...jižní Čechy mají nejdražší energii nebo jednu z nejdražších energií v České republice.
Výrok Zdeňka Dvořáka hodnotíme jako nepravdivý.
Porovnáme-li pomocí cenového kalkulátoru, který na svých stránkách nabízí Energetický regulační úřad, cenu elektrické energie v jednotlivých krajích v roce 2012, dospějeme k závěru, že Jihočeský kraj z hlediska cen elektrické energie není z nejdražších, spíše naopak. Ceny elektrické energie jsme srovnávali pro domácnosti s nejužívanější sazbou D02d, s jističem od 3x20A do 3x25A a s roční spotřebou 2500kWh.
Pro ilustraci uvádíme minimální a maximální ceny elektrické energie za rok (které se v liší dle dodavatelů) v jednotlivých územních celcích:
Praha (oblast PRE Distribuce) 11 718 Kč - 13 251 Kč
Jihočeský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč
Jihomoravský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč
Severočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Severomoravský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Středočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Východočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Západočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Já osobně si myslím, že je tady zpracována bílá kniha cest, ta je velmi dobře zpracována, jsou stanoveny priority, které jsou nejvíce postižené, je zpracovaná výtěžnost těchto cest...
Zmiňovaná "bílá kniha cest" je dokument s názvem "Program investiční a neinvestiční výstavby oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje", který byl schválen 5. března 2002 zastupitelstvem Jihočeského kraje a který je od té doby pravidelně každý rok aktualizován. Aktuální verze bílé knihy je dostupná zde.
Již z úvodního obsahu dokumentu je patrné, že je bílá kniha členěna do tří částí a dalších kapitol na základě prioritních projektů pro danou oblast. Určení těchto priorit vychází z jiného koncepčního dokumentu, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, dostupného zde. Lze tedy konstatovat, že bílá kniha stanovuje prioritní investiční opatření.
Výtěžnost komunikací (dopravní zatížení) dokument uvažuje a pro některé projekty je zpracovaná.
Na základě těchto zjištění hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Tak já práci na kraji znám, to víte, byl jsem zastupitelem krajským a senátorem jsem 6 let.
Na základě údajů z výsledků krajských a senátních voleb a informací z portálu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Členem krajského zastupitelstva byl Jiří Čunek zvolen v letech 2000 a 2004. Členem Senátu je od roku 2006. Předtím senátorem nebyl, což dokládá absence záznamů jeho hlasování ve volebním období 2004 - 2006. Je tedy senátorem skutečně 6 let.
...takže ten program Poslanecké sněmovny a program Senátu je zcela jiný... (program jednání)
V diskuzi tento výrok padl v souvislosti s dotazem na možné stíhání výkonu funkcí v krajském zastupitelstvu, resp. radě a v Senátu. Senátor Čunek argumentoval, že zatímco v Poslanecké sněmovně je velmi náročný program a nejde zcela skloubit s výkonem funkce v krajském zastupitelstvu, tak práce senátora je již pro kombinaci obojího lepší, neboť Senát má jiný (výrazně zredukovanější) program.
Dle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny ČR a Senátu ČR měla Poslanecká sněmovna v období od listopadu 2010 do září 2012 celkem 38 schůzí. Senát České republiky měl za stejné období 25 schůzí.
Plat, základní plat senátora je 59 tisíc.
Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.
Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.
Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.
Samozřejmě je tam investováno 1,6 miliardy
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle článku na webu ČT: Holešov – co dál s průmyslovou zónou? bylo v rámci projektu průmyslové zóny Holešov do současnosti skutečně investováno zhruba 1,6 miliardy korun.
...zóna stejná daleko lepší zóna je o 5 kilometrů dál.
Podle kritéria aktuální využité plochy hodnotíme výrok Jiřího Čunka jako pravdivý.
Jak vyplývá z Regionálního informačního servisu, ve Zlínském kraji se nachází celkem 13 průmyslových zón. Co se týče aktuální využité plochy, je v současné době v průmyslové zóně Holešov smluvně zabráno 23,5 ha. Nejbližší využívaná průmyslová zóna Zápotočí se nachází cca. 10 km (5km vzdušnou čarou) směrem na sever od města Hulín, a je v ní již využito 32,7 ha plochy.
Tady máme dneska 22 mrtvých na jedné straně, na druhé straně nevíme ani, kolik miliard nám utíká a už léta ze státního rozpočtu...
Výrok senátora Čunka je hodnocen na základě dohledaných informací jako pravdivý, neboť správně popisuje jak počet otrávených osob, tak i neznalost výše daňových úniků.
Otázky Václava Moravce byly odvysílány v úterý 18. září, média v té době (cca 19:00) informovala (iHNed) už o 23. oběti otravy, nicméně senátor Čunek pracuje s informací, která byla veřejná celý den, popisuje tedy stav korektně.
Co se týká úniků kvůli černému trhu s alkoholem, je pravdou, že přesné vyčíslení fakticky neexistuje. Jsou známy spíše odhady různých aktérů. Česká televize např. informovala 17. září, že na spotřební dani za alkohol státu uniká ročně asi miliarda korun (plus další stamiliony za DPH), dále pak informuje, že podle odhadu Ministerstva financí černý trh s alkoholem tvoří asi 20 % celého trhu s alkoholem v České republice.
Server Aktuálně.cz přinesl 18. září rozhovor s ministrem financí Kalouskem, který o tomto problému doslova uvedl: " U lihu, i přes ty tragické důsledky, které to doteď mělo, nejsou daňové úniky makroekonomickým problémem." Toto vyjádření ovšem nenabízí žádnou kvantifikaci problému z pohledu výše daňových úniků.
Náměstek ministra financí Minčič pak v Událostech komentářích 17. záři mluvil také o těchto daňových únicích v souvislosti s methylovou kauzou, kdy prohlásil: " Já hovořím o jedné desetině, to znamená, jestliže je celoroční výnos 7 miliard korun, že je to méně než jedna miliarda. Je to 0,7 miliardy jenom na spotřebních daních."
Kraj převzal síť komunikací od státu ve velmi zanedbaném stavu, jsou to komunikace druhé a třetí třídy. Jedná se o zhruba 4,5 tisíce kilometrů silnic.
Plzeňský kraj má ve správě (.pdf) celkem 4605 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.
Stejný zdroj ukazuje, že stav dopravní infrastruktury v kraji je dlouhodobě špatný, nicméně nelze přesně určit, jaký stav silnic 2. a 3. třídy byl v době převzetí od státu krajem. Výrok tak právě kvůli absenci zdroje hodnotíme jako neověřitelný.
Půl roku před krajskými volbami v roce 2000 byl přijat zákon o SFDI, kde druhá položka jsou krajské silnice. Hodinu před tímto jednáním jsem se podíval na rozpočet státního fondu na rok 2012, krajské silnice nula.
Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.
V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.
§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."
Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.
