Petr Náhlík
Kraj převzal síť komunikací od státu ve velmi zanedbaném stavu, jsou to komunikace druhé a třetí třídy. Jedná se o zhruba 4,5 tisíce kilometrů silnic.
Plzeňský kraj má ve správě (.pdf) celkem 4605 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.
Stejný zdroj ukazuje, že stav dopravní infrastruktury v kraji je dlouhodobě špatný, nicméně nelze přesně určit, jaký stav silnic 2. a 3. třídy byl v době převzetí od státu krajem. Výrok tak právě kvůli absenci zdroje hodnotíme jako neověřitelný.
Půl roku před krajskými volbami v roce 2000 byl přijat zákon o SFDI, kde druhá položka jsou krajské silnice. Hodinu před tímto jednáním jsem se podíval na rozpočet státního fondu na rok 2012, krajské silnice nula.
Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.
V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.
§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."
Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.
Plzeňský kraj je jeden z mála, který každým rokem na dopravní obslužnost přidává větší a větší peníze.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť krajské výdaje na autobusovou i železniční dopravu jsou opravdu rok od roku zvyšovány, přestože se tak neděje v oblasti dopravy obecně. (viz tabulky)
Nemůžeme však ověřit první část výroku, protože pojem "jeden z mála" nelze objektivně definovat.
Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000
Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000
Celkové běžné výdaje na dopravu:
20091 419 546,78 20101 515 328,93 20111 265 900 20121 645 500
Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)
Je velký rozdíl mezi Středočeským krajem, kde byla zredukována doprava o 30 procent, a Plzeňským krajem, který přidává jak na železniční, tak autobusové spoje.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Výdaje Středočeského kraje na autobusovou dopravu totiž poklesly mezi roky 2009 - 2012 o přibližně 20 %, zatímco výdaje na železniční dopravu mírně vzrostly. Není tedy pravda, že byla doprava v kraji zredukována o 30 %. Na druhou stranu Plzeňský kraj skutečně mezi roky 2009 - 2012 přidal finance jak na železniční, tak na autobusovou dopravu. Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000
Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000 Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)
Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009828 5202010720 0002011661 6992012661 699
Rok 2009 = 100 %, 2012 = 79,9 %.
Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné; lze vidět nárůst mezi léty 2009/2010 - 2011/2012, ale v posledních dvou letech se již v rozpočtu položka "žákovské jízdné" nevyskytuje.) 2009930 0002010915 0002011975 0002012975 000
Rok 2009 = 100 %, 2012 = 104,8 %.
Zdroje: Rozpočet Středočeského kraje na rok 2009 (.doc - str. 11-12) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2010 (.xls - Kap. 04) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2011 (.xls - Kap. 04) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2012 (.xls - 04)
Pavel Bělobrádek
Je pravdou, že regionálně jsou rozděleny některé školy tak, že je tam přebytek dětí na kapacitu a jinde ubývají.
Statistická data týkající se přebytku dětí na školách nebo úbytku žáků se nám dohledat nepodařilo, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Po České republice se však z úsporných důvodů slučují třídy a tímto se dostávají až na maximální počty 34 dětí. Jinde jsou zase počty žáků ve třídách nenaplněné.
...150 tisíc lidí, kam má spádovost... (nemocnice Náchod)
Na základě dohledaných údajů o nemocnici Náchod hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
Podle informací z webových stránek nemocnice Náchod toto zařízení " v základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Výrok Pavla Bělobrádka tak neplatí sice absolutně, uvádí maximální číslo, které platí pouze pro specializované obory, nicméně je i tak hodnocen jako pravdivý.
Pokud si vzpomínám, tak za vlády ODS tady byl návrh na celkový, celkovou rekonstrukci, která byla daleko více nákladná.
Žádné informace o dřívějších návrzích na rekonstrukci Náchodské nemocnice se nám nepodařilo dohledat. Pokud máte přesnější informace, rádi hodnocení upravíme.
Ta situace, která je v Náchodě velice složitá, protože tam je vlastně nemocnice na dvou místech v kopci a podobně.
Nemocnice v Náchodě je opravdu rozdělena do dvou areálů - dolního a horního. Pohled na turistickou mapu naznačuje, že jsou oba opravdu v mírném svahu.
Já už jsem to jednou předvedl jako předseda zadlužené strany. Propustil jsem 60 procent lidí a povedlo se to. Dluhy jsme výrazně snížili.
Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.
Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.
V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.
Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.
Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.
Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.
Jestliže máme nějakých 14 tisíc míst skoro ve středních školách...
Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.
Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.
