich obyvatelů deset a půl milionu. Dokud posudek nebude vypracovaný a vyhodnocený, nikdo se stěhovat nebude. O tom, kdo posudek vypracuje, se rozhodne 30. srpna na věřitelském výboru. „Milník číslo dvě bude dohoda na způsobu zadání, milník číslo tři bude vyhodnocení na obou stranách.“ uvedl právní zástupce družstva Svatopluk Lubomír Kincl. "Posudek by měl hledat, jaká je obvyklá cena nemovitostí v roce 2018, ale i jaká byla v několika dřívějších termínech." řekl Josef Monsport.

Společnost H-System uzavřela v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu asi o miliardu. Stavební bytové družstvo Svatopluk založila část poškozených klientů v říjnu 1997 s cílem pokračovat ve výstavbě i za cenu dalších investic. Tehdejší správce konkurzní podstaty Karel Kudláček jim to za určitých podmínek povolil. Jeho nástupce Monsport je ale později vyzval, aby nemovitosti vyklidili a umožnili prodej, z výtěžku měli být uspokojeni všichni klienti zkrachovalé firmy. Členové družstva vedou s Monsportem od roku 2000 spory, aby se vystěhovat nemuseli.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nebyla nalezena informace či pramen potvrzující či vyvracející tvrzení předsedy vlády Andreje Babiše.

Kauza firmy H-System se táhne od konce minulého století, teprve v červenci 2018 však padl konečný rozsudek ve sporu konkurzního správce Josefa Monsporta a Stavebního bytového družstva Svatopluk.

Společnost H-System měla přibližně 1100 klientům za cca 980 milionů postavit do tří let rodinné domy v okolí Prahy. H-System však po čtyřech letech, v roce 1997, zkrachoval a část poškozených vytvořila stavební družstvo Svatopluk a společně své domy dobudovali. Nový správce konkurzní podstaty H-Systemu Josef Monsport následně vyzval obyvatele nemovitostí k jejich vyklizení za účelem jejich prodeje, aby mohly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů H-Systemu, tedy nejen členů Svatopluku.

Městský soud v Praze a posléze Vrchní soud v Praze rozhodl, že klienti H-Systemu nemovitosti vyklízet nemusí, po dovolání k Nejvyššímu soudu však padl verdikt opačný a členové družstva Svatopluk mají dle něj opustit nemovitosti do jednoho měsíce. K tomu však dle senátora Jiřího Čunka nedojde, jelikož správce konkurzní podstaty slíbil vyčkat na vyhotovení znaleckého posudku na ocenění nemovitostí. "Před panem premiérem pan Monsport řekl, že do vyřešení případu nebude nikoho z Horoměřic stěhovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že se mají do měsíce stěhovat, nebude uplatňovat."

Co se týče samotného Babišova výroku, nebyl námi nalezen žádný další pramen, který by potvrzoval slova předsedy vlády. Je možné, že prezentované informace získal Andrej Babiš jako mediátor diskuze mezi Josefem Monsportem a družstvem Svatopluk. Protože jsme se však této schůzky neúčastnili a nebyl nalezen žádný záznam, nemůžeme slova předsedy vlády potvrdit ani vyvrátit.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice není dostupná informace, že by Babiš nějak anoncoval svou účast na dané akci, v každém případě ovšem médiím poskytoval v souvislosti se svou účastí prohlášení. To převzala fakticky všechna média.

Andrej Babiš se v neděli zúčastnil schůzky členů bytového družstva Svatopluk. Informovaly o tom zpravodajské portály idnes.cz, aktuálně.cz, ct24.cz a další. Před zahájením schůze družstva Svatopluk měl Andrej Babiš odmítnout rozhovor pro TV Prima z důvodu, že nechtěl poskytovat žádné rozhovory (přibližně 3. minuta).

Nakonec se však pro novináře vyjádřil a rozhovor s ním uveřejnil například server Seznamzprávy.cz.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože data ukazují, že nezanedbatelná část uprchlíků již např. v Německu pracuje.

Dle dat Eurostatu je obecně míra ekonomické aktivity nižší u lidí, kteří nejsou původem z EU. Míra nezaměstnanosti byla dále v roce 2017 vyšší o 6,4 % u migrantů narozených mimo EU než u domácího obyvatelstva.

Ovšem i tak data ukazují, že lidé narození mimo EU měli v roce 2017 téměř 73% míru zaměstnanosti.

Pokud bychom vztáhli výrok Andreje Babiše primárně na aktuální uprchlickou krizi, můžeme se podívat na data v Neměcku. V roce 2016 zde pracovalo pouze 13 % uprchlíků, jak uvádí Reuters. To ovšem souviselo do velké míry s místní legislativou a tím, že u řady lidí běžely stále azylové procedury.

Aktuálně v tomto roce, jak uvádí DW, se čísla pracujících migrantů výrazně zvýšila. Není tedy pravdou, jak Babiš uvádí, že by všichni migranti přicházeli do Evropy za dávkami.

Babiš má ovšem pravdu v tom, že migrantům do Evropy pomáhají pašeráci. Zavádí ovšem v plošném přisouzení motivace celé skupině - tedy v tom, že nikdo nechce pracovat.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť české firmy preferují zaměstnance z Ukrajiny, Srbska, Mongolska. Česká republika se navíc aktivně snaží navýšit počty pracujících ze zmíněných zemí. Naopak o zaměstnance z Afriky takový zájem není.

Ze zpráv ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v České republice za rok 2017 vyplývá, že nejvíce zaměstnanců s platným pracovním povolením (pracovní povolení zahrnují povolení k zaměstnání, modré karty, zelené karty a zaměstnanecké karty)* je u nás z Ukrajiny. Následují zaměstnanci z Ruska, Mongolska a Vietnamu. Pro všechny zájemce o práci ze zemí mimo EU platí vízová povinnost, kterou musí podle typu žádosti vyřídit.

(Stát/počet pracovních povolení)

Ukrajina - 23 680

Rusko - 1 879

Mongolsko - 1 866

Vietnam - 1 622

Srbsko - 718

Sýrie - 44

Nigérie - 16

Ghana - 12

V počtu jednoznačně vede Ukrajina, pro kterou je společně s Ruskem a Srbskem český trh finančně zajímavý a navíc kulturně blízký. O Mongolské pracovníky je největší zájem v řeznictví a zpracovatelském průmyslu. Těmto zemím navíc jde Česká republika vstříc, neboť existuje tzv. režim Ukrajina a režim Mongolsko, který usnadňuje a zrychluje proces přijetí pracovníků z těchto zemí.