KDU-ČSL

V Jihomoravském kraji rostou mzdy, ale tento kraj nemá nejvyšší nárůst podnikatelů v zemi v posledním měřeném období 2014–2015.

Za poslední 4 roky průměrná hrubá mzda v Jihomoravském kraji vzrostla z 23 953 Kč (rok 2012) na 25 718 (rok 2015).

Zdroj: ČSÚ

Podle přehledové statistiky ČSÚ všech krajů (.pdf, str. 2) bylo v roce 2015 v Jihomoravském kraji 87,5 tisíc podnikatelů. V roce 2014 (.pdf, str. 2) to bylo 85,9 tisíc podnikatelů. Jedná se tedy o nárůst podnikatelů o 1600.

KRAJROK 2014ROK 2015Středočeský kraj 137,9 tis.146,1 tis.Jihočeský kraj48,1 tis.51,7 tis. Plzeňský kraj43,2 tis.38,5 tis.Karlovarský kraj20,3 tis.20,4 tis.Ústecký kraj72,4 tis.64,0 tis.Liberecký kraj34,2 tis.33,9 tis.Královéhradecký kraj43,3 tis.40,7 tis.Pardubický kraj36,9 tis.38,2 tis.Vysočina 38,4 tis.32,7 tis. Jihomoravský kraj85,9 tis.87,5 tis. Olomoucký kraj 37,2 tis.37,9 tis.Zlínský kraj 47,0 tis.38,2 tis.Moravskoslezský kraj 79,0 tis.75,7 tis.Celkem ČR865,5 tis.843,5 tis. Zdroj: ČSÚ 2014, 2015 (.pdf)

Nejedná se však o nejvyšší růst v České republice. Podle výše uvedeného přehledu byl ve Středočeském kraji ve stejném období zaznamenán růst o 8200 podnikatelů. V Jihočeském kraji byl rovněž větší růst než v Jihomoravském. Konkrétně o 3600 podnikatelů. V Ústeckém, Plzeňském, Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji byl růst podnikatelů menší nebo se jejich počet snížil.

DOPLNĚNÍ

Díky nejnovějším datům ČSÚ z konce 2. čtvrtletí roku 2016 je možno také meziročně (Q2 2015 a Q2 2016) srovnat nárůsty podnikajících osob v tomto období. V tabulce popisujeme nárůst počtu podnikatelů v jednotlivých krajích a to absolutně i v poměru k počtu obyvatel. V tomto je Jihomoravský kraj na 2. místě za Olomouckým krajem.

POKRAČUJE PŮVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Pokud bychom se podívali na rychlost růstu průměrné mzdy, dojdeme ke stejnému závěru. Totiž že v Jihomoravském kraji není tento růst nejvyšší.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů (aktuální data ČSÚ) jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

Na Střední odborné učiliště a Střední školu ve Vyškově se v letech 2012–2016 přispělo z rozpočtu Jihomoravského kraje na investice celkem 68 865 090 Kč (vybrat na liště detail a příslušný rok - výdaje na příspěvkové organizace - školství - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyškov, Sochorova 15).

Částky pro rok 2012 (0 Kč na investice, pouze příspěvek na provoz) a 2013 jsou dostupné v tabulkové části rozpočtů na webu Jihomoravského kraje.

Dotace na investice 2013 16 443 0002014 14 423 0002015 33 679 0902016 3 320 000 Celkem 67 865 090Zdroj: Rozpočet JMK

Celý mluví o investicích do přístrojů a vybavení školy. To dokládá jak vyjádření ředitele školy ve zmíněné reportáži, tak samotná výše investic. V letech 2013 (a částečně i později) šlo asi 21 milionů na zateplení školy a výměnu oken. Zbývající částka měla jít do pořízení vybavení. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože legislativní návrhy směrem k inkluzi neobsahovaly zrušení praktických škol.

O tom, že by novela měla rušit praktické školy, informoval v září 2015 iDNES.cz. Na tento článek reagovala obecně prospěšná společnost EDUin, která ve své tiskové zprávě takové tvrzení zpochybnila. Dokonce tvrdí, že původní návrh neměl tyto školy rušit, pouze měla být: „zrušena příloha rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené děti a nahrazena podpůrnými opatřeními a individuálními vzdělávacími plány pro tyto děti“.

Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla, že by se měly takové školy rušit, a ztotožnila se tedy s výše uvedeným názorem společnosti EDUin. Zároveň z původního návrhu (.pdf) nelze vyčíst nic, co by mělo naznačovat rušení speciálních škol.

Nadace Open Society Fund, která připravila dokument (.pdf, str. 3), jenž shrnuje změny způsobené novelou zákona, uvádí, že zmíněný rámcový vzdělávací program se sice ruší, ale ne bez náhrady. Současně také uvádí, že školy se díky této nové verzi RVP (.pdf) mohou transformovat na běžné základní školy nebo mohou zůstat školami pro žáky s mentálním postižením.

Není tedy pravda, že by (ať už z prvotního návrhu, nebo ze schváleného) mělo vyplývat rušení speciálních škol.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Přestože objem peněz přiřazený na Program rozvoje venkova, který Roman Celý zmiňuje, je správný, všechny tyto prostředky nejsou investovány jen do zmíněných školských zařízení, ale i do různých projektů obcí.

Prioritami Programu rozvoje venkova (.pdf) jsou především zachování dostupnosti veřejných služeb, posílení kvality a kompetence místní samosprávy, modernizace infrastruktury, zemědělství a péče o krajinu.

Z webu Jihomoravského kraje, který o programu a možnosti zažádat si o dotaci informuje, můžeme zjistit, že na tento program je vyčleněno skutečně 50 milionů korun, jak Roman Celý uvádí.

Dotační program je podle uvedeného dokumentu zaměřen mimo jiné na podporu školní a předškolní výchovy. Mateřské a základní školy tak mohou díky dotačnímu titulu 1 žádat až 200 tisíc korun. V rámci dotačního titulu 3 se jedná až 100 tisíc korun. Základní a mateřské školy jsou pak ohodnoceny nejvíce body v hodnocení objektů (.pdf, str. 9 a 10), na které se dotace mohou žádat. To znamená, že získání dotace je pro ně prioritou.

Zavádějící je výrok tím, že rozšiřování mateřských a základních škol není zdaleka jedinou položkou tohoto programu. Jako příklad můžeme uvést rekonstrukci (.pdf) tanečního parketu v místním parku v Hlubokých Dvorech, opravu (.pdf) budovy smuteční síně v Bítově či opravu střechy mateřské školy v Bezkově. Z toho je také jasné, že pro školy jdou peníze nejen na rozšiřování kapacit, ale i na opravy atd.

Lidovecký kandidát správně upozorňuje na málo míst v brněnských školkách, na vylidňování centra města i na rostoucí oblibu dětských skupin. Kraj se letos skupiny skutečně chystá podpořit dvěma miliony korun.

Ověření výroku jsme rozdělili do čtyř částí.

Nejprve Roman Celý správně naráží na problém nízké kapacity mateřských škol v Brně. Podle městského portálu se v Brně nachází celkem 136 školek, které letos přijaly 2806 dětí, opačný verdikt slyšeli rodiče 1707 dětí. Přijata nebyla většina dvouletých a asi třetina tříletých dětí.

Dále upozorňuje kandidát KDU-ČSL na problém vylidňování Brna. Například podle statistiky (.xlsx) ČSÚ klesl počet občanů Brna v období 1990-2015 asi o 12,5 tisíce, oproti tomu počet obyvatel (.xlsx) v obcích okresu Brno-venkov vzrostl ve stejném období o 35 tisíc. Vylidňování centra Brna velmi dobře zobrazuje přiložený kartogram.

Větší poptávka po alternativních formách vzdělávání je znát například z narůstajícího počtu dětských skupin v Brně. Jejich boom nastal po schválení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, jen v Brně jich MPSV eviduje dvacet tři.

Na rostoucí počet skupin reaguje také krajský úřad. V roce 2015 je podpořil v rámci svého dotačního programu částkou 915 tisíc korun, letos svoji podporu zvýšil na zmiňované dva miliony korun. Kandidát na hejtmana uvádí, že dětské skupiny kraj financuje touto částkou ročně, přestože tak vysokou podporu vypsal poprvé až na tento rok. K pravdivosti poslední části jeho tvrzení tedy máme výhrady.

Celý výrok lidoveckého kandidáta Celého hodnotíme s výhradou jako pravdivý.

Je pravdou, že Listy jižní Moravy obsahovaly relativně větší počet článků zaměřených na hejtmana Haška. Listy byly navíc pro kraj poměrně nákladnou záležitostí. Nepodařilo se nám však dohledat žádný důkaz toho, že KDU-ČSL po minulých krajských volbách prosazovala zrušení Listů jižní Moravy, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Po krajských volbách v roce 2012 utvořila vítězná ČSSD koalici s KDU-ČSL. V sjednané smlouvě (.pdf) těchto dvou stran však není žádná zmínka o postupech při propagaci kraje či konkrétně o krajském měsíčníku Listy jižní Moravy.

Smlouva byla podepsána 15. listopadu 2012. Od této doby nebyl na stránkách KDU-ČSL zveřejněn žádný článek odkazující k Listům jižní Moravy. Ani na třetím zasedání zastupitelstva se však zmíněné periodikum neprojednalo. KDU-ČSL na svém regionálním webu nemá vystaven volební program pro aktuálně končící období, proto ani na jeho základě nemůžeme Celého tvrzení ověřit.

Veřejně svůj postoj proklamovala pouze ODS vedená Crhou, a to již v dubnu roku 2012.

Spletitosti spojené se zakázkou na výrobu a distribuci Listů jižní Moravy nakonec přesáhly ročně částku 9 milionů korun (2008-2012).

Roman Celý má ovšem pravdu, že toto médium vydávalo a stále vydává znatelně více obsahu spojeného s Michalem Haškem než s jinými stranami či lídry. Při omezení se na časový úsek leden 2010-prosinec 2012 se výskyt vybraných klíčových slov na www.listyjm.cz pohyboval následovně:

• "Hašek" - 21×
• "ČSSD" - 16×
• "ODS" - 6×
• "KDU-ČSL" - 9×
• "Juránek" - 4×
• "TOP 09" - 4×

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zásadami územního rozvoje se zastupitelstvo zabývalo dvakrát, přičemž při druhém zasedání bylo zastupitelstvu distribuováno podání, které mělo název Problémy s pořizováním ZÚR. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje projednávalo zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje dvakrát. Poprvé na svém třetím zasedání, kdy se zastupitelstvo usneslo (.doc, str. 5, bod č. 10) na zadání zásad, podruhé na svém 24. zasedání, kdy se řešil výběr (.doc, str. 3, bod č. 4) nejvhodnější varianty silnice R52 uvedené v zásadách. V rámci 24. zasedání byly také zastupitelům předloženy petice, vyjádření obcí a podání, mezi kterými bylo podání P.F. s názvem (.doc, str. 3, bod č. 4) Problémy s pořizováním ZÚR - přehled a podnět k hejtmanovi k prověření situace. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.

EIA skutečně omezila možnost další stavby dálnice D3, ovšem není pravdou, že by šlo o zastavení výstavby celé dálnice. V minulých letech navíc stála výstavba i přesto, že úseky platnými posudky EIA disponovaly, jde tak o zavádění.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Jan Zahradník má pravdu, když říká, že na stavbu dálnice D3 bylo vydáno kladné stanovisko EIA na posouzení vlivu na životní prostředí. Stalo se tak v únoru roku 2012, tedy ještě za vlády Petra Nečase, kdy byla tato stanoviska vydávána podle starého zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí z roku 2001.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, které by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016 a z úseků dálnice D3 obsahuje pouze obchvat Českých Budějovic. U zbylých tří úseků, které v tomto seznamu nefigurují a zároveň mají stanovisko EIA podle starého zákona, bude muset proběhnout nové řízení.

Z celkové délky 175 km dálnice D3 by aktuálně měla probíhat výstavba na třech úsecích o délce přibližně 16 km. Na dalším úseku se pak dokončuje činnost související s vydáním stavebního povolení a plánovaný začátek stavby je v říjnu tohoto roku.

Reálně je však situace jiná. Porovnáním statistik z výročních zpráv Ředitelství silnic a dálnic zjistíme, že celková délka dálnic se zvedla od roku 2012 (.pdf, str. 15) pouze v roce následujícím (.pdf, str. 15), kdy přibylo 25 kilometrů dálnic. V letech 2014 (.pdf, str. 15) a 2015 (.pdf, str. 24) pak bylo číslo stále stejné.

Na zbylých pěti úsecích v délce 44 kilometrů probíhá vykupování pozemků a získávání stavebního povolení a začátek stavby je stanoven na rok 2017, respektive 2019. U tří z těchto úseků se bude v průběhu přípravy stavby opakovat posudek EIA (přibližně 24 km).

Jak již bylo zmíněno, na základě výše uvedených informací můžeme říci, že se vývoj v podobě výstavby skutečně na zahájených úsecích zastavil, nikoliv však kvůli posudkům EIA, výrok je tedy zavádějící.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z veřejně dostupných zdrojů není možné najít žádnou informaci o zmiňovaném garančním fondu Jihomoravského kraje, jenž by měl plnit stejnou či podobnou funkci jako fond, o kterém mluví Pavel Talíř.

Zmíněný garanční fond definuje Pavel Talíř takto: „Kraj by ručil za obec, obec by převzala odpovědnost a dala k dispozici stavební parcelu, na které by ta mladá rodina stavěla, jedná se samozřejmě o bytové domy a kraj, aby se obce nezatěžovaly, by ručil, aby byl velký celek pro půjčky, pro banky, aby mohly čerpat peníze.“

Jak již bylo řečeno, podobný plán na podporu bydlení v Jihomoravském kraji není možno dohledat. Kromě toho není dostupná ani žádná informace o tom, že by obce v Jihomoravském kraji takovou možnost ručení krajem svým občanům nabízely.

Ani v rozpočtech za roky 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016, kde jsou uvedeny fondy, které kraj zřizuje a ke kterým jsou připojeny informace, kvůli čemu je každý z nich zřízen a jaká je tedy jeho funkce, není možno podřadit tento fond pod žádný z nich. Výrok je tedy nepravdivý.

Lidovecký kandidát na hejtmana správně uvádí pořadí Česka v hustotě železničních tratí v porovnání s většinou států světa.

Hustota železniční sítě se počítá jako podíl celkové délky železnice a rozlohy státu. Tradičně se udává v kilometrech na 1000 km².

Porovnali jsme tedy sami data z The World Factbook, kde je podle zemí uvedena pouze celková délka železnic v roce 2014. Ze stejného zdroje jsme získali i rozlohy vybraných zemí. Ministáty jsme z tabulky vyřadili. Výsledky jsou následující:

Stát

Hustota železniční sítě (km/1000km²) Švýcarsko136,89Česká republika

122,00

Německo

121,75

Belgie

110,37

Z výsledků vyplývá, že se Česko může pyšnit druhou nejhustší železniční sítí na světě (když pomineme státy s velmi malou rozlohou). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.