KDU-ČSL

Dne 23.1. 2014 se uskutečnila schůzka představitelů KDU-ČSL s předsedou Evropské lidové strany Josephem Daulem. Tématem schůze byla mimo jiné i situace na Ukrajině, která vedla Josepha Daula k vydání prohlášení, ve kterém apeloval na sankcionování ukrajinských představitelů zodpovědných za násilí, porušování lidských práv a dalších přečinů. To je rovněž obsaženo v rezoluci Evropské lidové strany. Mezi další členy strany, kteří se otevřeně vyjádřili k možnosti sankcí byli např. David Casa a Astrid Lulling, kteří navrhují okamžité sankce proti členům ukrajinské administrativy. Na základě tohoto prohlášení hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Ministr Marian Jurečka provedl jako první krok po svém nástupu na ministerstvo personální změny ve vedení resortu, jmenoval nového mluvčího a náměstky. Zároveň ale "pozastavil vypisování a přidělování veškerých veřejných zakázek a výběrových řízení, stejně jako uzavírání nových smluv, které přesahují částku 500 tisíc korun". Mělo se jednat o zakázky za stovky milionů korun, zejména výběrová řízení na marketingové a IT zakázky. (Pavel Bělobrádek sice původně řekl "desítky až stovky miliard", dále v diskusi se ale opravuje na stovky milionů.)

Dnes, 24. února 2014, pak ministr zastavil výběrová řízení na zakázky nad 5 milionů korun u ministerstvu podřízených organizací.

Ministr měl v plánu výběrová řízení prozkoumat a posoudit jejich účelnost, jak řekl již po svém nástupu v rozhovoru pro server aktuálně.cz: "Několik takových věcí tento týden řešíme, analyzujeme s právníky, která výběrová řízení zastavíme a úplně zrušíme. Protože některé finanční prostředky v řádu milionů korun nebo dokonce desítek milionů korun nehodlám vyhazovat za zbytečné projekty."

Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení Ministerstva dopravy a dostali jsme tuto odpověď:

"Nikdo ze současných náměstků ministra dopravy není nominovaný KDU-ČSL.

S pozdravem,

Tomáš Neřold - tiskový mluvčí

Ministerstvo dopravy

nábř. Ludvíka Svobody 1222/12

115 00 Praha 1

tel: 2251 31526

GSM: 420 602 632 176

e-mail: tomas.nerold@mdcr.cz"

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejných zdrojů není možné doložit ani vyvrátit všechny aspekty, které Pavel Bělobrádek zmiňuje.

Co se týká výborů, o nichž je řeč, jde o následující 2:

a) Personální výbor - tento výbor by měl posuzovat nominace do dozorčích rad podniků se státní majetkovou účastí, což by znamenalo, že by pravomoc nominovat členy dozorčích rad nezůstala v gesci příslušného ministra.

b) Výbor pro církevní restituce - výbor by měl zastávat monitorovací funkci při provádění církevních restitucí a následným způsobem používání získaného majetku církvemi. Náplň tohoto výboru by se dala shrnout následovně: „Základním cílem je sumarizovat pro vládu informace, které se týkají naturálních restitucí, a informace, které se týkají možných soudních sporů, které mohou ještě souviset s požadavky církví na vracení majetku nad rámec toho, co bylo dohodnuto v rámci zákona o narovnání s církvemi“.

V rámci výboru by měl zasedat premiér Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Systém eKLEP, o němž Bělobrádek mluví v souvislostí se svými připomínkami, není však veřejně přístupný a tudíž nelze přesně popsat, nakolik v něm Bělobrádek a KDU-ČSL připomínali návrhy ke zmíněným výborům.

Co se týká části vyjádření, kde vicepremiér mluví o dotazu směrem k Legislativní radě vlády, tak Demagog.cz kontaktoval tento orgán s žádostí o potvrzení zmíněné informace. Po obdržení odpovědi na náš dotaz bude odůvodnění výroku doplněno.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK.

Ministr financí v demisi Jan Fischer se skutečně sešel s poslanci KDU - ČSL a to 19.11. 2013. Diskuze byla zaměřena zejména na státní rozpočet. Jan Fischer strávil s poslanci zhruba dvě hodiny.

Poslanci KDU - ČSL s ministrem financí hovořili také o problémech, které by mohly vzniknout České republice z nedostatečného čerpání evropských dotací, nebo o vlivu zásahů České národní banky do kurzu koruny. (zdroj ČTK)

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Například v roce 2005 hlasovali koaliční lidovci společně s opoziční ODS ohledně zřízení komise v Unipetrolu. 20. září 2005 navrhla ODS zařadit tento bod do programu poslanecké sněmovny, ale byl zamítnut. ODS hlasovala pro zařazení bodu (52 hlasů) společně s lidovci (17 hlasů) a částí KSČM (21 hlasů).

Dalším příkladem je návrh nového Zákoníku práce, který ČSSD prosadila ve vládě, i přes odpor koaličních lidovců. Třetí čtení a následné hlasování na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 2. února 2006, kdy pro návrh hlasovala vládní ČSSD (65 hlasů) společně s opoziční KSČM (38 hlasů). Proti hlasovala ODS (50 hlasů), KDU-ČSL (10 hlasů) a US-DEU (3 hlasy). V podobném duchu se neslo i hlasování 21. dubna 2006 poté, co návrh zákona vrátil Senát, i hlasování z 23. května 2006 po vetu prezidenta.

Pavel Bělobrádek skutečně mluvil o možnosti neúčasti Lidovců ve vládní koalici, tudíž hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na tiskové konferenci, po jednání v Lidovém domě 12. listopadu, připustil Pavel Bělobrádek, že ve hře jsou tři varianty - účast Lidovců na vládě, jejich podpora menšinovému kabinetu nebo odchod do opozice - informovala o tom ČTK (Eurozprávy).

O návrhu tzv. Nového občanského zákoníka (NOZ) se skutečně jednalo i v době, kdy KDU-ČSL měla zastoupení v Senátu ČR, jak je uvedeno na stránkách vlády ČR věnovaných této tematice.

Projednávání finálního návrhu proběhlo v roce 2011, kdy došlo v únoru k vypořádání došlých připomínek, v dubnu byl návrh předložen Legislativnímu výboru vlády ČR a v květnu následně schválen vládou ČR a poté zaslán do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 362.

V této době byla KDU-ČSL zastoupena v Senátu ČR třemi senátory, Ing. Stanislavem Juránkem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Ing. Petrem ŠIlarem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Jiřím Čunkem (mandát 20.10.2012 - 20.10.2018).

Je také pravdou, že byly projednávány pozměňovací návrhy k NOZ zpracované jako tisk 362/3 ve druhém čtení.

V listopadu 2013 se také shodli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL na tom, že je třeba podpořit přijetí zákonných opatření vlády v demisi k tomu, aby začal od ledna 2014 platit nový občanský zákoník.

Na základě dostupných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zákon č. 428/2012 Sb., často přezdívaný zákon o církevních restitucích, se oficiálně jmenuje Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a jeho účel je jasně vymezen jak v preambuli, tak v § 1: „Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem (…) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.“

Hlava III. pak stanovuje finanční náhradu jako odškodnění za majetek, který nemůže být vydán.

Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute (CERGE-EI, ang.), se na svých internetových stránkách prezentuje jako společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR s cílem zajistit moderní vzdělání a výzkum v oblasti ekonomie.