ANO

Ve veřejných zdrojích jsme informace o zajetí Pavla Růžičky během mise v Kosovu nenašli. Ve svém životopise poslanec Růžička pouze uvádí, že se účastnil dvou misí v Kosovu, a také v Iráku. Obrátili jsme se proto na Armádu ČR, zdali by nám neposkytla potřebné informace. Zástupci Armády nicméně odpověděli, že nemohou sdílet osobní údaje bývalých příslušníků bez jejich souhlasu. Potvrdit můžeme jen to, že Pavel Růžička končil v hodnosti podplukovníka, a to ve funkci hlavního inspektora Vojenského požárního dozoru.

Kontaktovali jsme tedy přímo poslance Růžičku, který odpověděl, že se mělo jednat o zásah při plnění úkolů na základně Šajkovac. Dále nám předal kontakt na osobu, která byla součástí jeho týmu. Tu jsme ovšem zastihnout nedokázali. Z veřejných zdrojů navíc nelze potvrdit, ani vyvrátit, zdali byl poslanec Růžička během mise v Kosovu skutečně zajat, a zdali strávil 24 hodin na hranici s Maďarskem. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Poslanec Pavel Růžička mluví o tancích Leopard 2 A4, které se Německo rozhodlo poskytnout České republice za vojenskou pomoc Ukrajině. Podle Růžičky jsou tyto tanky 20–25 let staré. V rozhovoru v této souvislosti upozorňoval, že podle něj musí být překontrolovány, aby byly v souladu s českými obrannými standardy a neohrožovaly vojáky při manipulaci s nimi.

Německá firma Krauss-Maffei Wegmann začala tanky Leopard 2 vyvíjet ke konci 60. let minulého století. Tanky Leopard 2 A4, které zmiňuje Pavel Růžička, tato firma vyráběla mezi lety 1985–1992 (.pdf, str. 33). První darovaný tank Česko převzalo v prosinci 2022, zbylých 13 tanků by pak ČR měla podle harmonogramu dostat do konce letošního roku. Pokud by tedy Česká republika dostala nejnovější vozidla tohoto typu, i tak by byla přes 30 let stará.

Upřesněme, že ministryně obrany Jana Černochová informovala o úmyslu Německa darovat Česku 15 tanků Leopard 2 A4 v květnu 2022. Rovněž oznámila zahájení jednání o nákupu až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2 A7+. Již tehdy se počítalo s tím, že získané tanky typu 2 A4 budou muset být modernizovány na verzi 2 A7+. V říjnu loňského roku pak zástupci Ministerstev obrany ČR a SRN podepsali dohody o darování zmiňovaných tanků. Doplňme, že kromě 14 bojových tanků Leopard 2 A4 starší výroby se Německo zavázalo dodat Česku také vyprošťovací vozidlo Bpz3 Büffel, hodnota daru i s náhradními díly a tříletou servisní podporou dosahuje necelých 4 miliard korun.

Tanky Leopard 2 A4, které Německo darovalo Česku, jsou skutečně několik desítek let staré. Jejich výroba byla ukončena již rokem 1992, a pokud by Česko obdrželo nejnovější vozidla tohoto typu, i tak by byla přes 30 let stará. Údaj se tedy mírně liší od rozpětí, které uvádí Pavel Růžička. Ten nicméně správně poukazuje na to, že jsou tyto tanky staršího data, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Pavel Růžička (ANO) v debatě zmiňoval starší tanky Leopard, které se České republice rozhodlo darovat Německo za vojenskou pomoc Ukrajině. Upřesněme, že první ze čtrnácti tanků Leopard 2A4 dorazil do Česka v prosinci loňského roku, zbytek by měl podle harmonogramu dorazit do konce roku 2023. Česká armáda dosud měla (.pdf) ve výzbroji jen bojové tanky typu T-72, které byly vyrobeny ještě v Československu podle sovětského vzoru. Některé byly později modernizovány.

Pavel Růžička dále mluvil o tom, že se nyní vede diskuze o tancích Leopard, ale dokumenty Armády ČR dle něj zmiňují i jiné možnosti, čím nahradit zastaralou techniku.

Studii TANK – Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025, na kterou poslanec Růžička ve výroku poukazuje, si nechalo Ministerstvo obrany vypracovat od Vojenského technického ústavu. Ten vydal dokument v roce 2019. Studie podle zadání rezortu obrany zahrnuje i přehled komplexních možností „přezbrojení tankových jednotek“.

Dokument v plné verzi není ve veřejně dostupných zdrojích k dispozici, jeho obsah nicméně popisovaly např. zpravodajské servery Seznam Zprávy a iDNES.cz. Druhý zmíněný v únoru 2022 uvedl, že mezi srovnávanými tanky je v dokumentu zahrnut mj. i tank Leopard typu 2, americký tank Abrams typu M1 a jihokorejský K2 Black Panther.

Výrok poslance Růžičky z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně uvádíme, že se v případě zmiňovaného dokumentu jedná o studii Vojenského technického ústavu, nikoli přímo o koncepční dokument vydaný samotným Ministerstvem obrany.

Pavel Růžička poukazuje na slova současné ministryně obrany za ODS Jany Černochové o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP).

Jedná se o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely některé problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Právě kvůli průběhu tendru Jana Černochová skutečně Lubomíra Metnara a Ministerstvo obrany kritizovala. Již v listopadu 2020 (kdy stála v čele sněmovního výboru pro obranu) například upozorňovala na odsouvání termínů podpisu smlouvy. V březnu 2021 pak Jana Černochová svou kritiku zopakovala v souvislosti s posunutím finálního podpisu na období voleb do Poslanecké sněmovny roku 2021. K podpisu nakonec nedošlo a po zmíněných volbách se Lubomír Metnar rozhodl ponechat dokončení tendru své nástupkyni. Po nástupu Jany Černochové na ministerstvo pak došlo k úpravě podmínek a následnému zrušení tendru.

Ministryně obrany Jana Černochová tedy tendr a bývalého šéfa resortu Lubomíra Metnara skutečně kritizovala. Poukazovala zejména na odsouvání termínů podpisu smlouvy a podotýkala, že proces dokončení tendru trvá dlouho. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Historie a problémy tendru

Poslanec Pavel Růžička (ANO) zde mluví o zakázce na nová bojová vozidla pěchoty (BVP), kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky. Ta v té době schválila Koncepci výstavby Armády ČR 2025 (.pdf, str. 19), která zmiňovala, že by do roku 2020 mělo začít nahrazování stávajících obrněných pásových vozidel BVP-2 modernější technikou.

Zakázku však provázely problémy, zásadní krok nastal v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) oznámil reálné zahájení celého výběrového řízení. Ministerstvo tehdy změnilo parametry, což z tendru de facto vyřadilo dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel – jednu z verzí vozidla typu CV90CZr mezinárodní firmy BAE Systems a bojové vozidlo Puma německého výrobce PSM, který později, v říjnu 2019, z tendru odstoupil. V roce 2021 v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali. Jednalo se konkrétně o vozidla CV90 od společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení několikrát odložilo. Na začátku září 2021 pak úřad převzal nabídky od tří zmíněných potenciálních dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky. O definitivní ukončení tendru nicméně nešlo, a věc tak v prosinci 2021 po nástupu do funkce převzala nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Tendr v době vlády Petra Fialy

V únoru 2022 si Ministerstvo obrany nechalo vypracovat právní analýzu s odůvodněním, aby nedošlo k právním sporům a případným arbitrážím kvůli předchozímu průběhu tendru. Jana Černochová k tomu tehdy uvedla, že podle ní ministerstvo pod vedením Lubomíra Metnara výběrové řízení nepřipravilo dobře.

Po dokončení analýzy poslalo Ministerstvo obrany v červnu 2022 zbývajícím třem firmám novou sadu podmínek. Mezi nimi bylo například nepřekročení původně nastavené ceny, která činila zhruba 52 miliard Kč, nebo možnost ministerstva zrušit jednání s kterýmkoli z uchazečů bez udání důvodu a vyloučit jej z celého tendru. Firmy se také např. musely zavázat, že se vzdají nároku na náhradu újmy, která jim v souvislosti s průběhem tendru vznikla.

Na zmíněné podmínky nepřistoupila španělská společnost GDELS a německá společnost Rheinmetall. Poslední, švédská firma BAE Systems s podmínkami v červenci 2022 souhlasila. V tendru tak zůstal jen jediný uchazeč. 20. července 2022 proto vláda rozhodla o zrušení celého tendru a pověřila ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání se zmíněnou švédskou firmu BAE Systems.

Začátkem září loňského roku začala jednání mezi českou a švédskou vládou. V prosinci 2022 obě strany uzavřely memorandum (.pdf, str. 3), kde se dohodly na parametrech nákupu. Zároveň z memoranda vyplývá, že k uzavření dohody o dodávce bojových vozidel pěchoty by mělo dojít do konce května letošního roku. Podle informací Ministerstva obrany z 16. března 2023 k uzavření smlouvy ještě nedošlo.

Závěr

Poslanec Růžička má skutečně pravdu, že uběhl již zhruba rok od doby, kdy Jana Černochová převzala vedení Ministerstva obrany a s ním i tendr na nákup BVP. V červenci 2022 byla veřejná zakázka z rozhodnutí vlády zrušena a Ministerstvo obrany následně oslovilo jednu firmu, švédskou BAE Systems. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička mluví o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP). V kontextu výroku tvrdí, že kvůli zdlouhavému procesu tendr kritizovala ministryně obrany Jana Černochová. Podotýká, že on sám tento tendr ve zmíněném výboru taktéž kritizoval.

Předně uveďme, že se jedná o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Pavel Růžička tendr veřejně kritizoval již za vlády Andreje Babiše. Kromě kritiky změny požadovaných parametrů BVP, které vedly k vyřazení dvou vozů z tendru, byl terčem kritiky Pavla Růžičky i pomalý postup tehdejšího kabinetu. Doporučil také počkat s dokončením tendru na novou vládu a uvedl, že by mělo dojít k celkovému přehodnocení zakázky.

Výbor pro obranu v dubnu 2021 žádal (.pdf) Ministerstvo obrany, aby byl dodržen harmonogram dodávek BVP. Pro toto usnesení hlasoval (.pdf, str.  9–10) i Pavel Růžička. Zda tuto kritiku poslanec Růžička zmiňoval také při samotných zasedáních výboru nicméně nelze dohledat, jelikož tento výbor nezveřejňuje doslovné přepisy ze zasedání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš se odvolává na tvrzení bývalého prezidenta České republiky Václava Klause, který tato slova pronesl 7. prosince 2012 na setkání s podnikateli a manažery. Tehdejší hlava státu kritizovala přímou volbu prezidenta a označila ji za populistickou. Konkrétně Václav Klaus prohlásil: „Je mylná představa, že prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média a voliči prezidenta schválí." 

Tehdejší prezident těmito slovy reagoval na blížící se první přímou volbu prezidenta České republiky, která se uskutečnila v lednu 2013. Václav Klaus také zmínil, že se kvůli potenciálnímu ohrožení demokracie obává možného zvolení Vladimíra Franze, či Tomia Okamury. Pro upřesnění –⁠ Ministerstvo vnitra kvůli nesplnění podmínek ke kandidatuře vyřadilo Tomia Okamuru již v listopadu 2012 (.pdf). 

Podobně se Václav Klaus vyjadřoval i při letošních prezidentských volbách, které se konaly v lednu 2023. Samotná přímá volba prezidenta České republiky byla zavedena za prezidentování právě Václava Klause. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v prosinci 2011, kdy se pro přijetí vyslovily všechny poslanecké kluby kromě poslanců Komunistické strany Čech a Moravy, kteří se hlasování zdrželi. Tehdejší prezident Klaus pak zákon podepsal v únoru 2012. Pravidla pro přímou volbu prezidenta poté specifikoval zákon o volbě prezidenta republiky, který byl schválen v létě roku 2012.

Armáda České republiky se v Pobaltí v minulosti účastnila a stále účastní několika misí. První z nich, Baltic Air Policing, při níž české letouny JAS-39C Gripen hlídaly vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, probíhala už v letech 2009 a 2012. V roce 2019, tedy během vlády Andreje Babiše, tato mise pokračovala a česká armáda se v době působení Babišova kabinetu podílela také na misi Posílené předsunuté přítomnosti (anglicky Enhanced Forward Presence) NATO v Lotyšsku a Litvě.

Vyslání příslušníků ozbrojených sil ČR mimo české území podle zákona schvaluje Parlament. Z dokumentů Sněmovny vyplývá, že první účast českých vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti schválil Parlament v červenci 2017, tedy ještě v době vlády Bohuslava Sobotky. Jednalo se nicméně o návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (za ANO).

Podle tohoto návrhu tak bylo rozhodnuto (.pdf), že česká armáda do Pobaltí pošle 290 vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO na dobu od ledna 2018 do ledna 2019.

Během vlády Andreje Babiše pak na návrh Ministerstva obrany došlo k prodloužení (.pdf, str. 2) této mise i na rok 2019 a 2020. Schváleno bylo i vyslání dalších 95 vojáků na Baltic Air Policing v roce 2019. Dohromady šlo tedy o 385 vojáků. Do Estonska také ČR tehdy poslala pět letounů JAS-39C Gripen (.pdf, str. 93).

Babišův kabinet poté některé mise prodlužoval na další období (.pdf, str. 1). Podle přehledu Vojenského historického ústavu se však vždy jednalo právě o maximálně 290 a 95 vojáků. Doplňme, že se jedná o schválený počet vojáků, a jejich skutečný počet na misích byl menší (.pdf, str. 30). Je třeba také zmínit, že se v rámci těchto misí střídají jednotliví vojáci i celé jednotky, celkový počet českých vojáků, kteří od roku 2018 strávili nějaký čas na misi v Pobaltí, je tak ve skutečnosti vyšší. Andrej Babiš ale ve výroku zjevně poukazuje na význam a velikost mise symbolizované schváleným počtem vyslaných vojáků, nikoliv na délku jejího trvání a s tím související střídání jednotlivých vojáků.

Dodejme, že jedním ze závazků členských států NATO je také vydávat alespoň 2 % hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Jak ukazuje následující graf, za vlády Andreje Babiše, tj. v letech 2018 až 2021, se ovšem toto číslopohybovalo pouze kolem 1,3 % HDP. Podle Obranné strategie ČR z roku 2017 (.pdf) přitom mělo dojít k navýšení aspoň na 1,4 % HDP do roku 2020 (str. 10).

Na závěr tedy shrňme, že během Babišovy vlády bylo skutečně rozhodnuto o tom, že česká armáda do Estonska v rámci mise Baltic Air Policing pošle pět letounů Gripen. Andrej Babiš však počet vyslaných vojáků nadhodnocuje – vláda a Parlament dohromady schválily účast pouze 385 vojáků. Toto číslo je tak téměř dvakrát menší, než které ve výroku uvádí Andrej Babiš, a nepohybuje se tak v rámci naší 10% tolerance. Babišův kabinet navíc neplnil ani závazek NATO vydávat alespoň 2 % HDP na obranný rozpočet. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Na začátek je dobré uvést, že Andrej Babiš mluví o tom, že ODS prohrála nebo vyhrála volby s ním jako s osobou. Jelikož je Andrej Babiš předsedou hnutí ANO, porovnáváme výsledky hnutí ANO a ODS.

Petr Fiala byl zvolen předsedou ODS 18. ledna 2014 na 24. kongresu strany. Od této doby se řádné volby konaly přesně 16krát. 

V České republice se pořádá celkem šest druhů voleb: prezidentské, sněmovní, senátní, volby do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů a do Evropského parlamentu.

Prezidentské volby

Do prezidentských voleb v roce 2018 nevyslala ODS ani hnutí ANO svého zástupce, v roce 2023 to bylo pouze hnutí ANO, za které kandidoval jeho předseda Andrej Babiš. 

Poslanecká sněmovna

O složení Sněmovny rozhodovali občané v říjnu 2017, kdy zvítězilo hnutí ANO s 29,6 % hlasů, ODS tehdy skončila druhá s 11,3 %. 

Další sněmovní volby proběhly v říjnu 2021. ANO tehdy získalo 27,1 % hlasů a 72 poslaneckých křesel. V případě těchto voleb je ale složitější přesně vyčíslit procentuální výsledek samotné ODS, protože kandidovala v tříčlenné koalici spolu s TOP 09 a KDU-ČSL. Ta tehdy dohromady získala 27,8 % hlasů a po přepočtu jí připadlo 71 mandátů. I když není možné určit přesný počet hlasů, který obdrželi sami občanští demokraté, lze říci, že samotná ODS ve volbách skončila s horším výsledkem než hnutí ANO, protože získala jen 34 mandátů. 

Senát

Řádné volby do Senátu se od zvolení Petra Fialy předsedou ODS konaly pětkrát: v letech 2014, 2016, 2018, 2020 a 2022. Do našeho přehledu nezapočítáváme doplňovací a opakované volby z let 2017 a 2019, kdy občané volili jen jednoho senátora. 

Zástupci ODS v senátních volbách zvláště v roce 2022 kandidovali za koalici více stran. Web Volby.cz v tomto případě uvádí také přímo stranu, která daného kandidáta navrhla. V přehledu níže proto uvádíme počet získaných mandátů právě podle navrhující strany.

Z vyjmenovaných let hnutí ANO získalo menší počet senátorských křesel než ODS jen v roce 2018, 2020 a 2022. ODS naopak prohrála v roce 2014. O dva roky později byl zisk mandátů vyrovnaný.

Volby do zastupitelstev obcí

Komunálních voleb v letech 2014, 2018 a 2022 se zúčastnily obě zmiňované strany. V některých obcích kandidovaly samostatně, v jiných naopak vytvářely koalice, například i s menšími místními sdruženími apod. 

V případech, kdy ODS kandidovala samostatně a netvořila koalice s dalšími stranami, získali občanští demokraté v roce 2014, 2018 i 2022 menší počet hlasů než hnutí ANO. Po přepočtu hlasů na mandáty poté hnutí ANO, které uspělo především v menších městech, ale nakonec získalo menší počet zastupitelů než ODS.

Vyjádření přesného počtu hlasů pro všechny kandidáty ODS, tedy i pro ty zařazené na kandidátkách koalic, je složitější. Přehledy dostupné na webu Volby.cz nicméně vždy uvádějí stranu, která daného kandidáta na kandidátní listinu navrhla. I v tomto vyjádření ODS jako navrhující strana získala menší počet hlasů než hnutí ANO ve všech třech zmíněných letech, ačkoli po přepočtu na mandáty nakonec skončila s větším počtem zastupitelů.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v komunálních volbách mají voliči možnost na volebním archu zakřížkovat takový počet kandidátů, kolik členů má v dané obci zastupitelstvo. Na rozdíl například od sněmovních voleb přitom mohou vybírat kandidáty z různých kandidátních listin. Výsledkem je i to, že ve velkých obcích s vysokým počtem zastupitelů rozdělují jednotliví voliči více hlasů. Proto nelze podle počtu hlasů jednoduše určit vítěze voleb.

Co do počtu získaných hlasů lze říci, že hnutí ANO ve srovnání s ODS v komunálních volbách v roce 2014, 2018 i 2022 skončilo lépe. Co do počtu mandátů byla ale situace opačná.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů se pořádaly v roce 2016 a 2020. Přesné vyjádření počtu hlasů přímo pro ODS zde naráží na podobné problémy jako u sněmovních voleb. V roce 2016 ODS kandidovala samostatně ve všech 13 krajích (bez hl. m. Prahy), v roce 2020 už jen v šesti krajích, v dalších sedmi v koalicích.

Pro upřesnění – při krajských volbách občané nemají možnost vybírat zastupitele z různých kandidátek, ale mohou zvolit buď stranu/koalici jako celek, případně na dané kandidátní listině kroužkováním měnit pořadí kandidátů.

Pro rok 2016 je tedy popis volebních výsledků jednodušší: ODS získala celkově 9,47 % hlasů a 76 krajských zastupitelů, hnutí ANO 21,05 % hlasů voličů a 176 míst v zastupitelstvech.

V roce 2020 hnutí ANO obdrželo 21,82 % hlasů a 178 mandátů. ODS sama i spolu se všemi koalicemi tehdy dostala 411 825 hlasů, tedy 14,87 %, což je méně než v případě hnutí ANO. Mandátů získala ODS a všechny koalice, kterých byla členem, dohromady 114. Opět tedy méně než hnutí ANO.

V obou krajských volbách tak hnutí ANO mělo lepší volební výsledek než ODS.

Evropský parlament

České zástupce v Europarlamentu voliči vybírali v roce 2014 a 2019. V prvním zmíněném roce hnutí ANO zaznamenalo lepší výsledek než ODS, jak co do počtu získaných procent hlasů, tak do počtu mandátů. Stejně tomu bylo i v roce 2019.

Závěr

V porovnání s hnutím ANO získala ODS – jako samostatná strana – menší počet hlasů i mandátů ve sněmovních volbách v roce 2017 i 2021. Hůře než hnutí ANO skončili občanští demokraté také v senátních volbách v roce 2014, ve dvou krajských volbách a dvou volbách do Evropského parlamentu. Celkově se tedy dostáváme k číslu sedm voleb. Andrej Babiš tak ve výroku uvádí podobné, nicméně mírně nepřesné číslo.

Doplňme, že v případě komunálních voleb je těžké jednoznačně určit, zda „prohrála“ ODS, nebo hnutí ANO, protože hnutí Andreje Babiše sice dostalo větší počet hlasů, ale menší počet mandátů. 

V posledních třech volbách do Senátu hnutí ANO vždy získalo menší počet senátních křesel než ODS. Andrej Babiš také neuspěl v prezidentských volbách. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš zmiňuje tato čísla v kontextu svého tvrzení, že ODS ve volbách porazil osmkrát a prohrál pouze dvakrát. Ve sněmovních volbách 2021 získalo hnutí ANO 1 458 140 hlasů a 72 poslanců, ztratilo tedy šest poslaneckých postů.

Koalice SPOLU, jejíž součástí je i ODS, obdržela v roce 2021 1 493 905 hlasů, což se rovnalo zisku 71 poslaneckých mandátů. ODS v Poslanecké sněmovně skutečně získala 34 křesel.

Jak jsme ovšem zmínili, SPOLU kandidovalo jako koalice složená z více stran: ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Počet hlasů, který získala z celkových 1 493 905 přímo samotná ODS, tak není z volebních výsledků možné přesně určit. Voliči totiž mohli dát hlas koalici SPOLU jako celku bez určení, kterou stranu konkrétně volí. Případně mohli na lístku zakroužkovat až 4 kandidáty, a změnit tak jejich pořadí na kandidátní listině. Zakroužkovaní kandidáti přitom mohli pocházet z různých stran koalice. 

Po sněmovních volbách výzkumná agentura STEM provedla analýzu volebního chování, v níž se sociologové mj. dotazovali182 voličů koalice SPOLU, za voliče které ze stran se považují. Na tento dotaz uvedlo 49 % respondentů, že se považují za voliče ODS. Z výsledku průzkumu STEM je tak možné dovodit, že právě 732 tisíc voličů koalice SPOLU se považuje za voliče ODS.

Byť tedy není možné z volebních výsledků určit počet hlasů pro ODS jakožto součást koalice SPOLU, z průzkumu STEM vyplývá, že přibližně 732 tisíc z nich jsou voliči ODS. Hnutí ANO tak skutečně mělo ve sněmovních volbách 2021 přibližně dvojnásobnou podporu než ODS. Podobným poměrem, tedy 72 ku 34, jsou rozložené i počty mandátů obou subjektů v Poslanecké sněmovně. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.