ANO

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože během nočního jednání o církevních restitucích 13. července 2012 Miroslava Němcová jako předsedkyně Poslanecké sněmovny odejmulo slovo poslanci Babákovi poté, co neuposlechl její výzvy, aby začal mluvit k věci, tedy k církevním restitucím, které byly bodem jednání.

Citujeme předsedkyni Němcovou: " Pane poslanče, nikdo vám neupírá právo mluvit jménem klubu. O neomezené lhůtě jsme se bavili také, tu vám též nikdo neupírá. Upírám vám právo mluvit mimo projednávaný bod, což jsem přesvědčena, že toto musím jako řídící schůze učinit, protože jsem přesvědčena, že jste se prostě odchýlil od toho, co je tématem tohoto bodu. "

(...) Babák se snažil v reakci na výzvu vysvětlit, že jeho řeč se týká církevních restitucí, přesto, že předčítal z církevní historie.

" V tom případě je mi líto, ale jsem přesvědčena, že jste přestoupil ustanovení jednacího řádu. Prosím, dejte námitku proti mému postupu. Já vám odnímám slovo. "

Němcová při tomto svém kroku použila § 59 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který v (4) říká:

" Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy. "

Věci veřejné již předem oznámily, že se pokusí o obstrukce ohledně zákona. Každý člen poslaneckého klubu Věcí veřejných během tohoto jednání měl možnost se k zákonu vyjádřit a každý mluvil dvakrát deset minut (Sněmovna si v tomto bodě ohlasovala toto omezení řečnické doby). Jednání toho dne skončilo po osmi hodinách.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť ve srovnání s jinými volebními obdobími nebyl stav legislativní nouze nadužíván.

Stav legislativní nouze byl Miroslavou Němcovou vyhlášen v roce 2010, kdy se tímto krokem snažila překonat obstrukce levicové opozice. Tento byl po podání ústavní stížnosti ze strany ČSSD Ústavním soudem zrušen, kdy v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 uvedl, že

„podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 JŘPS). Za mimořádnou okolnost (posuzováno prizmatem ústavních principů) je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy.“

Podruhé legislativní nouzi vyhlásila Miroslava Němcová na sklonku roku 2012. Celkově bylo v období 2010-2013 ve stavu legislativní nouze schváleno 6 zákonů. V období 1993-1996 se jednalo o 3 zákony, v období 1996-1998 o 4 zákony, v období 1998-2002 o 8 zákonů, v období 2002-2006 o 16 zákonů, v období 2006-2010 o 4 zákony. (viz str. 111 až 234 rigorózní práce JUDr. Adama Vízdala, která byla na institut legislativní nouze zaměřena).

V kontextu tohoto srovnání nelze jako pravdivé označit tvrzení, že by byla legislativní nouze v letech 2010-2013 vyhlašována jako na běžícím pásu, resp. že by byla její četnost výrazně vyšší oproti jiným volebním obdobím.

Jako zavádějící by se dalo hodnotit i tvrzení, že Miroslava Němcová jako předsedkyně vyhlašovala stav legislativní nouze. Je pravda, že dle § 99 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny vyhlašuje tento stav předseda komory, avšak vždy tak činí na návrh vlády. Nejedná se o jeho vlastní iniciativu, kdy by tak činil z vlastní vůle.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Ústavní soud nezrušil zákon, kterým se zaváděla sKarta. Jaroslav Faltýnek v tomto výroku směšuje dvě různé kauzy. V té první Ústavní soud skutečně konstatoval, že byl zneužit stav legislativní nouze. Druhou kauzou je však sKarta, kterou se Ústavní soud vůbec nezabýval a zrušil ji Parlament České republiky ze své vlastní vůle. Není pravdou, že by byla zrušena Ústavním soudem v důsledku porušení zákona Miroslavou Němcovou.

První kauzou je situace z konce roku 2010, kdy Sněmovna schválila některé zákony ve stavu legislativní nouze, které byly následně Ústavním soudem zrušeny, kdy soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10

„dovodil, že jediným důvodem projednání a schválení napadeného zákona Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání bylo ohrožení jeho včasného přijetí tak, aby nabyl účinnosti nejpozději ke konci roku 2010, což bylo znemožněno postupem opozice podle § 90 odst. 3 a § 91 odst. 2 JŘPS. Zjištěný důvod ovšem nelze považovat za legitimní a ústavně aprobovatelný důvod umožňující vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 JŘPS. Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (při vypuštění prvního čtení ve smyslu § 99 odst. 6 JŘPS - viz usnesení č. 112 z 8. schůze Poslanecké sněmovny - hlasování č. 7), byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“

Tímto nálezem Ústavní soud ke dni 31. prosince 2011 zrušil zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento zákon však nebyl tím zákonem týkajícím se sKarty, o kterém mluví Jaroslav Faltýnek. Skartou se měl Ústavní soud zabývat na návrh senátorů na konci roku 2013. Řízení však nakoneczastavil a věc nebyla ani projednána, neboť poslanci sKartu zrušili na návrh skupiny senátorů ČSSD.

Otázkou je, do jaké míry lze tato Ústavním soudem konstatovaná pochybení personifikovat pouze na osobu Miroslavy Němcové, neboť jak jsme konstatovali i v předchozím výroku, nejedná se o její vlastní iniciativu, kdy by z vlastní vůle vyhlašovala stav legislativní nouze. Předseda Poslanecké sněmovny tak dle § 99 odst. 1 jednacího řádu činí pouze na návrh vlády.

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Jaroslav Faltýnek má pravdu, že Babiš nesliboval vybrat 100 miliard ročně navíc. Realita je taková, že v předvolební kampani mluvil o tom, že lze získat až 200 miliard ročně.

V předvolební debatě České televize z Prahy, která byla vysílána 14. října 2013 (tj. 11 dnů před volbami), Andrej Babiš doslova uvedl (video - čas 95:10):

" Pokud by někdo řídil ten stát jako řádný hospodář, tak tady vybere 200 miliard ročně navíc. "

Dále v rozhovoru pro Lidové noviny (15. dubna 2014 - dostupné na webu ANO) uvedl:

" Proč míříte do politiky vy sám?---Chci, aby stát začal někdo opravdu řídit ve prospěch občanů. Není potřeba jen tupě šetřit, jak to nyní vidíme kolem sebe, ale vybírat daně, použít je ve prospěch všech a správně je investovat. Nevybrané daněamrhání penězi nákupem zbytečností představují obrovský balík peněz, který nám uniká. Když bude stát důsledně dohlížet na dodržování pravidel, zjistí se, že tu leží na zemi až 200 miliard korun ročně. "

Tutéž částku pak uvedl na setkání s voliči v Brně v září 2013, o tomto setkání informoval server Idnes.cz.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni posoudit, nakolik obě zmíněná opatření budou mít reálné dopady na výběr DPH či zda v případě EET budou vůbec přijaty.

V předchozím výroku jsme doložili, že Babiš v předvolební kampani mluvil dokonce o 200 miliardách ročně, které stát může získat, když jej bude někdo správně řídit a dobře hospodařit.

Pokud se podíváme na možnosti výběru daní skrze oba Faltýnkem pojmenované nástoje, zjistíme, že elektronická evidence tržeb (připusťme, že výběr daní bude kopírovat očekávání ministerstva financí a že bude zavedena) má přinést zvýšení výběru daní (.pdf - str. 29) o 12,5 miliardy.

Kontrolní hlášení pak (šlo o součást novely zákona o DPH) uvádí rozmezí 5-10 miliard, o které by se mohl výběr zvýšit.

Pokud by tedy oba nástroje přinesly takový efekt, že by zvýšily výběr daní o maximální možnou částku (predikovanou ministerstvem financí), šlo o 22,5 miliardy.

Tohle je ovšem jednak predikce, kterou nejsme schopni reálně potvrdit, druhak musíme vzít v potaz otázku funkčnosti EET, která je kritizována. Je také otázkou, zda se koalici podaří před odpor opozice daný zákon prosadit.

Aktuální volební období je právě ve svojí polovině a z prozatím svolaných 35 schůzí bylo 19 řádných, 15 mimořádných, svolaných podle § 51 Jednacího řádu a jedna schůze svolaná podle § 84 s návhem k vyslovení nedůvěře vládě.

Ze zmíněných 15 mimořádných schůzí dvě stále probíhají, hovoří-li tedy Jaroslav Faltýnek o 13, má patrně na mysli pouze ukončené. Z tohoto počtu jsme identifikovali 8 schůzí jako svolaných koaličními poslanci (9., 11., 12., 20., 21., 22., 32., 35. schůze), 5 opozičních (13., 15., 18., 24., 30. schůze). Na svolání 5. schůze, kde se projednával mimo jiné zákon o registru smluv, spojili koaliční a opoziční poslanci svoje síly, podobně tomu bylo u 14. schůze ke služebnímu zákonu.

Aktuální volební období je v polovině, 2 roky od voleb. Pokud tedy vezmeme stejnou část z minulého volebního období, tedy do 28. května 2012, bylo svoláno 39 schůzí, z toho 16 mimořádných a dvě k vyslovení nedůvěry vládě. Vláda svolala 5 mimořádných schůzí (8., 20., 22., 30., 31. schůze), opozice 11 (6., 10., 15., 18., 24., 26.-29., 34., 35. schůze).

Celkový počet schůzí tedy odpovídá počtům Jaroslava Faltýnka, "skóre" koalice vs. opozice ale už ne.

Poslanec uvádí průměrné náklady na provoz Poslanecké sněmovny, nikoli dodatečné náklady na její jednání.

K číslu, které zmínil poslanec Faltýnek, dojdeme jednoduchým výpočtem: Podle zákona (příloha č. 3, kapitola 302) o státním rozpočtu na r. 2015 měla Poslanecká sněmovna (PS) výdaje 1,071 mld. korun. Rok 2015 má 251 pracovních dnů a za předpokladu 8-hodinové pracovní doby vyjde na hodinu cca 533 tis. korun, což je blízko Faltýnkově údaji.

Jde však o nesmyslnou hodnotu: mzdy poslanců a dalších zaměstnanců PS, stejně jako např. náklady na údržbu budov, jsou vesměs hrazeny nehledě na to, zda PS zasedá či ne. PS přitom nezasedá každý pracovní den 8 hodin. Přehled na webu PS ukazuje, že např. od 11.7. do 14.9.2015 se žádná schůze nekonala.

Dodatečné náklady spojené se zasedáním "navíc" (provoz vrátnice, zvýšená spotřeba el. energie, úklid sálu apod.) nemůžeme přesně stanovit, nezahrnují však většinu běžných nákladů PS a tudíž jsou jistě podstatně nižší.

Jelikož tedy Faltýnek neuvádí náklady na jednání PS, nýbrž průměrné náklady na její provoz, nejde o pravdivý výrok.

Dodejme ještě, že necháváme na čtenáři, aby posoudil, zda se debata na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky má měřit na koruny.

Na základě stenozáznamů z jednání mimořádné schůze k České poště je výrok hodnocen jako nepravdivý.

To, že se na České poště nic nekalého neděje, uvedl v rámci jednání Sněmovny ředitel České pošty Martin Elkán, který uváděl bod Informace vlády (sic) České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště s. p.

Opoziční kritika směřovala jinam. Předně opoziční zástupci kritizovali to, že jim svolavatelé schůze (tedy poslanci hnutí ANO) nejsou schopni doložit konkrétn í důvody samotného jednání.

Např. poslanec Svoboda (ODS): " Já chápu institut vyšetřovací komise jako institut mimořádný, který má nahradit nebo řešit věci, ve kterých normální systém, státní systém selhal. A tomu rozumím, to má fungovat. Ale aby takový institut mohl vzniknout, musím já jako poslanec vědět "Why? Proč? Pourquoi?" - a já to nevím. Já tady sedím a do této chvíle nevím, co je důvod pro to, abychom zřídili vyšetřovací komisi na poštu."

Dále byla kritika vedena směrem, že bod ve znění "Informace Vlády ČR" představuje generální ředitel České pošty a ne zástupce vlády.

Poslanec Benda (ODS): " Proč se nebavíme o tom prvním bodu, kde mimochodem informaci vlády podává šéf České pošty. To je tedy taky lehce pikantní, že informaci za vládu podává šéf České pošty, ale asi to tak dneska už je, že šéfové podniků, když už můžou v této zemi vládnout, tak můžou i za tu vládu podávat zprávu."

V neposlední řadě se vyjadřovali zástupci opozice v tom smysli, že schůze svolaná hnutím ANO má pouze vytvořil kouřovou mlhu nad tím, že je vyšetřována v souvislosti s manipulacemi zakázek v České poště firma patřící Andreji Babišovi, kterou v dané době řídil Faltýnek.

Např. poslanec Laudát (TOP 09): " Tady vy jste vládní koalice, která vládne bezmála již za chvíli dva roky. A po dvou letech abyste vypustili kouřovou clonu zřejmě na nějakou minulost, o které já nevím... A jestli vy něco víte, tak to máte oznámit policii. Ale to, co tady předvádíte, tzn. v okamžiku, kdy je nějaká Babišova firma, jejím statutárním orgánem byl předseda klubu hnutí ANO, vystavena vyšetřování, tak je to nestandardní a vznikne vyšetřovací parlamentní komise? Vy nevěříte orgánům činným v trestním řízení? Přece vyšetřovací komise by měla vznikat v okamžiku, kdy je jasné, že selhávají nějaké státní instituce. A vy chcete říci, že selhává policie tím, že si dovolila obvinit nebo vyšetřovat Agrotec, a už má vznikat parlamentní komise?"

Nepodařilo se nám dohledat veřejné vyjádření žádného z politiků ANO k jejich představám o tom, kdo by měl být v čele vyšetřovací komise, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.