KDU-ČSL

Na základě dokumentů spojených s Listinou základních práv Evropské unie hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro Listinu základních práv Evropské unie skutečně existuje dokument s názvem Vysvětlení k Listině (.pdf), který podrobně článek za článkem analyzuje návaznost na jiné mezinárodně právní dokumenty, ze kterých jednotlivé úpravy vychází.

Vysvětlení sice nenajdeme na konci Listiny samotné, ale například ministerstvo zahraničních věcí má na stránce věnované Listině základních práv EU odkaz na oba dokumenty - Listinu i Vysvětlení. Dají se tedy považovat za v jistém slova smyslu celek.

Pravdou je, že podpora vzdělanosti a zkvalitňování vzdělávání je jedním z dlouhodobých záměrů České republiky (.pdf).

Nicméně se nedá říct, že by se ve výdajích na vzdělání vždy škrtalo. Jak ukazují čísla z jednotlivých roků, tak kromě přechodu mezi lety 2009 - 2010 se rozpočet vždy nepatrně navýšil. Ani dodatečně v průběhu roku se v kapitole MŠMT neškrtá, spíše naopak, jak dokládají sumy v plánovaných výdajích po změnách. V letech 2008-2010 se nepodařilo vyčerpat všechny alokované prostředky, to ale nemusí být způsobeno škrty. V poslední době dokonce vyčerpané prostředky přesahují plánované sumy.

RokPlánované výdajePlánované výdaje po změnáchSkutečně se podařilo vyčerpat 2008 (.pdf)119 211 935 tis. Kč120 694 768 tis. Kč119 382 698,35 tis. Kč 2009 (.pdf)134 661 633 tis. Kč135 311 156 tis. Kč127 649 596,70 tis. Kč 2010 (.pdf)125 207 635 tis. Kč126 675 678 tis. Kč124 266 208,01 tis. Kč 2011 (.pdf)127 086 415 tis. Kč137 660 290 tis. Kč138 959 133,14 tis. Kč 2012 (.pdf)137 851 240 tis. Kč139 551 426 tis. Kč138 184 480,68 tis. Kč 2013 (.pdf)140 411 693 tis. Kč

V průvodní zprávě (.pdf) k návrhu rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2013 jsou na straně 5 shrnuta legislativní východiska sestaveného rozpočtu. Ze shrnutí je jasné, že například pro rok 2013 byl rozpočet nejprve snížen oproti roku 2012, ale postupným vývojem se nakonec dostal na sumu větší než v roce 2012. Takže teoreticky by se snaha o omezení výdajů v kapitole nalézt dala, nicméně tyto tendence byly ještě před sestavením rozpočtu opuštěny a rozpočet znovu meziročně narostl. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Tzv. zelená nafta (vracení části spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu) bude od roku 2014 úplně zrušena. Z kontextu diskuze vyplývá, že Marian Jurečka hovoří o principiálním problému tkvícím ve výběru spotřební daně na pohonné hmoty pro zemědělskou techniku, která podle něho v 80 % případů silniční komunikace vůbec nevyužívá, a proto by měla být dle jeho názoru zelená nafta v určité míře zachována i nadále. Souhrnná zpráva či studie, ze které by byl jasně patrný onen procentuální podíl užívání agrární techniky na silnicích a dálnicích však k dispozici není.

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako neověřitelný.

Podnik Lesy ČR zveřejnil na svých webových stránkách informace o stavu finančních prostředků v jednotlivých bankovních ústavech k 31. březnu 2013. Tyto prostředky tehdy činily více než 18 miliard korun.

Novější údaje (ke konci 2. čtvrtletí) budou podle mluvčího firmy k dispozici pravděpodobně 15. září. Výrok proto prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve vývozu a dovozu potravin do zahraničí. Za rok 2010 činilo záporné saldo zahraničního obchodu s potravinami rekordních 39,7 mld. korun. V roce 2011 došlo dle údajů ČSÚ (strana 1) k mírnému zlepšení, neboť byly do ČR dovezeny potraviny za 131,2 mld. a vyvezeny za 94,4 mld. (záporné saldo 36,7 mld.). V minulém roce 2012 činilo záporné saldo 34,3 mld. korun, při objemu dovozu 144 mld. kč a vývozu 110 mld. kč.

2008*

2009*

2010

2011

2012

průměr

Potravinová bilance ČR (saldo, mld. korun)

-30,5

-35,4

-39,7

-36,7

-34,3

-35,3

*Pozn.: Data získaná za roky 2008 a 2009 jsou pouze přibližná, získaná z grafu (str. 2) oficiální analýzy ČSÚ.

Z diskuze vyplývá, že Marian Jurečka nehovoří o celkovém objemu dovozu potravin, nýbrž pouze o převažujícím dovozu nad vývozem ("my k nám do České republiky dovážíme zhruba za 40 miliard potravinářských výrobků ze zahraničí, to znamená, za 40 miliard jsme tady něco nevyrobili, co se tady mohlo spotřebovat"). Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve výši cca 35 mld. korun. Čtyřiceti miliardový schodek platil pouze v roce 2010.

Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok označujeme jako pravdivý, a to s ohledem na nedostatek jasných aktuálních a reprezentativních postojů zmíněných aktérů (především prezidenta a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) ve vztahu ke "Klausově výjimce", které tvrzení o "nepřehlednosti situace na české politické scéně" do jisté míry potvrzují.

Předně je třeba uvést, že to, zda rozhodování EP probíhalo pod vlivem zmíněné situace, nelze fakticky ověřit, neboť není možné sledovat záměry každého jednoho člena Evropského parlamentu, soustředíme se tedy na analýzu postoje jednotlivých institucí v rámci ČR k této věci.

Současný prezident Miloš Zeman se k otázce podpory či odmítnutí "výjimky" veřejně zatím jasně nevyjádřil. Server EurActiv.cz však např. zmiňuje, že podle poslance Andrewa Duffa (ALDE), který byl zpravodajem europarlamentem schválené a ve výroku diskutované zprávy, která doporučila Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než bude ratifikace dokončena v České republice, tvrdí, že se od českého prezidenta dá čekat zamítavý postoj.

"Nejaktuálnější" pozice vlády (prostřednictvím premiéra Petra Nečase - ODS) je výjimku podporovat. Skepsi nad tímto ve vztahu ke Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) v minulosti vyjádřil bývalý prezident Václav Klaus.

Jasný postoj ve sledované otázce deklaroval Senát ČR, který v říjnu 2011 odhlasoval návrh senátorů ČSSD na usnesení, kde vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky se k otázce zatím nevyjádřila.

Ve vztahu k oběma komorám parlamentu je však zásadní pozice opoziční ČSSD bez jejíž podpory výjimka v rámci schvalovacího procesu nemůže projít (je nutná 3/5 většina v obou komorách). Sociální demokracie však výjimku dlouhodobě odmítá.

Směrnice (2012/0366 COD - anglicky.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.

Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo dohledat příslušnou pasáž zákoníku Čr, která by odpovídala tvrzení Zuzany Roithové. V tomto ohledu jsme požádali o vyjádření tiskové oddělení Ministerstva zdravotnictví, které však ani po opětovné výzvě nereagovalo.

Směrnice (2012/0366 COD - Aj.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.

Na základě vyjádření Zuzany Roithové přehodnocujeme výrok na neověřitelný, ukázalo se, že není jednotný pohled na to, co představuje "kuřáctví".

Zuzana Roithová měla podle svého vyjádření na mysli spotřebu cigaret na jednoho obyvatele - podrobněji v jejím vyjádření (.doc).

Naše původní hodnocení pravuje s počtem kůřáků:

Podíl kuřáků v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třetiny dospělé populace a nezdá se, že by se na tom něco v posledních letech změnilo. To potvrzuje i zpráva Státního zdravotního ústavu.

Vývoj prevalence kuřáctví - zpráva 2011 (. pdf - str. 43): "...v období let 1997 - 2011 nedochází k výraznějším změnám a mírné snížení podílu pravidelných kuřáků v roce 2011 se pohybuje v rozmezí statistické chyby a nelze je ještě považovat za pozitivní trend. V posledních letech se podíl kuřáků (včetně příležitostných) pohybuje v populaci 15 - 64 let v rozmezí 28 - 32 %..." Navíc platí, že více kouří mladší lidé než starší (nejvíce věková skupina 15 - 24 let, str. 18) a muži více než ženy - 26,9 % ku 21,3 % za rok 2011 (str. 16).