ANO

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na data Eurostatu.

Pro přijetí společné měny eura (vstup do eurozóny) musí státy splnit konvergenční kritéria.

Státy, které jsou uvnitř eurozóny, jsou již svázány společnou měnovou politikou. Mohou však nezávisle provádět fiskální politiku a určovat své rozpočty.

Saldo veřejných rozpočtů je právě jedním z konvergenčních kritérií společně s velikostí veřejného zadlužení.

Státy by pak měly dodržovat hranici deficitu veřejných rozpočtů max. 3 % HDP.

Jak je vidět z dat Eurostatu (xls.), toto kritérium by nedodrželo 7 států, které používají euro.

Kritérium veřejného dluhu, kdy tento dluh by neměl překročit hladinu 60 % HDP, nesplnilo dle Eurostatu hned 13 z 18 členů eurozóny.

Je však třeba podotknout, že konvergenční kritéria se na již členské státy nijak nevztahují. Členské státy jsou vázány cíly stanovenými v Paktu stability a růstu. To ovšem nic nemění na podstatě výroku, který na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.

Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:

"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.

Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:

"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."

Ingeborg Grässleová je Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, který v Praze prověřuje chyby v kontrole a auditech fondů EU.

Grässleová prohlásila: " Šéf hnutí ANO a podnikatel Andrej Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou".

"S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě, " prohlásila dále na tiskové konferenci. Už v minulosti byl podle ní takový konflikt zájmů u nejmenovaného bývalého ministra dopravy, jehož firmy podle poslankyně profitovaly z evropských projektů na rozvoj Vltavy. " Teď je na ministerstvu financí, " uvedla zákonodárkyně.

ČTK Grässleová následně vysvětlila, že Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur (71 milionů Kč) z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. " Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem? " položila si řečnickou otázku. Tento střet zájmů podle ní znedůvěryhodňuje kontrolní systémy v ČR a požaduje jeho objasnění.

Nejlepším řešením by podle Grässleové bylo, kdyby vicepremiér své podnikatelské impérium prodal nebo předal nějakému pověřenci. " Každopádně musí jasně prokázat, že už s tím nemá nic společného," zdůraznila zástupkyně lidovecké frakce EPP v evropském výboru. Sama se prý hodlá této záležitosti dál věnovat. " Nenechám to v klidu, " poznamenala členka německých vládních křesťanských demokratů (CDU).

Podle Českého rozhlasu pak řekla konkrétně:" I have been on this committee for 10 years, and have done many reviews. But this is the first time I’ve felt the system allowed such massive fraud ".

Samotná tisková konference v plném znění v současnosti není na stránkách Evropského parlamentu k dispozici, nemůžeme tedy vyloučit, že Babišem zmiňované prohlášení nezaznělo, hodnotíme tedy prozatím výrok jako neověřitelný.

Předseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Jens Geier skutečně uvedl na adresu Ingeborg Grässleové, že konflikt zájmů u Andreje Babiše v pozici ministra financí je jejím soukromým názorem, nikoli oficiálním stanoviskem výboru. Ministerstvo financí totiž výboru důkladně vysvětlilo, že Andrej Babiš jedná v souladu s českým právem. Předseda výboru pak uvedl, že "... výbor sám není oprávněn dávat Česku nějaké rady, jak má v této záležitosti postupovat ".

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí figuruje v procesu nakládání s dotacemi jako platební a certifikační orgán a jako auditní orgán. O výběru projektů tedy skutečně nerozhoduje. Ministerstvo financí ze své pozice certifikuje a uvolňuje prostředky pro jednotlivé projekty a jako auditní orgán provádí kontrolu hospodárnosti celého systému. Kontrolu provádí také NKÚ, který vydává každoročně tzv. EU Report, zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR.

O postupech při případném pochybení pak rozhoduje Výbor pro koordinaci fondů (COCOF). Ten vydává pokyny určující výši opravy dle závažnosti pochybení. Regionální rada pak může vyměřené penále za podmínek stanovených v odst. 12, § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, prominout, viz například usnesení č. 17–21 výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Členové výboru jsou podle § 16d zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, volení členové zastupitelstva krajů, které tvoří daný region. Na jejich výběr tedy také nemá Ministerstvo financí vliv.

Výše uvedené informace potvrzují slova Andreje Babiše a jeho výrok je tak pravdivý.

Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.

Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnily Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra, a. s., podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a. s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.

Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Z výroku Andreje Babiše není patrné, o jakých financích se konkrétně vyjadřuje. Situaci státního rozpočtu ve vztahu ke státním podnikům lze řešit vícero způsoby, od zmiňovaného managementu likvidity, přes navýšení příjmů z dividend, až po částečnou čí úplnou privatizaci.

Slova ministra financí dostatečně nespecifikují, odkud získat zmiňované částky, rovněž se nám nepodařilo najít objektivní hledisko zhodnocení potenciálu na dividendy. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Andrej Babiš tuto myšlenku skutečně publikoval dne 27. 3. 2014 v názorové rubrice na straně 9 Lidových novin. Doslova říká: „Kromě toho budu usilovat také o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti zcela mimo centrální systém řízení likvidity. To se týká naprosté většiny peněžních prostředků státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol, veřejných zdravotních pojišťoven, státních podniků, ale i obchodních společností zcela ovládaných státem nebo veřejnoprávních institucí".

Kromě toho se také omluvil za svá vyjádření vůči serveru Echo.cz, a to opět prostřednictvím novin – Mladé fronty Dnes.

Popření těchto informací tedy hodnotíme jako nepravdu.

Pro přesnost dodáváme, že články publikované v deníku Právo jsou Nechci propást příležitost zabránit vysávání zdravotnictví (vydáno 20. 3. 2014, publicistika, strana 6) a Ceny léků ze zkumavek a křivulí (vydáno 25. 3. 2014, trhy a ekonomika, strana 14).

Opakovaná prohlášení Andreje Babiše o 350 miliardách, které leží na účtech ČNB, vyvracela jak sama Národní banka, tak například ekonom David Marek, rozporoval je dříve i Demagog.cz.

Jak informoval v polovině března deník E15 (patří do skupiny MAFRA patřící Andreji Babišovi), ministerstvo od počátku roku investovalo velkou část z přibližně 50 miliard, které byly k dispozici na účtech ČNB. Krátkodobá investice měla podle E15 přinést výnos kolem 0,25 procenta, co je násobně více než běžný úrok ČNB. Podle reakcí ekonomů ale takový výnos nabízejí jen rizikovější investice například do španělských či italských dluhopisů (země s hodnocením v rizikovém pásmu). To však Andrej Babiš popírá a tvrdí: „Po intervenci ČNB vznikl hlad po eurech, tak jsme to zainvestovali v českých komerčních bankách za sazby 0,27 až 0,35, takže je to výhodné, a ty spekulace, že bychom investovali do nějakých španělských, nebo italských dluhopisů, jsou nesmysl“.

Z bilance ČNB pak vyplývá, že zatímco k 10. lednu 2014 měl stát u ČNB 50,7 miliardy korun, k 20. březnu už to byly jen 3 miliardy, byla tedy investována skoro celá rezerva.

Jak spočítal ekonom David Marek, při investici 36 miliard by si takto ročně stát přišel na 75,6 milionů. Přesné informace o tom, kolik peněz bylo přesně investováno a jaký výnos tato investice přinesla, nicméně nejsou veřejně dostupné a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

MF Dnes, respektive server Idnes, skutečně 26. března uveřejnila článek s názvem "Benzin může podražit. Kvůli novému `Babišovu´ poplatku", který, jak je z názvu patrno, pojednává o možném zdražení paliva až o 50 haléřů na litr. Zda bude mít ministrem navrhovaný "příspěvek na odvětví", tedy spoluúčast řidičů na udržování hmotných rezerv, skutečně na svědomí dopad na zvýšení cen pohonných hmot Demagog ovšem nedokáže zhodnotit.

V současnosti skutečně nákup strategických ropných rezerv zajišťuje stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, hospodaření (.pdf) Správy je totiž součástí kapitoly státního rozpočtu.

Zda je Česko jedinou evropskou krajinou s takovýmto systémem, se nám ověřit nepodařilo. Podobný krok minulý rok chystalo i Slovensko, podle Hospodářské komory (jež se k tomuto již vyjadřovala v souvislosti s podobnou novelizací, kterou připravovala již Nečasova vláda), je "zapojení podnikatelské sféry do financování ropné bezpečnosti je ve světě zcela běžné".

Hnutí ANO pak na svém webu uvádí, že privatizací 3měsíčních zásob by stát mohl získat okolo 35 miliard korun. Tento údaj se nám ale z veřejných zdrojů ověřit nepodařilo, kontaktovali jsme proto SSHR s žádostí o informace.