Ale Opencard je také živá kauza. Opencard je také živá kauza. A ta vyšetřovací komise v případu Opencard zafungovala a přesně označila, kdo co udělal špatně a o to jde. O to jde.
Sněmovna ustavila vyšetřovací komisi ke kauze Opencard na své 7. schůzi v březnu 2014 - 5 let po podání trestního oznámení a měsíc poté, co byly vyneseny rozsudky nad pěti bývalými úředníky z magistrátu. Kauza dosud nebyla definitivně uzavřena, v červnu 2015 například bylo doplněno původní trestní oznámení. Ovšem je zřejmé, že "kauza Opencard" je ve zcela jiné fázi trestního řízení, než je "kauza České pošty".
Úkolem (.pdf) poslanecké vyšetřovací komise bylo zpětné prověření způsobu vyšetřování kauzy opencard (str. 3). Komise dospěla k závěru, že došlo k pochybením orgánů v trestním řízení (str. 4), a doporučilo nové šetření (str. 10). Popud k šetření kauzy Opencard na sněmovní půdě dal Ing. Jiří Chytil (str. 3), který původně pomáhal polici jako utajený svědek rozkrýt celou kauzu. Vyšetřovací tým ale v srpnu 2011 jeho identitu odhalil a vznesl proti němu obvinění. V únoru 2015 pak byl mezi 5 odsouzenými (viz výše). Po tomto rozsudku pan Chytil požádal o pomoc poslance, kteří reagovali právě zřízením vyšetřovací komise, která poukázala na pochybení ve vyšetřování.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se snaží srovnávat dvě kauzy, které jsou ve zcela jiné fázi vyštřování. Navíc, sněmovní vyšetřování kauzy Opencard bylo iniciováno osobou, která mohla být neprávem poškozena výsledkem případných pochybení, zatímco v případě kauzy České pošty se sami poslanci staví do role, ve které by de facto suplovali práci orgánů činných v trestním řízení.
Jak pan premiér Nečas paní Němcové, když dával tu žádost (o vyhlášení stavu legislativní nouze - pozn. Demagog.cz), to zdůvodnil, že důvodem je, proč chce poškrtat důchody, porodné na druhé dítě a tak dále, tak že důvodem je vznik velkých hospodářských škod.
V roce 2010 vyhlásila tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová na žádost vlády stav legislativní nouze, a to od 1. do 15. listopadu. Tehdejší předseda vlády Petr Nečas to pak ve Sněmovně zdůvodnil následovně:
"(...) Bude-li schválen státní rozpočet, který k 1. 1. příštího roku nebude podložen účinnou legislativou, která bude v účinnosti od 1. ledna příštího roku, bude to nevěrohodný dokument založený pouze na součtu čísel, která nebudou odpovídat skutečné legislativě účinné od 1. ledna příštího roku. To velmi vážně hrozí. Potom může dojít i ke krokům, jako je zhoršení výhledu ratingu České republiky, hrozí prodražení dluhové služby. Tady bych chtěl zdůraznit, že výkyvy pouze v několika procentech činí z hlediska splátky dluhové služby až řády miliard v dluhové službě, hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše než v řádech miliard ve dvojciferném čísle miliard.
Čili jsou to velmi významné hospodářské škody a naprosto legitimně a v souladu se zákonem na to vláda musela zareagovat a musela požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, aby k těmto závažným hospodářským škodám nedošlo. Takto jsem to zdůvodnil již téměř před týdnem, byť pan poslanec Tejc buď nebyl v práci, anebo v práci byl a nedělal to, co má, to znamená neposlouchal řečníka."
Jednalo se o čtyři novely, které mimo jiné mění zákon o daních z příjmů, o stavebním spoření, či balík úsporných opatření z Ministerstva práce a sociálních věcí. Součástí úsporného balíčku bylo například zrušení porodného na druhé a další dítě nebo zdanění příjmů důchodců.
Ze strany ODS a TOP 09 bylo avizováno, že obstrukce přijdou ve třetím čtení. Takže my se nenacházíme ve třetím čtení. A já nehovořím o tom, že ODS dělá obstrukce ve třetím čtení. Ale třetí čtení je možno podle stávajícího jednacího řádu projednávat pouze ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin.
Svůj záměr obstruovat ve třetím čtení zákon o elektronické evidenci tržeb avizovala ODS i TOP 09 (jakkoli poslanec Laudát nazývá obstrukce "obranou demokracie;" další zdroje například zde, zde či zde). Třetí čtení ještě opravdu nebylo v době vysílání, tedy k 25.10.2015, zahájeno.
Podle § 95a Jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou pro třetí čtení vyhrazeny středy a pátky od 9 do 14 hodin, pokud se Sněmovna neusnese na jiném čase. To však může být přehlasováno dvěma poslaneckými kluby.
Výrok poslance Faltýnka tedy hodnotíme jako pravdivý (a více o obstrukčních technikách a podmínkách se můžete dočíst již brzy na našem blogu).
(reakce na předchozí výrok Němcové) Zpravodajové se hledají dvě tři minuty.
Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.
Samozřejmě nelze přesně vyjádřit, jak dlouho se průměrný zpravodaj hledá. Záleží samozřejmě na charakteru ztracení a jeho radiu, v neposlední řadě také na osobě pohřešovaného zpravodaje a na skutečnosti, zda si přeje být nalezen. I tak lze ale říci, že je standardem, že se zpravodaj nehledá, případně hledá v řádu jednotek minut (na minulé schůzi byli například všichni nalezeni zcela okamžitě). Rozhodně ho tak nelze přirovnat, jak naznačuje Miroslava Němcová, k překážce obdobné avizovaným obstrukcím.
Přesto z odůvodnění předchozího výroku Miroslavy Němcové, respektive ze stenoprotokolu, vyplynulo, že zpravodaj Jaroslav Klaška se hledal přibližně 30 minut. Samozřejmě nelze na základě tohoto ojedinělého případu paušalizovat, je to však důvodem pro udělení pravdy s výhradou.
...my jsme prostě slíbili, co jsme slíbili, to jsme udělali za ty 2 roky (...) Nezvýšili jsme daně, vrátili jsme lidem peníze. Vrátili jsme jim důchody. Zrušili jsme zdravotní poplatky. Vrátili jsme porodné na druhé dítě, které ODS sebrala ve stavu legislativní nouze našim občanům. Slevy pracujícím důchodcům.
Koaliční vláda, jejímž členem je ANO 2011, vládne od podzimních voleb v roce 2013. V červenci 2014 vláda schválila balík opatření, kterým vrací porodné na druhé dítě, ruší regulační poplatky za návštěvu ambulance a výdej léků na předpis, vrací slevu na dani pro pracující důchodce nebo zavádí druhou sníženou sazbu DPH. Vláda také vrátila tempo valorizace penzí na úroveň roku 2012, tedy valorizace o třetinu růstu mezd a plnou inflaci (v letech 2013-2014 počítala pravidla jen se třetinou inflace).
Vláda zatím nezvýšila příjmové daně a podle slibu Andreje Babiše na Hospodářské komoře to v tomto volebním období ani neudělá. Zvyšuje například spotřební daň na cigarety, změny u darovací daně či daně z převodu nemovitosti mohou také vést k vyšší sazbě než by tomu bylo u starší úpravy.
Všechny tyto sliby však najdeme v programu ČSSD, v programu ANO najdeme ze zmíněných bodů pouze slib návratu k tempu valorizace penzí a slib změny systému regulačních poplatků k dosažení vyšší solidárnosti, zrušení poplatek za recept a všech poplatků pro seniory. O zrušení poplatků se později sám Andrej Babiš mluvil jako o chybě. "Teďka to vidím v praxi, no tak asi teďka vidím, že to byla chyba, ale samozřejmě museli jsme vytvořit nějakou vládu a pokud ČSSD řekla, že přes to nejede vlak, tak jsme jako ustoupili, udělali jsme ten kompromis, ale s odstupem času to vidím jako špatně," řekl Babiš v červnu 2014 v Událostech, komentářích. Je tedy zavádějící tvrdit z pozice poslance za ANO, že plní to, co slíbili, když vyjmenovává programové priority ČSSD.
Ale hlavně, my jsme kritizováni, pane Moravče za to, víte, za co jsme teďka kritizováni u státního rozpočtu? Že rozhazujeme. Ale my jenom vracíme těm učitelům, těm policajtům ty peníze.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016.
Na základě analýzy plánovaných výdajů státního rozčpotu pro rok 2016 (.pdf) a jejich porovnání s čísly za rok 2015 jsme identifikovali následující signifikantní nárůsty:
- kapitola 501 - Platy se navýšila o 10 %, tj. 6,5 miliardy korun, - kapitola 513 - Nákup materiálu o 19 %, tj. o 1 miliardu korun, - kapitola 521 - Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům o 18 %, tj. 7,8 miliardy korun, - kapitola 532 - Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 21 %, tj. 21,5 miliardy korun, - kapitola 549 - Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu o 15 %, tj. 2 miliardy korun, - kapitola 633 - Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně o 33 %, tj. 7,3 miliardy korun.
Z tohoto přehledu je patrné, že navýšení výdajů oproti loňskému roku zdaleka neputuje jen na platy. Navíc nárůst platů například u zmíněných učitelů má činit pro rok 2016 3,3 % - tento růst byl zachován i v roce 2011, kdy se jinak platy ve státní sféře plošně snižovaly.
Ale vy víte, kolik já mám příjem z Agrofertu, protože to jsou veřejně dostupné zdroje a 25 roků, 25 roků jako zastupitel v Prostějově dávám majetkové přiznání na radnici a poslední 2 roky ve sněmovně.
Všichni členové ANO publikovali svá majetková přiznání veřejně po volbách v roce 2013. Prohlášení o majetku poslance Faltýnka z roku 2013 je dostupné na webových stránkách strany ANO nebo v registru Poslanecké sněmovny.
Na základě zákona o střetu zájmů č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů jsou zastupitelé povinni podávat majetková přiznání od roku 2007. Zastupitelé jsou podle zákona hodnoceni jako "veřejní funkcionáři" (§ 2 bod "m") a vztahují se na ně povinnosti, mimo jiné také podávání majetkového přiznání.
Podle tohoto zákona lze však vymezit veřejného funkcionáře tím způsobem, aby nemusel zastupitel podávat majetkové přiznání. Přiznání se podávají většinou do registru zřízeného danou obcí a nejsou veřejnosti přístupná. V případě Prostějova jsou tata přiznání k nahlédnutí občanům po vyplnění písemné žádosti.
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, z veřejných zdrojů není dohledatelné, zda Jaroslav Faltýnek zveřejňoval své majetková přiznání jako zastupitel již od roku 1990, tedy ještě před platností zákona, který ukládá tuto povinnost.
My bereme 13329 zaměstnanců, protože my potřebujeme stabilizovat tu státní správu, 5812 učitelů.. (...) 2485 potřebujeme policistů, my potřebujeme ochránit naše občany, je nová bezpečnostní situace. Nabíráme vojáky. A taky potřebujeme samozřejmě kontrolovat daně.
Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:
Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.
Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.
V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."
Václav Moravec: V Brněnských teplárnách je syn Jaroslava Faltýnka, vašeho místopředsedy. Andrej Babiš: Já jsem se to dozvěděl z Parlamentních listů. Syn Jaroslava Faltýnka je zaměstnanec auditorské firmy a ta firma plynárenská ho požádala, aby jim pomohl. Václav Moravec: On je místopředsedou představenstva. Andrej Babiš: Ano, a bere 25 tisíc korun.
Jiří Faltýnek, syn místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, je zastupitelem ANO v městské části Brno-Ivanovice. Od prosince 2014 je rovněž místopředsedou společnosti Teplárny Brno, jejímž jediným akcionářem je město Brno.
Současná právní úprava nespecifikuje, na základě jakých pravidel jsou členové dozorčích rad a představenstev do funkcí nominováni. Nelze tedy ověřit, na základě jakého klíče či požadavku brněnských tepláren se Jiří Faltýnek do této funkce dostal.
Oficiální web města Brna v únoru 2015zveřejnil odměny, na které si lidé v představenstvech a v dozorčích radách městských firem přijdou. Místopředsedovi představenstva Teplárny Brno měsíčně náleží 26 tisíc korun hrubého.
On (Miroslav Kalousek, pozn. Demagog.cz) zaměstnával trestně stíhaného, odsouzeného za daňový podvod, Šnábla na ministerstvu, který tam vypaloval arbitrážní firmy a tak dále
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. V první části věty má sice Andrej Babiš pravdu, nicméně druhou a podstatnější část jeho výroku (o vypalování arbitrážních firem) nelze potvrdit ani vyvrátit.
Radek Šnábl byl na podzim roku 2008 ústeckým krajským soudem odsouzen k dvouleté podmínce za krácení daně a pokutě 300 tisíc korun. Verdikt potvrdil v dubnu 2009 pražský vrchní soud a v srpnu 2010 pak i Nejvyšší soud. Soud jako trestný čin klasifikoval jeho podíl na obchodování s hracími automaty v roce 1999, ty pak Šnábl se svými společníky prodal do Arménie a firma, ve které byl Šnábl předsedou představenstva, pak po finančním úřadě v Děčíně žádala vrácení daně z přidané hodnoty. Úředníky v Děčíně ale zarazila vysoká částka, kterou společnost požadovala. Celou kauzou se v říjnu 2011 zabýval týdeník Euro.
Podle informací serveru iHNed.cz Šnábla na ministerstvo financí přivedl Jiří Rusnok, který vedl rezort v letech 2001 a 2002. Se Šnáblem spolupracoval později i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Na ministerstvu financí se Šnábl opětovně objevil jako poradce Vlastimila Tlustého a od roku 2007 řídil mezinárodněprávní odbor, kde se pro stát zabýval arbitrážemi v řádech miliard korun. Jeho povýšení se kryje s usednutím Miroslava Kalouska do křesla ministra financí, který rezort řídil od ledna 2007 do do května 2009 a opětovné od července 2010 do července 2013.
Po rozsudku Nejvyššího soudu podal Radek Šnábl rezignaci, tu ale, jak uvedl pro Českou televizi mluvčí rezortu Ondřej Jakob, Miroslav Kalousek nepřijal a Šnábla popsal následovně: „Alibističtí a nestateční mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice asi neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana.“ (zdroj: CT24.cz)
Šnábl na ministerstvu skončil v srpnu 2013, kdy dostal výpověď od Kalouskova nástupce Jana Fischera. Celý spor měl dohru u soudu, který dal Šnáblovi za pravdu, že jeho výpověd byla neoprávněná.
