Nicméně ústava je napsána tak, aby generovala v případě, že to lze, a v tomhle případě to lze, většinovou vládu nebo vládu s většinovou podporou.
Pro sestavení většinové koalice je potřeba nadpoloviční většina křesel v Poslanecké sněmovně. Do té se v roce 2017 dostalo devět stran a hnutí. Vyjdeme-li z přirozených limitů (obecně strany "Demokratického bloku" odmítají vstup do vlády s KSČM nebo SPD), je zřejmé, že v každé koalici musí být zastoupeno hnutí ANO. To získalo totiž 78 mandátů, přičemž zbytek sněmovny je výrazně fragmentovaný.
Alternativ pro vznik vlády je skutečně hodně. Řada stran před volbami deklarovala, že má problém jít do vlády s trestně stíhaným premiérem, což je limit skládání vlády s hnutím ANO. Pokud bychom ovšem sledovali primárně to, zda je vůbec možné postavit jinou než menšinovou vládu, lze Topolánkovi dát za pravdu.
Veřejně se probírala např. možnost o pokračování současné koalice ČSSD-ANO-KDU-ČSL (103 mandátů), nebo také koalice ANO-ODS (103 mandátů). Ale teoreticky jde namodelovat velkou řadu koalic. Např. s Piráty má hnutí ANO 100 mandátů, tudíž by mu chyběl jeden subjekt pro získání většiny. Je také možné sestavit vícero nadměrných koalic (to jsou koalice, v nichž je více členů, než kolik je potřeba pro zisk většiny).
Pokud bychom tedy k výroku přistoupili jako k teoretickému cvičení, ve kterém budeme ignorovat předvolební deklarace, lze modelovat skutečně velký počet koaličních půdorysů. Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť je skutečně možné vytvořit celou řadu většinových uspořádání, i když s ohledem na veřejné deklarace a projevy se nezdá, že by byla tato možnost v tuto chvíli příliš pravděpodobná.
Při vlastně první tiskové konferenci v Lánech prezident bianko předal Andreji Babišovi oba pokusy.
Tisková konference prezidenta republiky Miloše Zemana s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem se uskutečnila 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny.
V závěru tiskové konference Miloš Zeman opravdu sdělil, že Andreje Babiše v případě neúspěchu pověří i druhým pokusem o sestavení vlády. Přislíbil to těmito slovy:
„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)
Já jsem to deklaroval (...) já bych podpořil kteréhokoliv jiného kandidáta proti Miloši Zemanovi.
Mirek Topolánek 16. listopadu 2017 v debatě Seznam Zprávy šesti prezidentských kandidátů na otázku, zda v případě, že se přítomní kandidáti nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka, odpověděl „určitě ano“ (otázka od 24:09, odpověď M. Topolánka 24:58).
Dodejme, že stejný závazek dali v diskuzi i další kandidáti. Konkrétně Drahoš, Kulhánek, Hilšer, Fischer a Horáček.
Pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“
No, protože já jsem deklaroval od začátku už podpisy těch senátorů průřezově všemi stranami nebo těmi systémovými stranami.
Pod Topolánkovu kandidaturu se kromě pěti senátorů z ODS podepsali, jak dokládá registrace Topolánka ministerstvem vnitra do voleb (.pdf, str. 1), také Jiří Bradáč z KDU-ČSL, Jaromír Strnad z ČSSD, nestraník zvolený za stranu Soukromníků Ivo Valenta, Leopold Sulovský z hnutí Ostravak a Tomáš Czernin z TOP 09.
Ústava pamatuje na tři způsoby, a to je buď podpora občanů nebo podpora poslanců nebo podpora senátorů a ty tři způsoby jsou naprosto rovnocenné.
V čl. 56 odst. 5 Ústavy České republiky je uvedeno, že kandidát na prezidenta může být navržen buď na základě petice podepsané nejméně 50 000 občany, nebo jej může navrhnout nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů. Ústava přitom považuje tyto tři způsoby, jimiž lze navrhnout kandidáta na prezidenta, za rovnocenné a nedělá mezi nimi rozdíly.
My jsme oba dva vlastně prožili část svého života, já asi třetinu svého profesního života, v politice.
Mirek Topolánek se narodil 15. května 1956 a je mu tím pádem 61 let. V politice se pohyboval od roku 1990 do dubna 2010, kdy opustil post předsedy Občanské demokratické strany. V celostátní politice se pak v různých funkcích pohyboval celkem 14 let. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Topolánka v roce 1990 zvolili zastupitelem za Ostravu-Porubu. Do celostátní politiky se ale dostal až jako senátor za ODS, kterým byl během let 1996–2004. Během tohoto období vykonával v letech 2002–2004 funkci místopředsedy Senátu. Roku 2006 se stal poslancem za ODS a jeho mandát trval až do roku 2009, kdy se jej sám vzdal. Po většinu tohoto období vykonával post předsedy vlády.
V letech 2000–2002 byl Topolánek stínovým ministrem (.pdf, str. 4) průmyslu a obchodu. V roce 2002 byl na kongresu ve Františkových lázních zvolen předsedou ODS, kde setrval až do dubna 2010, než rezignoval.
Mirek TOPOLÁNEK: ukazuje se z té zprávy OLAF, že opravdu šlo o porušení... Jan POKORNÝ: Kterou jste nečetl. Mirek TOPOLÁNEK: ... o porušení dotačních pravidel. To znamená, Česká republika bude vracet těch, já nevím, 46 nebo kolik je to milionů korun.
Mirek Topolánek ve výroku zmiňuje zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o neoprávněnosti poskytnutí dotace pro farmu Čapí hnízdo ve výši 50 milionů Kč. Tato zpráva však není veřejně dostupná.
Výsledek zprávy lze však předjímat z veřejně dostupných informací. Ministerstvo financí, které zprávu obdrželo 27. prosince, na dotaz Hospodářských novin totiž odpovědělo, že „OLAF v případě neoprávněné dotace doporučuje vyjmutí daných projektů nebo jejich částí z evropského financování.“
Evropská komise, mezi jejíž složky OLAF patří, přitom již v prosinci loňského roku právě o vynětí dotace na Čapí hnízdo Českou republiku požádala. O záměru vyjmout dotaci informovala 3. ledna i ministryně financí Schillerová.
Přestože tedy nemáme primární zdroj, tj. zprávu OLAF, z jednání příslušných subjektů lze vyvodit, že je závěrem zprávy shledání porušení pravidel pro poskytování dotace pro farmu Čapí hnízdo.
Já jezdím do domovů seniorů programově. Tohle (dnes - pozn. Demagog.cz) byl snad 22 za celou tu dobu.
Výrok jsme se pokusili ověřit prohledáním internetových profilů Michala Horáčka na Facebooku, Twitteru a Instagramu, dále také na jeho oficiálním webu www.michalhoracek.cz, kde mj. zpravuje o svých cestách po Republice. Neexistuje však seznam navštívených domovů pro seniory, nalezli jsme zprávy o návštěvě pouze devíti takových zařízení. Možnou návštěvu dalších zařízení nemůžeme vyloučit, Horáček navštívil řadu měst a je možné, že mimo tato, o kterých existují mediální zmínky, navštívil ještě další podobná zařízení a veřejně o tom neinformoval, proto je výrok neověřitelný.
Pro úplnost dodáváme, že jistě víme, že Horáček navštívil: Domov důchodců Bystřany, Dům u Agáty, Domácí hospic Duha v Hořicích, Domov pro seniory v Jablonci n. N., Dům s pečovatelskou službou v Brandýse n. L., Domov pro seniory v Děčíně, Domov pro seniory Kamenec, Dům sociální péče Kralovice, Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích.
Já jsem slíbil dopředu, že celý svůj plat případně, pověříte-li mě tou funkcí, věnuji na projekt Senioři v nouzi, který založím.
V srpnu 2017 představil Michal Horáček plány pro prvních sto dnů ve funkci prezidenta, a ty následně zveřejnil na webu 100dni.cz. Mezi jednotlivé sliby Horáček zařadil i slib, že se v případě zvolení vzdá prezidentského platu a bude jej celý dávat do zvláštního fondu, nazvaného Senioři v nouzi. Michal Horáček k tomuto slibu dodal:
„K přispívání do tohoto fondu vyzvu i veřejnost. Nespočet lidí po celoživotní práci je v důchodovém věku na hranici příjmové chudoby, což považuji za nepřijatelné.“
Já už jsem 13 let mimo byznys.
Michal Horáček v byznysu působil od roku 1990, kdy společně s Petrem Boumou, Jiřím Balcarem a Josefem Kurkou založil v březnu toho roku sázkovou kancelář Fortuna. Na konci roku 2004 prodal Horáček se svými partnery akcie své sázkové kanceláře investiční skupině Penta, a to za 2,4 miliardy Kč.
Do roku 2016 pak byl členem dozorčí rady sázkové kanceláře Fortuna. Informace o rezignaci Michala Horáčka na tuto funkci byla zveřejněna v regulatorním oznámení (.pdf) sázkové kanceláře Fortuna dne 24. 5. 2016.
Po prodeji sázkové kanceláře se věnoval mj. studiu na Karlově univerzitě, kde v roce 2007 získal magisterský titul, respektive v roce 2011 titul doktorský. Zaměřil se také na tvůrčí činnost, konkrétně na textařskou, ale také spisovatelskou. Od roku 2008 je společníkem (do roku 2015 jednatelem) společnosti s ručením omezeným Kudykam, která se zabývá výrobou, obchodem a službami neuvedenými v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (prodej např. audionahrávek z představení).
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože svůj hlavní byznys Horáček skutečně prodal v před 13 lety. Od té doby se v nijak srovnatelných projektech neangažuje.
