Daniel Herman
U těch Czechpointů je dohoda s Telecomem nebo s O2, která podle mých informací končí v roce 2017
Jednou ze součástí systému Czech POINT jsou také datové schránky. Společnost Telefónica O2 (bývalý Český telecom) je dodavatelem těchto datových schránek a jistým způsobem se podílí na jejich provozu (.pdf).
Oficiálním provozovatelem systému datových schránek je Česká pošta, se kterou je oficiálně podepsána smlouva do roku 2017.
Pavel Bělobrádek
Já nejsem příznivcem toho, aby občané opět platili za chyba manažerské, zažili jsme to s bankami, kdy jsme pak všichni platili spoustu peněz za to, že se sanovaly banky.
Privatizace bank v České republice byla mimo jiné doprovázena vysokými transformačními náklady k jejichž uhrazení se zavázal stát (tedy daňoví poplatníci - občané ČR). Tyto záruky na sebe převzala tzv. Česká konsolidační agentura, která na konci roku 2007 ukončila svou činnost. Sanovány byly např. závazky nelikvidních klientů České spořitelny či Komerční banky. Známý je též prodej a sanace IPB.
Já si, já samozřejmě tu situaci nepamatuji, v té době (v době dokončení privatizace OKD - pozn. Demagog.cz) jsem ani nebyl ještě ve straně, pokud se nepletu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť není známo přesné datum, co se týká členství Pavla Bělobrádka v KDU-ČSL.
K dokončení privatizace OKD došlo v polovině září 2004, kdy vláda rozhodla, že státní podíl získá společnost Karbon Invest. Podle veřejně dostupných zdrojů vstoupil Bělobrádek do strany právě v roce 2004. Server Demagog.cz se ho proto pokusil kontaktovat, aby získal přesné údaje. V časové tísni nás odkázal pouze na svůj oficiální web, kde však tento údaj není úplný.
Tak především si myslíme, že stejně jako OECD nebo Evropská komise, že hlavním, hlavní brzdou ekonomické prosperity v České republice je nefunkční státní správa.
Na základě materiálů Evropské komise a OECD hodnotíme výrok jako pravdivý s tou výhradou, že státní správa není dle těchto dokumentů jediným faktorem.
Evropská komise vydává v rámci hospodářské strategie Evropa 2020 každý rok doporučení pro jednotlivé členské státy. Česká republika v těchto ročních analýzách skutečně bývá kritizována za některé aspekty veřejné správy. V doporučení z r. 2012 (.pdf, s. 5) je např. uvedeno: „Nesrovnalosti v zadávání veřejných zakázek a nikoli optimální fungování řídicích a kontrolních systémů v rámci veřejné správy jsou významným zdrojem problémů při využívání fondů EU."
Na webu Evropské komise v části zabývající se implementací strategie Evropa 2020 v ČR se pak píše: „Za hlavní problémy České republiky jsou považovány nízká provozní efektivita veřejné správy a korupce."
OECD v příloze č. 2 (s. 40) ekonomického průzkumu z r. 2011 doporučuje ČR jisté reformy, které by měli pomoct jejímu rozvoji. Reformy v oblasti institucí a státní správy jsou jednou z hlavních položek na tomto seznamu doporučení.
...jenom zákon o dani z příjmů právnických osob se měnil 117x za posledních 10 let...
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, ačkoli striktně vzato by daných novel mělo být 116 nebo 118, v závislosti na metodologii.
Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli počet novel, které jsou součástí změn zákona o dani z příjmů. Od roku 2003 doposud bylo 57 verzí, od roku 2014 do roku 2016 mají vejít v účinnost další tři verze (ke kterým se váže další sada novel).
Každá nová verze však neznamená pouze jednu novelizaci, v několika případech se jedná o více novelizací. Zároveň je nutno podotknout, že některé novelizace se opakují, neboť se vztahují k více různým verzím.
Pokud se na tyto novelizace podíváme čistě matematicky, prostým součtem se budeme pohybovat okolo jím vyřčeného čísla 117. Jsou zde ovšem problematické dvě novely z roku 2002, kdy novela 198/2002 nabyla účinnosti 1.1.2003, a novela 260/2002, která se vztahuje k verzi zákona od 19. 8. 2011.
V následující tabulce jsou zaznamenány jednotlivé novely od roku 2003. Jak již bylo napsáno výše, některé novely se dotýkají více verzí, proto jsou také započítány vícekrát. Jsou započteny i novely z daných let, které se týkají verzí zákona, které ještě nejsou účinné. Zároveň nejsou započteny výše zmíněné "problematické" novely z roku 2002, protože i když se jejich účinnost váže k danému období, byly schváleny již před ním. Pokud by obě novelizace byly započítány, došli bychom k číslu 118.
rok
počet novel
2003
8
2004
17
2005
10
2006
14
2007
11
2008
4
2009
2010
2011
15
2012
9
2013
6
celkem
116
Nicméně v našem programu bezpochyby najdete i to, že právě v rámci státní správy, v hospodaření se státním majetkem, ať to jsou Lesy České republiky, ať to jsou další podniky, kde má stát majoritu, tak tam se určitě dá najít spoustu peněz.
Výrok Pavla Bělobrádka je na základě volebního programu KDU-ČSL hodnocen jako pravdivý. Je pravdou, že Lidovci navrhují v oblasti státní správy "snížení provozních výdajů" a v oblasti státních podniků zmiňují např. možnost získat peníze z jejich účtů. Dodáváme však, že nikde nejsou možné úspory, resp. zisky z firem kvantifikovány a program v těchto 2 oblastech je zcela nekonkrétní.
Co se týče hledání peněz ve státní správě, strana ve svém programu (bod STABILNÍVEŘEJNÉ FINANCE A PROFESIONÁLNÍ STÁT)uvádí: "Zaměříme se na snížení provozních výdajů na výkon veřejné správy a budeme usilovat o omezení nepotřebné agendy státu. Stát musí šetřit na provozu, nikoliv na investicích".
Ve svém volebním programu KDU-ČSL dále uvádí, že finanční prostředky ležící na účtech polostátních a státních firem bude směřovat do stavebnictví a do dopravní infrastruktury, zaměřit se také chce na vytváření pracovních míst. Dále mluví i o změně systému zadávání veřejných zakázek, avšak nikde se přímo neuvádí, jaké finanční benefity by toto jednání mělo státu přinést.
Strana chce také změnit způsob hospodaření s.p. Lesy ČR s ohledem na posílení významu drobného a středního lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, kde je podle ní možno vytvořit stovky pracovních míst v horských a podhorských oblastech (volební program pdf, str.9). Kromě případných odměn však opět nikde není uveden způsob, kterým by stát mohl takto získávat větší finanční prostředky.
V kompletním materiálu do voleb strana ještě obecně píše (str. 2)"o skončení nehorázných platů a odměn v polostátních a stáních podnicích."
Ze zdravotního veřejného pojištění podle různých neziskových organizací uniká až 20 % veřejného zdravotního pojištění.
Nepodařilo se nám najít žádnou konkrétní studii neziskových organizací, která by dokládala slova Pavla Bělobrádka o pětinových únicích z veřejného zdravotního pojištění.
Plýtváním v celém rezortu zdravotnictví se například zabýval Nadační fond proti korupci. Analýzy a příklady uvedené v jejich elaborátudokazují, že předraženost některých nákupů ve zdravotnictví a v lékařské péči se pohybuje nezřídka v mezích 30 až 50 procent.
Nesrovnalostmi v lékařské dokumentaci, díky kterým přicházejí pojišťovny ročně o stovky miliónů korun, se zabývala i reportáž České televize z 15. července letošního roku.
...naše celkové dluhová nebo celkové dluhy, které máme, ještě nejsou tak katastrofální (...) Problémem je, že samozřejmě to naše zadlužení narůstá.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat z Ministerstva financí České republiky a z dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat.
Jak je patrné z údajů Ministerstva financí ČR, přehledně znázorňující rozložení celkového státního dluhu od vzniku České republiky, růst státního dluhu se nezastavil od roku 1995. Co se týká několika posledních let, tak zatímco v roce 2010 státní dluh činil 1 344 mld. Kč, v roce 2011 vzrostl na 1 499 mld. Kč, a v roce 2012 dosahoval již 1 667 mld. Kč. Graficky znázorněný vývoj růstu zadlužení země je možné zhlédnout zde.
V porovnání se zeměmi Evropské unie lze také říci, že zadlužení České republiky není "tak katastrofální“. Dle údajů z Eurostatu patřil Česku společně s Dánskem v roce 2012 osmý nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v Evropské unii. Jak ale například informuje server idnes.cz, české zadlužení roste rychleji než ve většině unijních zemí. Oproti stejnému kvartálu roku 2012 se v tomto roce zvýšilo zadlužení České republiky o 4,1 %, v celé EU ale činil nárůst pouze 2,6 %. Ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku se tak Česká republika stala zemí s devátým nejnižším dluhem v Evropské unii. V porovnání s Českem se v lepší dluhové situaci nachází především Estonsko, Bulharsko a Lucembursko, nejhůře je na tom naopak Řecko, Portugalsko a Itálie.
...jsme součástí Evropské lidové strany, nejsilnější strany v Evropském parlamentu.
KDU-ČSL skutečně patří mezi členy Evropské lidové strany (EPP, .pdf), jejíž frakce v Evropském parlamentu je s 275 členy nejpočetnější (srov. ve vyhledávání dle filtru "Politická skupina"). Původně KDU-ČSL v rámci frakce disponovala dvěma poslanci, nicméně Jan Březina, ačkoliv zůstává členem poslaneckého klubu EPP, své členství v KDU-ČSL v roce 2012 ukončil. Jedinou poslankyní KDU-ČSL v Evropském parlamentu tak zůstává Zuzana Roithová.
Stejně tak jako se říká o DPH. Neříkám, že snížíme hnedka dolní sazbu DPH, já říkám, že je to náš dlouhodobý cíl a říkáme, že minimálně do roku 2015 bychom chtěli o tomhle uvažovat.
V aktuálním volebním programu KDU-ČSL jsou problematice daně z přidané hodnoty věnovány dva body v sekci Hospodářská politika:
Podle svého programu chce KDU-ČSL skutečně v delším časovém horizontu uvažovat o snížení dolní sazby DPH.
