KDU-ČSL

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože problém s těžbou štěrkopísku na Hodonínsku skutečně existuje, ale zákonnou úpravu Anna Hubáčková nepopisuje korektně. Kompetentní subjekt, který upřednostňuje buď zájmy hornické, či ochranu vodních zdrojů, stanovuje zákon.

Anna Hubáčková hovoří o plánované těžbě štěrkopísku na pomezí Hodonínska a Uherskohradišťska. Ta podle dostupných zpráv již dostala kladné stanovisko EIA od ministerstva životního prostředí.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Proti těžbě se postavili starostové z této oblasti včetně hejtmana Haška, a to právě kvůli možnosti ohrožení zdroje pitné vody. Toto nebezpečí však bylo ministerstvem životního prostředí vyloučeno.

Co se týká zákonné úpravy, horní zákon rozděluje nerosty na vyhrazené a nevyhrazené, přičemž štěrkopísek se řadí do druhé kategorie. Dobývání ložisek nevyhrazených nerostů se řídí zákonem o hornické činnosti.

Ten stanovuje podmínky řízení o povolení těžby. Toto povolení vydává obvodní báňský úřad na základě řízení spojeného s místním šetřením.

K žádosti je potřeba přiložit územní rozhodnutí podle stavebního zákona. Toto územní rozhodnutí pak musí obsahovat také již zmíněné stanovisko EIA o vlivu na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud by stanovisko EIA bylo zamítavé, výsledek územního rozhodnutí musí nutně být negativní. Pokud by ovšem bylo pozitivní, i tak může stavební úřad nevyhovět.

Kromě toho ještě existuje korekce v podobě zvláštních řízení podle zákona o vodách.

V případě, že jsou splněny oba tyto kroky, pokračuje báňský úřad v již zmíněném řízení podle zákona o hornické činnosti. Tento úřad rozhodne o žádosti do dvou měsíců od jejího podání.

K hodnocení dopadu těžby na životní prostředí a vodní zdroje dochází v několika krocích. Kompetence jsou tedy rozděleny, a to hned do několika stupňů, Anna Hubáčková proto nemá pravdu.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože číslo uváděné Romanem Celým neodpovídá údajům ČSÚ. Je však pravdou, že počet přistěhovaných (minimálně v posledních třech letech) stoupá.

Pokud bychom spočítali „čistý“ počet přistěhovaných obyvatel za posledních 6 let, dostali bychom číslo 57 528, což není totožné s výrokem.

Celý taktéž mohl mít na mysli tzv. migrační saldo, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných obyvatel. To však rovněž neodpovídá (i když je za uváděné období kladné, tedy je zde větší počet přistěhovaných než vystěhovaných).

20102011201220132014

2015

Celkem

Počet přistěhovalých obyvatel

9 503

8 658

9 472

9 308

10 050

10 537

57 528

Počet vystěhovalých obyvatel

8 031

6 910

7 765

8 654

8 678

9 030

49 059

Migrační saldo

1 472

1 748

1 707

654

1 372

1 507

8 469

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože integrované dopravní systémy fungují i v některých dalších krajích.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) zahájil provoz 1. ledna 2004. IDS JMK čítá 322 linek, mezi které patří např. tramvajové a trolejbusové linky v Brně, městské dopravy v Adamově, Blansku, Břeclavi, Bystřici nad Pernštejnem, Hodoníně, Kyjově, Vyškově a Znojmě. Dále zahrnuje 24 vlakových linek a 194 regionálních linek.

Podobné integrované systémy jako v Jihomoravském kraji fungují i v kraji Karlovarském a Libereckém.

Karlovarský dopravní systém má 29 zón a integruje velkou většinu ze 132 obcí, které se v kraji nacházejí. Linky v Libereckém kraji obsluhují rovněž velkou část kraje.

Na různém stupni integrace jsou pak integrované dopravní systémy v Jihočeském a Středočeském kraji. Pardubický a Královéhradecký kraj jsou společně obsluhovány prostřednictvím dopravního systému OREDO.

Na území hlavního města Prahy funguje Pražská integrovaná doprava.

V Jihomoravském kraji rostou mzdy, ale tento kraj nemá nejvyšší nárůst podnikatelů v zemi v posledním měřeném období 2014–2015.

Za poslední 4 roky průměrná hrubá mzda v Jihomoravském kraji vzrostla z 23 953 Kč (rok 2012) na 25 718 (rok 2015).

Zdroj: ČSÚ

Podle přehledové statistiky ČSÚ všech krajů (.pdf, str. 2) bylo v roce 2015 v Jihomoravském kraji 87,5 tisíc podnikatelů. V roce 2014 (.pdf, str. 2) to bylo 85,9 tisíc podnikatelů. Jedná se tedy o nárůst podnikatelů o 1600.

KRAJROK 2014ROK 2015Středočeský kraj 137,9 tis.146,1 tis.Jihočeský kraj48,1 tis.51,7 tis. Plzeňský kraj43,2 tis.38,5 tis.Karlovarský kraj20,3 tis.20,4 tis.Ústecký kraj72,4 tis.64,0 tis.Liberecký kraj34,2 tis.33,9 tis.Královéhradecký kraj43,3 tis.40,7 tis.Pardubický kraj36,9 tis.38,2 tis.Vysočina 38,4 tis.32,7 tis. Jihomoravský kraj85,9 tis.87,5 tis. Olomoucký kraj 37,2 tis.37,9 tis.Zlínský kraj 47,0 tis.38,2 tis.Moravskoslezský kraj 79,0 tis.75,7 tis.Celkem ČR865,5 tis.843,5 tis. Zdroj: ČSÚ 2014, 2015 (.pdf)

Nejedná se však o nejvyšší růst v České republice. Podle výše uvedeného přehledu byl ve Středočeském kraji ve stejném období zaznamenán růst o 8200 podnikatelů. V Jihočeském kraji byl rovněž větší růst než v Jihomoravském. Konkrétně o 3600 podnikatelů. V Ústeckém, Plzeňském, Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji byl růst podnikatelů menší nebo se jejich počet snížil.

DOPLNĚNÍ

Díky nejnovějším datům ČSÚ z konce 2. čtvrtletí roku 2016 je možno také meziročně (Q2 2015 a Q2 2016) srovnat nárůsty podnikajících osob v tomto období. V tabulce popisujeme nárůst počtu podnikatelů v jednotlivých krajích a to absolutně i v poměru k počtu obyvatel. V tomto je Jihomoravský kraj na 2. místě za Olomouckým krajem.

POKRAČUJE PŮVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Pokud bychom se podívali na rychlost růstu průměrné mzdy, dojdeme ke stejnému závěru. Totiž že v Jihomoravském kraji není tento růst nejvyšší.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů (aktuální data ČSÚ) jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

Na Střední odborné učiliště a Střední školu ve Vyškově se v letech 2012–2016 přispělo z rozpočtu Jihomoravského kraje na investice celkem 68 865 090 Kč (vybrat na liště detail a příslušný rok - výdaje na příspěvkové organizace - školství - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyškov, Sochorova 15).

Částky pro rok 2012 (0 Kč na investice, pouze příspěvek na provoz) a 2013 jsou dostupné v tabulkové části rozpočtů na webu Jihomoravského kraje.

Dotace na investice 2013 16 443 0002014 14 423 0002015 33 679 0902016 3 320 000 Celkem 67 865 090Zdroj: Rozpočet JMK

Celý mluví o investicích do přístrojů a vybavení školy. To dokládá jak vyjádření ředitele školy ve zmíněné reportáži, tak samotná výše investic. V letech 2013 (a částečně i později) šlo asi 21 milionů na zateplení školy a výměnu oken. Zbývající částka měla jít do pořízení vybavení. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože legislativní návrhy směrem k inkluzi neobsahovaly zrušení praktických škol.

O tom, že by novela měla rušit praktické školy, informoval v září 2015 iDNES.cz. Na tento článek reagovala obecně prospěšná společnost EDUin, která ve své tiskové zprávě takové tvrzení zpochybnila. Dokonce tvrdí, že původní návrh neměl tyto školy rušit, pouze měla být: „zrušena příloha rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené děti a nahrazena podpůrnými opatřeními a individuálními vzdělávacími plány pro tyto děti“.

Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla, že by se měly takové školy rušit, a ztotožnila se tedy s výše uvedeným názorem společnosti EDUin. Zároveň z původního návrhu (.pdf) nelze vyčíst nic, co by mělo naznačovat rušení speciálních škol.

Nadace Open Society Fund, která připravila dokument (.pdf, str. 3), jenž shrnuje změny způsobené novelou zákona, uvádí, že zmíněný rámcový vzdělávací program se sice ruší, ale ne bez náhrady. Současně také uvádí, že školy se díky této nové verzi RVP (.pdf) mohou transformovat na běžné základní školy nebo mohou zůstat školami pro žáky s mentálním postižením.

Není tedy pravda, že by (ať už z prvotního návrhu, nebo ze schváleného) mělo vyplývat rušení speciálních škol.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Přestože objem peněz přiřazený na Program rozvoje venkova, který Roman Celý zmiňuje, je správný, všechny tyto prostředky nejsou investovány jen do zmíněných školských zařízení, ale i do různých projektů obcí.

Prioritami Programu rozvoje venkova (.pdf) jsou především zachování dostupnosti veřejných služeb, posílení kvality a kompetence místní samosprávy, modernizace infrastruktury, zemědělství a péče o krajinu.

Z webu Jihomoravského kraje, který o programu a možnosti zažádat si o dotaci informuje, můžeme zjistit, že na tento program je vyčleněno skutečně 50 milionů korun, jak Roman Celý uvádí.

Dotační program je podle uvedeného dokumentu zaměřen mimo jiné na podporu školní a předškolní výchovy. Mateřské a základní školy tak mohou díky dotačnímu titulu 1 žádat až 200 tisíc korun. V rámci dotačního titulu 3 se jedná až 100 tisíc korun. Základní a mateřské školy jsou pak ohodnoceny nejvíce body v hodnocení objektů (.pdf, str. 9 a 10), na které se dotace mohou žádat. To znamená, že získání dotace je pro ně prioritou.

Zavádějící je výrok tím, že rozšiřování mateřských a základních škol není zdaleka jedinou položkou tohoto programu. Jako příklad můžeme uvést rekonstrukci (.pdf) tanečního parketu v místním parku v Hlubokých Dvorech, opravu (.pdf) budovy smuteční síně v Bítově či opravu střechy mateřské školy v Bezkově. Z toho je také jasné, že pro školy jdou peníze nejen na rozšiřování kapacit, ale i na opravy atd.

Lidovecký kandidát správně upozorňuje na málo míst v brněnských školkách, na vylidňování centra města i na rostoucí oblibu dětských skupin. Kraj se letos skupiny skutečně chystá podpořit dvěma miliony korun.

Ověření výroku jsme rozdělili do čtyř částí.

Nejprve Roman Celý správně naráží na problém nízké kapacity mateřských škol v Brně. Podle městského portálu se v Brně nachází celkem 136 školek, které letos přijaly 2806 dětí, opačný verdikt slyšeli rodiče 1707 dětí. Přijata nebyla většina dvouletých a asi třetina tříletých dětí.

Dále upozorňuje kandidát KDU-ČSL na problém vylidňování Brna. Například podle statistiky (.xlsx) ČSÚ klesl počet občanů Brna v období 1990-2015 asi o 12,5 tisíce, oproti tomu počet obyvatel (.xlsx) v obcích okresu Brno-venkov vzrostl ve stejném období o 35 tisíc. Vylidňování centra Brna velmi dobře zobrazuje přiložený kartogram.

Větší poptávka po alternativních formách vzdělávání je znát například z narůstajícího počtu dětských skupin v Brně. Jejich boom nastal po schválení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, jen v Brně jich MPSV eviduje dvacet tři.

Na rostoucí počet skupin reaguje také krajský úřad. V roce 2015 je podpořil v rámci svého dotačního programu částkou 915 tisíc korun, letos svoji podporu zvýšil na zmiňované dva miliony korun. Kandidát na hejtmana uvádí, že dětské skupiny kraj financuje touto částkou ročně, přestože tak vysokou podporu vypsal poprvé až na tento rok. K pravdivosti poslední části jeho tvrzení tedy máme výhrady.

Celý výrok lidoveckého kandidáta Celého hodnotíme s výhradou jako pravdivý.

Je pravdou, že Listy jižní Moravy obsahovaly relativně větší počet článků zaměřených na hejtmana Haška. Listy byly navíc pro kraj poměrně nákladnou záležitostí. Nepodařilo se nám však dohledat žádný důkaz toho, že KDU-ČSL po minulých krajských volbách prosazovala zrušení Listů jižní Moravy, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Po krajských volbách v roce 2012 utvořila vítězná ČSSD koalici s KDU-ČSL. V sjednané smlouvě (.pdf) těchto dvou stran však není žádná zmínka o postupech při propagaci kraje či konkrétně o krajském měsíčníku Listy jižní Moravy.

Smlouva byla podepsána 15. listopadu 2012. Od této doby nebyl na stránkách KDU-ČSL zveřejněn žádný článek odkazující k Listům jižní Moravy. Ani na třetím zasedání zastupitelstva se však zmíněné periodikum neprojednalo. KDU-ČSL na svém regionálním webu nemá vystaven volební program pro aktuálně končící období, proto ani na jeho základě nemůžeme Celého tvrzení ověřit.

Veřejně svůj postoj proklamovala pouze ODS vedená Crhou, a to již v dubnu roku 2012.

Spletitosti spojené se zakázkou na výrobu a distribuci Listů jižní Moravy nakonec přesáhly ročně částku 9 milionů korun (2008-2012).

Roman Celý má ovšem pravdu, že toto médium vydávalo a stále vydává znatelně více obsahu spojeného s Michalem Haškem než s jinými stranami či lídry. Při omezení se na časový úsek leden 2010-prosinec 2012 se výskyt vybraných klíčových slov na www.listyjm.cz pohyboval následovně:

• "Hašek" - 21×
• "ČSSD" - 16×
• "ODS" - 6×
• "KDU-ČSL" - 9×
• "Juránek" - 4×
• "TOP 09" - 4×

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zásadami územního rozvoje se zastupitelstvo zabývalo dvakrát, přičemž při druhém zasedání bylo zastupitelstvu distribuováno podání, které mělo název Problémy s pořizováním ZÚR. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje projednávalo zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje dvakrát. Poprvé na svém třetím zasedání, kdy se zastupitelstvo usneslo (.doc, str. 5, bod č. 10) na zadání zásad, podruhé na svém 24. zasedání, kdy se řešil výběr (.doc, str. 3, bod č. 4) nejvhodnější varianty silnice R52 uvedené v zásadách. V rámci 24. zasedání byly také zastupitelům předloženy petice, vyjádření obcí a podání, mezi kterými bylo podání P.F. s názvem (.doc, str. 3, bod č. 4) Problémy s pořizováním ZÚR - přehled a podnět k hejtmanovi k prověření situace. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.