KDU-ČSL

Podle Koncepce (.pdf, str .23) zahraniční politiky České republiky z roku 2011 naplňuje cíle zahraniční politiky především zahraniční služba, která uskutečňuje politiku vlády. Z tohoto tedy vyplývá zodpovědnost vlády za tvorbu zahraniční politiky.

Podle novely zákona č.2/1969 Sb. (Kompetenční zákon) je dle §6 Ministerstvo zahraničí ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Ve třech odstavcích jsou rozepsány úkoly Ministerstva zahraničí.

KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.

Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.

Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.

KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu volby.cz jako pravdivý.

Pokud srovnáme počet získaných zvolených zastupitelů (podle navrhující stran) KDU-ČSL ve volbách 2008 a 2012, zjistíme, že v roce 2008 získali lidovci 56 zastupitelů a v letošních volbách 61. Strana také získala větší procent hlasů. Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na základě informací získaných na oficiálních stránkách KDU-ČSL jsme zjistili, že průměrný věk v předsednictvu KDU-ČSL je 42 let, takže údaj uvedený předsedou strany Pavlem Bělobrádkem je v zásadě správný.

KDU-ČSL má v současné době v Senátu ČR senátorský klub o sedmi členech. Kromě tohoto klubu zde má svůj klub i ČSSD s 38 členy, ODS s 24 členy a TOP 09 a Starostové s pěti členy. Dále je v Senátu sedm senátorů nezařazených do senátorských klubů.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

KDU-ČSL ve své novodobé historii na krajské (.pdf) ani celostátní úrovni nevstoupila do koalice závislé na podpoře KSČM.

To však nelze říci o úrovni obecní, kde jsou otevřené koalice či tichá podpora KDU-ČSL ze strany KSČM existujícím jevem. Pro ilustraci např. Analýza komunálních voleb 2006 v okresu Žďár nad Sázavou - obce Svratka, Štěpánov nad Svratkou či Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie) (.pdf) - obec Stachy atd. Výrok tedy označujeme za pravdivý (min. v kontextu krajských a sněmovních voleb), ovšem s výhradou vzhledem ke zmíněné lokální úrovni.

Po volebním patu v parlamentních volbách v roce 2006 tehdejší šéf křesťanských demokratů Miroslav Kalousek skutečně jednal okoalici s ČSSD s tichou podporou komunistů. I přes souhlas předsednictva KDU-ČSL jeho jednání neposvětil celostátní výbor strany, načež sám Kalousek rezignoval na funkci jejího předsedy.

Slováček má na mysli průmyslovou zónu Český Těšín-Pod Zelenou, jejímiž investory jsou Kovona System a Donghee Czech.

Web Moravskoslezského kraje bohužel nenabízí žádné bližší informace o pracovních místech. Uvítáme upozornění na jakékoliv další veřejně dostupné informace.

Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu města Český Těšín jako pravdivý.

Na webových stránkách města se konkrétně píše: "Město Český Těšín každoročně pořádá zahraniční ozdravné pobyty pro děti. Na jejich organizaci spolupracuje s Domem dětí a mládeže v Českém Těšíně (DDM vysílá jako doprovod vlastní pedagogické pracovníky a externí pracovníky, tj. osoby mající zkušenosti s prací s dětmi). Pobyty jsou hrazeny z rozpočtu města. Administrativní práci, výběr dětí a komunikaci s rodiči zajišťuje Město – Odbor školství a kultury." Dále jsou na tomto webu zveřejněny destinace a podmínky pro ozdravný pobyt na léto 2012.

Z veřejných zdrojů je dohledatelné, že ozdravné pobyty pro děti se uskutečnily i v letech 2010 a 2011.